křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.
Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.
Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.
Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.
Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.
Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.
Australský startup MP Space získal v rámci počátečního investičního kola (seed funding) 16 milionů dolarů na rozšíření výroby standardizovaných systémů pro napájení družic a ukládání energie. Společnost, kterou založili dva bývalí inženýři Tesly, to oznámila 26. října.
Společnost Cowboy Space zveřejnila podrobnosti o nosné raketě Big Iron, kterou vyvíjí pro vynášení plánované konstelace orbitálních datových center na oběžnou dráhu Země.
Americká Federální komise pro komunikace (FCC) schválila plán společnosti Amazon na převzetí amerického družicového operátora Globalstar za přibližně 11,5 miliardy dolarů. Tím Amazon překonal důležitou regulační překážku, která mu umožní urychlit vstup na trh s přímým družicovým připojením koncových zařízení (D2D – Direct-to-Device).
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Japonská sonda měla 5. září uvolnit do okolí planetky Ryugu sledovací terčíky. Tato akce však musela být odložena, neboť sondu potkaly menší komplikace. Hayabusa 2 je vybavena čtveřicí setrvačníků, z nichž tři slouží k udržení orientace v prostoru. 29. srpna se inženýři pokusili prověřit stav záložního setrvačníku, který byl naposledy použit vloni v říjnu. Data však ukázala nestandardní hodnoty – nadlimitní byla úroveň točivého momentu. Sonda proto automaticky vstoupila do tzv safe modu (bezpečný režim) a čekala na pokyny ze Země. Během této doby nebyla sonda v žádném nebezpečí, protože pozici udržovaly tři setrvačníky. Problém se podařilo vyřešit a proto sonda mohla nastoupit zpět do provozu.
Budoucí vesmírné základny budou zřejmě dlouhou dobu (ne-li navždy) závislé na dodávkách ze Země. To je jedním z limitujících faktorů jejich zakládání, provozování a udržitelnosti. Proto se již nyní zkoumají možnosti jak tuto závislot alespoň zčásti omezit. Potřebných položek se čítá na stovky, tisíce a možná i desetitisíce – od těch kritických, až po nedůležité – a možná zbytné, ale přesto závažné z různých hledisek ( jedním z nich je třeba psychická pohoda posádek). Některých je potřeba tuny, jiných třeba jen gramy, ale i ty mohou chybět. Pro jejich dopravu na základny je podstatná nosnost zásobovacích lodí, délka dopravy a v neposlední řadě i jejich cena, vč. ceny za dopravu. Cokoli budou moci základny vyrobit z místních zdrojů bude velkou úlevou pro dopravní zátěž, a zároveň oněmi pověstnými krůčky směrem ke vzdálené (hypotetické) soběstačnosti. V jeden den se mi v počítači sešly články o prokrocích hned v několika takových oblastech. Následuje jejich krátký popis.
V neděli v době oběda pro vás již tradičně vychází Kosmotýdeník – pravidelný souhrn událostí z kosmonautiky v uplynulém týdnu. V jeho aktuálním vydání se vypravíme opravdu daleko. Budeme zkoumat důvody vzniku podivných jezer na měsíci Titanu a to, jak k objasnění jejich vzniku pomohla nyní již neexistující sonda Cassini. Podíváme se také na padající led na Marsu, anebo na úpravy floridské rampy 39A pro starty systému Starship Superheavy. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
29. srpna připravili inženýři pro vozítko Mars rover 2020 důležitou zkoušku. Zařízení vážící 1040 kg bylo umístěno na speciální otočnou konstrukci, která začala rotovat jak ve směru hodinových ručiček, tak i opačně – pokaždé s rychlostí otáčení zhruba 1 otočky za minutu. Marsovský rover se na tento pomalý kolotoč nedostal proto, aby si před startem užil nějakou zábavu. Zkouška na zařízení zvaném spin table proběhla v Jet Propulsion Laboratory za jasným účelem – přesně určit těžiště roveru, tedy místo, ve kterém je hmotnost roveru perfektně vyvážená.
Zástupci agentury NASA a firmy Boeing se na základně White Sands Missile Range věnovali nácviku činností v rámci přistání lodě Starliner a trénovali i postupy používané pro výstup posádky z této lodě, která bude vozit astronauty na ISS a zpět. Ve středu 11. září nedaleko města Las Cruces v Novém Mexiku se rozjel konvoj vozidel, které bude Boeing používat při každém přistání své lodi. Ke zkouškám nebyl použit žádný letový exemplář – pouze velmi jednoduchá maketa obsahující všechny základní prvky návratové kabiny. To však plně stačilo k testování všech nezbytných postupů hezky v klidu a nanečisto, aby v ostrém provozu všechno šlapalo.
