NASA
Přestavba technologického (inženýrského) modelu marsovského roveru OPTIMISM na skutečný lunární rover by podle odhadů mohla NASA stát více než 1 miliardu dolarů. Tento odhad však administrátor NASA důrazně odmítl.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Přestavba technologického (inženýrského) modelu marsovského roveru OPTIMISM na skutečný lunární rover by podle odhadů mohla NASA stát více než 1 miliardu dolarů. Tento odhad však administrátor NASA důrazně odmítl.
Čína ve středu vyslala na zcela nový typ oběžné dráhy dvojici utajovaných družic a zároveň rozšířila své schopnosti komunikačního přenosu dat prostřednictvím retranslačních družic na oběžné dráze.
Americké Vesmírné síly udělily společnosti K2 Space kontrakt v hodnotě 22,9 milionu dolarů na testování laserových komunikačních terminálů, které jsou navrženy tak, aby umožňovaly přímý přenos dat mezi družicemi na oběžné dráze.
Společnost Rocket Lab získala další kontrakt od japonské firmy iQPS, která se zabývá radarovým snímkováním Země, na uskutečnění několika startů své rakety Electron.
Vesmírný teleskop Nancy Grace Roman by měl být vypuštěn na konci srpna, tedy o devět měsíců dříve, než bylo původně plánováno.
Společnost K2 Space získala nové financování ve výši 500 milionů dolarů, čímž za pouhých sedm měsíců více než zdvojnásobila svou hodnotu. Výrobce družic se nyní připravuje na přechod od demonstračních misí na oběžné dráze k realizaci velkých komerčních a vojenských zakázek.
Americké vesmírné síly zadaly společnosti SpaceX dvě zakázky na vynesení vojenských družicových konstelací v celkové hodnotě 1,6 miliardy dolarů. Jde o dosud největší veřejně oznámený soubor misí v rámci programu National Security Space Launch (NSSL) Phase 3.
Americké ministerstvo dopravy navrhuje vyjmout udělování licencí pro komerční kosmické starty z působnosti řady předpisů na ochranu životního prostředí. Tento krok přivítali zástupci kosmického průmyslu, zatímco ekologické organizace jej kritizují.
Společnost Sophia Space 30. července oznámila udělení patentu, který sdílí s Kalifornským technologickým institutem (Caltech). Patent se týká velkých modulárních datových center umístěných ve vesmíru.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Úsměvy na tvářích se měnily na výrazy beznaděje. Ještě před chvilkou kontrolovaně letící ohnivá koule se z neznámého důvodu nebývale roztáhla, a vydala do všech možných směru. Takto by rozhodně bezproblémový start do kosmu vypadat neměl. Burácení motorů ustalo a nebylo slyšet nic… Zavládlo podezřelé ticho. Byly vidět padající černé věci z nebe. Nevěřící, a nic netušící publikum právě sledovalo smrt 7 dobrodruhů, jejichž cesta do vesmíru se nepovedla. Bylo jasné, že raketoplán Challenger se do vesmíru už nedostane. Viníkem havárie byl sice jeden z pomocných motorů na tuhé palivo, ale byla to právě NASA, která cestou ke hvězdám zapomněla na to nejdůležitější – na bezpečnost.
Na přiloženém snímku vidíme technika z Kennedyho střediska na Floridě, který se 14. února chystal provést zkoušky elektromagnetické interference (EMI) na přístroji MSolo (Mass Spectrometer Observing Lunar Operations). Nejedná se však o letový exemplář, ale o jednotku určenou k inženýrskému vývoji. Ta se však v mnoha ohledech shoduje s přístrojem, který poletí k Měsíci na vozítku VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover). Tento rover má na Měsíci pátrat po stopách vody. Ale zpět k testům. Zkoušky elektromagnetické interference trvaly několik dní a jejich cílem bylo prověřit, zda MSolo dokáže řídit elektromagnetické emise, které vzniknou při provozu přístroje. Sledovalo se také, zda naměřené hodnoty splňují požadavky na citlivost na EMI jako součást přípravy na provoz v měsíčním prostředí.
Dalších sedm dní je za námi a před vámi je nyní nachystáno nejnovější vydání Kosmotýdeníku, který jako vždy přinese přehled těch nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na start čínské rakety CZ-2C, která zahájila výstavbu nové čínské konstelace družic. V dalších tématech se podíváme fotky ze startu Atlasu V, novou kompozitní nádrž od Boeingu, anebo na smutný osud letadla Mrija. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Vědecké přístroje a další hardware tvořící sondu se začínají pomalu skládat do jednoho celku. Začíná závěrečná fáze příprav mise, která má v roce 2024 vyrazit k Europě – ledovému měsíci, který obíhá kolem planety Jupiter. Po úplném sestavení bude tělo americké sondy Europa Clipper velké jako slušné terénní auto a její fotovoltaické panely budou tak dlouhé, že by překryly délku basketbalového hřiště, aby sondě daleko od Slunce dodávaly dostatek elektrické energie. Skládání jednotlivých prvků sondy probíhá v čisté místnosti Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii. Inženýrské systémy i vědecké přístroje sem míří z celých Spojených států i Evropy. Do konce letošního roku má být většina letového hardwaru včetně devíti vědeckých přístrojů integrována do těla sondy.
