křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV Mk II (IRNSS-1L)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Boeing

Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

U.S. Space Force

Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.

Virgin Galactic

Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.

MP Space

Australský startup MP Space získal v rámci počátečního investičního kola (seed funding) 16 milionů dolarů na rozšíření výroby standardizovaných systémů pro napájení družic a ukládání energie. Společnost, kterou založili dva bývalí inženýři Tesly, to oznámila 26. října.

FCC

Americká Federální komise pro komunikace (FCC) schválila plán společnosti Amazon na převzetí amerického družicového operátora Globalstar za přibližně 11,5 miliardy dolarů. Tím Amazon překonal důležitou regulační překážku, která mu umožní urychlit vstup na trh s přímým družicovým připojením koncových zařízení (D2D – Direct-to-Device).

Stoke Space

Americké ministerstvo obrany podmíněně přislíbilo financování ve výši 150 milionů dolarů začínajícímu výrobci raket Stoke Space na výstavbu druhé odpalovací rampy na kosmodromu Cape Canaveral na Floridě.

Americké letectvo

Americké letectvo vyzvedlo experimentální vojenské nákladní kontejnery, které se dostaly do vesmíru na palubě kapsle Starfall společnosti SpaceX. Tím byl dokončen test zaměřený na ověření, zda by bylo možné využívat komerční kosmická zařízení k rychlé přepravě zásob vojenským jednotkám kdekoli na světě.

DIA

Americká Agentura pro obranné zpravodajství (DIA) v novém hodnocení zveřejněném 26. října uvedla, že Čína by mohla do konce tohoto desetiletí disponovat vesmírnými zbraněmi se směrovanou energií, zatímco Rusko vyvíjí stále rozsáhlejší arzenál zbraní schopných útočit na družice na oběžné dráze Země.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Aktuální dění

Kosmotýdeník 506 (23.5. – 29.5.)

Týden utekl jako voda a před vámi je nyní nachystán nový díl Kosmotýdeníku, který jako pokaždé shrne to nejzajímavější, co se za uplynulých sedm dní událo v kosmonautice. Dnešním hlavním tématem bude příprava rakety SLS na opakovaný test plnění palivem přímo na rampě. V dalších tématech se podíváme na aktuální dění na Boca Chica, kde se snaží SpaceX nasměrovat všechny aktivity k co nejbližšímu orbitálnímu letu Super Heavy a Starship. Ohlédneme se také za přistáním lodě Starliner, anebo za počátkem mise jedenácté české družice. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Experimentální řezání kovů na oběžné dráze

Když 25. května startoval Falcon 9 na misi Transporter-5, byla pozornost českých fanoušků kosmonautiky zaměřena na CubeSat Planetum-1. Není se co divit, šlo teprve o 11. českou družici a 5. český CubeSat. Byla by ale chyba nevěnovat pozornost některým dalším nákladům. K těm nejzajímavějším kouskům se proto vrátíme alespoň zpětně. Firma Nanoracks si třeba nechala vypustit experiment vybavený malou robotickou paží, která měla demonstrovat schopnost stříhání a řezání kovu na oběžné dráze. Test trvající jen několik minut by měl být prvním krokem na cestě k vývoji pokročilých kosmických výrobních postupů, které pomohou předělat vysloužilé horní stupně raket na obytné moduly.

Pokec s kosmonautixem – květen 2022

Člověk se ani nenaděje a další měsíc je pryč – máme tu opět poslední pátek v měsíci. Když se ale ohlédneme za událostmi, které nám uplynulé 4 týdny přinesly, je jasné, že se toho stalo opravdu hodně. Můžeme si tedy být jistí, že i ve 41. díle tradičního Pokecu s kosmonautixem bude o čem mluvit. Pokud tedy máte čas a chuť, srdečně Vás zveme ke sledování našeho živě vysílaného formátu, ve kterém po dobu zhruba dvou hodin odpovídáme na dotazy, které napíšete do chatu. Jste to tedy právě Vy, kdo rozhoduje o tématech. Začínáme jako obvykle v osm hodin večer.

Starliner úspěšně zakončil bezpilotní testovací misi

Poté, co se kosmická loď Starliner dokázala úspěšně spojit s Mezinárodní kosmickou stanicí ISS, přišla závěrečná fáze testovací mise – po zhruba šesti dnech na nízké oběžné dráze se vrátit zpět na Zemi. Kosmická loď se v automatickém režimu odpojila od orbitálního komplexu 25. května ve 20:36 SELČ. V tu chvíli skončil její pobyt u orbitální laboratoře. Na přistání návratové kabiny dohlížely týmy expertů z NASA i Boeingu. Kabina se na padácích snesla do armádní základny White Sands Missile Range Facility v Novém Mexiku, konkrétně do White Sands Space Harbor. K dosednutí došlo 26. května v 0:49 SELČ.

Nádrž na kapalný vodík stupně ICPS pro misi Artemis II.

