Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Sonda Hera má podědit „oči“

„Má úsměv po otci,“ nebo „Ty tváře, to je celá maminka,“ takové a podobné věty často slýcháme když rodinní příslušníci nebo přátelé srovnávají vzhled malého člena rodiny s jeho pokrevnými příbuznými. Jak si ale dnes ukážeme, tak podobné „dědění“ se může týkat i neživých věcí, jako jsou kosmické sondy. Evropská kosmická agentura připravuje misi k nejmenšímu asteroidu, jaký byl kdy zkoumán. Mise Hera má přitom využít kameru, která vznikla pro zkoumání toho největšího „asteroidu“ – trpasličí planety Ceres. Ano, řeč je samozřejmě o odkazu mise Dawn, která tento zajímavý svět zkoumala několik let.

ŽIVĚ A ČESKY: Electron vynáší testovací družici

Raketa Electron už prošla testovacími misemi, zažila i svůj komerční let a nyní by se měla pokusit o další prvenství – poprvé totiž vyráží na vyhrazenou misi. Až doposud byly její mise sdílené – raketa vždy vynášela několik menších družic (cubesatů), které se o místo na raketě dělily. Firma RocketLab však nabízí kromě sdílených i vyhrazené starty, kdy Electron vynese jediný náklad na požadovanou dráhu. Stopadesátikilová družice R3D2 od agentury DARPA (Agentura ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty) bude umístěna na dráhu, která je vůči rovníku skloněna o 39°. Jde o technologický demonstrátor, který má ověřit fungování antény, která startuje složená a ve vesmíru se rozloží na průměr dva a půl metru. Startovní okno se otevře dnes ve 23:30 SEČ.

Kosmotýdeník 340 (18.3. – 24.3.)

Z dalšího týdne už zbývá jen 12 hodin a tak je čas si připomenout, čeho všeho jsme se dočkali. Nebylo toho málo – hlavní události jsme Vám jako obvykle přinášeli ve formě minimálně dvou článků denně. V Kosmotýdeníku si tyto momenty připomeneme a navíc přineseme i informace o událostech, na které se během týdne nedostalo. V hlavním tématu se zaměříme na pokrok v evropsko-ruské misi ExoMars 2020 a v krátkých zprávách bude řeč o Starship Hopperu od SpaceX nebo o startu lehké evropské rakety Vega.

Blue Origin chce rozšířit floridský výrobní areál

Společnost Blue Origin vybudovala na Kennedyho středisku na Floridě rozsáhlý komplex určený k budování nosičů New Glenn. Jižním směrem se nachází nevyužité území, které se však již brzy změní. Blue Origin jej chce využít k rozšíření svého výrobního areálu. Rozšíření o více než 350 000 metrů čtverečních propojí současný pozemek Blue Origin s Exploration Parkem, veřejně přístupnou oblastí západně od hlavního vjezdu na Kennedyho středisko. Oblastí prochází dvouproudá silnice Space Commerce Way, kolem které založily svá sídla i další kosmické firmy jako třeba OneWeb, sídlí tu i ekonomická agentura Space Florida a našli bychom tu i hlavní vstup do návštěvnického střediska Kennedyho centra.

Bennu vyvrhuje materiál do okolí a má mnoho balvanů

Severní pól Bennu vyfocený kamerou MapCam ze vzdálenosti 1,8 kilometru. Jeden pixel odpovídá 12 centimetrům a největší balvan měří asi 16 metrů.

Sonda OSIRIS-REx má v roce 2023 dopravit na Zemi vzorky z asteroidu Bennu, ale ještě předtím bude přinášet celou řadu objevů. Nyní nám například zprostředkovala první důkazy o výronech materiálu z povrchu planetky. Snímky zároveň ukazují, že Bennu má mnohem nerovnější povrch, než se čekalo. To s sebou přináší dodatečné komplikace a technologické výzvy pro pozemní týmy, které těmto podmínkám musí přizpůsobit plány na odběr materiálu. Ale s tím se musí počítat a potkává to i jiné mise. Japonská sonda Hayabusa 2 také zjistila, že její cíl – asteroid Ryugu má méně regolitu, než se čekalo a i u ní se musely upravovat plány na odběr.

