Aktuální dění

  • Rokot znovu ožije

    Rokot znovu ožije

    Dušan Majer3 komentáře

    Když 26. prosince loňského roku vzlétla z kosmodromu Pleseck raketa Rokot se třemi družicemi Goněc-M a družicí BLITS-M, bylo jasné, že končí éra této rakety. Ukrajina, na které se vyrábí část dílů pro tyto nosiče, totiž jejich vývoz do Ruska zakázala. Netrvalo to dlouho a objevily se informace, že se Rusové této malé rakety nevzdají a připraví raketu Rokot 2, která by měla všechny palubní systémy vyrobené v Rusku. Nyní se věci evidentně dávají do pohybu, protože ministerstvo obrany již podepsalo dohodu s Chruničevovým výrobním střediskem. Oproti původním plánům se ale mění název – místo Rokotu 2 se má jednat o Rokot-M.

  • Vrcholí nejdelší pozorování Parker Solar Probe

    Vrcholí nejdelší pozorování Parker Solar Probe

    Dušan Majer12 komentářů

    9. května letošního roku zahájila americká sonda Parker Solar Probe svou zatím nejdelší vědeckou pozorovací kampaň. Sonda v té době již měla za sebou čtyři průlety nejnižším bodem dráhy kolem Slunce a 9. května před svým pátým průletem aktivovala své přístroje 100 milionů kilometrů od Slunce, tedy o 62 milionů kilometrů dále než dříve. Čtyři soubory přístrojů na její palubě budou sbírat data nepřetržitě až do 28. června, což je výrazně delší období než běžná 11 dní dlouhá měřicí okna.

  • Superdetailní pohled na záložní lokalitu Osprey

    Superdetailní pohled na záložní lokalitu Osprey

    Dušan Majer3 komentáře

    26. května provedla sonda OSIRIS-REx nízký průlet nad lokalitou Osprey, která se nachází na planetce Bennu. Během tohoto průletu probíhala důkladná měření této oblasti z malé výšky, aby bylo možné ji podrobně zmapovat. Hlavní slovo měla kamera PolyCam, která zvládla vytvořit 347 snímků. Ty se po odeslání na Zemi použily k vytvoření mimořádně podrobné mozaiky, která v originálním rozlišení (20 237 × 12 066 pixelů a 202 MB!) nabízí unikátní detaily – jeden pixel odpovídá pouhým 5 milimetrům!

  • Kosmotýdeník 403 (1.6. – 7.6.)

    Kosmotýdeník 403 (1.6. – 7.6.)

    Lukáš Houška10 komentářů

    Máme tady další nedělní poledne a s ním vychází tradiční přehled událostí v kosmonautice za uplynulých sedm dní. V dnešním Kosmotýdeníku se vypravíme opravdu daleko, když společně s Hubbleovým kosmickým dalekohledem nahlédneme nejdál, kam až jsme kdy viděli. Společně s tímto pohledem posuneme vznik galaxií zase o kousek do minulosti. V dalších tématech nás čeká například další součástka nového ruského metanového motoru, anebo ohlédnutí za významnými momenty mise Crew Dragonu při druhé demonstrační misi. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Urychlovací motory první rakety SLS

    Urychlovací motory první rakety SLS

    Dušan Majer15 komentářů

    Při odlepení od startovní rampy bude nová americká raketa SLS využívat také tah dvojice urychlovacích motorů na tuhé pohonné látky. Kriticky důležité části těchto motorů se již brzy vydají na Kennedyho středisko na Floridě, aby se zde mohly začít připravovat na start mise Artemis I. Jednotlivé segmenty naplněné tuhými pohonnými látkami jsou zatím v Promontory v Utahu, kde má firma Northrop Grumman svůj areál. O přesun každého z celkem deseti segmentů se postarají speciální transportéry, které svůj náklad dopraví k expedičnímu místu, odkud pak segmenty vyrazí po železnici na Floridu. Tato cesta přes půl kontinentu bude dalším významným milníkem na cestě k oficiálnímu zahájení lunárního programu Artemis.

