TRACERS
NASA obnovila kontakt s jednou z dvojice vědeckých družic TRACERS, které vyrobila společnost Millennium Space.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
NASA obnovila kontakt s jednou z dvojice vědeckých družic TRACERS, které vyrobila společnost Millennium Space.
Společnosti Armada, specialista na mobilní edge computing, a Sophia Space začaly spolupracovat na vybudování integrované a škálovatelné výpočetní infrastruktury sahající od Země až do vesmíru.
Francouzská společnost Cailabs, která vyrábí optické pozemní stanice pro družicovou komunikaci, získala 57 milionů eur na rozšíření výroby.
Výrobce družic Apex získal v novém kole financování 200 milionů dolarů, které oceňuje hodnotu společnosti na více než 1 miliardu dolarů.
Startup Rendezvous Robotics získal první kolo financování na komercializaci technologie TESSERAE, která by mohla vytvářet rozsáhlé struktury na oběžné dráze.
Společnost Boeing oznámila, že zahájila 3D tisk konstrukčních panelů, které tvoří páteř solárních panelů pro družice. Tento krok podle společnosti zkrátí výrobní dobu na polovinu a pomůže jí udržet krok s poptávkou.
Společnost Eutelsat se spojila s francouzským startupem Skynopy, který se zabývá družicovou konektivitou, aby prozkoumala možnosti, jak nabídnout operátorům družic pro pozorování Země volnou kapacitu na pozemních stanicích používaných pro OneWeb.
Federální komunikační komise ukončila vyšetřování společnosti EchoStar, která se chystá prodat spektrum společnostem SpaceX a AT&T v rámci obchodů v celkové hodnotě přesahující 40 miliard dolarů.
Mise k asteroidu Apophis pod vedením Evropy probíhá podle plánu, přičemž v nadcházejících měsících budou v Evropě i Japonsku přijata klíčová rozhodnutí o financování.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Sestava tvořená sondou InSight, tepelným štítem, přeletovým prstencem a zadním panelem se do vesmíru dostala 5. května na palubě rakety Atlas V 401. 22. května přišla první korekce dráhy, při které se zažehly k tomu určené trysky. Těchto manévrů může sestava během přeletu použít až šest a o jejich použití rozhodují pozemní týmy na základě analýzy dráhy sondy. „První korekce bude ze všech největší,“ oznámil ještě před zážehem Fernando Abilleira z JPL, manažer navigace této mise a dodal: „Trysky se zažehnou na 40 sekund a změní rychlost sondy o 3,8 m/s.“
Byl dubnový večer a Mezinárodní vesmírná stanice prolétávala 400 kilometrů nad Indonésií nedaleko od pobřeží Sumatry. Pod stanicí v té době zuřila bouřka a blesky dosahovaly až k horním vrstvám atmosféry. Na pohled to byla působivá světelná šou, ale ještě důležitější je, že nedávno nainstalovaný evropský přístroj ASIM toto světlo zachytil a údaje analyzoval. Pozemní týmy tak získaly první datové výstupy ze zařízení, které si pro svůj účel vysloužilo poetické označení „lovec bouří“. Zařízení umístěné na vnější stěně evropského modulu Columbus sice ještě není plně funkční, ale už nyní ukázalo, že má rozhodně co nabídnout a že se určitě máme na co těšit.
Falcony startovaly s komunikačními družicemi Iridium již pětkrát, ale tentokrát to bude určitě jiné. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že družic není deset, ale jen pět a společně s nimi poletí i dvě americko-německé družice GRACE-FO, které mají zkoumat změny zemského gravitačního pole, čímž nám prozradí, jak se pohybují vodní masy. Při této misi se sice nebude s prvním stupněm přistávat, ale na oplátku se můžeme těšit na další let prvního stupně, který je již jednou použitý a podle všeho to vypadá, že bychom se mohli dočkat i pokusu o záchranu aerodynamického krytu.
Včera ráno našeho času odstartovala z kosmodromu ve Virginii raketa Antares, která vynášela zásobovací loď Cygnus. Jejím cílem je Mezinárodní vesmírná stanice, kam veze více než tři tuny vědeckých experimentů, potřeb pro výstupy astronautů do volného prostoru a zásob pro posádku. Nesmíme ale zapomínat ani na kategorii, která v posledních letech získává stále větší význam – cubesaty. Na palubě bychom totiž našli tři družice o velikosti krabice na cereálie, které mají za úkol vyzkoušet a ověřit zatím ještě neozkoušené technologie pro sledování Země.
