OHB
Švédská společnost OHB získala rekordní zakázku pro švédský vesmírný sektor na výstavbu 20 družic, které posílí evropské kapacity v oblasti předpovědí počasí a monitorování klimatu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Švédská společnost OHB získala rekordní zakázku pro švédský vesmírný sektor na výstavbu 20 družic, které posílí evropské kapacity v oblasti předpovědí počasí a monitorování klimatu.
Společnost Portal Space Systems, která vyvíjí zařízení Starburst, spolupracuje s australským startupem Paladin Space, aby nabídla komerční službu odstraňování orbitálního odpadu.
Společnost Kratos Defense & Security Solutions získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 446,8 milionu dolarů na vybudování a provoz pozemního systému pro novou konstelaci družic varování před raketami na střední oběžné dráze Země.
Společnost Blue Origin je další ze společností, která navrhuje systém orbitálních datových center. V rámci svého návrhu podala plány na konstelaci až 51 600 družic.
NASA navrhuje značné zvýšení počtu misí robotických přistávacích modulů na Měsíc.
ISPTech, německá společnost zabývající se vesmírnými technologiemi, která vyvíjí pohonné systémy pro agilní manévrování na oběžné dráze, oznámila, že získala počáteční financování ve výši 5,5 milionu eur na nasazení svých pokročilých, netoxických pohonných řešení pro operační vesmírné mise.
Společnost TransAstra provádí studii financovanou investory a zákazníky, jejímž cílem je prozkoumat technickou proveditelnost přesunu asteroidu o hmotnosti 100 metrických tun na stabilní oběžnou dráhu blízko Země.
Společnost Rocket Lab oznámila, že získala kontrakt od Pentagonu ve výši 190 milionů dolarů na 20 hypersonických testovacích letů.
Čína identifikovala nový cílový asteroid blízko Země pro svou první misi kinetických testů planetární obrany, která je naplánována na prosinec 2027.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Zhruba před rokem jsme Vás informovali o projektu české mise SLAVIA, která by měla studovat chemické složení meziplanetární hmoty, která vstupuje do zemské atmosféry, kde shoří a vytváří na obloze světelné stopy, kterým říkáme meteory. Tato mise však zatím nemá realizaci jistou – bude se o ni muset poprat v rámci tzv. Ambiciozních projektů i s dalšími návrhy, přičemž pokud se zadaří, mohly by se realizovat i dvě navržené mise. Dnes si proto představíme další projekt, který se uchází o realizaci. Jedná se o projekt LVICE2 (Lunar VIcinity Complex Environmental Explorer), za jehož návrhem, vývojem a integrací stojí firma esc Aerospace s.r.o. Ta se již téměř 15 let podílí na vývoji elektroniky a softwaru pro mise Evropské vesmírné agentury. Sonda LVICE2 by se v případě realizace zaměřila na studium Měsíce, kolem kterého bude v dalších letech hodně živo.
Takzvané inženýrské fotografie z Teleskopu Jamese Webba jsme už v minulých měsících viděli. Sloužily totiž ke kalibraci optických členů teleskopu. S tím, jak se blíží zveřejnění prvních vědeckých snímků a spekter, přišel čas pochlubit se také takzvanými inženýrskými spektrálními měřeními. A co víc, bude to rovnou z vědecky jedinečného přístroje MIRI, který jako jediný na palubě JWST dokáže sledovat vesmír na delších vlnách střední infračervené oblasti. Průvodci, kteří nám představí režim spektroskopie se středním rozlišením, budou v tomto případě experti na slovo vzatí. Tento text je překladem článku z blogu JWST, který v originále sepsali David Law ze STScI (Space Telescope Science Institute) a Alvaro Labiano z CAB (Centro de Astrobiologίa).
Mise CPOD (CubeSat Proximity Operations and Demonstration) úspěšně odstartovala 25. května na raketě Falcon v rámci mise Transporter-5. Nyní se pozemní operátoři chystají na zahájení historicky první série manévrů, které povedou ke spojení tříjednotkových (3U) CubeSatů. Misi CPOD navrhla a postavila společnost Terran Orbital Corporation z kalifornského města Irvine. Jakmile dvojice malých družic dokončí kontroly svých systémů, mají demonstrovat celou sekvenci přibližování, pohybu ve vzájemné blízkosti a spojení na nízké oběžné dráze Země. CubeSaty jsou vybaveny vlastními pohonnými systémy, aby mohly během celé sekvence přesně manévrovat. ještě zajímavější je skutečnost, že vše proběhne autonomně bez zásahu pozemního střediska. Oba CubeSaty využijí mezidružicového datového spojení ke sdílení pozic podle GPS a dalších údajů. Na základě těchto dat pak bude palubní počítač provádět potřebné manévry. Na družicích jsou kamery, které zachytí snímky jednotlivých fází celého procesu, které pak budou odeslány na Zemi.