Ruský vpád na Ukrajinu má samozřejmě ohromný dopad na velké množství oborů. Kosmonautika se v tomto ohledu nijak neliší. Ve srovnání se ztrátami na lidských životech jsou samozřejmě dopady na kosmonautiku nicotné, ovšem vzhledem k zaměření našeho webu se právě na dění v tomto oboru zaměříme. V rámci tohoto průběžně aktualizovaného článku budeme sledovat novinky, které se týkají mezinárodních kosmonautických projektů, ale i všech dalších. Kromě toho si ale také shrneme alespoň ty nejdůležitější momenty, které přinesly dny před vydáním tohoto článku.
Ve čtvrtek 3. března nás čeká start rakety Falcon 9 s další várkou družic Starlink. Mise Starlink 4-9 míří do 4. orbitální slupky, která má sklon 53,2° vůči rovníku a po dokončení bude čítat 1584 družic. Každá družice je vybavena jedním halovým motorem, jedním fotovoltaickým panelem, čtyřmi fázovými anténami a dvěma parabolickými anténami. Družice Starlink v1.5 jsou navíc vybaveny laserovými pojítky pro vzájemnou komunikaci. Dále jsou vybaveny sluneční clonou, aby se od družic neodráželo světlo. Při této misi vynese Falcon 47 družic Starlink.
Páté pokračování naší malé série vám ukáže opět zcela netradiční CubeSat, který se pokusí o velkolepé prolomení limitů současných malých družic. Samozřejmě se jedná o jeden z deseti CubeSatů, které se svezou s misí Artemis I, která jako vůbec první letová zkouška superrakety SLS pošle na cestu k Měsíci nejen loď Orion, ale také deset CubeSatů s velmi rozličnými misemi. Dnes se podíváme na japonský CubeSat Omotenashi, který má i přes své malé rozměry provést přistání na Měsíci! Ostatně, Omotenashi má svůj cíl popsaný přímo ve svém jménu – Outstanding MOon exploration TEchnologies demonstrated by Nano Semi-Hard Impactor.
Současná situace na Ukrajině se bohužel týká i vesmírné spolupráce v kosmu. Bude se jí věnovat první reportáž Vesmírných výzev. Dále uvidíte kalibraci teleskopu Jamese Webba, starty zásobovacích lodí k ISS, konkrétně Progress MS-19 a Cygnus NG-17, ruský výstup do volného prostoru. Z nepilotované kosmonautiky vás čekají starty misí CSG-2, NROL-87 a trojlístku Starlinků. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.
Na Floridě začala stavba výrobního areálu a startovní rampy v komplexu LC-39A pro duo Superheavy a Starship. Po rampě v komplexu LC-39A by mohla následovat stavba rampy v komplexu LC-49 v Kennedyho vesmírném středisku, to je zatím ale vzdálená budoucnost. Kennedyho vesmírné středisko se pravděpodobně v následujících letech stane hlavní základnou pro starty Superheavy Starship, která bude doplněna o Starbase na východě Texasu a o vysloužilé ropné plošiny Phobos a Deimos, které SpaceX právě přestavuje, ale podle Elona Muska aktuálně nejsou prioritou. Nyní je na Floridě asi nejvíce sledovaná lokalita co se programu Superheavy Starship týče, ulice pojmenovaná Roberts Road s velkou vyklizenou oblastí pro vybudování výrobního areálu, který by měl být podobný tomu v Texasu.
První březnový den nám zakončí raketa Atlas V ve své verzi 541 a vynese meteorologickou družici GOES-T, jejímž cílem je zlepšit kvalitu a rychlost předpovědi počasí. Data ze systému GOES poskytují přesnou předpověď počasí v reálném čase. Družice GOES-T je založena na platformě A2100A a stavbu zajistila firma Lockheed Martin. Družice má plánovanou životnost 15 let a měla by být umístěna na geosynchronní oběžné dráze. Vynesení zajistí raketa Atlas V ve verzi 541, což je jedna z nejsilnějších verzí Altasu V. Varianta 541 si při aktuální misi připíše své již sedmé použití. Premiéru si odbyla 26. listopadu roku 2011, když vynášela marsovské vozítko Curiosity. Atlas V v této verzi vynášel také rover Perseverance nebo tři utajené mise pro Národní úřad vojenského kosmického zpravodajství. Číslo 5 značí průměr aerodynamického krytu v metrech, číslo 4 počet urychlovacích stupňů na tuhé pohonné látky a číslo 1 počet motorů na druhém stupni Centaur.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.