Ten příběh může leckomu připomínat nekonečné televizní seriály a nechybí mnoho, aby se zařadil po bok projektů, které se odkládají v řádu let jako jsou Nauka či první Falcon Heavy. Řeč je o americké družici ICON (Ionospheric Connection Explorer) určené k výzkumu zemské ionosféry. Její start se odkládá téměř již dva roky a momentálně je plánován na 10. října, ale buďme zatím opatrní. Tahle mise si v loňském roce vytrpěla hned několik velkých odkladů vinou technických problémů s nosnou raketou Pegasus-XL. Pozitivní však je, že se v tomto týdnu rozběhly přípravy na start.
Čína dnes ráno vynesla další družici pro dálkový průzkum Země. Start Ziyuan-2D alias Ziyuan-2-04 (C‘-jüan) byl zajímavý i díky nosné raketě – z rampy LC9 na kosmodromu Tchaj-jüan totiž v 6:30 SELČ startoval nosič Dlouhý pochod 4B. Šlo tedy o návrat raket Dlouhý pochod 4 do služby, ze které musely být dočasně vyřazeny poté, co 22. května při vynášení mise Yaogan Weixing-33 došlo ke „strukturální rezonanci“ mezi třetím stupněm a vynášeným nákladem. Společně s hlavní družicí letěly i dva malí spolucestující – BNU-1 / Jingshi-1 (Ťing-š‘) a Naxing-3 (Na-sing).
Díky izolační fólii vypadá japonská zásobovací loď HTV, jako kdyby byla vyrobená ze zlata. Tenhle japonský nepilotovaný náklaďák je ale zajímavý i v jiných ohledech. Po ukončení provozu raketoplánů a evropských lodí ATV je to právě HTV, kdo dokáže na ISS dopravit největší množství nákladu – dnes konkrétně 5,3 tuny. Navíc tahle loď odstartuje právě dnes ve 23:33 SELČ na raketě H-2B, která odstartuje z kosmodromu Tanegašima – z rampy Jošinobu, která leží u skalnatého pobřeží, na kterém se tříští vlny. O působivé pohledy tak je postaráno předem – přijměte proto naše pozvání k živě a česky komentovanému přenosu.
Široce medializované přistání landeru Vikram plánované na pozdní večer v pátek 6. září 2019 nedopadlo dobře. Ve výšce 2,1 km nad měsíčním povrchem došlo ke ztrátě spojení s landerem – a to se nepodařilo obnovit. Vypadalo to, že Měsíc letos vede nad lidmi 2:1 (Indie, Izrael : Čína). „Všichni“, kdo mají co do činění s vesmírným výzkumem se předháněli v kondolencích a zároveň vyzdvihovali úsilí Indů a oceňovali jejich otevřenost. Mne asi nejvíce dojalo objetí a utišování vzlykajícího ředitele ISRO premiérem Indie. Ten později před zaměstnanci ISRO a při veřejném vystoupení hodnotil misi Chandrayaanu 2 pozitivně, řekl: „dostali jsme se velice blízko a jsme na naše vědce hrdí“. V podstatě přislíbil, že ISRO dostane další příležitosti k tomu, aby „svými úspěchy vyloudili úsměv na tvářích Indů“. Dr. Sivan později popsal sledování přistávacího manévru Vikramu jako „15 minut hrůzy“.
O stavbě druhé rampy kosmodromu Vostočnyj jsme naposledy psali v únoru, kdy se projekt potýkal s administrativními komplikacemi. Ty jsou však již definitivně vyřešeny a práce se tak mohly rozběhnout. Momentálně tu kmitají domíchávače betonu, které vytváří základy nové rampy. Z nové rampy mají startovat nové ruské modulární rakety Angara, přičemž první start z této rampy by měl přijít v roce 2023, byť některé zdroje stále uvádí rok 2021 – ten je však považován za nereálný. Sluší se ještě připomenout, že na kosmodromu na Dálném východě už jedna rampa stojí – startují z ní rakety Sojuz, kterých odsud vyletělo už pět raket, z toho jedna byla neúspěšná. Kromě aktuálně budované rampy pro rakety Angara by měla na Vostočném v dalších letech vyrůst i rampa pro supertěžkou raketu, která Rusku umožní aktivní podíl na využívání lunární stanice Gateway, ale i mnoho dalších projektů.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