ŽIVĚ: Výstup do volného prostoru na výměnu baterií

Dnes, tedy 22. března nás čeká první ze série tří výstupů do volného prostoru z ISS. Další přijde přesně za týden a třetí je plánován na 8. dubna. Přímé přenosy všech tří výstupů mají společný začátek – NASA TV začne vysílat v 11:30 příslušného dne. První výstup, který je plánován už na dnešek by měl oficiálně začít ve 13:05 SEČ, kdy Nick Hague a Anne McClain přepnou své skafandry na vnitřní baterie. Následně se vydají ven z přechodové komory modulu Quest a bude na ně čekat jediný úkol. Mají nahradit nikl-vodíkové baterie, které se na oběžnou dráhu dostaly v době, kdy se stanice budovala, za nové a silnější lithium-iontové baterie, které obslouží energetický kanál jednoho páru staničních fotovoltaických panelů.

Kosmonautika ve výzkumu Alzheimerovy nemoci

Na palubě Mezinárodní kosmické stanice je v současné době realizován výzkum, jehož cílem je poodhalit tajemství Alzheimerovy choroby. Tato neurodegenerativní choroba, jeden z typů demence, se projevuje postupným ubýváním nervových buněk, následkem čehož pacienti trpí poruchami paměti. Alzheimerovou nemocí trpí celkově cca 1% populace. Její výskyt pak stoupá v jednotlivých věkových skupinách. Od 65 let až po 84. rok věku tímto onemocněním trpí od 4% do 17% lidí. To z tohoto onemocnění činí významný nejen zdravotní, ale i socioekonomický problém. Uvádí se také, že Alzheimerova choroba je 4. – 5. nejčastější příčinou smrti.

ŽIVĚ: Vega vynáší italskou snímkovací družici

Evropský kosmodrom v jihoamerickou Kourou se chystá na třetí start letošního roku. Letos už odsud startovala těžká raketa Ariane 5 i středně těžký Sojuz – nyní přichází řada na nejslabší nosič evropské flotily – lehkotonážní raketu Vega. Ta by měla vynést italskou družici PRISMA (PRecursore IperSpettrale della Missione Applicativa) na heliosynchronní dráhu ve výšce 615 kilometrů. Družice o hmotnosti 813 kg nese hyperspektrální optický snímač nové generace. Jako hyperspektrální snímače se označují přístroje schopné sledovat více než 250 spektrálních pásem. Startovat by se mělo zítra, tedy 22. března ve 2:50 SEČ.

Kritika návrhu rozpočtu NASA 2020

Potom, co byly 11. března uveřejněny požadavky NASA na rozpočet pro fiskální rok 2020, vrhli se na něj kritici a přezkoumávají je ze všech stran. Následující připomínky byly shrnuty ve článku Jeffa Fousta ve SpaceNews. Návrh požaduje pro agenturu 21,02 miliardy USD – to je pokles o 480 mil. USD oproti schválenému rozpočtu pro letošní rok. Toto snížení není ale rozprostřeno rovnoměrně mezi všechny direktoráty NASA. Pro vědecké programy je požadováno 6,3 miliardy USD, o 600 mil USD méně než letošní skutečnost. To mj. zahrnuje 30% snížení financí pro astrofyzikální programy (mimo JWST, který je financován v jiné kapitole rozpočtu), vyloučení vzdělávacích programů, stejně tak jako odložení prací na pokročilé verzi SLS. Návrh rozpočtu nabízí něco jako déjà vu – druhým rokem v řadě předpokládá rušení teleskopu WFIRST, třetím rokem v řadě chce zrušit mise věd o Zemi – PACE, CLARREO a Pathfinder pro ISS. NASA se tím prý snaží ušetřit více než půl miliardy USD (ve srovnání s rokem 2019).

ŽIVĚ: Zkouška motoru záchranné věžičky lodi Orion

Kosmická loď Orion má jednou vynášet do vesmíru astronauty, je tedy logické, že potřebuje spolehlivý systém, který by v případě nehody nosné rakety odnesl kabinu s posádkou pryč. Orion bude k tomuto účelu využívat záchrannou věžičku, což je obecné označení pro konstrukci, kterou používaly třeba lodě z programu Apollo, nebo Sojuzy. Na záchranné věžičce Orionu bude motorů hned několik, každý s jiným účelem. Na první pohled největší plameny šlehají z abort motoru, který by se postaral právě o odnesení lodi pryč. O manévrování a orientaci sestavy v prostoru při této činnosti se postará Attitude Control Motor (viz náhledová fotka článku) a závěrečnou separaci věžičky a lodi obstará Jettison Motor. Dnes od 18:50 SEČ bychom se měli dočkat statického testovacího zážehu Attitude Control Motoru.