Aktuální dění

  • Třetí nebeský palác

    Třetí nebeský palác

    Karel Zvoník34 komentářů

    Čína by chtěla dokončit svou kosmickou stanici v roce 2022. V nadcházejících třech letech je proto v plánu více než 10 misí nutných ke konstrukci a provozu, které zaručí získání praxe z dlouhodobých pobytů a osvojení si techniky stavby v kosmu. Poté se očekávají komplexní experimenty v prostředí mikrogravitace, pravidelné střídání dlouhodobých expedic a bezpilotní zásobovací mise. Čína už menší kosmické laboratoře provozovala v minulosti, ale nová stanice bude v mnoha ohledech složitější a novátorská. Již tento rok se dočkáme zahajovací fáze. Historicky první let rakety CZ-5B (Dlouhý pochod-5B), která poletí s prototypem kosmické lodi nové generace je stále v plánu na duben. Mise bude bezpilotní, a pokud se povede, otevře cestu i k nové kosmické stanici. Průběh plánovaného letu bude velmi podobný americké misi z roku 2014, při které byla poprvé vyzkoušena nová víceúčelová kosmická loď Orion, kterou tehdy do kosmu vynesla silná raketa Delta IV Heavy. Raketa Dlouhý pochod ve variantě 5B poletí poprvé. Novinkou je absence druhého…

  • LauncherOne splnil poslední test před prvním letem

    LauncherOne splnil poslední test před prvním letem

    Dušan Majer2 komentáře

    Letoun Cosmic Girl a jeho raketu LauncherOne jsme zmínili už ve včerejším Kosmotýdeníku. Dnes Vám přinášíme informace o zkoušce, kterou tahle technika podstoupila v průběhu včerejška. Nešlo o nic malého – byla to poslední plánovaná zkouška před premiérovým startem. Konkrétně se jednalo o letový test v kompletní konfiguraci, přičemž raketa LauncherOne byla natankována kryogenními látkami. Start proběhl z kalifornské základny Mojave Air and Space Port v 11 hodin místního času (okolo 20:00 SELČ). K přistání na zdejší ranveji došlo o zhruba dvě hodiny později. Dveře k prvnímu orbitálnímu letu má tedy malá raketa otevřené.

  • Blíží se nácvik odběru z Bennu

    Blíží se nácvik odběru z Bennu

    Dušan Majer1 komentář

    Letos v srpnu čeká na robotickou sondu OSIRIS-REx velká chvíle – poprvé v historii NASA se její výtvor pokusí o sestup k povrchu planetky, kde odebere vzorky určené k dopravě na Zemi. Aby bylo možné tento složitý úkol splnit, vyvinuly pozemní týmy nové techniky, které sondě umožní spolehlivě fungovat v prostředí mikrogravitace kolem planetky Bennu. Zatím ale nemají ostré zkušenosti s letem sondy v těsné blízkosti povrchu, aby mohli všechno prověřit. Je potřeba otestovat orientaci sondy v prostoru, zjistit, zda funguje sledování povrchových útvarů pro orientaci v reálném čase a mnoho dalších systémů. Proto ještě předtím, než dojde v létě k dosednutí do lokality Nightingale, proběhne zkouška všech potřebných činností, které budou potřeba i na konci srpna při skutečném sestupu, při kterém dojde k odběru materiálu.