Zásobování Mezinárodní vesmírné stanice zajišťují v posledních letech dvě soukromé společnosti – SpaceX s loděmi Dragon a Orbital ATK s loděmi Cygnus. Právě druhá jmenovaná bude již za pár hodin ve středu naší pozornosti. Ve Virginii na východním pobřeží USA se totiž připravuje start rakety Antares, která má za úkol vynést loď na misi Cygnus OA-9. V jejích útrobách se ukrývá 3350 kilogramů nákladu – od zásob pro posádku, přes prostředky na údržbu stanice, až po vědecké přístroje. Start této rakety bychom Vám rádi zprostředkovali živě a s českým komentářem.
Jak těžké je vrtat do Marsu? O tom by nám mohlo vyprávět vozítko Curiosity a zejména pak jeho tým operátorů a inženýrů, kteří už druhým rokem řeší problém se zaseknutou vrtačkou. Nyní si snad vozítko opět zavrtá. To je také hlavní téma Kosmotýdeníku, který vám shrne kosmonautické dění v uplynulém týdnu, nicméně dále vás čeká třeba pohled na přípravu na start rakety Antares, anebo detaily ohledně dvou 6U cubesatů, které se řítí k Marsu. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.
SpaceX připravuje další misi rakety Falcon 9, která by měla tentokrát odstartovat z kalifornské Vandenbergovy základny. Druhý květnový start SpaceX je velmi specifický, protože se při něm představí již jednou použitý první stupeň, který již vynášel tajnou misi Zuma, ale pozornost poutá i náklad. Pod aerodynamickým krytem se totiž ukrývá pět družic Iridium Next – opravdu jich není deset jako tomu bylo zvykem při pěti minulých podobných misích – kterým dělají společnost dvě vědecké družice Gravity Recovery and Climate Experiment Follow-oOn (GRACE-FO) – společné dílo NASA a německého střediska pro geofyziku.
Společnost Orbital ATK se připravuje na vypuštění již deváté zásobovací mise lodi Cygnus k mezinárodní vesmírné stanici. Podle aktuálních plánů dojde ke startu nejdříve 20. května, což je už za pár dní. Kromě tradičních potravin či nástrojů pro údržbu a provoz stanice, budou na palubě i vědecké experimenty nejrůznějších druhů – od supermoderního výzkumu DNA až po zdánlivě historické sextanty. V dnešním článku se podíváme na ty nejzajímavější části nákladu, které spadají do kategorie vědeckého výzkumu.
Dnes ve 14:10 našeho času by měl začít americký, šest a půl hodiny dlouhý výstup do volného prostoru, kterého se zúčastní Andrew Feustel (velitel výstupu – jeho skafandr bude mít červené proužky) a Richard Arnold (skafandr bez pruhů). Jejich prvním úkolem bude přesunout pumpu PFCS (Pump Flow Control Subassembly) z platformy pro náhradní díly k manipulátoru Dextre. Astronauti odstraní poškozenou pumpu PFCS, která se stará o cirkulaci čpavku ve vnějším chladicím okruhu. Pozemní operátoři pak s pomocí dálkového ovládání robotické paže Canadarm 2 a malé paže Dextre umístí náhradní díl na správné místo.
Od prosince 1995 do září 2003 zkoumala sonda Galileo největší planetu Sluneční soustavy – Jupiter. Sonda vypuštěná raketoplánem Atlantis v roce 1989 je dnes již na první pohled pouhou kapitolou v dějinách kosmonautiky. Nicméně nenechme se zmást. Když zkombinujeme moderní přístupy se staršími daty, můžeme ze starých informací vyzkoumat spoustu nových drobností. Tentokrát se však mezi starými daty z doby výzkumu Jupiteru sondou Galileo našlo něco opravdu zajímavého! Sonda totiž při jednom z blízkých průletů nad měsícem Europa prolétla gejzírem vody z tohoto měsíce! V té době to však nikdo netušil. Jev, který teprve nedávno potvrdil svým pozorováním Hubbleův kosmický dalekohled, můžeme zpětně podrobně zkoumat.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.