Aktuální dění

  • Čína vypustila poslední družici systému Beidou

    Čína vypustila poslední družici systému Beidou

    Čína se úterním startem dočkala dokončení své družicové navigační sítě. Start družice Beidou-3GEO3 pomocí rakety Dlouhý pochod-3B/G2 (Y68) proběhl 23. června ve 3:43 SELČ z rampy LC2 na kosmodromu Si-čchang. Celý let včetně vypnutí třetího stupně a dosažení parkovací dráhy proběhly podle plánu. Družicová série Beidou-3GEO (Beidou-3G) představuje doplnění navigačního systému Beidou družicemi na geostacionární dráze – realizuje se v rámci třetí vývojové fáze navigačního systému Beidou. Tato série měla zajistit dokončení rozšiřování původně pouze čínského systému na globální pokrytí.

  • Starship SN7 opět v akci

    Starship SN7 opět v akci

    Testovací nádrž Starship SN7, na které si chce SpaceX ověřit pevnost nové oceli 304L, zažila 15. června kryogenní test. Elon Musk tehdy na Twitteru oznámil, že půjde o destrukční zkoušku – nádrž se bude tlakovat až do chvíle, kdy praskne. Cílem bylo odhalit limity nového materiálu. Tento exemplář prý má z výroby pár chyb, bez kterých by byl ještě pevnější. Ve výrobě už má být další kus, který tyto chyby nemá. Když se při tlaku 7,6 baru objevila v horní kupoli prasklina, ze které tryskal uvnitř uložený dusík, čekalo se, že je zkouškám konec a testovací stanoviště obsadí nový exemplář. Ale skutečnost je nakonec jiná.

  • Dva astronauti na ISS navíc se hodí

    Dva astronauti na ISS navíc se hodí

    Když máte práce až nad hlavu, hodí se vám každá ruka ochotná pomáhat – a stejně to chodí i když jsou ty ruce 400 km nad Zemi na ISS. Astronauti na stanici totiž obsluhují široké spektrum vědeckých experimentů, které jednou lidstvu umožní pronikat hlouběji do Sluneční soustavy, ale také zlepší život na Zemi. Když na ISS přiletěli dva noví astronauti – Robert Behnken a Douglas Hurley, který 30. května odstartovali na pilotovanou testovací misi lodi Crew Dragon od SpaceX – navýšil se počet členů 63. dlouhodobé expedice na pět. Díky tomu je k dispozici více času na výzkumné činnosti.

  • Červnová Kosmoschůzka 2020

    Červnová Kosmoschůzka 2020

    Po dlouhých třech měsících půstu se vrací Kosmoschůzka. Poslední středa v měsíci, kdy se tato akce tradičně koná, tentokrát vychází na 24.6.2020. Kosmoschůzka proběhne opět v prostorách pražského Planetária. (viz mapa níže). V úvodu vás budou čekat kosmonautické aktuality od Jiřího Myšky. Poté se bude Michal Václavík věnovat jedné z největších událostí pilotované kosmonautiky za poslední dobu a sice letu lodi Crew Dragon s lidmi na palubě. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná v 17:30.

  • Kosmotýdeník 405 (15.6. – 21.6.)

    Kosmotýdeník 405 (15.6. – 21.6.)

    Další kosmický týden je za námi a před vámi je nyní nejaktuálnější vydání pravidelného souhrnu kosmonautického dění v uplynulých dnech. Kosmotýdeník vás tentokrát vezme hodně daleko v prostoru a čase. Budeme se totiž trochu otírat o astronomii a podíváme se na jednu mladou a velmi zajímavou neutronovou hvězdu! V dalších tématech zamíříme na Floridu, kde budeme sledovat přesun rakety Atlas V určené pro očekávaný náklad, anebo se podíváme na balení vozítka Perseverance před jeho odletem na Mars. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Destrukční test uzavře strukturální zkoušky SLS

    Destrukční test uzavře strukturální zkoušky SLS

    Dlouhé měsíce (tedy spíše roky) jsme se na našem webu průběžně věnovali strukturálním zkouškám jednotlivých dílů rakety SLS – a nyní se tato kapitola blíží ke svému konci. Z celé řady testů totiž zbývá jen poslední, při kterém inženýři na Marshallově středisku v Hunstville, stát Alabama, posunou zátěž testovací kyslíkové nádrže centrálního stupně až na její limity. V zájmu výzkumu totiž dojde k destrukci testovacího kusu, který je konstrukčně shodný s letovými exempláři. Nádrž je uzavřena ve speciální konstrukci, která připomíná klec a při zkoušce na ni budou působit hydraulické systémy. Ty ji budou stlačovat, natahovat a ohýbat, aby bylo možné zjistit, jaký tlak vydrží. Aplikované síly simulují zátěž, kterou skutečné nádrže zažijí při startu. Během zkoušky bude nádrž z bezpečnostních důvodů naplněna vodou, která bude simulovat kapalný kyslík použitý ve skutečné raketě.

