Open Cosmos
Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.
Pentagon financuje vývoj technologie, která by umožnila přenášet solární energii z vesmíru na Zemi, a zkoumá tak potenciální zdroj elektřiny pro vojenská zařízení závislá na zranitelných dodavatelských trasách paliva. Nejnovější investice směřuje do virginského startupu Overview Energy, který vyvíjí družice schopné přenášet energii k rozsáhlým solárním elektrárnám na Zemi.
Dnes odpoledne má do přístavu v Bronwsville doplout těžká loď FORTE, která převáží Starship S40 z mise IFT-13. Přímý přenos zajistí kanál NASASpaceflight.
Dceřiná společnost EchoStar, která provozuje americkou družicovou televizní službu Dish TV a internetovou streamovací službu Sling TV, ukončila ochranu před věřiteli poté, co dokončila předem připravený restrukturalizační plán.
Americké vesmírné síly uzavřely smlouvu v hodnotě 461,9 milionu dolarů se společností L3Harris Technologies, která zajistí komerční satelitní komunikaci na palubách vládních letadel využívaných nejvyššími představiteli americké vlády a armády.
Ve věku 94 roků zemřel 1. října 2026 bývalý letový ředitel NASA Milton Windler.
Jako letový ředitel pracoval při misích Apollo 8, Apollo 10, Apollo 11, Apollo 13, Apollo 14, Apollo 15 a všech třech misích programu Skylab.
Za práci na záchraně posádky mise Apollo 13 byl M. Windler oceněn prezidentem Nixonem Prezidentskou medailí svobody.
Čest jeho památce.
Starship na lodi FORTE je už v Mexickém zálivu a míří do přístavu Brownsville k vyvazišti číslo 15. Zdroj
Thomas Zurbuchen, bývalý přidružený administrátor NASA pro vědu, nastupuje do společnosti Blue Origin, kde povede její práci na pokročilých technologiích.
Švédské vesmírné středisko Esrange se připravuje na rušné období startů, zatímco kvůli snahám o vybudování schopnosti provádět orbitální starty z tohoto areálu sílí politická pozornost a kontrola.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Na přiloženém snímku vidíme technika z Kennedyho střediska na Floridě, který se 14. února chystal provést zkoušky elektromagnetické interference (EMI) na přístroji MSolo (Mass Spectrometer Observing Lunar Operations). Nejedná se však o letový exemplář, ale o jednotku určenou k inženýrskému vývoji. Ta se však v mnoha ohledech shoduje s přístrojem, který poletí k Měsíci na vozítku VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover). Tento rover má na Měsíci pátrat po stopách vody. Ale zpět k testům. Zkoušky elektromagnetické interference trvaly několik dní a jejich cílem bylo prověřit, zda MSolo dokáže řídit elektromagnetické emise, které vzniknou při provozu přístroje. Sledovalo se také, zda naměřené hodnoty splňují požadavky na citlivost na EMI jako součást přípravy na provoz v měsíčním prostředí.
Dalších sedm dní je za námi a před vámi je nyní nachystáno nejnovější vydání Kosmotýdeníku, který jako vždy přinese přehled těch nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na start čínské rakety CZ-2C, která zahájila výstavbu nové čínské konstelace družic. V dalších tématech se podíváme fotky ze startu Atlasu V, novou kompozitní nádrž od Boeingu, anebo na smutný osud letadla Mrija. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Vědecké přístroje a další hardware tvořící sondu se začínají pomalu skládat do jednoho celku. Začíná závěrečná fáze příprav mise, která má v roce 2024 vyrazit k Europě – ledovému měsíci, který obíhá kolem planety Jupiter. Po úplném sestavení bude tělo americké sondy Europa Clipper velké jako slušné terénní auto a její fotovoltaické panely budou tak dlouhé, že by překryly délku basketbalového hřiště, aby sondě daleko od Slunce dodávaly dostatek elektrické energie. Skládání jednotlivých prvků sondy probíhá v čisté místnosti Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii. Inženýrské systémy i vědecké přístroje sem míří z celých Spojených států i Evropy. Do konce letošního roku má být většina letového hardwaru včetně devíti vědeckých přístrojů integrována do těla sondy.
Ruský vpád na Ukrajinu má samozřejmě ohromný dopad na velké množství oborů. Kosmonautika se v tomto ohledu nijak neliší. Ve srovnání se ztrátami na lidských životech jsou samozřejmě dopady na kosmonautiku nicotné, ovšem vzhledem k zaměření našeho webu se právě na dění v tomto oboru zaměříme. V rámci tohoto průběžně aktualizovaného článku budeme sledovat novinky, které se týkají mezinárodních kosmonautických projektů, ale i všech dalších. Kromě toho si ale také shrneme alespoň ty nejdůležitější momenty, které přinesly dny před vydáním tohoto článku.