Další týden je za námi a tentokrát to byl opravdu napěchovaný kosmický týden! Například jsme se dočkali celé řady kosmických startů a tomu budou odpovídat i témata článku. Kosmotýdeník vám jako vždy přinese přehled těch nejzajímavějších událostí, které těchto sedm dní přineslo. Hlavním tématem bude tentokrát start indické rakety PSLV v nejlehčí verzi, která vynesla řadu zajímavých nákladů. Budeme se také věnovat start Atlasu V, přípravě nosiče Super Heavy Starship, či startu Launcher One. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
V úvodní reportáži červnových Vesmírných výzev se vydá na prověření dráhy pro budoucí stanici Gateway lunární CubeSat CAPSTONE. Dále se podíváme na nácvik předstartovních činností rakety SLS a dění na základně Boca Chica. Poté nás čeká plejáda několika startů z celého světa. Nejprve to bude čínská pilotovaná loď Shenzhou 14, poté ruská nákladní loď Progress MS-20 následovaná německou družicí SARah-1 a utajeným nákladem na americké raketě Falcon 9. Vesmírné výzvy zakončí start mise Starlink 4-19. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.
Na 3. dubna 2022 byl naplánován test tankování a odpočítávání rakety SLS pro misi Artemis I. Tým však nebyl schopen zajistit přetlak v uzavřených prostorech mobilní vypouštěcí plošiny, který měl zabránit hromadění nebezpečných plynů. Ventilátory, které jsou nutné k vytvoření přetlaku, prostě nefungovaly. K zahájení tankování nádrží proto z bezpečnostních důvodů nedošlo. Druhý pokus byl uskutečněn o 24 hodin později, tedy v den, kdy vyšel minulý díl našeho seriálu. Protože jedním z cílů testů je zjistit závady na pozemním zařízení i v raketě za účelem následných oprav, dostal se tým tentokrát v odpočítávání dál.
Skoro před měsícem jsme se v článku věnovali tomu, jak pokročily snahy o rozevření jednoho fotovoltaického panelu sondy Lucy. Je tedy čas na aktualizaci. Šestého května totiž začal postupný proces, který trval až do 16. června. Tým postupoval opatrně a aktivoval oba motory jen na krátkou dobu, aby mohl pečlivě sledovat reakce konstrukce. Výsledky jsou potěšující – už před měsícem jsme psali, že se panel podařilo výrazně rozevřít a nyní je situace ještě lepší. Aktuální odhady rozveřenosti panelu se pohybují mezi hodnotami 353 a 357 stupňů (z celkových 360°, jelikož je panel kruhový). Panel je díky tomu pod mnohem větším pnutím, což jej výrazně více zpevňuje. Pozemní tým si je stále více jistý, že panel v současném stavu napnutí a stabilizace úspěšně splní požadavky mise.
Vážení čtenáři, od roku 2015 na našem webu dodržujeme tradici, že během letních prázdnin vydáváme každý pátek nový díl ze seriálu TOP5. Jedná se o články přehledové, které přináší shrnutí pěti věcí, které spojuje nosné téma. V některých je jejich pořadí jasně dané, v jiných zase záleží na preferencích autora, který rozhoduje nejen o zmíněném pořadí, ale i o tom, které věci ve výpisu zařadí – to platí zvláště v situacích, kdy je téma široké a autor má možnost vybírat z více než pěti možností. Tento formát proto vybízí ke spolupráci redakce a čtenářů. V minulých letech se stalo dobrým zvykem, že čtenáři v diskusi pod článkem téma dále rozvíjeli, nabízeli svá pořadí, případně diskutovali o tom, které další možnosti mohly být do výpisu zařazeny, pokud by nebyl formát limitován počtem pěti. Jelikož máme dnes první červencový den, je čas po deseti měsících oprášit tento seriál.
Poslední dny jsou starty raket přímo nabité a tak tu máme další předstartovní článek. Tentokrát nás čeká start rakety Atlas V ve verzi 541, což znamená aerodynamický kryt o průměru pět metrů, čtyři urychlovací stupně na tuhé pohonné látky a jeden motor na stupni Centaur. Náklad budou tvořit dvě družice – Wide Field of View (WFOV) a USSF-12 Ring. Družice WFOV je součást programu OPIR (Next Gen Overhead Persistent Infrared), který nahradí současný Space Based Infrared System. WFOV tak bude další družicí včasné výstrahy, která bude mít za úkol upozornit na start balistické rakety. USSF-12 Ring je tajná mise, která má demonstrovat budoucí technologie pro ministerstvo obrany.
Půl roku od posledního startu malé rakety LauncherOne tu máme její další misi. Společnost Virgin Orbit je známá svými netradičními názvy misí a ani tato není výjimkou. Mise Straight Up (Přímo nahoru) má za cíl vynést na oběžnou dráhu sedm družic pro Vesmírné síly Spojených států. Ty budou provádět experimenty v oblasti vesmírné komunikace, navigace a klimatických změn. Zajímavý je třeba CubeSat Recurve, který demonstruje schopnost adaptivního radiofrekvenčního systému z nízké oběžné dráhy, vyhodnocuje chování sítě a posílá data, kamkoliv je třeba. Dalším zajímavým CubeSatem je Slingshot 1. Jedním z jeho hlavních úkolů je otestovat nízkoenergetickou komunikaci jednotlivých palubních přístrojů přes Ethernet.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.