SpaceX
Americké vesmírné síly 9. ledna oznámily, že společnosti SpaceX udělily kontrakty na devět misí v hodnotě 739 milionů dolarů, a to v rámci programu National Security Space Launch (NSSL) Phase 3 Launch Launch.
sociální sítě
Přímé přenosy
Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.
krátké zprávy
Americké vesmírné síly 9. ledna oznámily, že společnosti SpaceX udělily kontrakty na devět misí v hodnotě 739 milionů dolarů, a to v rámci programu National Security Space Launch (NSSL) Phase 3 Launch Launch.
Federální komunikační komise (Federal Communications Commission) 9. ledna schválila druhou sadu 7 500 družic Starlink Gen2, čímž rozšířila velikost schválené konstelace družic nové generace společnosti SpaceX.
Společnost OroraTech uzavřela několikaleté partnerství se společností Kepler na dodávku tepelných senzorů pro novou optickou komunikační konstelaci společnosti Kepler.
Filantropická organizace podporovaná miliardáři financuje vývoj řady nových observatoří, včetně vesmírného teleskopu Lazuli, který má být větší než Hubbleův teleskop, který podle jejích podporovatelů lze postavit za zlomek nákladů a v mnohem rychlejším čase.
United Launch Alliance plánuje zahájit rok 2026 misí USSF-87 v rámci které se její raketa Vulcan Centaur připravuje na vynesení nákladu pro americké vesmírné síly. Start mise je naplánován na 2. února.
NASA se rozhodla pro návrat čtyř členů posádky Mezinárodní vesmírné stanice kvůli zdravotním problémům jednoho z nich. Jedná se o posádku mise Crew 11. Je to poprvé, co NASA zkrátila misi kvůli zdravotním problémům posádky.
Jarred Isaacman, administrátor NASA, na dnešní tiskové konferenci uvedl, že po vyhodnocení všech okolností dospělo vedení agentury k závěru, že v kontextu současného vývoje dává smysl uspíšit návrat posádky mise Crew-11. Konkrétní datum návratu zatím neznáme.
Společnost Terran Orbital, součást skupiny Lockheed Martin, dnes oznámila jmenování Michaela Vishiona viceprezidentem pro řízení programu.
Společnost SkyFi, která se zabývá komerčními geoprostorovými informacemi, přidala na svou platformu družicové snímky od společnosti Vantor, čímž rozšířila přístup k datům z pozorování Země ve vysokém rozlišení pro komerční i vládní uživatele.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Předchozí sobotu ráno přistál na Marsu čínský vesmírný modul, který dopravil na povrch této planety další vozítko. Tuto sobotu ráno sjelo vozítko na povrch Marsu. Čína je tak druhým státem, kterému se to podařilo. Její vozítka už delší dobu pracují na Měsíci a nyní se podobné chystá k průzkumu Marsu. Čínská sonda je součástí letošní flotily tří pozemských vyslanců u Marsu. Podívejme se, jak to s výzkumem této planety v současnosti vypadá. Letošní rok je z pohledu planetární kosmonautiky rokem Marsu. V únoru se tak k této planetě dostaly hned tři vyslanci ze Země.
Je právě nedělní poledne a s ním již tradičně přichází přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy nové americké rakety Vulcan, která má nahradit Atlas V i rakety Delta IV. Jak to aktuálně vypadá s úpravami infrastruktury a čeká Vulcan zpoždění? Dále se podíváme na dění na Starbase Boca Chica a nevynecháme ani nejzásadnější událost týdne – čínské vozítko sjelo na povrch Marsu! Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Už dvaadvacátá nákladní zásobovací mise v podání firmy SpaceX dopraví na Mezinárodní kosmickou stanici celou řadu vědeckých experimentů a technologických demonstrátorů. Start z floridské rampy 39A je momentálně plánován nejdříve na 3. června. Jelikož je ISS v první řadě unikátní vědeckou laboratoří, je zcela logické, že si hlavní pozornost ve výpisu nákladu, zaslouží vědecké přístroje a experimenty, které zase posunou naše znalosti v různých oborech. Za všechny můžeme jmenovat třeba experiment studující, jaký vliv má kosmické prostředí na takzvané vodní medvídky, jak mikrogravitace ovlivňuje symbiotické vztahy, jaké procesy ovlivňují vznik ledvinových kamenů a mnoho dalších věcí.
Experti z JPL a NASA se již začínají připravovat na šestý let vrtulníku Ingenuity na Marsu, ke kterému by mělo dojít příští týden. Půjde o první let, který bude oficiálně součástí nadstavbové části – takzvané operačně-demonstrační fáze, která obnáší inspekci různých povrchových útvarů z ptačí perspektivy a přistání na jiném místě. V této nové fázi se data a snímky z letu pošlou na Zemi v průběhu několika dní po samotném letu. Rover Perseverance již (na rozdíl od fáze prvních testů) nebude pořizovat snímky vrtulníku za letu, jelikož se připravuje na začátek svých vědeckých činností.