  • SORCE končí po 17 letech

    SORCE končí po 17 letech

    Dušan Majer2 komentáře

    Družice SORCE (Solar Radiation and Climate Experiment) měřila množství slunečního záření, které vstupuje do naší atmosféry více než třikrát déle, než původně měla. Její mise skončila 25. února, ačkoliv dokázala překonat letitý problém s palubními akumulátory. Čtyři palubní přístroje sledovaly množství, spektrum a odchylky slunečního záření. Tato měření pomáhají vědcům lépe porozumět tomu, jak moc se změny ve sluneční aktivitě projevují na změnách pozemského klimatu. „Tato měření jsou důležitá ze dvou důvodů,“ říká Dong Wu, hlavní vědecký pracovník mise SORCE z Goddardova střediska a dodává: „Klimatologové potřebují vědět, jak moc sluneční aktivita kolísá, aby věděli, kolik z pozemských změn je kvůli změnám na Slunci. V řadě druhé jsme už diskutovali, zda Slunce zjasňuje a slábne v průběhu stovek let. Naše životy jsou krátké, ale přesný trend je důležitý. Když poznáme tyto změny, můžeme je odhadnout do budoucna. Můžeme do klimatických modelů zanést očekávaný vývoj sluneční aktivity a další informace, jako jsou koncentrace málo zastoupených plynů, abychom zjistili, jaké bude naše…

  • Kosmotýdeník 395 (6.4. – 12.4.)

    Kosmotýdeník 395 (6.4. – 12.4.)

    Lukáš Houška10 komentářů

    Již tří sté devadesáté páté vydání pravidelného souhrnu událostí v kosmonautice za uplynulých sedm dní vás tentokrát vezme na Space port America, kde probíhají přípravy na start Launcher One. Společnost Virgin Orbit navíc získala důležitou zakázku od Kosmických sil USA. V dalších tématech se podíváme například na návrat posledního nákladního Dragonu první verze, anebo zamíříme na Kennedyho kosmodrom, kde probíhají poslední přípravy na start vozítka Perseverance. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

  • Poslední blízké setkání s BepiColombo

    Poslední blízké setkání s BepiColombo

    Dušan Majer17 komentářů

    V pátek 10. dubna se kolem Země prosmýkly hned dvě sondy (evropská MPO a japonská MMO alias Mio) a ještě k tomu přeletový modul MTM. Řeč je samozřejmě o jedné jediné sestavě, která míří na misi BepiColombo. Kamery MCAM během tohoto průletu nelenily a pořizovaly snímky naší planety. Dva animované gify, které Vám dnes přinášíme, vznikly 9. dubna (tedy den před průletem) a v den průletu. Můžete se tedy těšit jak na postupné zvětšování Země, tak i na průlet v těsné blízkosti naší planety.

  • Gateway (duben 2020)

    Gateway (duben 2020)

    Jiří Hošek17 komentářů

    Hlavní náplní minulého dílu byla informace přidruženého administrátora NASA pro pilotovaný průzkum a provoz Douga Loverra o oddělení pilotované mise Artemis III od projektu lunární orbitální kosmické lodě Gateway. V článku jsme se pokusili shromáždit dostupné informace o aktuálním stavu hardwaru mise, jejímž cílem je pokusit se o co nejdřívější pilotované přistání na Měsíci po více než padesátileté přestávce. Gateway zůstává i po vyvedení z kritické cesty pro Artemis III klíčovou součástí dlouhodobého programu Artemis. Po přehodnocení má revidovaný plán zaměřit Gateway víc pro přípravu budoucího vyslání lidí k Marsu. Gateway jako předobraz meziplanetární kosmické lodě má být dokonce využita pro analogickou misi na Mars, jejíž průběh má být maximálně realistický, aniž by loď musela opustit oběžnou dráhu Měsíce.

  • Selhání rakety Dlouhý pochod 3B/G2

    Selhání rakety Dlouhý pochod 3B/G2

    Dušan Majer5 komentářů

    Spolehlivý čínský nosič měl včera vynést z kosmodromu Si-čchang indonéskou telekomunikační družici Nusantara Dua (Palapa-N1). Ke startu došlo ve čtvrtek ve 13:48 SELČ, ale kvůli anomálii na třetím stupni se nepodařilo dosáhnout oběžné dráhy a náklad byl zničen. Družice vážící 5500 kg měla zvládat datový průtok 9,5 gigabitů za sekundu, k čemuž jí sloužilo 250 transpondérů v pásmu C. Nová družice měla v červnu nahradit stárnoucí družici Palapa-D, která je umístěna nad 113. stupněm východní délky. Její signál tedy měl pokrýt oblast Austrálie i Tichého oceánu v okolí Asie.