  • Na podzimním Sojuzu poletí Kate Rubins

    Na podzimním Sojuzu poletí Kate Rubins

    Dušan Majer16 komentářů

    NASA oznámila, že její astronautka Kate Rubins vyrazí na podzim vstříc ISS v kosmické lodi Sojuz MS-17. Čeká na ni půlroční pobyt na stanici, během kterého bude součástí 63. a 64. dlouhodobé expedice. V Sojuzu zaujme místa vedle ruských kolegů Sergeje Ryžikova a Sergeje Kuď-Sverčkova a jejich společný start je zatím plánován na 14. října letošního roku z kazašského kosmodromu Bajkonur. Kromě stovky nejrůznějších experimentů bude americká astronautka obsluhovat třeba Cold Atom Lab pro studium využití laserem chlazených atomů pro budoucí kvantové senzory, nebo bude provádět kardiovaskulární experimenty navazující na výzkum, který dokončila při své minulé misi.

  • Odběrný systém roveru Perseverance

    Odběrný systém roveru Perseverance

    Dušan Majer16 komentářů

    Vzorky měsíčních hornin, které dopravily mise Apollo a Luna na Zemi, jsou do dnešních dní jedinými vzorky, které lidstvo na zemi dopravilo z velkého tělesa planetárního typu. Získali jsme sice i vzorky z planetky nebo od komety, ale to jsou malá tělesa. Připravované americké vozítko Perseverance (dříve známé jako Mars rover 2020) odebere na cizí planetě první vzorky určené k dopravě na Zemi v rámci budoucí mise. Místo astronautů bude tenhle rover spoléhat na nejkomplexnější, nejschopnější a také nejčistší mechanismus, jaký kdy lidé vypustili do kosmického prostoru. Jde o systém označovaný jako Sample Caching System.

  • Kosmodrom v Kourou ožívá po dvouměsíční pauze

    Kosmodrom v Kourou ožívá po dvouměsíční pauze

    Dušan Majer7 komentářů

    Společnost Arianespace obnovila práce na přípravách startu rakety Vega. Nepůjde o nic malého – Vega se vrací do služby po loňské havárii a pro Českou republiku je start zajímavý významným podílem brněnských specialistů. Přípravy na start musely být na dva měsíce pozastaveny kvůli pandemii COVID-19, ale nyní už se práce zase rozběhly. Mise s kódovým označením VV16 by měla proběhnout v polovině června – aktuálně se počítá s 18. červnem, ale situace se samozřejmě ještě může změnit.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Sedmá porce ostrých Starlinků

    ŽIVĚ A ČESKY: Sedmá porce ostrých Starlinků

    Dušan Majer20 komentářů

    Pokud se nic nepokazí, mohli bychom se ve čtvrtek ve 3:25 dočkat dalšího startu rakety Falcon 9. Půjde o start, který byl odložen vlivem posunů Atlasu V a blížícím se startem Crew Dragonu. Ten je již na oběžné dráze a tak se může SpaceX zaměřit i na další projekty. Nyní má Falcon za úkol vynést sedmou várku šedesáti družic Starlink, které se usadí na oběžné dráze a pomohou vytvořit globální síť umožňující spolehlivý a rychlý přístup k internetu. Na tuto misi vyrazí první stupeň, který má za sebou již čtyři starty. Něco podobného zažíváme teprve podruhé – v prvním případě se sice start podařil, ale přistání už nikoliv. Rádi bychom Vás tedy pozvali k našemu komentovanému přenosu.

  • Dva čínské starty na konci května

    Dva čínské starty na konci května

    Dušan Majer3 komentáře

    Čína vypustila minulý týden v pátek a v neděli dvě nosné rakety, které dopravily na oběžnou dráhu družice určené ke snímkování Země i demonstraci nových technologií. Každá mise startovala z jiného kosmodromu a posloužily k nim rakety Dlouhý pochod 11 a Dlouhý pochod 2D. Jako první odstartovala z mobilního válce v pátek ve 22:13 SELČ raketa Dlouhý pochod 11, která k pohonu využívá tuhé pohonné látky. Start proběhl z kosmodromu Si-čchang v provincii S’-čchuan na jihozápadě Číny a o dva dny později v 10:53 SELČ vzlétla z kosmodromu Ťiou-čchüan vzdáleného asi 1600 kilometrů od Si-čchangu raketa Dlouhý pochod 2D.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Electron (The Sea God Surveys)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • Lightspeed

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

  • Boeing

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

  • U.S. Space Force

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.

  • Virgin Galactic

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.

  • MP Space

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Australský startup MP Space získal v rámci počátečního investičního kola (seed funding) 16 milionů dolarů na rozšíření výroby standardizovaných systémů pro napájení družic a ukládání energie. Společnost, kterou založili dva bývalí inženýři Tesly, to oznámila 26. října.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