Melagen Labs
Společnosti Melagen Labs a Satlyt dnes oznámily společnou technologickou demonstraci na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) prostřednictvím platformy AEGIS MISSE.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnosti Melagen Labs a Satlyt dnes oznámily společnou technologickou demonstraci na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) prostřednictvím platformy AEGIS MISSE.
Společnost Nvidia představuje výpočetní modul pro umělou inteligenci určený pro vesmírné mise a potenciální orbitální datová centra.
Americké letectvo zvýšilo o 2 miliardy dolarů hodnotu kontraktu se společností Raytheon na výrobu a údržbu terminálů, které propojují letadla, velitelská stanoviště a další platformy s armádní družicovou komunikační sítí.
Úřad Bílého domu pro vědeckotechnickou politiku (OSTP) se ujal vedoucí role v koordinaci národní kosmické politiky místo Národní kosmické rady.
Startup Starcloud, který provozuje orbitální datové centrum, žádá Federální komunikační komisi o schválení konstelace až 88 000 družic.
Startup Another Earth se sídlem ve Vídni získal 4 miliony dolarů na rozšíření softwarové platformy, která generuje syntetická družicová data pro trénování modelů umělé inteligence k detekci environmentálních a provozních rizik.
Společnost Voyager Technologies otevírá v Long Beach v Kalifornii nový závod na výrobu a inženýrství elektroniky a rozšiřuje tak svou působnost v regionu, který se stal centrem pro vesmírné a obranné společnosti.
Čínská mise Tianwen-3 určená k cestě na Mars s následným návratem se vzorky z planety vstupuje do vývoje letového hardwaru s cílem vypustit ji koncem roku 2028.
Společnost Telesat získala přístup k většímu množství pozemků po celé Kanadě pro zřízení řídicích stanic před plánovaným nasazením družic Pathfinder pro svou širokopásmovou konstelaci Lightspeed v prosinci.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Evropská kosmická agentura vydala zprávu, že začíná s přípravami inovativního systému, který by využíval procesů strojového učení, aby chránil družice před hrozbou kolize s jinými objekty – ať již pasivními družicemi nebo kosmickou tříští. Jinými slovy ESA vyvíjí systém, který zabrání kolizím, jelikož bude automaticky vyhodnocovat míru rizika srážky na oběžné dráze. Tento systém by umožnil zlepšit celý proces rozhodování, zda je úhybný manévr potřebný, či nikoliv. Systém by dokonce měl být schopen posílat konkrétní a na míru šité pokyny konkrétním družicím, kterým kolize hrozí, aby se mohly vyhnout.
Fanoušci našich „povídacích“ přenosů si tento týden opravdu užijí – předevčírem jsme slavili desáté narozeniny našeho diskusního fóra a součástí oslav byl i dvouhodinový přenos, ve kterém jsme reagovali na Vaše dotazy v chatu. A jelikož dnes máme poslední pátek v měsíci, znamená to jediné – je čas na další Pokec s kosmonautixem. Již desáté vydání bude stát na stejných principech, na jaké jste si zvykli v minulých měsících. V průběhu zhruba dvou hodin budeme v přátelské a pohodové atmosféře odpovídat na Vaše dotazy, které napíšete do chatu. Pokud tedy máte čas a chuť, budeme rádi, když se k nám přidáte – začínáme dnes večer ve 20:00 SELČ.
Zkoumání Marsu vesmírnými sondami probíhá již od raných 60. let XX. století. Jejich vysílání závisí na dostupnosti efektivních drah ze Země, na rozvoji techniky a techologie, na případných zpožděních při přípravě jednotlivých sond a nezřídka také na politických rozhodnutích. Nejbližší okno pro cestu k Rudé planetě se otevírá příští rok. Mimo tradiční cestovatele USA (Mars 2020 s roverem v kráteře Jezero) a Evropu s Ruskem (ExoMars 2020 s roverem „Rosalind Franklin“ na Oxia Planum nebo Mawrth Vallis), se na tuto cestu poprvé chystají Číňané (Mars 2020 s orbiterem a roverem HX-1 na Chryse Planitia nebo v regionu Planitia a Elysium Mons). Na svou první cestu se také chystají Spojené arabské emiráty (Hope – al-Amal – Naděje: orbiter), ve spolupráci s univerzitami v USA, s Japonskem a Indií. SpaceX plánuje svou první soukromou misi na rok 2022, s přistáním pravděpodobně někde na pomezí Arcadia Planitia a Amazonis Planitia (uvidíme, co s tím udělá Elonův časový koeficient). Japonci i Indové chystají své vlastní sondy na pozdější termíny (Japonský NICT mikrosondu TEREX v roce 2022 a znovu v r. 2024, stejně jako JAXA sondu MMX a Indové sondu MOM 2), možná někdy v tom období poletí i zatím tajemní Izraelci
18. října projekt americké mise Lucy úspěšně dokončil kritické zhodnocení návrhu. Při tomto procesu prezentovali členové odborného týmu kompletní návrh celé mise, dokazovali, že jejich tým splnil všechny technologické výzvy, které před ně tato mise klade a že jsou připraveni začít stavět skutečný hardware. Po dokončení celého procesu přišla ke slovu nezávislá hodnotící komise od NASA, která nakonec dala projektu zelenou. Nic tedy nebrání začátku výrobní fáze celé mise. Kritické zhodnocení návrhu mise Lucy začalo 15. října v coloradském městě Littleton v sídle firmy Lockheed Martin. Když o několik dní později přišel pozitivní výsledek, všichni moc dobře věděli, že tento milník znamená vyvrcholení měsíců posuzování a hodnocení jednotlivých systémů a podsystémů.