  • Čína mieri na Červenú planétu

    Čína mieri na Červenú planétu

    Libor Lukačovič34 komentářů

    Keďže postupne pribúdajú informácie o čínskej sonde HX-1 (HuoXing-1), je vhodné ich zhrnúť. Sonda HX-1 je prvá čínska sonda k Marsu a zároveň je prvá, ktorá sa skladá z orbiteru, landeru a roveru. Ak by táto misia bola úspešná, Čína by sa stala v histórii len treťou krajinou (po USA a Rusku), ktorej sa to podarilo. Orbitálna mechanika nám hovorí že štartovacie okno k tejto planéte sa otvára každých 26 mesiacov ak chceme využiť energeticky najvýhodnejšiu dráhu letu po tzv. Hohmanovej elipse. Najbližšie takéto okno je od 23. júla do 8. augusta 2020. Sondu vynesie momentálne najsilnejšia čínska raketa CZ-5 (4) z kozmodrómu WSLC (Wenchang Space Launch Center) zo štartovacej rampy LS-1 (Launch Site 1) na cestu trvajúcu cca sedem mesiacov. Z toho vyplýva, že sonda by mala vstúpiť na jeho obežnú dráhu vo februári 2021. Celková hmotnosť sondy je päť ton, z toho na rover pripadá 240 kg. Je to zatiaľ najťažší ľudský výtvor letiaci k tomuto nebeskému telesu. Predpokladá sa,…

  • ŽIVĚ A ČESKY: Sojuz MS-16 u ISS

    ŽIVĚ A ČESKY: Sojuz MS-16 u ISS

    Dušan Majer8 komentářů

    Dnes dopoledne jsme byli svědky úspěšného startu nosné rakety Sojuz 2-1a, která poprvé vynesla pilotovanou kosmickou loď Sojuz. Konkrétně šlo o Sojuz MS-16, který ve svých útrobách ukrýval tříčlennou posádku – Anatolije Ivanišina a Ivana Vagnera z Ruska a Chrise Cassidyho z USA. Loď dosáhla správné oběžné dráhy a mohla tak začít pronásledovat ISS. Po rychlém letovém profilu dorazí ke stanici už pouhých šest hodin po startu – plánované připojení na staniční modul Poisk je plánováno na čtvrtek v 16:16 SELČ, ale jako obvykle se tento plán může o pár minut změnit. Budeme rádi, když se připojíte k našemu komentovanému přenosu.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • CSA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Kanadská vláda vybrala bývalého hlavního ekonoma NASA do čela kanadské kosmické agentury, která se musí vypořádat se změnami v plánech NASA na průzkum vesmíru.

  • CesiumAstro

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost CesiumAstro 5. listopadu oznámila, že v rámci investičního kola série D získala 730 milionů dolarů. Financování má podpořit její transformaci ze specialisty na družicové antény na provozovatele vlastní družicové konstelace. Hodnota texaské společnosti tak přesáhla 4,5 miliardy dolarů.

  • Astrolab

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Astrolab, která vyvíjí pilotované i robotické rovery, rozšiřuje své působení do oblasti lunární infrastruktury. Vyvíjí systémy, které by mohly zajišťovat napájení a komunikaci pro budoucí základnu na Měsíci.

  • Vesmírný odpad

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Na trhu se objevilo několik společností zaměřených na servis družic na oběžné dráze, které se snaží řešit rostoucí riziko kosmického odpadu. Získávání platících zákazníků však zůstává zásadní výzvou, přestože přibývá demonstrací podporovaných vládami a klíčové technologie již byly ověřeny přímo na oběžné dráze.

  • Open Cosmos

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Mezinárodní regulační orgány omezily počet družic v klíčovém spektrálním podání společnosti Open Cosmos pro její plánovanou komunikační síť na 52 družic, a to kvůli nedodržení termínů jejich vypuštění. Jde o něco málo více než čtvrtinu počtu družic, které britská společnost plánuje nasadit pro zajištění počátečních globálních služeb.

  • NOAA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