O krok blíže k misi Artemis III

Zatímco specialisté pracují na přípravě mise Artemis I, jejich kolegové už staví rakety SLS pro další lunární mise programu Artemis. Společnost United Launch Alliance již ve výrobním závodě v alabamském Decaturu dokončila přípravu dvou důležitých částí horního stupně ICPS (interim cryogenic propulsion stage), který při misi Artemis III pošle loď Orion s astronauty k Měsíci. Tento horní stupeň vznikající ve spolupráci ULA a Boeingu poskytne misi Artemis III pohon ve chvíli, kdy se sestava díky pomocným motorům na tuhé pohonné látky a centrálnímu stupni dostane na oběžnou dráhu. Poté, co ICPS dokončí svou práci už bude změny dráhy zajišťovat Orion sám. Na náhledové fotce článku vidíme vodíkovou nádrž stupně ICPS pro misi Artemis III, která bude již brzy spojena s tzv. intertankem, jehož fotku najdeme pod tímto odstavcem.

SpaceX vymění tepelný štít lodi Crew Dragon

Příští pilotovaná mise lodi Crew Dragon mířící k ISS je naplánovaná na září letošního roku. NASA 24. května oznámila, že loď dostane jiný tepelný štít, než se kterým se původně počítalo, jelikož jeho kompozitní podklad neprošel schvalovacími zkouškami z důvodu výrobní vady. Kompozitní struktura lodi Crew Dragon má průměr 4 metry a nachází se na spodní části návratové kabiny. Důležité je, že se tepelný štít dá od návratové kabiny odpojit, takže je možné měnit tepelné štíty mezi jednotlivými exempláři. Na tuto kompozitní strukturu jsou pak usazeny dlaždice tepelné ochrany, jejichž úkolem je chránit kabinu před spalujícím žárem, který na konci každé mise doprovází návrat do atmosféry.

Připojená loď Starliner k Mezinárodní kosmické stanici

ŽIVĚ: Bezpilotní Starliner se vrací na Zemi

Minulý týden jsme byli svědky startu rakety Atlas V, která na oběžnou dráhu dopravila bezpilotní testovací loď Starliner od firmy Boeing. Ta se nakonec automaticky připojila k Mezinárodní kosmické stanici. Dlouho se tu však neohřeje – to ostatně ani nebylo v plánu. Už včera ve 21:00 posádka Mezinárodní kosmické stanice uzavřela průlez mezi ISS a lodí. Jde o přípravu na odlet Starlineru, ke kterému dojde už dnes večer. Přistání pak bude následovat necelou hodinu po půlnoci v Novém Mexiku. NASA připravila vyhrazený přímý přenos z deorbitačního zážehu a přistání lodi, který začne ve 23:45. Dá se předpokládat, že NASA TV bude vysílat i proces odpojení lodi od stanice.

Falcon 9 startuje na misi Transporter-4

ŽIVĚ A ČESKY: Další český CubeSat míří na oběžnou dráhu

Dva měsíce utekly jako voda a na rampě SLC-40 je již připravena raketa Falcon 9, která se 25. května vydá na již pátou sdílenou misi Transporter 5. Při programu Transporter je na jedné misi vyneseno několik desítek družic pro velké množství zákazníků, kteří si mezi sebe rozdělí náklady na start a místo toho, aby platily kolem padesáti milionů dolarů za vynesení své družice, cena spadne na pouhý jeden milion amerických dolarů, pokud má družice hmotnost do 200 kilogramů. Za každý další kilogram se potom připlácí 5 a půl tisíce dolarů. S touto cenou nemůže SpaceX konkurovat ani raketa Electron od firmy Rocket Lab, kde se cena za start pohybuje mezi sedmi a osmi miliony dolarů. Je ale potřeba říci, že tyto sdílené mise mají i své nevýhody a to, že se nějací zákazníci musejí smířit s tím, že třeba jejich družice nebude na oběžné dráze, kterou by chtěli.

Start sondy Psyche odkládá softwarová chyba

Start americké vědecké sondy Psyche na raketě Falcon Heavy od SpaceX byl naplánován na 1. srpna. Tehdy k němu však nedojde, jelikož byl start odložen nejdříve na 20. září. Pozemní týmy totiž během softwarových zkoušek objevily závadu. Bezpilotní sonda dorazila na Kennedyho středisko na Floridě 29. dubna, kdy ji sem od kalifornské JPL dovezl americký armádní transportní letoun. Experti se pak postarali o přesun kontejneru s pečlivě řízeným vnitřním prostředím do čisté místnosti na Payload Hazardous Servicing Facility. Tady byl kontejner otevřen a uvnitř uložená sonda mohla být připojena k manipulační konstrukci, na které mohla proběhnout série hardwarových a softwarových zkoušek. Ty měly ověřit, že sonda bezpečně přečkala přesun přes celé Spojené státy.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.