Sluneční štít Dalekohledu Jamese Webba prošel zkouškou, která je nezbytná k vypuštění celé unikátní observatoře na jaře roku 2021. Technici a inženýři rozložili a napnuli každou z pěti vrstev, které tvoří sluneční štít teleskopu. Dostali jej tak do stejné pozice, ve které bude pracovat zhruba milion a půl kilometrů od Země. „Vůbec poprvé byl sluneční štít rozložen a napnut pomocí palubní elektroniky a navíc i s připojenou teleskopovou částí. Rozložený štít je vizuálně ohromující a jeho splnění byla výzva,“ přiznává James Cooper, manažer slunečního štítu JWST z Goddardova střediska v Greenbeltu, stát Maryland.
Raketa Electron je v současné době hlavním hráčem na poli malých raket, které doručují lehké družice na nízkou oběžnou dráhu. Firma Rocket Lab nedávno oznámila, že se bude snažit o znovupoužitelnost prvních stupňů a tím inovace zdaleka nekončí. Podle aktuálního prohlášení firma cílí i na střední, geostacionární a dokonce i lunární oběžnou dráhu. Firma totiž na Mezinárodním astronautickém kongresu odtajnila své plány na rozšíření dosahu svých misí díky družicové platformě Photon, o které jsme na našem webu již psali. Raketa Electron funguje necelé dva roky a firma RocketLab se evidentně nechce spokojit s dosaženými výsledky. Střední, geostacionární i lunární oběžná dráha mají být dalšími cíli pro malé družice. Společnost chce schopnosti rakety Electron zkombinovat s družicovou platformou Photon, ke kterým má přibýt i vyhrazený dodatečný raketový stupeň. S jeho pomocí by měly být dosažitelné i natolik exkluzivní dráhy jako je NRHO (Near Rectilinear Halo Orbit – dráha stanice Gateway), nebo librační centra L1 a L2 soustavy Země-Měsíc. I větší náklady by se tak mohly dostat do cislunárního prostoru včetně geostacionární dráhy.
V krátkém časovém sledu se Evropské kosmické agentuře sešly přesuny dvou atraktivních vědeckých misí na kosmodromy, odkud se vydají do kosmického prostoru. Zatímco Cheops, který bude studovat již objevené exoplanety, již dorazil do jihoamerického Kourou, Solar Orbiter zatím na svůj přesun na Floridu čeká. Transport dokončené vědecké sondy z Evropy na kosmodrom je pokaždé velkou a významnou událostí. Jedná se o jednoznačný důkaz, že zevrubné zkoušky, které sonda podstoupila v uplynulých měsících neobjevily žádnou závadu. Jde o potvrzení, že všechny systémy byly správně sestaveny a v kosmickém prostoru budou fungovat tak, jak mají.
Docela nedávno jsme publikovali článek o indických vesmírných start-upech. Tento článek se na jejich problematiku dívá trochu z jiného úhlu, z pohledu velkého deníku – Times of India. Rostoucí požadavky na malé a relativně levné satelity povzbudily řadu nových start-upů ke zkoumání oblastí, které byly v Indii doposud doménou státních institucí. Nyní v sektoru vesmírných technologií existuje 15 až 20 start-upů – před lety jich bylo jen pár. Tyto společnosti pracují na řadě řešení, aby náklad i starty byly více ekonomicky příznivé, a také na zlepšení satelitní komunikace. Některé z nich jsou zaměřeny na vývoj pokročilých pohonných systémů. Podle údajů skupiny Tracxn, která provádí průzkumy trhu, se zaposlední tři roky zvýšil tok kapitálu do těchto indických start-upů třikrát. Jen za devět měsíců roku 2019 potom dosáhl 4 mil. USD.
Týden utekl jako voda a je proto čas, zakousnout k obědu nedělní Kosmotýdeník. Dnes se v pravidelném souhrnu událostí uplynulého týdne podíváme, jak dorazila první dokončená kompozitní kostra raketoplánu Dream Chaseru. Kdy bude raketoplán dokončen a kdy poletí poprvé ke stanici, se dozvíte v hlavním tématu. Podiváme se však také na parádní fotografie z historicky prvního výstupu dvou žen do volného prostoru, anebo na fotografie operací s Pathfinderem rakety SLS. Nevynecháme ani další tradiční rubriky a nově představené skafandry. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Ve čtvrtek 17. října v 17:21 SELČ odstartovala z kosmodromu Si-čchang raketa Dlouhý pochod 3B/G2, která nesla utajenou družici TJSW-4 (Tongxin Jishu Shiyan Weixing – českou transkripcí Tchung-sin Ťi-šu Š‘-jen Wej-sing). U aktuálního startu však není k dispozici mnoho informací o vynášeném nákladu. Když 12. září 2015 odstartovala družice TJSW-1, tvrdily čínské úřady, že tato nová družice bude umístěna na geostacionární dráze, kde má zkoušet nové komunikační technologie. Konkrétně se mělo jednat o zkoušky v pásmu Ka a na širokopásmovou komunikaci na frekvencích 27 a 40 GHz.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.