Boeing
Boeing získal kontrakt v hodnotě 2,8 miliardy dolarů na výstavbu družic ESS, které jsou ústředním bodem amerického jaderného velení, řízení a komunikace.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Boeing získal kontrakt v hodnotě 2,8 miliardy dolarů na výstavbu družic ESS, které jsou ústředním bodem amerického jaderného velení, řízení a komunikace.
Americké vesmírné síly zrušily soutěž mezi společnostmi Boeing a Northrop Grumman na stavbu nové třídy komunikačních družic odolných proti rušení. Zrušený program, známý jako Protected Tactical Satellite Communication-Resilient (PTS-R), byl spuštěn v roce 2020.
Americké letectvo odložilo návrh na výstavbu dvou raketových přistávacích ploch na atolu Johnston, odlehlém ostrově ve střední části Tichého oceánu. Důvodem jsou obavy o životní prostředí. Dne 5. července o tom informoval americký vojenský deník Stars and Stripes.
Americký kongres schválil návrh zákona o rozpočtovém sladění, který zahrnuje téměř 10 miliard dolarů na programy NASA pro pilotované vesmírné lety.
Zástupce DARPA uvedl, že agentura zrušila projekt vesmírného jaderného pohonu DRACO, který vyvíjela společně s NASA. Důvodem je částečně analýza, která ukázala, že vývoj byl předběhnut pokrokem v konvenčních nosných systémech.
Americká Národní geoprostorová agentura 2. července oznámila, že v rámci svého programu Luno, iniciativy zaměřené na rozšíření integrace umělé inteligence a komerčních dat do operací národní bezpečnosti, udělila zakázky komerčním firmám zabývající se družicovými snímky a analýzou v hodnotě přes 70 milionů dolarů.
Sněmovna reprezentantů dnes schválila zákon o federálním rozpočtu na letošní fiskální rok 2025 v jeho senátní verzi, tedy včetně všech peněz pro NASA, které navrhl Ted Cruz. Nyní zákon půjde do Bílého domu k zítřejšímu Trumpovu podpisu.
Francouzský startup Latitude, který vyvíjí nosnou raketu Zephyr, podepsal smlouvy o expanzi do větších výrobních prostorů. Společnost doufá, že v příštím roce provede první start z Francouzské Guyany.
Společnost Boeing dodala společnosti SES další dva širokopásmové družice O3b mPower s hardwarovými opravami. Družice nesou přepracované energetické moduly, které mají řešit elektrické problémy, které se vyskytly u prvních šesti družic.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Tohle byl rozhodně týden Marsu! A dle všeho to byl teprve první pořádný týden Marsu, protože nás čeká ještě jeden pořádný meloun na dortu. Na mysli mám samozřejmě přistání vozítka Perseverance, jehož příprava a okamžiky sestupu jsou tentokrát hlavním tématem Kosmotýdeníku. Nevynecháme však ani další dění, které uplynulých sedm dní přineslo v kosmonautice. Budeme se věnovat například prvnímu letovému exempláři rakety Vulcan, nakoukneme do firmy Blue Origin a nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Indická kosmická agentura ISRO měla na rok 2020 v plánu plno zajímavých startů. Bohužel kvůli probíhající pandemii je nebylo možné uskutečnit a tak se přesunuly do tohoto roku. Pokusil jsem vybrat 5 nejzajímavějších událostí, které by letos měly proběhnout, ale je nutno počítat i s odklady, protože jak víme v kosmonautice nejde téměř nikdy nic přesně podle plánu. V roce 2020 ISRO uskutečnila pouze dva kosmické starty a to hlavně kvůli restrikcím spojených s Covid-19. Jeden let byl uskutečněn v listopadu a druhý v prosinci. Zde je tedy 5 nejdůležitějších událostí Indie přesunutých na rok 2021.
Na náhledové fotce článku vidíte maketu družice pořízenou při zkouškách antény. Jde o přípravu CubeSatu Proba-V Companion CubeSat, který má startovat koncem letošního roku. Jedná se o 12U CubeSat (označení pro malá a levné družice složené z kostiček o hraně 10 cm), který obsahuje zmenšenou verzi přístroje pro sledování vegetace, který se nachází na družici Proba-V. Cílem je provést experimentální kombinovaná pozorování se zmíněným předchůdcem. Dvojice antén pro CubeSat byla připojena ke strukturálnímu a termálnímu modelu, který podstoupil zkoušky v technologickém středisku ESTEC v Nizozemí – konkrétně v tamní sekci Compact Antenna Test Range (CATR).
Do startu mise Lucy zbývá jen zhruba tři čtvrtě roku a projekt se nyní dočkal důležitého pokroku – proběhla instalace třetího (a tedy posledního) vědeckého přístroje do těla sondy. Lucy se stane první sondou, která prozkoumá takzvané Trojány – skupiny malých planetek, které sdílí s Jupiterem oběžnou dráhu kolem Slunce. Přípravy této mise tedy mohou zamířit do závěrečné fáze procesu sestavování. A přitom před pěti měsíci, kdy začínala fáze ATLO (Assembly, Testing and Launch operations – činnosti spojené se skládáním, testováním a startem), byly jednotlivé části sondy Lucy rozptýleny po celých Spojených státech. Nyní bychom již v hale firmy Lockheed Martin Space v coloradském Littletonu viděli téměř dokončenou sondu.
