Štart družíc Tianyi
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) rôzneho určenia pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) rôzneho určenia pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Z roku 2020 zbývá v době vydání tohoto článku méně než 24 hodin a pokud tedy nezasáhne zákon schválnosti, neměli bychom se dočkat již žádné významné události. Nabízí se tedy (stejně jako v minulých letech touto dobou) zrekapitulovat právě končící rok a podívat se na něj nejen z hlediska výčtu důležitých momentů, ale i pohledem statistik. Zatímco svět neprožíval v roce 2020 lehké období, kosmonautice se v globálu dařilo. Pravda, některé projekty potkalo zpoždění vlivem restrikcí, které jsou spojené s epidemiologickými opatřeními, ale ve výsledku můžeme říct, že kosmonautika zůstala letos spíše neovlivněna problémy kolem Covid-19.
Každý kosmický projekt prochází v rámci svého vývoje několika důležitými milníky. Mezi ty nejdůležitější se řadí proces CDR (Critical Design Review) – kritické zhodnocení návrhu. Nyní tímto procesem prošel návrh horního stupně EUS (Exploration Upper Stage) pro raketu SLS. Panel expertů vyhodnocoval dokumenty spojené se všemi systémy stupně a zjišťoval, zda předložený návrh splňuje požadavky pro jeho ostré použití. Tento hodnotící proces potvrdil, že EUS splňuje požadavky kritického zhodnocení z hlediska odolnosti vůči kosmickému prostředí a po dokončení by měl zajistit bezpečný provoz pro astronauty.
Údaje, které zveřejňuje americká armáda, naznačují, že 19. prosince letěly na vyhrazenou misi pro Národní úřad vojenského kosmického zpravodajství dvě družice. K vypuštění mise NROL-108 byla využita nosná raketa Falcon 9 od SpaceX. Určení a úkoly těchto družic zůstávají utajené. Dvě družice s označením USA-312 a USA-313 katalogizovaly Kosmické síly, konkrétně oddělení, které má na starost sledování oběžných drah všech družic a také objektů kosmické tříště, které obíhají Zemi.
Včera jsme Vás informovali o posledním letošním čínském startu a dnes přijde na řadu ten úplně poslední. Na kosmodromu CSG u města Kourou ve Francouzské Guyaně na svůj start čeká raketa Sojuz ST-A s horním stupněm Fregat-M. Nákladem je francouzská armádní družice CSO-2 (Composante Spatiale Optique) určená ke snímkování ve vysokém rozlišení ve viditelném světle. Družice CSO mají nahradit starší pozorovací družice Helios 2. Výroba dvou družic CSO stála 795 milionů Euro a dohoda obsahovala možnost rozšíření systému o třetí družici. Společnost Astrium poskytla družicovou platformu s avionikou a byla zodpovědná za integraci, testy a dodání družice agentuře CNES. Společnost Thales Alenia Space dodala optické snímkovací zařízení s velmi vysokým rozlišením.
Nad chystaným dnešním čínským kosmickým startem se dlouho vedla diskuze, zda se letos uskuteční či nikoli. Hlavní organizace na poli nosných raket, tedy CALT (China Academy of Launch Vehicle Technology), CAST (China Academy of Space Technology) oznámily, že po startu nosné rakety CZ-8 (22. prosince) již žádný další start v letošním roce neuskuteční. Kdo však mlčel a stále mlčí je SAST (Shanghai Academy of Spaceflight Technology), výrobce nosných raket CZ-4B a CZ-4C. Šunkanda o intenzivních přípravných pracích na kosmodromu Ťiou-čchüan a vydané varování NOTAM potvrzují přípravu startu nosné rakety.
Čtyř stý třicátý druhý Kosmotýdeník se stane posledním v tomto roce. Nicméně ani sváteční čas a období Vánoc nezanechalo kosmonautiku v ležérním nic nedělání a pojídání cukroví. Naopak! V hlavním tématu se proto podíváme na aktuální stav testování prototypů lodi Starship i na stavbu prvního exempláře nosiče Super Heavy. Podíváme se i na to, kdy by se mohla vznést Starship SN-9 a jak budou následovat další exempláře. V dalších tématech nahlédneme pod sukni evropského servisního modulu, nahlédneme na palubu a zhodnotíme, jak se slavily Vánoce na Mezinárodní kosmické stanici, anebo na to, jak poprvé letěla nová čínská raketa CZ-8. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení, hezkou neděli a dobrý vstup do nového roku.
V roce 2016 začalo plánování malého vzletového komplexu na Kennedyho kosmickém středisku, který měl sloužit různým uživatelům. Nyní se tento návrh podařilo převést do skutečnosti – komplex určený pro malé a střední nosiče je připraven na vstup do služby. Celá věc je unikátní v tom, že od 60. let minulého století jde o první nově vzniklou rampu na Kennedyho středisku. Zatím byly jako poslední vytvořeny obří rampy LC-39A a B, ze kterých startovaly rakety Saturn IB a V, raketoplány, Ares I-X, Falcon 9 a Falcon Heavy. Oproti těmto rampám je komplex 48 vskutku trpasličí.
Pod pojmem technický zázrak si můžeme představit každý něco jiného. Většinou se však shodneme na tom, že věc s takovým označením musí být chytře vymyšlená, pečlivě vyrobená a perfektně plnit své úkoly. Většinou si však také řekneme, že zázrak techniky musí být něco velkého a hodně složitého. Dnes Vás seznámíme s jedním takovým zázrakem techniky – jeho malé rozměry tomu sice neodpovídají, ale z hlediska designu a výroby jde opravdu o špičku svého druhu. Řeč bude o pouzdrech na vzorky, která letí na palubě roveru Perseverance k Marsu. Tato pouzdra musí být v první řadě dokonale pevná, aby vzorky z Marsu dorazily na Zemi absolutně nepoškozené. Ale to není jediný požadavek.
Vážení čtenáři, a našem webu bývá tradicí, že na Štědrý den odpoledne vydáváme článek, který není zaměřen na aktuální dění. Jeho úkolem je popřát jménem celé redakce našeho webu všem našim čtenářům co možná nejkrásnější prožití Vánoc se všemi, které máte rádi. Letos si dovolím udělat malou výjimku. Tedy, aby nedošlo k mýlce, to přání jménem celé redakce Vám všem pochopitelně platí, ale letos k němu přidám ještě jednu horkou aktualitu. Zatímco my si své dárečky rozbalíme až večer (a Američané až zítra ráno), zaměstnanci agentury JAXA si už svůj dárek rozbalili. Je sice rozměrově malý, ale zato na něj čekali několik let a ukrývá ohromný potenciál.
Je Štědrý den a tak je čas na výjimečný vánoční článek. Zvu vás na vánoční výpravu k Tritonu. Na příběh mise, která by se klidně v budoucnu mohla odehrát a kde si projdeme trnitou cestu jedné vědkyně a jejího snu o misi na měsíc Triton. Komu forma, kterou jsem letos zvolil, nevyhovuje, může se zkusit poohlédnout po starších vánočních článcích. Například v roce 2014 jsme se podívali, jak se slaví Vánoce ve vesmíru. V roce 2015 jsme se vypravili za emotivními okamžiky dobývání vesmíru v minulosti a společně je znovu prožili. Dnes vás zveme na výpravu za trochou fantazie a za trochou toho poučení o kosmonautice. Pokud se vám zdá, že současná situace není úplně příjemná, může vám pak tento příběh pomoci ukázat, že jsou před námi zásadnější výzvy, během kterých si na pandemii ani nevzpomeneme. Za redakci Kosmonautixu vám přeji krásný Štědrý den.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.