  • Čína vypustila snímkovací družici Gaofen

    Čína vypustila snímkovací družici Gaofen

    Kromě v nadpisu zmíněné snímkovací družice letěly ve středu na raketě Dlouhý pochod 2D ještě dvě malé družice jakožto sekundární náklad. Nosič odstartoval v 9:19 našeho času z kosmodromu Ťiou-čchüan v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko na severozápadě Číny. Tento start (15:19 místního času) byl 14. čínským pokusem o kosmický let v roce 2020, přičemž dva z nich skončily neúspěchem. To se však aktuální mise netýká. Státní zpravodajská agentura Xinhua uvedla, že dvoustupňový nosič dopravil na oběžnou dráhu snímkovací družici Gaofen 9-03, která se využije „především pro průzkum pevniny, plánování měst, rozhodování o vlastnických právech, navrhování silniční sítě, odhadech úrody, prevenci katastrof a potlačení jejich následků.“

  • OBRAZEM: Sbalený rover Perseverance

    OBRAZEM: Sbalený rover Perseverance

    Rover Perseverance byl uzavřen do ochranného pouzdra, které se postará, aby se citlivému vozítku nic nestalo během vstupu do atmosféry Marsu. Šestikolové vozítko bylo již dříve v čisté místnosti Kenneddyho střediska spojeno se sestupným modulem. Navzdory omezením kvůli pandemii koronaviru technici připojili sestavu roveru a sestupného modulu k zadnímu aerodynamickému krytu a následně mohl být připojen přeletový modul. V této fázi byly do útrob vozítka instalovány superčisté trubičky pro uložení vzorků určených k dopravě na Zemi. Po jejich instalaci se mohlo přikročit k instalaci tepelného štítu o průměru 4,5 metru, který bude muset při vstupu do atmosféry Marsu odolávat spalujícím teplotám. Rover tak byl definitivně uzavřen ve své ochranné schránce. Náhledový snímek tohoto článku je tedy poslední fotkou vozítka, kdy jej v celé kráse spatřily lidské oči přímo. Na snímku je navíc vidět, že kola už nemají ochranné návleky.

  • Evropa chystá rover pro dopravu vzorků z Marsu

    Evropa chystá rover pro dopravu vzorků z Marsu

    Evropští inženýři ve spolupráci s kanadskými kolegy pracují na technologiích, které budou nezbytné pro dopravu vzorků z Marsu na Zemi. Vozítko označované jako Sample Fetch Rover se bude muset umět pohybovat autonomně a také musí zvládnout detekovat trubičky se vzorky, které předtím odebere a uloží americké vozítko Perseverance. ESA vybrala pro další krok na této dlouhé cestě vývoje vozítka firmu Airbus. Už od července 2018 probíhají v britském Stevenage práce zaměřené na vytvoření návrhu vozítka a zhodnocení proveditelnosti takového návrhu. Součástí této práce Airbusu je koordinování součinnosti firem z Evropy a Kanady, které vyvíjí potřebné technologie.

  • Výzkum na ISS – krev, mikrotrubičky a hoření

    Výzkum na ISS – krev, mikrotrubičky a hoření

    Dnes se po delší pauze opět podíváme na to, jak trávili den členové Mezinárodní kosmické stanice – konkrétně se zaměříme na úterý 16. června. Jako obvykle se sluší poznamenat, že v textu nejsou zmíněny všechny experimenty, které na ISS probíhají – těch jsou desítky, ba dokonce stovky. Články v tomto seriály netvoří kompletní výčet činností posádky na palubě Mezinárodní kosmické stanice – spíše ukazují pestrost činností, které na posádku čekají a rozličnost vědeckých experimentů, které jsou na ISS k dispozici.

sociální sítě

Přímé přenosy

Vulcan (LV-01)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

  • Čína

    Čína hledá mezinárodní partnery pro projekt soustavy malých kosmických družic, které budou obíhat po eliptických drahách s periodou devíti dnů a dosahovat až do vzdálenosti Měsíce. Vypuštění této soustavy je plánováno na rok 2030.

  • SDA

    Agentura pro rozvoj kosmických systémů (Space Development Agency) přidělila společnosti SpaceX téměř 10 milionů dolarů na studii zaměřenou na integraci její proprietární technologie laserové komunikace se systémy pro varování před raketovými útoky a jejich sledování. Americké Vesmírné síly (U.S. Space Force) se totiž snaží propojit družicové sítě využívající různé optické komunikační standardy.

  • Francie

    Francie zadala společnostem Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space zakázku v hodnotě přesahující 1,5 miliardy eur (1,7 miliardy dolarů) na vývoj dvou vojenských družic nové generace určených k pozorování Země.

  • Čína

    Čína ve středu vypustila čtyři družice v rámci technologické demonstrační mise, jejímž cílem je otestovat klíčové přístroje pro připravované významné vědecké vesmírné mise, včetně radiové anténní soustavy umístěné na oběžné dráze Měsíce.

  • Gama

    Francouzská společnost Gama, která změnila své zaměření od vývoje solárních plachet k vývoji solárních panelů, získala investici ve výši 15 milionů eur (16,6 milionu dolarů).

  • Anduril

    Americká obranně-technologická společnost Anduril představila tři nové systémy družicového užitečného zatížení, které již otestovala na oběžné dráze. Mezi nimi je také infračervený senzor určený ke sledování kosmických objektů nacházejících se ve stínu Země.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