Open Cosmos
Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.
Pentagon financuje vývoj technologie, která by umožnila přenášet solární energii z vesmíru na Zemi, a zkoumá tak potenciální zdroj elektřiny pro vojenská zařízení závislá na zranitelných dodavatelských trasách paliva. Nejnovější investice směřuje do virginského startupu Overview Energy, který vyvíjí družice schopné přenášet energii k rozsáhlým solárním elektrárnám na Zemi.
Dnes odpoledne má do přístavu v Bronwsville doplout těžká loď FORTE, která převáží Starship S40 z mise IFT-13. Přímý přenos zajistí kanál NASASpaceflight.
Dceřiná společnost EchoStar, která provozuje americkou družicovou televizní službu Dish TV a internetovou streamovací službu Sling TV, ukončila ochranu před věřiteli poté, co dokončila předem připravený restrukturalizační plán.
Americké vesmírné síly uzavřely smlouvu v hodnotě 461,9 milionu dolarů se společností L3Harris Technologies, která zajistí komerční satelitní komunikaci na palubách vládních letadel využívaných nejvyššími představiteli americké vlády a armády.
Ve věku 94 roků zemřel 1. října 2026 bývalý letový ředitel NASA Milton Windler.
Jako letový ředitel pracoval při misích Apollo 8, Apollo 10, Apollo 11, Apollo 13, Apollo 14, Apollo 15 a všech třech misích programu Skylab.
Za práci na záchraně posádky mise Apollo 13 byl M. Windler oceněn prezidentem Nixonem Prezidentskou medailí svobody.
Čest jeho památce.
Starship na lodi FORTE je už v Mexickém zálivu a míří do přístavu Brownsville k vyvazišti číslo 15. Zdroj
Thomas Zurbuchen, bývalý přidružený administrátor NASA pro vědu, nastupuje do společnosti Blue Origin, kde povede její práci na pokročilých technologiích.
Švédské vesmírné středisko Esrange se připravuje na rušné období startů, zatímco kvůli snahám o vybudování schopnosti provádět orbitální starty z tohoto areálu sílí politická pozornost a kontrola.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Jak už bývá v poslední době zvykem, tak na floridském kosmodromu je rušno. Vývoz rakety SLS na rampu, starty Falconu 9 s pilotovanými Crew Dragony a nespočet dalších aktivit. Jeden z dlouhodobých zvyků je i vynášení dalších a dalších várek družic Starlink a i tentokrát je to hlavní téma tohoto článku. Na floridské startovní rampě LC-39A je již v pozoru raketa Falcon 9, která vynese další část této konstelace. Bude se jednat o misi Starlink 4-17 a už název mise nám klasicky prozradí, že se bude jednat o 17. várku družic pro takzvanou 4. skupinu. Tato skupina o oddělení od horního stupně obíhá Zemi ve výšce 304 – 317 km a vůči rovníku má sklon 53,2°.
Za účelem pomoci výzkumným modelům klimatických efektů má mise Earth Surface Mineral Dust Source Investigation sledovat složení minerálů, ze kterých se stanou částice polétavého prachu. Ty jsou pak větrem hnány přes kontinenty i oceány a mají na svědomí více věcí než jen zamlženou oblohu, podrážděné plíce nebo nános na automobilech. Takzvaný minerální prach, případně pouštní prach může mít vliv na počasí, urychlovat tání sněhu, nebo hnojit rostliny na souši i v oceánech. Částice ze severní Afriky mohou po celé planetě cestovat tisíce kilometrů a na různých místech ovlivňují rozvoj fytoplanktonu, zásobují živinami amazonské deštné pralesy a zahalují některá města závojem, který zároveň pohlcuje a rozptyluje sluneční světlo.
Americká sonda Juno pořídila přiložený snímek planety Jupiter během svého jubilejního 40. průletu nejnižším bodem své dráhy kolem této obří planety, ke kterému došlo 25. února 2022. Velká protáhlá tmavá skvrna v levé části snímku je stín, který na povrch planety vrhnul Jupiterův měsíc Ganymed. Zpracování snímku se zvýrazněnými barvami obstaral amatérský nadšenec Thomas Thomopoulos, který využil surová data z palubní kamery JunoCam. V době, kdy byl tento surový snímek pořízen, nacházela se sonda 71 000 kilometrů nad vrcholky oblaků Jupiteru zhruba nad 55. stupněm „jupiteropisné“ šířky. Byla tedy plynné planetě přibližně 15× blíže než Ganymed, který obíhá ve vzdálenosti 1,1 milionu kilometrů.
