sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Telesat plánuje vyčlenit 25 % své širokopásmové konstelace Lightspeed pro vojenské pásmo Ka. Důvodem je zpoždění programu, které posouvá poskytování globálních služeb na začátek roku 2028, čímž vytváří více prostoru pro sladění designu s měnícími se geopolitickými prioritami.
Americké vesmírné síly postupují s rozsáhlou reorganizací způsobu nákupu družic a souvisejících systémů, což je součást širšího úsilí Pentagonu o urychlení zadávání veřejných zakázek a lepší využití komerčních technologií.
Společnosti Melagen Labs a Satlyt dnes oznámily společnou technologickou demonstraci na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) prostřednictvím platformy AEGIS MISSE.
Společnost Nvidia představuje výpočetní modul pro umělou inteligenci určený pro vesmírné mise a potenciální orbitální datová centra.
Americké letectvo zvýšilo o 2 miliardy dolarů hodnotu kontraktu se společností Raytheon na výrobu a údržbu terminálů, které propojují letadla, velitelská stanoviště a další platformy s armádní družicovou komunikační sítí.
Úřad Bílého domu pro vědeckotechnickou politiku (OSTP) se ujal vedoucí role v koordinaci národní kosmické politiky místo Národní kosmické rady.
Startup Starcloud, který provozuje orbitální datové centrum, žádá Federální komunikační komisi o schválení konstelace až 88 000 družic.
Startup Another Earth se sídlem ve Vídni získal 4 miliony dolarů na rozšíření softwarové platformy, která generuje syntetická družicová data pro trénování modelů umělé inteligence k detekci environmentálních a provozních rizik.
Společnost Voyager Technologies otevírá v Long Beach v Kalifornii nový závod na výrobu a inženýrství elektroniky a rozšiřuje tak svou působnost v regionu, který se stal centrem pro vesmírné a obranné společnosti.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Bylo 10. března roku 1970, když ze základny u města Kourou ve Francouzské Guyaně odstartovala první kosmická raketa. Šlo o nosič Diamant, který se vznesl ze stejnojmenného startovního komplexu a který představuje první kapitolu evropského kosmického příběhu. Jeho historie je však ještě o trochu delší. První suborbitální raketa (Véronique ve verzi AGI) z dané lokality odstartovala 9. dubna 1968. Startovní komplex Diamant byl v provozu mezi roky 1970 a 1975 – jeho konec souvisel především s vybudováním komplexu ELA-1 pro rakety Ariane 1. Diamant tak byl v roce 1978 definitivně opuštěn. V roce 2019 však ArianeWorks (inovační skupina založená firmou ArianeGroup a francouzskou agenturou CNES) dostala za úkol navrhnout nosiče budoucnosti a především pracovat na projektu Themis. V jeho rámci by měl vzniknout evropský nízkonákladový znovupoužitelný první stupeň. Otázkou však bylo, odkud by tento demonstrátor mohl startovat a kde by přistál. Jelikož je každý vzletový komplex velmi specifický, diskutovalo se, zda by měl vzniknout nový, nebo jít cestou rekonstrukce stávajícího.
Návrh nového amerického teleskopu úspěšně zvládl kritické zhodnocení návrhu. Fáze návrhu a inženýrského vývoje je tedy u konce. „Po analýze našich rozsáhlých zkoušek hardwaru a sofistikovaného modelování mohla nezávislá kontrolní komise potvrdit, že námi navržená observatoř bude fungovat,“ konstatovala Julie McEnery, vědkyně z Goddardova střediska zapojená do programu Nancy Grace Roman Space Telescope a dodala: „Víme, jak bude vypadat a co všechno zvládne. Nyní, když máme položené základy, se tým nemůže dočkat až bude pokračovat ve stavbě a testování observatoře, kterou si naplánoval.“
Evropsko-japonská mise k Merkuru provede již brzy svůj první ze šesti průletů kolem této planety. Ty jsou potřebné k tomu, aby mohlo koncem roku 2025 dojít ke vstupu sond na oběžnou dráhu Merkuru. Není to tak dávno, co sestava v srpnu prolétla podruhé a naposledy kolem Venuše. Nyní se již vědci a inženýři chystají na první průlet kolem Merkuru – k maximálnímu přiblížení má dojít 2. října v 1:34 SELČ. Sestava se prosmýkne pouhých 200 kilometrů nad povrchem planety a palubní přístroje pořídí fotografie a vědecká data, která poskytnou vědcům toužebně očekávanou ochutnávku toho, na co se mohou těšit při hlavní misi.
Nákladní loď Dragon 2 dorazila v rámci mise CRS-23 k orbitálnímu komplexu koncem srpna. Posádka v dalších týdnech postupně vyložila veškerý náklad a naopak útroby lodi naplnila věcmi, které se mají přepravit na Zemi. V mnoha případech jde o dokončené vědecké experimenty, jelikož Dragon 2 je v současné době jedinou bezpilotní lodí, která na konci své mise neshoří v atmosféře, ale přečká průchod atmosférou a přistane na padáku. Díky tomu se perfektně hodí pro dopravu nákladu z ISS na Zemi. NASA TV bude vysílat proces odpojení lodi od 14:45 SELČ. Samotné oddělení je momentálně plánováno na 15:05 našeho času.
