křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Tranche 1 Transport Layer A)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

BlackSky Technology

Společnost BlackSky Technology oznámila uzavření pilotní smlouvy v hodnotě stovek tisíc dolarů s mezinárodní zpravodajskou agenturou. V rámci smlouvy bude poskytovat celosvětové družicové snímky s vysokým rozlišením na vyžádání.

Astrolight

Litevský kosmický startup Astrolight oznámil úspěšné uvedení do provozu laserového komunikačního spojení mezi družicí a pozemní stanicí. Laserový komunikační terminál ATLAS-1 společnosti Astrolight, umístěný na palubě družice ERMIS-3 typu CubeSat o velikosti 8U, navázal spojení s pozemní optickou stanicí HolOGS-1.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly hledají nové způsoby, jak sledovat vznikající technologie, zjišťovat, kam směřují investice soukromého kapitálu, a pomáhat představitelům rozhodovat, kdy by měly vládní investice doplňovat financování ze soukromého trhu.

SpaceX

V červnu společnost SpaceX dokončila největší IPO (první veřejnou nabídku akcií) v historii, přičemž její tržní hodnota dosáhla maxima přes 2 biliony dolarů.

FCC

Federální komise pro komunikace 7. října oznámila plány na zpřístupnění dalšího rádiového spektra pro služby přímého spojení zařízení s družicemi (direct-to-device, D2D). Stalo se tak den poté, co povolila společnosti SpaceX nasadit 15 000 družic nové generace pro její konstelaci Starlink Mobile.

Margaret Hamilton

Dne 30. září zemřela ve věku 90 let Margaret Hamilton.
Margaret Hamilton byla jednou z klíčových postav vývoje softwaru pro lunární mise Apollo. Ve svém oboru se stala legendou.
Čest její památce.

NASA

NASA nabízí zemím, které podepíší Artemis Accords, možnost zapojit se do plánů agentury na vybudování lunární základny a také do navrhované vesmírné akademie.

Open Cosmos

Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.

Pentagon

Pentagon financuje vývoj technologie, která by umožnila přenášet solární energii z vesmíru na Zemi, a zkoumá tak potenciální zdroj elektřiny pro vojenská zařízení závislá na zranitelných dodavatelských trasách paliva. Nejnovější investice směřuje do virginského startupu Overview Energy, který vyvíjí družice schopné přenášet energii k rozsáhlým solárním elektrárnám na Zemi.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Aktuální dění

ŽIVĚ A ČESKY: Zachycení posledního Dragonu

Falcon 9 vynesl v sobotu ráno na oběžnou dráhu poslední exemplář zásobovací lodi Dragon první generace. Ta je již na cestě vstříc Mezinárodní kosmické stanici, ke které by měla dorazit v pondělí před polednem našeho času. Dragon zastaví zhruba deset metrů pod stanicí, kde bude čekat na zachycení staniční robotickou paží. Tu bude ovládat z útrob stanice Jessica Meir, které bude asistovat její kolega Andrew Morgan. Velice rádi bychom Vás pozvali na náš komentovaný přenos – je to s největší pravděpodobností naposledy, kdy něco takového uvidíme.

Kosmotýdeník 390 (2.3. – 8.3.)

Další týden zmizel stejně rychle jako palivo z nádrží letící rakety a je na čase si připomenout, co nám v těchto sedmi dnech kosmonautika přinesla. Hlavním tématem Kosmotýdeníku bude tentokrát firma Axiom Space, která oznámila, že využije loď Crew Dragon pro dopravu komerčních astronautů na Mezinárodní kosmickou stanici a to již v příštím roce. Plány společnosti jsou však ambicióznější a i na ty se podíváme. Dalšími tématy bude například vozítko Curiosity, anebo poslední mise lodi Cargo Dragon 1. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Sonda DSCOVR

DSCOVR je po osmi měsících zpět ve službě

Družici Deep Space Climate Observatory (zkráceně DSCOVR) se podařilo dostat zpět do režimu vědeckých pozorování poté, co týmy odborníků z NASA a NOAA dokázaly na sondu vzdálenou 1,5 milionu kilometrů od Země poslat opravný softwarový balíček. Družice tak začala opět sbírat data o kosmickém počasí a znovu nabízí snímky osvětlené polokoule naší planety. Připomeňme ještě, že tato mise odstartovala v únoru 2015 na Falconu 9 pod hlavičkou agentury NOAA. Finanční podíl na přístroji měla NASA a raketu tehdy zaplatilo americké letectvo.

ŽIVĚ A ČESKY: Start posledního Dragonu první generace

V sobotu brzy ráno – v 5:50 našeho času – by měla z floridské rampy číslo 40 odstartovat raketa Falcon 9. Půjde o start, při kterém bude první stupeň použit podruhé a loď Dragon dokonce potřetí. Ale nejdůležitější je, že půjde o vůbec poslední vypuštění zásobovací lodi Dragon první generace – ve druhé polovině letošního roku totiž začne SpaceX posílat náklad na ISS v lodích Dragon 2, které jsou konstrukčně podobné pilotovaným lodím Crew Dragon. Rádi bychom Vás tedy pozvali na náš živě a česky komentovaný přenos – těšit se můžeme i na pokus i přistání prvního stupně na pevnině, což slibuje jako vždy skvělou podívanou.

