AeroVironment
NASA a společnost AeroVironment pokračují ve vývoji sady vrtulníků určených k vyslání na Mars v rámci demonstrační mise jaderného pohonu, jejíž start je plánován na konec roku 2028.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
NASA a společnost AeroVironment pokračují ve vývoji sady vrtulníků určených k vyslání na Mars v rámci demonstrační mise jaderného pohonu, jejíž start je plánován na konec roku 2028.
Podle společnosti LeoLabs se horní stupeň čínské rakety Dlouhý pochod 6C rozpadl na oběžné dráze, a to jen několik dní poté, co tento stupeň vynesl sedm družic.
Americký prezident podepsal 28. srpna výkonné nařízení, kterým zřídil komisi, jejímž úkolem je prověřit možnost založení federální vesmírné akademie, obdobné vojenským akademiím jednotlivých složek ozbrojených sil.
Devět měsíců poté, co evropské země vyčlenily finanční prostředky na program European Launcher Challenge pro vynášení družic, udělila Evropská kosmická agentura (ESA) své první kontrakty.
Společnost LeoLabs získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 20,68 milionu dolarů na dodání upravené verze svého přenosného radaru Scout a předvedení této technologie pro obrannou misi, která jde nad rámec jejího dosavadního využití pro sledování družic a kosmického odpadu na oběžné dráze.
Výrobce malých družic a poskytovatel služeb pro kosmické mise Blue Canyon Technologies, který je součástí divize Raytheon společnosti RTX (NYSE: RTX), představil svůj nejnovější subsystém pro kosmická zařízení s názvem FleXbus. Jedná se o připravenou a letově ověřenou sadu komponentů, včetně špičkového subsystému FleXcore.
Japonský startup Sarmony zaměřený na radarové snímkování podepsal dohodu o vynesení své první demonstrační družice na raketě Kairos společnosti Space One.
Společnost Spire Global získala od NOAA kontrakt v hodnotě 28 milionů dolarů na vývoj a letovou kvalifikaci družice a hyperspektrálního mikrovlnného sondovacího přístroje pro operativní předpověď počasí.
Pentagon rozšiřuje využívání družicové sítě Starshield společnosti SpaceX na palubě vojenských letounů. Firmě přidělil novou smlouvu na poskytování služeb pro celou flotilu, která ukazuje, jak je tento systém postupně integrován napříč americkými leteckými flotilami.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Dánský astronaut Andreas Mogensen se dočkal letové nominace na dlouhodobý pobyt na stanici ISS. Očekává se, že by jakožto pilot lodi Crew Dragon mohl odstartovat v blíže neupřesněném termínu mezi polovinou roku 2023 a začátkem roku 2024 na misi Crew-7, do které je nominována také Američanka Jasmin Moghbeli a Kanaďan Jeremy Hansen, které čeká kosmická premiéra. Andreas kromě toho dostal i nominaci do záložní posádky mise Crew-6. Mogensenovu nominaci 24. března oznámil ředitel agentury ESA, Josef Aschbacher na národní kosmické konferenci dánského ministerstva pro vysoké školství a vědu. Andreas se tak dočká své první dlouhodobé kosmické mise. Zatím má na svém kontě pouze ani ne desetidenní pobyt na Mezinárodní kosmické stanici z roku 2015, který můžete znát také pod názvem mise Iriss.
S tím, jak je lidstvo stále častěji a intenzivněji ohroženo extrémními projevy počasí, roste význam rychlých a přesných předpovědí. ESA a Eumetsat nyní intenzivně pracují na zajištění nepřetržitého proudu meteorologických dat z družic v dalších desetiletích. Tyto naměřené údaje budou ve srovnání s těmi, které máme dnes, mnohem přesnější a také k nám dorazí rychleji. 23. března se slavil Mezinárodní meteorologický den a Evropská kosmická agentura při této příležitosti oznámila, že první exemplář z nové generace meteodružic, konkrétně Meteosat Third Generation Imager (MTG-I), prošel kritickým souborem testů, což mu otevřelo cestu ke startu plánovanému na prosinec.
Američan Raja Chari a jeho německý kolega Matthias Maurer by se měli ve středu vydat do volného kosmického prostoru. Chari, který zažije druhý výstup v životě, oblékne jakožto velitel výstupu skafandr s červenými pruhy, Maurer, kterého čeká v tomto směru premiéra, bude mít čistě bílý oblek. Jejich výstup by měl v první řadě obnášet instalaci propojek hadic ve ventilovém modulu chladicího systému, ale na dvojici čekají i další úkoly. NASA na svém webu avizovala, že se bude na určená místa vnějšího pláště instalovat tepelná izolace, ale i některé elektronické systémy. Dvojice bude natahovat kabeláž, modernizovat sestavu kamer s vysokým rozlišením a kromě příhradové konstrukce se dostanou i na moduly Kibó a Columbus – dojde třeba k propojení plošiny Bartolomeo, aby na ni v budoucnu mohl manipulátor umístit vědecké přístroje.
