Open Cosmos
Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.
Pentagon financuje vývoj technologie, která by umožnila přenášet solární energii z vesmíru na Zemi, a zkoumá tak potenciální zdroj elektřiny pro vojenská zařízení závislá na zranitelných dodavatelských trasách paliva. Nejnovější investice směřuje do virginského startupu Overview Energy, který vyvíjí družice schopné přenášet energii k rozsáhlým solárním elektrárnám na Zemi.
Dnes odpoledne má do přístavu v Bronwsville doplout těžká loď FORTE, která převáží Starship S40 z mise IFT-13. Přímý přenos zajistí kanál NASASpaceflight.
Dceřiná společnost EchoStar, která provozuje americkou družicovou televizní službu Dish TV a internetovou streamovací službu Sling TV, ukončila ochranu před věřiteli poté, co dokončila předem připravený restrukturalizační plán.
Americké vesmírné síly uzavřely smlouvu v hodnotě 461,9 milionu dolarů se společností L3Harris Technologies, která zajistí komerční satelitní komunikaci na palubách vládních letadel využívaných nejvyššími představiteli americké vlády a armády.
Ve věku 94 roků zemřel 1. října 2026 bývalý letový ředitel NASA Milton Windler.
Jako letový ředitel pracoval při misích Apollo 8, Apollo 10, Apollo 11, Apollo 13, Apollo 14, Apollo 15 a všech třech misích programu Skylab.
Za práci na záchraně posádky mise Apollo 13 byl M. Windler oceněn prezidentem Nixonem Prezidentskou medailí svobody.
Čest jeho památce.
Starship na lodi FORTE je už v Mexickém zálivu a míří do přístavu Brownsville k vyvazišti číslo 15. Zdroj
Thomas Zurbuchen, bývalý přidružený administrátor NASA pro vědu, nastupuje do společnosti Blue Origin, kde povede její práci na pokročilých technologiích.
Švédské vesmírné středisko Esrange se připravuje na rušné období startů, zatímco kvůli snahám o vybudování schopnosti provádět orbitální starty z tohoto areálu sílí politická pozornost a kontrola.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Nejbližší mise opakovaně použitelného armádního miniraketoplánu X-37B má začít 16. května startem na raketě Atlas V z Mysu Canaveral. Již nyní jsme se dozvěděli, že malý stroj na své palubě ponese více experimentů než při jakékoliv své dosavadní misi. Mezi experimenty se navíc najdou i dva náklady pro NASA, nebo malá družice pro kadety Akademie vzdušných sil. Oznámení experimentů přišlo minulý týden souběžně s potvrzením termínu startu 16. května. Miniraketoplán postavený firmou Boeing byl v průběhu minulého týdne přivezen k obslužné věži VIF (Vertical Integration Facility) u rampy číslo 41, aby mohl být instalován na vrchol rakety Atlas V od firmy United Launch Alliance.
Máme za sebou další týden a správně očekáváte, že k obědu vyjde snad chutná porce pravidelného Kosmotýdeníku, který shrne události v kosmonautice v uplynulých sedmi dnech. V třístém devadesátém devátém vydání se v hlavním tématu zaměříme na operace nové čínské pilotované kosmické lodě a experimenty, které probíhaly na její palubě. Nevynecháme však ani další témata, jakými jsou například úpravy floridské rampy 39B a její příprava na obsluhování řady velkých nosičů. Nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám hezké čtení a pěknou neděli.
Konec dubna byl pro tým starající se o rover Perseverance opravdu mimořádně nabitý. Není to tak dávno, co jsme se na našem webu věnovali připojení technologického demonstrátoru dvourotorového solárně poháněného vrtulníku Ingenuity, ke kterému došlo 9. dubna. Další milník následoval 14. dubna, kdy byl na Kennedyho středisku na dvou přístrojích roztočen sestupový stupeň plně natankovaný 400 kilogramy hydrazinu, který zde bude fungovat jako jednosložková pohonná látka. Účel otáčení byl stejný jako před několika týdny v případě samotného roveru – přesně určit těžiště a případně vyvážit tuto konstrukci.