Byl to jen jeden z mnoha projevů, jakých National Press Club ve Washintonu D.C. každý rok zažívá desítky. Tento ale navždy změnil tvář světové kosmonautiky – nejen v USA, ale i v Rusku, Číně, Japonsku, Evropě… U státních i soukromých subjektů. Elon Musk v projevu poprvé oznámil, že se chystá vyvinout opakovaně použitelnou raketu. Stalo se tak před deseti lety, 29. září 2011. „Plně znovupoužitelná raketa by dramaticky snížila cenu vynášení nákladu a lidí do vesmíru, což by učinilo průzkum a kolonizaci dalších světů mnohem dostupnější,“ uvedl Musk ve svém vystoupení. Netajil se ovšem pochybnostmi: „Uvidíme, jestli to bude fungovat. A pokud to fungovat bude, bude to opravdu velké.“
Let s pořadovým číslem 14 zatím neproběhl a do poloviny října ani neproběhne kvůli solární konjunkci Země a Marsu. 15. září (sol 204) Ingenuity úspěšně provedla test protočení rotorů na zvýšené otáčky 2800 otáček za minutu. Ověřovaly se i další systémy vrtulníčku (žádná objevená závada) a byly vyvráceny obavy ze vzniku rezonančních vibrací při nových vyšších otáčkách. Na 18. září (sol 206) byl naplánován krátký testovací let svisle vzhůru do 5 m a zpět při otáčkách 2700 rpm. K letu však nedošlo, protože vrtulníček detekoval anomálii u 2 servomotorů horního rotoru během předletového testu „naklápění rotorů“ a správně zrušil zbytek testu a následný testovací let.
Po dlouhé přestávce se vrací Kosmoschůzka. Tentokrát poslední středa v měsíci bude zároveň i předposledním zářijovým dnem, takže termín akce je 29.9.2021. Kosmoschůzka proběhne opět v prostorách pražského Planetária. (viz mapa níže). Na úvod shrne Jiří Myška, co zajímavého se stalo v kosmonautice za uplynulé období. V další přednášce se Michal Václavík zaměří na Mars a zejména na lidské výtvory, které aktuálně brázdí jeho povrch či ho sledují z výšky. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná v 17:30.
Dnes dojde na Mezinárodní kosmické stanici k dalšímu přepojení kosmické lodí. „Ve 14:21:30 SELČ od modulu Rassvet odletí Sojuz MS-18 s tříčlennou posádkou (Novickij, Dubrov, Vande Hei) a okolo 15:00 SELČ se premiérově připojí k nadirovému portu modulu MLM-U Nauka,“ popisuje Michal Václavík z České kosmické kanceláře. Z bezpečnostních důvodů (kdyby se loď nemohla z nějakého důvodu připojit zpět) musí být na palubě posádka, která v Sojuzu přiletěla. To znamená, že se na zmíněných 40 minut dočasně zredukuje posádka stanice ze sedmi na čtyři lidi. Na orbitálním komplexu tak zůstanou pouze ti, kteří přiletěli v lodi Crew Dragon. Celý přelet budete moci živě sledovat na NASA TV.
Jelikož se protipandemická opatření začínají pomalu uvolňovat, mohli vědci z Evropy a USA konečně provést zkoušky, které mají ověřit, že nová družice z programu Copernicus nazvaná CHIME (Copernicus Hyperspectral Imaging Mission for the Environment) bude dodávat nejlepší možná data co nejdříve poté, co dosáhne oběžné dráhy. Tato nová mise je vyvíjena tak, aby podpořila směřování EU v oblasti hospodaření s přírodními zdroji a v konečném důsledku přispěla k řešení celosvětového problému potravinové zabezpečenosti. CHIME je jednou ze šesti nových misí, které připravují EU a ESA za účelem rozšířit a doplnit aktuální flotilu družic Sentinel v programu Copernicus. Družice Sentinel plní celou řadu úkolů programu Copernicus – zaměřují se třeba na rozvoj měst, potravinové zabezpečení, vzestup hladin moří, ubývání polárního ledu, přírodní katastrofy a klimatické změny celkově.
Firma Blue Origin dnes oznámila identitu prvních dvou členů posádky mise NS-18, při které se 12. října vydá čtveřice cestujících na hranici kosmického prostoru a zpět. Na palubě bude Chris Boshuizen (na náhledovém obrázku vlevo), bývalý inženýr agentury NASA a spoluzakladatel společnosti Planet Labs. Spolu s ním poletí také Glen de Vries (na náhledovém obrázku vpravo), místopředseda Life Sciences & Healthcare, Dassault Systèmes a spoluzakladatel společnosti Mediadata. Zbývající dva členové posádky by měli být oznámeni v následujících dnech.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