V minulém dílu věnovaném rekapitulaci úspěchů i neúspěchů firmy SpaceX, jsme se zaměřili na rakety Falcon 1, všechny verze rakety Falcon 9, Falcon Heavy, a také nehody, které se firmě SpaceX nevyhnuly. V dnešním díle se podíváme na vývoj kosmické lodě Dragon, Dragon 2 a Crew Dragon. Dále bude řeč o pilotovaných misích, družicové konstelaci Starlink a na úplný konec se podíváme na vývoj systému Superheavy Starship, který by nás mohl jednou dopravit na Mars. Pokud jste nečetli první díl, určitě si ho přečtěte, protože tento druhý díl na něj navazuje. Teď už se ale pojďme podívat na kosmickou loď Dragon.
Start dalšího českého CubeSatu se nezadržitelně blíží – už letos v červnu by měl Falcon 9 vynést na oběžnou dráhu společně s dalšími družicemi i český CubeSat Planetum-1, za kterým stojí organizace Planetum, která sdružuje pražské hvězdárny a planetárium. Organizátoři se nyní obrací na veřejnost, která má možnost vytvořit pro tuto misi logo. Autor vybraného návrhu kromě dobrého pocitu z výhry i skutečnosti, že jeho jméno bude laserem vygravírováno do letového exempláře. Výherce se navíc může těšit na doživotní volný vstup do všech středisek Planetum (vyjma speciálních akcí jako jsou například koncerty).
Na úterních 13:00 SEČ je plánován start nosné rakety Sojuz-2.1a s horním stupněm Fregat-M. Tento nosič má startovat z kosmodromu Pleseck v Archangelské oblasti a nákladem při této misi bude družice Meridian-M n°20L. Tato telekomunikační družice by měla zamířit na velmi protáhlou oběžnou dráhu Molnija (900 × 39 000 km se sklonem 65° vůči rovníku). Družice programu Meridian-M mají duální režim. Primárně slouží armádní komunikaci, ale využívají se i k civilním účelům. Výrobcem této komunikační družice je výrobní závod ISS Rešetněv a odhaduje se, že družice neváží více než dvě tuny. Jejím úkolem by mělo být zajištění komunikace s loděmi a letouny, které se pohybují v oblasti Severního ledového oceánu, ale i s pozemními stanicemi na Dálném Východě a na Sibiři.
V rámci dlouhodobých snah o navýšení komunikační kapacity systému Deep Space Network (DSN), který funguje tak trochu jako komunikační ústředna pro meziplanetární výpravy, se celý systém dočkal nové antény – celkově své již čtrnácté. Nejnovější přírůstek do rodiny obřích antén agentury NASA umožní inženýrům a vědcům na Zemi komunikovat se stále větším počtem sond, které prozkoumávají Sluneční soustavu. Nová třicetičtyřmetrová anténa se oficiálně označuje jako Deep Space Station 53 (DSS-53) a našli bychom ji u španělského Madridu – na jednom ze tří míst na celém světě, kde má síť DSN svá střediska. Anténa, která již vstoupila do služby, je spravována agenturou NASA díky povolení od španělského Národního institutu letecko-kosmických technologií (Instituto Nacional de Técnica Aeroespacial). Na oslavu dokončení stavby DSS-53 dorazil 16. března i španělský král Filip VI. spolu s dalšími zástupci NASA, Španělska a USA.
Další týden je za námi a před vámi je nachystán přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí těchto sedmi dní. Tentokrát bude hlavní téma jasné: Dalekohled Jamese Webba došel v ostření svého primárního zrcadla skoro do cíle a operační tým se pochlubil dvěma skvělými snímky. V dalších tématech se podíváme samozřejmě na rollout superrakety SLS, dvanáctý start jednoho prvního stupně Falconu 9, anebo čínský start rakety CZ-4C. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
První exemplář nové americké rakety SLS i s lodí Orion dorazil na rampu 39B Kennedyho střediska na Floridě. Tady na nosič čekají závěrečné zkoušky před jejím startem na bezpilotní lunární misi Artemis I. Tato testovací mise má vyšlapat cestu k návratu lidí na Měsíc v rámci programu Artemis. „Z tohoto posvátného a historického místa se již brzy vydá lidstvo na novou éru průzkumu,“ uvedl při slavnostním projevu administrátor NASA, Bill Nelson a dodal: „Artemis I prokáže odhodlání a schopnost NASA posunout přítomnost lidí k Měsíci a jednou i dál.“ Raketu usazenou na mobilní vypouštěcí plošině dopravil na vzletovou rampu osvědčený crawler transporter. Zhruba šestikilometrová cesta z haly VAB trvala celkem 10 hodin a 28 minut. Vývoz začal 17. března ve 22:47 SEČ a 98 metrů vysoká a skoro 1600 tun těžká raketa dorazila na rampu 18. března v 9:15 SEČ.
Dvanácté použití prvního stupně jsme tu ještě neměli. Starty s družicemi Starlink se již pro mnoho lidí mohly stát rutinou, ale posouvání rekordů v podobě počtu startů prvního stupně, se rutinou asi nestane. První stupeň, který byl vybrán pro tuto misi má označení B1051 a čeká ho už dvanáctý let. Start Falconu 9 proběhne ve 04:23:40 našeho času a odstartuje z rampy SLC-40. Družice Starlink budou vyneseny na nízkou oběžnou dráhu s výškou 304 × 317 kilometrů a sklonem 53,2°. Přistání prvního stupně proběhne na mořské plošině Just Read the Instructions, která bude čekat 641 kilometrů od místa startu. Aerodynamické kryty po přistání do vody vyloví loď Doug, která bude čekat 670 kilometrů od místa startu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.