Experimentální zařízení pro zkoušku návratu do atmosféry bylo vypuštěno jako sekundární náklad při premiérovém startu rakety Dlouhý pochod 5B. Ve středu, tedy den po startu, se mělo toto zařízení vrátit na Zemi, nicméně během této fáze došlo k blíže neupřesněnému selhání. Testovací exemplář měl být vybaven nafukovacím lehkým tepelným štítem a celé zařízení se během procesu návratu chovalo „nenormálně“, jak uvedla Čínská agentura pilotované kosmonautiky.
Až americký rover Perseverance v létě odstartuje a v únoru příštího roku přistane na Marsu, půjde o velkou událost plnou premiér. Třeba takové kamery Mastcam-Z budou nejdokonalejším párem „očí“, jaký kdy lidstvo poslalo na Mars. Tento přístroj bude například disponovat zoomovacími schopnostmi nové generace, která má usnadnit tvorbu 3D snímků. Operátoři vozítka, kteří budou pečlivě plánovat trasu každé jízdy a každý pohyb robotické paže, si prohlédnou tyto 3D snímky pomocí speciálních 3D brýlí, aby mohli lépe vidět tvary marsovského terénu.
V úterý ve 12:00 SELČ Čína vypustila první bezpilotní exemplář nové kosmické lodi, která bude jednou určena pro posádku. Ke startu ze vzletového komplexu LC101 na kosmodromu Wenčang se postarala raketa Dlouhý pochod 5B, která si při této misi odbyla svou premiéru. Původně mělo ke startu dojít 24. dubna na 50. výročí vypuštění první čínské družice Dongfanghong-1, ale kvůli neupřesněným problémům na nosné raketě došlo k posunu o několik dní. Kosmická loď bez oficiálního jména dosáhla správné oběžné dráhy a její návrat byl původně plánován na středu mezi 7:02 a 7:42 do oblasti východně od kosmodromu Ťiou-čchüan v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. Nyní se však hovoří až o 8. květnu.
Nanodružice VZLUSAT-1 umožnil českým odborníkům osahat si práci s cubesaty a jelikož přinesl pozitivní výsledky, je čas připravit jeho nástupce. Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ) proto připravil družici VZLUSAT-2, která kromě jiného ponese i kameru, která má experimentálně snímkovat Zemi. Příprava druhého cubesatu má velký význam – je totiž dalším krokem ve strategickém plánu VZLÚ s názvem Space 2030. V rámci tohoto plánu by měla do roku 2030 na nízké oběžné dráze vzniknout první česká družicová síť. Ta by pak mohla plnit různé úkoly podle toho, co by si zákazník přál – pro začátek se začne u prvních misí se sledováním naší planety v různých režimech.
Napětí ve světové komunitě astronomů stále stoupá a to i přesto, že se SpaceX zavázala, že nenaruší astronomická pozorování. V uplynulých dnech společnost zveřejnila některé detaily, které jasně ukazují, že na úpravách se skutečně pracuje. To je určitě dobrá zpráva pro všechny ochránce černé oblohy. Nicméně SpaceX není jedinou společností, která plánuje mega konstelaci na oběžné dráze Země. Lze tedy jen doufat, že i ostatní společnosti budou k problému přistupovat stejně zodpovědně, protože fakt je ten, že je k tomu dnes nezavazuje žádná smlouva a všechny tyto kroky jsou tedy zcela na tvůrcích.
Dlouho se nestalo, aby se převážná část Vesmírných výzev týkala pilotované kosmonautiky. Dubnový díl vám tuto fanouškovsky vděčnou část kosmonautiky dopřeje vrchovatou měrou. Nejprve se podíváme na start lodi Sojuz MS-16, poté naopak na přistání Sojuzu MS-15. Ve třetí reportáži nás čeká výběr amerických pilotovaných lunárních landerů. Dále se k ISS vydá zásobovací loď Progress MS-14 a závěr bude patřit šesté várce ostrých družic Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa – dnes od 20:00.
Tento týden byl na kosmonautické události opravdu bohatý. Od oznámení tří pilotovaných landerů pro Měsíc, až po vrcholící přípravy na pilotovaný let Crew Dragonu s posádkou. My se v hlavním tématu Kosmotýdeníku budeme věnovat dronu, který má jako první létat v atmosféře Marsu. Ten dostal konečně jméno! V pravidelném souhrnu informací, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech, se však podíváme i na přípravy mise DM-2, novou rampu pro raketu Electron, a nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.