Jak trénuje první indická posádka v Rusku?

Ačkoliv se to možná nezdá, tak má Indie za sebou už pěknou řádku kosmických úspěchů. Mnohým se možná vybaví úspěšná měsíční sonda Čandraján-1 neboli „Měsíční loď“ jejíž start proběhl v roce 2008. Družice se sice odmlčela předčasně 28. srpna 2009, ale splnila většinu vědeckých úkolů a navíc se jí podařilo objevit stopy vody v měsíčním regolitu. Na tento úspěch nedávno navázal již o mnoho sofistikovanější nástupce Čandraján-2. Bohužel výsadek přistávacího modulu s robotickým vozítkem na jižní polokouli Měsíce se nepovedl, ale hlavní část mise stále pokračuje. Nesporným úspěchem je i nízkorozpočtová marsovská sonda MOM, která se má stále čile k světu a nadále posílá snímky a vědecká data od rudé planety. Navíc další robotické mise, jako třeba Aditya L1 na průzkum Slunce, se chystají v nadcházejících měsících. Nejbližší větší událostí, kterou stojí také za to uvést, bude první start malé nosné rakety Small Satellite Launch Vehicle (SSLV), který je plánován na letošní rok.

Poslední Dragon první generace

8. prosince 2010 byl významný den – na oběžnou dráhu se dostala první kosmická loď Dragon, která tehdy nesla ve svých útrobách kolo sýra – dnes je vystavena pod stropem hlavní haly v sídle společnosti v Kalifornském Hawthorne. Nákladní Dragon se 22. května 2012 vydal na oběžnou dráhu znovu a tehdy už měl za úkol doletět k ISS. jelikož loď nevykazovala žádné problémy, dostala povolení k připojení a stala se první soukromou kosmickou lodí, která přiletěla k orbitálnímu komplexu. V dalších letech došlo k navýšení objednaných ostrých zásobovacích misí, kterých Dragon zatím absolvoval 19. Nyní zbývají jen desítky hodin do startu dvacáté zásobovací mise, která bude ve znamení loučení. Tento typ lodi Dragon by už k ISS po aktuální misi neměl létat.

OSIRIS-REx se dnes rekordně přiblíží k planetce Bennu

Sonda se momentálně nachází v tzv. Průzkumné fázi C, v rámci které má vykonat přelety nad odběrnou lokalitou Nightingale v nízké výšce. 3. března má dojít na přiblížení na rekordní vzdálenost – sondu bude od povrchu dělit pouhých 250 metrů. Sonda je momentálně na oběžné dráze vzdálené kilometr od povrchu – na ni se po průletu zase vrátí motorickým manévrem. Primárním úkolem této fáze je pořízení snímků s vysokým rozlišením. Na jejich základě pak specialisté vyberou nejvhodnější místo v již vybrané lokalitě, odkud by bylo optimální odebrat vzorky.

Studentský přístroj na OSIRIS-REx spatřil černou díru

Studenti univerzit a výzkumníci mise OSIRIS-REx, která studuje blízkozemní asteroid, se dočkali nečekaného pozorování jevu vzdáleného 30 tisíc světelných let. Vloni na podzim studenty postavený přístroj REXIS (Regolith X-Ray Imaging Spectrometer) sledoval okraj asteroidu Bennu a zaznamenal záblesk černé díry ze souhvězdí Holubice. REXIS má rozměry krabice od bot a jeho úkolem je měřit rentgenové záření vydávané povrchem planetky v reakci na dopadající sluneční záření. Přístroj detekující záření o vysoké energii vznikl jako spolupráce mezi MIT a Harvardskou univerzitou s cílem ukázat studentům, jak v praxi vypadá účast na kosmickém projektu.

VV 2020

Vesmírné výzvy – únor 2020

V únoru jsme byli svědky startů raket se zástupci obou připravovaných konstelací kosmického internetu. Na oběžnou dráhu se dostala jak další várka Starlinků tak družice sítě OneWeb. Kromě nich vyrazila do kosmu i zásobovací loď Cygnus vstříc Mezinárodní kosmické stanici. Na výzkum naší nejbližší hvězdy se vydala na špici rakety Atlas V evropská sonda Solar Orbiter. Naopak z kosmu zpátky na Zem se vrátila loď Sojuz MS-13. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa – dnes od 20:00.

Kosmotýdeník 389 (24.2. – 1.3.)

Ani během první březnové neděle nebudete ochuzeni o pravidelný týdenní souhrn dění v kosmonautice. Hlavním tématem Kosmotýdeníku bude tentokrát vyšetřování nezdařeného prvního letu lodi Starliner od Boeingu v rámci mise OFT. Co vedlo k chybám, které způsobily, že loď nedoletěla k ISS? V dalších tématech se zaměříme na větší aerodynamický kryt Falconu Heavy, anebo první dokování dvou komerčních družic na oběžné dráze. Nepřijdete ani o další pravidelné rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.