sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americká společnost HawkEye 360, která se zabývá komerčními družicemi a sleduje rádiofrekvenční signály z oběžné dráhy , 18. prosince oznámila, že akvizicí obranného dodavatele Innovative Signal Analysis dokázala prohloubit své působení na vojenském a zpravodajském trhu.
Společný podnik německé společnosti Rheinmetall a finského výrobce družic se syntetickou aperturou, společnost Iceye, uzavřel svou první velkou zakázku na provozování vesmírné sledovací konstelace pro německé ozbrojené síly v rámci dohody v hodnotě více než 1,9 miliardy dolarů.
Bílý dům vydal 18. prosince rozsáhlý výkonný příkaz o vesmírné politice, který se týká témat od průzkumných plánů NASA až po bezpečnost vesmíru.
Startup Max Space, který vyvíjí technologie rozšiřitelných modulů, plánuje postavit komerční vesmírnou stanici, kterou by mohla vypustit jediná raketa Falcon 9.
Společnost Lux Aeterna se sídlem v Denveru oznámila 17. prosince plány k přistání své debutové opakovaně použitelné družice Delphi-1 na testovací střelnici Koonibba v Jižní Austrálii.
Americký senát 17. prosince potvrdil Jareda Isaacmana ve funkci administrátora NASA.
Startup EraDrive, odštěpný podnik Stanfordské univerzity, který vyvíjí software a hardware pro autonomii družic, získal ve finančním kole úvěrů 5,3 milionu dolarů, oznámil 16. prosince.
Společnost Vantor, dříve známá jako Maxar Intelligence, zabývající se zpravodajskými službami o Zemi, 16. prosince oznámila, že spolupracuje se společností Niantic Spatial na vývoji navigační technologie pro vojenské platformy provozované v prostředích bez GPS.
Indická společnost Digantara Industries, která se zabývá systémem pro sledování situace ve vesmíru, získala 50 milionů dolarů díky své expanzi do Spojených států a hledání příležitostí v oblasti protiraketové obrany.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Páteční pokus o skok prototypu Starship SN11 do výšky 10 kilometrů zhatila nutnost dodatečné kontroly palubních systémů – konkrétně šlo o systém FTS, který by v případě odklonu od plánované dráhy zajistil zničení prototypu. Jelikož SpaceX většinou nedělá testy během víkendu, sklouznul nám skok na pondělí. Stejně jako ve všech podobných případech se ani tentokrát nedá spolehnout na nějaký konkrétní čas. Opět máme před sebou několikahodinové období, ve kterém SpaceX může k testu přistoupit. Bude ale záležet na celé řadě faktorů – od technických překážek až po počasí. I dnes tedy budou muset naši čtenáři sledovat aktualizace tohoto článku, které sem budeme přidávat.
První samostatná čínská sonda na oběžné dráze Marsu rozhodně nezahálí. Tianwen-1 se na oběžné dráze usadila již před měsícem a půl a od té doby posílá na Zemi povedené fotografie Rudé planety. V dnešním článku Vás seznámíme s několika vybranými. Už samotná náhledová fotka článku stojí za to. Sonda Tianwen-1 ji pořídila v době, kdy se nacházela 11 000 kilometrů od planety. Na barevném snímku je perfektně vidět slaboučká vrstva marsovské atmosféry, která je dobře vidět díky vhodnému nasvětlení Sluncem.
Tenhle týden to bylo opravdu něco! Několik startů raket, pokus o let Starship, celá řada novinek a mnohému z toho se budeme věnovat v našem pravidelném týdenním přehledu těch nejzajímavějších novinek z kosmonautiky. Hlavním tématem Kosmotýdeníku bude tentokrát příprava jedné vojenské družice, která bude hlídat, zda někde nestartuje mezikontinentální střela. V dalších tématech se podíváme například na vozítko Curiosity, fotografie ze startu Sojuzu, anebo na snímky uvízlé lodě v Suezském průplavu, které byly pořízeny z kosmického prostoru. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
V listopadu 2009 odstartovala evropská družice SMOS, která během dalšího desetiletí poskytla mnoho dat ze svého mapování vlhkosti v půdě a koncentrace soli v povrchových vrstvách oceánů. Celkově tak pomohla zpřesnit naše chápání koloběhu vody. Zatímco plnila svou hlavní vědeckou misi, se téhle mimořádně úspěšné družici dařilo opakovaně překonávat očekávání. Přinesla totiž celou řadu nečekaných výsledků, které v mnoha případech vedly k praktickým aplikacím, které pomohly v běžném životě. A nyní SMOS opět překvapuje. Ukázalo se, že to, co bylo považováno za šum v naměřených datech, se dá využít ke sledování sluneční aktivity a kosmického počasí z oběžné dráhy.