Ve čtvrtek 3. března nás čeká start rakety Falcon 9 s další várkou družic Starlink. Mise Starlink 4-9 míří do 4. orbitální slupky, která má sklon 53,2° vůči rovníku a po dokončení bude čítat 1584 družic. Každá družice je vybavena jedním halovým motorem, jedním fotovoltaickým panelem, čtyřmi fázovými anténami a dvěma parabolickými anténami. Družice Starlink v1.5 jsou navíc vybaveny laserovými pojítky pro vzájemnou komunikaci. Dále jsou vybaveny sluneční clonou, aby se od družic neodráželo světlo. Při této misi vynese Falcon 47 družic Starlink.
Páté pokračování naší malé série vám ukáže opět zcela netradiční CubeSat, který se pokusí o velkolepé prolomení limitů současných malých družic. Samozřejmě se jedná o jeden z deseti CubeSatů, které se svezou s misí Artemis I, která jako vůbec první letová zkouška superrakety SLS pošle na cestu k Měsíci nejen loď Orion, ale také deset CubeSatů s velmi rozličnými misemi. Dnes se podíváme na japonský CubeSat Omotenashi, který má i přes své malé rozměry provést přistání na Měsíci! Ostatně, Omotenashi má svůj cíl popsaný přímo ve svém jménu – Outstanding MOon exploration TEchnologies demonstrated by Nano Semi-Hard Impactor.
Současná situace na Ukrajině se bohužel týká i vesmírné spolupráce v kosmu. Bude se jí věnovat první reportáž Vesmírných výzev. Dále uvidíte kalibraci teleskopu Jamese Webba, starty zásobovacích lodí k ISS, konkrétně Progress MS-19 a Cygnus NG-17, ruský výstup do volného prostoru. Z nepilotované kosmonautiky vás čekají starty misí CSG-2, NROL-87 a trojlístku Starlinků. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.
Na Floridě začala stavba výrobního areálu a startovní rampy v komplexu LC-39A pro duo Superheavy a Starship. Po rampě v komplexu LC-39A by mohla následovat stavba rampy v komplexu LC-49 v Kennedyho vesmírném středisku, to je zatím ale vzdálená budoucnost. Kennedyho vesmírné středisko se pravděpodobně v následujících letech stane hlavní základnou pro starty Superheavy Starship, která bude doplněna o Starbase na východě Texasu a o vysloužilé ropné plošiny Phobos a Deimos, které SpaceX právě přestavuje, ale podle Elona Muska aktuálně nejsou prioritou. Nyní je na Floridě asi nejvíce sledovaná lokalita co se programu Superheavy Starship týče, ulice pojmenovaná Roberts Road s velkou vyklizenou oblastí pro vybudování výrobního areálu, který by měl být podobný tomu v Texasu.
První březnový den nám zakončí raketa Atlas V ve své verzi 541 a vynese meteorologickou družici GOES-T, jejímž cílem je zlepšit kvalitu a rychlost předpovědi počasí. Data ze systému GOES poskytují přesnou předpověď počasí v reálném čase. Družice GOES-T je založena na platformě A2100A a stavbu zajistila firma Lockheed Martin. Družice má plánovanou životnost 15 let a měla by být umístěna na geosynchronní oběžné dráze. Vynesení zajistí raketa Atlas V ve verzi 541, což je jedna z nejsilnějších verzí Altasu V. Varianta 541 si při aktuální misi připíše své již sedmé použití. Premiéru si odbyla 26. listopadu roku 2011, když vynášela marsovské vozítko Curiosity. Atlas V v této verzi vynášel také rover Perseverance nebo tři utajené mise pro Národní úřad vojenského kosmického zpravodajství. Číslo 5 značí průměr aerodynamického krytu v metrech, číslo 4 počet urychlovacích stupňů na tuhé pohonné látky a číslo 1 počet motorů na druhém stupni Centaur.
The Owl´s Night Continues. To je název mise, která odstartuje dnes 28. února ve 21:35 z poloostrova Māhia na Novém Zélandu. To nám prozrazuje, že start má na starosti firma RocketLab a její raketa Electron, která se vůbec poprvé vydá do kosmu z nově vybudované rampy LC-1B. Při tomto startu bude na oběžnou dráhu vynesena družice StriX-β od japonské společnosti Synspective Inc. Tato družice bude součástí konstelace, která se bude skládat ze 30 družic vybavených radarem se syntetickou aperturou (SAR). Ty budou mít za úkol snímkovaní Země se schopností rozlišit milimetrové změny na zemském povrchu a to bez ohledu, jaké je na právě mapovaném místě počasí. V momentě, kdy bude celá konstelace družic uvedena do provozu, se budou jejich data využívat například k plánování rozvoje měst a jejich pozorování, nebo také k plánování akcí a logistiky například při přírodních katastrofách. Původně tuto družici měla vynést raketa Sojuz, ale poté co se změnil její harmonogram, podepsala společnost Synspective Inc. s firmou RocketLab smlouvu na dva starty právě s tímto typem družice. I když je raketa Electron konstruována do budoucna jako znovupoužitelná a firma RocketLab už
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.