Na ISS se již 20 let střídají posádky a NASA si chce udržet nepřetržitou sérii přítomnosti svých lidí na palubě orbitálního komplexu. NASA proto pracuje na krocích, které by měly i v budoucnu zajistit za všech podmínek schopnost dopravy astronautů na oběžnou dráhu. Agentura proto nyní zvažuje, že si obstará jedno místo v nadcházející misi lodi Sojuz, která má na jaře dopravit na ISS nové kosmonauty. Agentura proto vydala veřejný podnět s cílem identifikovat všechny možnosti, které by potenciálně mohly v daném časovém rámci poskytovat dopravní služby posádek nad rámec možností, které NASA využívá v rámci projektu Commercial Crew Program.
O stejné věci se dá psát sto různými způsoby – jednotlivé verze se liší především podle toho, komu jsou určeny – jiná slova použijete pro komunikaci s dítětem v mateřské školce, jiná pro diskusi se středoškolákem a jiná v profesionální diskusi s odborníkem. Na našem webu se snažíme pokrývat široké spektrum těchto forem, aby si u nás mohl každý najít to své. Když jsme proto na webu Evropské kosmické agentury našli článek psaný nezvyklou formou imaginárního rozhovoru, řekli jsme si, že by mohl bavit i Vás – pokud jste ochotni překousnout trochu laičtější formu. Řeč bude o aktuální situaci, kdy se evropská sonda Solar orbiter z pohledu ze Země dostává do těsné blízkosti Slunce.
Včera jsme byli společně svědky úspěšné premiéry – sonda Al-Amal ze Spojených arabských emirátů (první meziplanetární sonda z arabského světa) úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu kolem Marsu. Dnes se tento proces zopakuje, ale vymění se obsazení – na scénu nastupuje čínská Tianwen-1. Také pro Čínu jde o první samostatnou misi k Marsu, přesto má ještě vyšší ambice než Al-Amal. Ostatně je to vidět na startovní hmotnosti – zatímco sonda z UAE vážila při startu 1350 kg, čínská sonda měla rovných pět tun. Však to také není jen orbiter jako u Al-Amal. Čínská Tianwen-1 se skládá z orbiteru, landeru a roveru. Jejich přistání však proběhne až v květnu. Na oběžnou dráhu Marsu tedy vstoupí celá sonda. Klíčový manévr této mise budeme sledovat v tomto článku formou psaného online přenosu.
V listopadu roku 2020 vynesl Falcon 9 z Vandenbergovy základny v Kalifornii na oběžnou dráhu evropsko-americkou družici Sentinel 6A (někdy je též označována jako Sentinel 6 Michael Freilich). Od startu uplynuly měsíce a o družici se moc nemluvilo. To však neznamená, že by se kolem ní nic nedělo – pozemní týmy totiž měly plné ruce práce s postupným aktivováním všech systémů a kalibrací měření. Nyní mohla Evropská kosmická agentura oznámit, že Sentinel 6A prošel orbitální validační fází – právě v ní byly systémy zapínány a sledovalo se jejich chování. Sentinel 6A je první ze dvou identických družic, které v dalších letech zajistí kriticky důležitá měření změn výšky mořské hladiny. O to se postará nový digitální výškoměr Poseidon-4, který používá vyhrazené zpracování dat ještě na palubě, aby mohl poskytovat ještě přesnější měření výšky mořské hladiny.
Už je to tu, dočkali jsme se! Velmi plodná aktivita během loňských letních prázdnin přináší své ovoce a začíná etapa příletů k Marsu. Jako první se o slovo hlásí nováček ze Spojených arabských emirátů – jejich sonda Al-Amal (můžete se setkat i s anglickým názvem Hope, tedy naděje) startovala 19. července 2020 na japonské raketě H-IIA. Ze všech tří průzkumníků Marsu, kteří v dalších dnech dorazí k rudé planetě, je nejmenší – při startu vážila pouze 1350 kilogramů. Zatímco čínská a americká sonda počítají s přistáním na Marsu, Al-Amal bude kolem rudé planety pouze kroužit – vědci vytipovali oběžnou dráhu s periareem ve výšce 20 000 kilometrů a apoareem ve výšce 43 000 kilometrů, na které by jeden oběh trval 55 hodin. Sonda, která má sloužit hlavně ke studiu marsovské atmosféry měla při startu k dispozici 800 kilogramů hydrazinu – velká část pohonných látek se využije právě dnes k zážehu, který sondu usadí na oběžné dráze kolem Marsu.
Právě zimní polární vír je v těchto dnech zodpovědný za sněhovou nadílku na různých místech severní polokoule – vědci proto chtějí využít data z evropské družice Aeolus k tomu, aby si lépe posvítili na tento komplexní fenomén. Polární vír tvoří obří masa mrazivého vzduchu, která se pohybuje v polární stratosféře kolem severního pólu. Tento vír je obklopen silnými vzdušnými proudy, které proudí kolem hranice víru proti směru hodinových ručiček. Právě v zimě bývá vír silnější a ledový vzduch tak zůstává kolem Arktidy. Někdy však může vír zeslábnout, být narušen nebo se dokonce rozdělit na dvě části, které pak plynou k jihu a při své cestě ovlivňují počasí v troposféře – většinou je to provázeno nezvykle chladným počasím a velkým množstvím sněhu, přičemž tyto jevy se nevyhýbají ani jižnějším lokalitám.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