Poslední hodiny byly z hlediska informací o přípravách prototypu Starship SN11 poměrně divoké. Nejprve se ukázalo, že se po statickém zážehu musí vyměnit jeden ze tří motorů Raptor. S tím souvisí i nutnost opakovat statický zážeh, který byl naplánován na pátek. Jelikož skok nemůže přijít před zážehem a proto, že SpaceX většinu nedělá testy během víkendu, bylo tedy prakticky jisté, že se skok posune nejdříve na pondělí. Tyhle úvahy se však v noci na pátek ukázaly jako mylné, jelikož podle oficiálních míst by mělo v průběhu dneška dojít nejen k avizovanému statickému zážehu, ale i k letu do výšky 10 kilometrů. Skok samozřejmě bude závislý na správném statickém zážehu. Pro nás to každopádně znamená, že budeme dění na Boca Chica sledovat a až se přiblíží start, spustíme náš přenos. Okno pro skok je otevřené od 13:00 do 1:30 v noci na sobotu. Od diváků tedy bude vyžadovat průběžné sledování tohoto článku, do kterého budeme doplňovat aktuality.
Jejím úkolem bude vyhledávat potenciální přírodní rizika a pomoci vědcům změřit, jak tající pozemní ledovce ovlivňují výšku mořské hladiny – družice NISAR se nyní dostává do výrobní fáze. V čisté místnosti kalifornské JPL začíná vznikat družice, která bude mít rozměry jako SUV. Důležité je, že dostane největší odraznou anténu, jakou kdy měla nějaká mise od NASA. Projekt NISAR je společným dílem zmíněné agentury NASA a jejího indického protějšku, agentury ISRO. Družice by měla sledovat drobné změny zemského povrchu a vyhledávat varovné známky blížících se vulkanických erupcí. Kromě toho také pomůže sledovat zásoby podpovrchové vody, monitorovat rychlost tání ledovců, které souvisí se vzestupem hladin, ale také zjistí změny v rozložení vegetace po celém světě. Sledování takových změn na téměř celém světě zatím ještě nikdy dříve neproběhlo s takovou úrovní časového a prostorového rozlišení, jaké nabídne právě NISAR.
Již letos se CubeSat CAPSTONE (Cislunar Autonomous Positioning System Technology Operations and Navigation Experiment) vydá na cestu, která jej zavede na doposud nikdy nevyužitou oběžnou dráhu kolem Měsíce. CAPSTONE bude technologický demonstrátor, který má vyšlapat cestu ke stanici Gateway. Jeho úkolem má být snížení rizika pro budoucí mise tím, že přímo na místě prověří dynamiku unikátní protáhlé halo oběžné dráhy. Mise má také ověřit inovativní navigační techniku mezi dvěma objekty a nebo komunikační možnosti se Zemí. Od startu do příletu k měsíci uplyne něco mezi dvěma a třemi měsíci. CAPSTONE doručí na nízkou oběžnou dráhu Země raketa Electron od firmy Rocket Lab a o další zvyšování oběžné dráhy se postará zařízení Photon od stejné firmy, které pomocí několika manévrů postupně vytáhne nejvyšší bod dráhy do větší výšky. Po oddělení od Photonu má CubeSat využít energeticky výhodnou balistickou přeletovou dráhu k Měsíci s využitím vlastního pohonného systému. CAPSTONE nakonec vstoupí na dráhu NRHO (near rectilinear halo orbit) kolem Měsíce, na které zůstane.
Čas neuveriteľne letí, rok sa opäť s rokom zišiel a tak nastal čas na zhrnutie udalostí v čínskej kozmonautike v roku 2020. Zhodnotené v jednej vete ho môžme nazvať ako veľmi úspešný. V Číne sa tento rok uskutočnilo 35 úspešných a 4 neúspešné štarty. V tomto roku by som vyzdvihol tieto štyri – misia sondy Chang´e 5, štart sondy Tianwen-1, testovací let novej kozmickej lode a ukončenie výstavby globálneho navigačného systému Beidou 3. Poďme sa na to pozrieť podrobnejšie.
Ve středu dopoledne jsme byli svědkem startu Falconu 9 s družicemi Starlink a noc na čtvrtek bude pro změnu patřit konkurenční firmě OneWeb. Celkem 36 jejich komunikačních družic již sedí na špičce rakety Sojuz 2.1b, která stojí na rampě kosmodromu Vostočnyj. Start je zatím plánován na 3:47 našeho času a pokud Vás tento velmi nepříjemný termín neodradí, rádi Vás přivítáme u našeho živě a česky komentovaného přenosu. A pokud je pro Vás termín nepřekonatelnou překážkou, tak žádný strach – záznam to jako vždycky jistí.
Vážení čtenáři. Velice nás těší váš zájem o dění na Marsu. Pochopitelně i my v redakci sledujeme s napětím každý další krůček vozítka Perseverance. Rozhodli jsme se pro jistotu vytvořit seriál, který postupně pokryje dění kolem tohoto vozítka i jeho úžasného technologického demonstrátoru, vrtulníčku Ingenuity. U ostatních sond jsme vždy přinášeli ohlédnutí za tím, co zajímavého se dělo a budeme v tom pokračovat, což se týká nejen Curiosity, ale i dalších. V případě sondy Perseverance (česky Vytrvalost) však cítíme, že jsme svědky něčeho ještě většího – výzkumu, který vstoupí do dějin přelomovými kroky, jako je test helikoptéry na jiném tělese Sluneční soustavy, nebo odběr vzorků, které by měly být v budoucnu zkoumány v pozemských laboratořích. O hledání stop dávného života ani nemluvě. Seriál pro vás bude psát více redaktorů. Věříme, že o to zajímavější bude pro nás všechny.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