Když 15. května odstartovala z Floridy raketa Falcon 9, věděli jsme, že se pod jejím krytem nachází 52 družic Starlink. Těchto telekomunikačních družic nebylo 60 jako obvykle, protože SpaceX kývla na vynesení sekundárního nákladu. Ten tvořily družice Capella 6 a Tyvak 0130. Zatímco u první jmenované jsme věděli, že jejím úkolem bude provádět radarové snímkování zemského povrchu, informací o druhé zmíněné družici bylo jako šafránu. Na veřejnost se dostala pouze obecná informace, že jde o družici pro „astronomická pozorování ve viditelné části spektra“. Firma Tyvak, výrobce malých družic nyní přinesla podrobnější informace o této experimentální družici. Kromě toho také odhalila své plány – Tyvak 0130 má ověřit možnosti kompaktních teleskopů pracujících ve viditelné části spektra z hlediska hledání nových možností, jak sledovat nejen pohyb na oběžné dráze, ale i monitorovat kosmickou tříšť.
Středeční pokus o start čínské rakety Dlouhý pochod 7 musel být zrušen z důvodu závady na pozemním vybavení. Problém se však podařilo rychle vyřešit a začala se řešit otázka, kdy se poletí. Vše hře byly různé termíny – od čtvrtka do neděle, ale aktuálně se zdá, že bychom se startu měli dočkat už dnes v 19:09. Na oběžnou dráhu má dorazit druhý exemplář nákladní lodi Tianzhou, která nese několik tun nákladu. Jejím cílem je modul Tianhe – základní blok čínské kosmické stanice. Loď Tianzhou veze zásoby, které využije už za pár týdnů posádka pilotované lodi Shenzhou 12.
Nová kosmická sonda má zajistit nepřetržitý dohled nad naší nepředvídatelnou a někdy i tak trochu „neposlušnou“ hvězdou. Mise, která byla doposud označována jako Lagrange, bude první svého druhu. Díky umístění v unikátním místě si zachová svou pozici vůči Slunci i Zemi, odkud bude mít výhled na Slunce „ze strany“. Velmi dobře tak uvidí zdroje nebezpečné sluneční činnosti (například sluneční skvrny) ještě dříve, než se otočí směrem k Zemi a budou od nás vidět. Získaná data se použijí k včasné výstraze, aby měly vlády, firmy a organizace závislé na moderních technologických systémech, čas na přípravu. Tyto systémy totiž mohou být ohroženy právě silnou sluneční aktivitou. Nová mise zlepší naše bezpečí a pomůže nám lépe chránit kriticky důležitou infrastrukturu jako jsou rozvodné sítě, navigační či komunikační družice, ale tato mise zatím nemá jméno!
Čína se stala po Spojených státech teprve druhým státem, který dokázal úspěšně přistát na Marsu. Přistání, které proběhlo 15. května nedlouho po naší půlnoci, tedy znamenalo ohromný úspěch. Na fotky jsme si však museli počkat několik dní. Rover je sice schopen komunikovat se Zemí přímo, ale je to jen chabou rychlostí 16 bitů za sekundu! To v žádném případě nestačí na přenos fotografií. Čína ale fotky hned nepotřebovala – mnohem důležitější byla telemetrická data, která ukázala, že jsou systémy v pořádku. Na přenos fotek je ale potřeba retranslačních družic. Tianwen-1 po oddělení potřebovala upravit svou dráhu a ke slovu se dostaly evropské družice Mars Express (MEX) a Trace Gas Orbiter (TGO). Na Zemi tak začala proudit data větší rychlostí a dnes byly představeny první dvě fotografie. Jedna je použita jako náhledový snímek tohoto článku, druhá se nachází přímo v článku. Vozítko Zhurong (dá se přepsat do češtiny jako Ču-žung) by mělo sjet na povrch asi 22. května. Těšme se na všechny novinky spojené s touto misí.
Nová sonda určená ke studiu Slunce si užila velkou premiéru – pozorovala svou první sluneční erupci. Téměř přesně rok po startu, tedy 12. února 2021 zachytily přístroje na sondě náznaky výronu koronální hmoty (CME). Níže přiložený snímek pochází z palubního přístroje SoloHI (Solar Orbiter Heliospheric Imager), který sleduje sluneční vítr, prach a kosmické záření, které společně vyplňují prostor mezi Sluncem a planetami. Složený snímek trvá krátce a je zašumělý – přístroje na Solar Orbiteru pro dálkový průzkum totiž vstoupí do plné vědecké služby až v listopadu. Přístroj SoloHI použil jeden ze svých čtyř detektorů kadencí jen 15% oproti normálnímu stavu, aby snížil množství získaných dat. I přesto je na obrázku vidět náhlý výron částic (CME) ze Slunce, které se nachází mimo záběr kamery. CME začíná zhruba v polovině klipu a vypadá jako jasný výron – hustá první vlna CME se po záběru šíří směrem doleva.
Pokud se nic nepokazí, měli bychom se v pondělí v 19:35 dočkat startu rakety Atlas V, která má na dráhu přechodovou ke dráze geostacionární dopravit náklad v podobě 4 536 kg vážící družice SBIRS-GEO 5. Tato družice se pak pomocí vlastního pohonu usadí na geostacionární dráze, odkud bude především hlídat, zda nedošlo ke startu balistické rakety. Společně s touto hlavní družicí ale poletí i dva malí spolucestující – 12U CubeSaty TDO 3 a 4 (Technology Demonstration Orbiter) určené ke zkouškám nových technologií. Pokud tedy ještě nemáte program na dnešní večer, dovoluji si Vás tímto pozvat ke sledování našeho komentovaného přenosu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.