Firma Rocket Lab v roce 2019 oznámila, že plánuje zachraňovat a opakovaně používat první stupně svých raket Electron. Nyní se tato společnost sídlící v Kalifornii pokusila o vůbec první zachycení prvního stupně za letu. Zachycení samotné bylo sice úspěšné, ovšem pilot vrtulníku si všiml, že se charakteristiky zatížení odlišují od hodnot, které byly pozorovány při předešlých testech. Rozhodl se proto břemeno uvolnit, takže stupeň měkce dosedl na mořskou hladinu. Ale začněme hezky popořádku. Mise pojmenovaná There and Back Again (tam a zase zpátky) odstartovala 3. května v 0:49 našeho času a jejím cílem bylo doručit 34 družic na sun-synchronní oběžnou dráhu ve výšce 520 kilometrů. Mise původně měla startovat už 19. dubna, ovšem musela být několikrát odložena, protože se čekalo na vhodné počasí pro premiérový pokus o zachycení prvního stupně.
Sestavování nosné rakety Vega-C, která vyrazí na svou premiérovou misi, začalo 15. dubna dopravením prvního stupně P120 na tuhé pohonné látky na vzletovou rampu raket Vega, která se nachází na evropském kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně. Mimochodem P120 bude létat i na raketě Ariane 6 – buďto ve dvojicích nebo ve čtveřicích (podle charakteru mise) jakožto pomocný urychlovací stupeň. V průběhu 22. dubna došlo k usazení mezistupně na vrchol P120C. Na tomto mezistupni pak bude umístěn druhý stupeň Z40, který je také na tuhé pohonné látky.
Začátek dubnových Vesmírných výzev bude patřit startu českého CubeSatu BDSAT. Další čtyři reportáže budou z ranku pilotované kosmonautiky, konkrétně o misích Axiom-1, Crew-4 a Shenzhou 13. Pilotovaný blok zakončíme dvěma výstupy z ISS do volného prostoru. Poté se podíváme jaká dostala NASA vědecká doporučení na další desetiletí. Pořad zakončí starty družic NROL-85 a Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.
V pátek jsme vydali článek o tom, že nás za pár hodin čeká start malé rakety Electron od Rocket Lab. K tomu však nedošlo. Po spoustě odkladů to ale vypadá, že třicet pět minut po půlnoci by mohla tato malá raketa konečně odstartovat. Za odklady mohlo většinou špatné počasí v oblasti záchytu prvního stupně a také Rocket Lab nacvičovala záchyt prvního stupně. U této mise by se firma měla pokusit zachytit na padáku klesající první stupeň helikoptérou Sikorsky S-92. Pokud jste nečetli minulý článek s více informacemi o nákladu a raketě, můžete si ho přečíst zde.
Má rozměry srovnatelné s mikrovlnnou troubou a váží jen 25 kilogramů, ale i přesto se mu dostane té cti, být první sondou, která otestuje jedinečnou protáhlou oběžnou dráhu kolem Měsíce. Řeč je o projektu s celým názvem Cislunar Autonomous Positioning System Technology Operations and Navigation Experiment, který se pro pohodlnější komunikaci zkracuje na CAPSTONE. Tento malý průzkumník, který má svým způsobem vyšlapat cestu k lunární stanici Gateway, je součástí amerického programu Artemis. CAPSTONE má za úkol snížit rizika pro budoucí mise. Ověří totiž inovativní navigační technologie a také potvrdí správnost současných dynamických modelů této oběžné dráhy.
Upravený typ Boeingu 747 registrovaný jako N747NA, byl doposud využíván jako observatoř v oblacích. Fanouškům astronomie, letectví i kosmonautiky je znám pod označením SOFIA neboli Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy. Přezdívaná taky jako Červené oko. (Red-Eye). Observatoř spravovala zejména agentura NASA a německý výzkumný ústav DLR. NASA poskytovala letadlo a letiště a DLR dodal teleskop a zaplatil náročnou přestavbu. O vysoký roční rozpočet se oba partneři programu dělili. To vše se ovšem v roce 2022 změní.
Dalších sedm dní je pryč a proto je ideální čas si připomenout, jaké zajímavé události nám přinesla kosmonautika. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma bere přílet nové stále posádky na Mezinárodní kosmickou stanici, která v rámci mise Crew-4 dorazila na palubu. Co je čeká za vědecký výzkum a jaké lodě během jejich pobytu ještě dorazí? Mezi dalšími tématy naleznete parádní fotku od neúnavného vrtulníčku Ingenuity, či vizuálně netradiční start čínské rakety. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.