Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

ŽIVĚ A ČESKY: SES-12 na Falconu s použitým stupněm

Zítřejší ráno by měl zpestřit start rakety Falcon 9, která pro tuto misi použije první stupeň, který již jednou letěl. Stupeň, který vloni v září vynášel tajný armádní miniraketoplán X-37B je nyní připraven na své druhé a poslední použití. Součástí této mise totiž není pokus o přistání na mořské plošině ani na pevnině. SpaceX tak pokračuje v přechodném období, kdy se potřebuje zbavit zbývajících zachráněných prvních stupňů ze starších vývojových verzí, které již nepotřebuje. Pokud tedy chcete sledovat, jak proběhne vypuštění skoro pět a půl tuny těžké telekomunikační družice, budeme rádi, když si pustíte náš přenos.

Kosmotýdeník 298 (28.5. – 3.6.)

Další týden je za námi a je čas na Kosmotýdeník. Pravidelný souhrn zajímavých informací posledních sedmi dní z kosmonautiky vás tentokrát v hlavním tématu vezme do Mohavské pouště, kde proběhl další úspěšný test malého turistického suborbitálního raketoplánu VSS Unity od společnosti Virgin Galactic. V dalších tématech se podíváme například na rychlé střídání posádek na Mezinárodní kosmické stanici, anebo na nový český název jedné planetky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Meziplanetární cubesaty upravily dráhu

Když je nějaká mise průkopnická, znamená to, že ať udělá prakticky cokoliv, vždy půjde o první událost svého druhu v historii. Dvě malé sondy MarCO jsou prvními cubesaty, které se vydaly do meziplanetárního prostoru. Jejich první korekce dráhy je tak první událostí tohoto typu v dějinách. Nosná raketa při startu sice zamíří +/- k cíli, ale korekce dráhy umožňují sondám zpřesnit tuto dráhu a lépe definovat, jak bude průlet vypadat. V případě obou cubesatů MarCO došlo k historické korekci 22. května.

Jak těsně SpaceX minula aerodynamické kryty

Když SpaceX před lety začala dělat první pokusy o motorické přistání prvních stupňů raket Falcon, nebyla to jednoduchá cesta. Než jsme se dočkali prvního úspěšného dosednutí, musela se toho firma hodně naučit a celý proces řádně vypilovat. Při zpětném pohledu je vidět, že jednotlivé pokusy měly jednoznačně zlepšující se trend – od úplně nepovedených až po stále lepší. Nyní můžeme něco podobného vidět v podání SpaceX znovu při pokusech o zachycení aerodynamických krytů. Zatímco na začátku minula skořápka za šest milionů dolarů loď se sítí o téměř půl kilometru, minulý týden to už bylo jen 50 metrů.

Dvojče evropského roveru pro Mars na testech

Hned na začátku si ujasněme jednu důležitou věc – v tomto článku bude řeč o zkouškách, které nepodstoupí letový exemplář vozítka pro misi ExoMars 2020. Testy se týkají jeho reprezentativního modelu, který je určený právě ke strukturálním a tepelným zkouškám. Letovému hardwaru je velmi podobný, ale není identický. Situaci tedy můžeme s trochou fantazie přirovnat k dvojčatům, která však nejsou jednovaječná. Aktuální kolo zevrubných zkoušek se skládá z mnoha intenzivních testů, které ověří, že nosná konstrukce roveru přežije drsné podmínky při startu ze Země a přistání na Marsu.

ICON spojen s raketou

Specialisté z firmy Orbital ATK mají za sebou důležitý milník na cestě ke startu vědecké družice ICON (Ionospheric Connection Explorer). Její vypuštění na raketě Pegasus je momentálně plánováno na 14. června. Z fotografií, kterými se dnes společnost pochlubila, můžeme vyčíst, že ICON je již spojena s nosnou raketou a došlo i k instalaci aerodynamického krytu. Všechny tyto práce probíhají v Kalifornii na Vandenbergově základně, ale startovat se bude odjinud. Raketa Pegasus se připojí k nosnému letounu, který přeletí na Marshallovy ostrovy, konkrétně na atol Kwajalein, kde proběhne finální předstartovní příprava. Ze zdejší ranveje pak letoun odstartuje a v dostatečné výšce uvolní raketu Pegasus.

Ruský Spektr-RG poletí na recertifikovaném stupni

Ruská kosmonautika se v současné době potýká s krutou realitou v podobě minimálního počtu vědeckých družic. O to větší naděje vkládají do observatoře Spektr-RG, která by měla startovat příští rok. O vynesení teleskopu se postará horní stupeň, kterému již vypršela původní záruční doba a k tomu, aby mohl letět musel být částečně upraven a opětovně certifikován. Pro horní stupeň Block DM-03 byla tato certifikace nezbytná, aby mohl být schválen k vynesení rentgenového teleskopu, který je bez přehánění nenahraditelný. Vždyť jeho vývoj trval skoro deset let! Po startu na raketě Proton bude mít Block DM-03 za úkol dopravit teleskop z parkovací dráhy vstříc libračnímu centru L2 soustavy Slunce-Země.

Čínští lunární drobečkové

Společně s čínskou družicí Queqiao letěly do vesmíru i dva technologické demonstrátory Longjiang. Šlo o malé družice s rozměry 50 × 50 × 45 centimetrů a hmotností 45 kg, které měly za úkol kroužit kolem Měsíce po protáhlé dráze. Měly udržovat vzájemnou vzdálenost 1 – 10 kilometrů a provádět experimenty v rádiové části spektra v rádiovém stínu Měsíce. K tomu však bylo potřeba, aby malé družice zapálily svůj motor a vstoupily na oběžnou dráhu kolem našeho přirozeného satelitu, což byla vzhledem k malým rozměrům obou průzkumníků technologická výzva. Výsledkem je vyrovnané skóre – jedna družice uspěla, druhá nikoliv.

Alan LaVern Bean (1932-2018)

Alan LaVern Bean

Existuje mnoho okamžiků, o nichž víme, že jednou nastat musí. Přesto však, když nakonec nadejdou, není lehké se s danou realitou vyrovnat. Přesně takový okamžik přišel tuto sobotu. Fanoušky kosmonautiky zastihla zpráva, že odešel Alan Bean – čtvrtý muž, jenž otisknul své stopy do lunárního prachu a velitel veleúspěšné druhé expedice na americkou orbitální stanici Skylab. Zvěst o jeho skonu byla o to krutější, že den předtím oběhla sociální sítě zpráva o jeho úmrtí, jež se ukázala být hoaxem. Hoax však trval pouhých několik hodin, sobotní odpoledne pak přineslo oznámení z oficiálních míst. Svět přišel nejen o legendárního astronauta a dalšího „moonwalkera“, ale také o nezdolného optimistu a nadaného umělce, který svými malbami přibližoval nám ostatním poetickou tvář lunárních výprav.

Přístroj, který má na Marsu hledat život

Přístroj MOMA

Mezinárodní tým vědců vytvořil drobnou chemickou laboratoř pro vozítko, které bude na Marsu vrtat do hloubky mnoha desítek centimetrů, aby tam hledalo stopy dávného nebo současného života. Celá unikátní laboratoř má rozměry srovnatelné s běžným toustovačem a její označení je MOMA (Mars Organic Molecule Analyzer). Jde o klíčový přístroj pro vozítko evropsko-ruského programu ExoMars, přičemž na vývoji MOMA se značnou měrou podílí i americká NASA. Pokud se nic nepokazí, měla by tato laboratoř vyrazit k Marsu už za dva roky – v červenci 2020.