Aktuální dění

  • Z Indie do kosmu (2. díl)

    Z Indie do kosmu (2. díl)

    Po zrušeném letu raketoplánu na misi STS-61-I s indickou účastí v roce 1986 Indická kosmická agentura neměla další zájem o rozvíjení pilotovaného programu. Na mezinárodní scéně dominovala ISS a plány na její vybudování. Indie, jak známo, se tohoto programu neúčastnila a to z pochopitelných důvodů. Pokud odhlédneme od politických záležitostí, tak z technického hlediska prostě Indové neměli co nabídnout. Chyběla silná nosná raketa a také peníze. V tomto ohledu bylo rozhodně co dohánět. Dostupné prostředky byly využity na rozvoj nosných raket a budování infrastruktury, včetně vlastního navigačního systému a komunikačních technologií. Postupně však uzrával čas pokukovat po vyšších metách. Nabízely se planetární mise a logicky také vlastní pilotovaný program. Chyběla ale zatím politická vůle. ISRO ovšem i z mála vytěžilo maximum možného a v zákulisí vyvíjelo technologie potřebné pro pilotovaný program. Dveře mu otevřela mise SRE-1. 

  • ŽIVĚ A ČESKY: H-3 startuje s družicí pro pozorování Země

    ŽIVĚ A ČESKY: H-3 startuje s družicí pro pozorování Země

    Nespavci se budou dnes v noci moci podívat na start japonské rakety H-3, která bude na oběžnou dráhu vynášet družici ALOS-3. Jak vyplývá ze samotného názvu, jedná se již o třetí družici z řady ALOS. Ty slouží k pozorování Země. Bude sloužit k regionálnímu pozorování, kartografii, monitorování katastrof atd. ALOS-3 nabídne oproti předchůdcům vyšší rozlišení pořízených snímků, které je 0,8 metru a větší výkon. Raketa H-3 je japonská raketa s výškou 57 metrů, průměrem 5,27 metrů a hmotností 422 tun. Na obou stupních jako palivo využívá kapalný vodík a jako okysličovadlo kapalný kyslík.

  • Přístroj TEMPO je připraven ke startu

    Přístroj TEMPO je připraven ke startu

    Znečištění ovzduší ohrožuje miliony lidí s astmatem a dalšími zdravotními obtížemi. Za účelem řešení tohoto problému připravily NASA a Smithsonian Astrophysical Observatory inovativní přístroj, který má zlepšit možnosti sledování znečištění ovzduší nad Severní Amerikou. Přístroj TEMPO (Tropospheric Emissions: Monitoring of Pollution) je spektrometr pracující v ultrafialové a viditelné části spektra, který bude usazen na komerční telekomunikační družici Intelsat 40e postavené firmou Maxar Technologies. Senzory přístroje TEMPO budou měřit sluneční záření odražené od zemského povrchu, které je rozptylováno povrchem a atmosférou Země. Tímto přesným sledováním bude možné pozorovat spektrální stopy látek, které znečišťují ovzduší – třeba ozonu, nebo oxidu dusičitého.

  • Kosmotýdeník 546 (27.2. – 5.3)

    Kosmotýdeník 546 (27.2. – 5.3)

    Je tu neděle a tedy ideální čas na další pravidelný souhrn těch nejzajímavějších událostí, které přinesl právě uplynulý týden. Ačkoli posledních sedm dní bylo, co se počtu zajímavých kosmonautických událostí týká, poměrně skoupých, přeci jen je o čem psát. Hlavní téma Kosmotýdeníku se věnuje výsledkům vyšetřování selhání rakety Vega-C a přijatým opatřením. V dalších tématech se podíváme například na připravovanou čínskou misi k planetce i s návratem odebraných vzorků, anebo na přílet posádky mise Crew-6 k Mezinárodní kosmické stanici. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Co zničilo Rocket 3 s družicemi TROPICS?

    Co zničilo Rocket 3 s družicemi TROPICS?

    Po více než šesti měsících zevrubných testů a analýz obdržela firma Astra oficiální dopis od Federálního leteckého úřadu FAA o uzavření vyšetřování nehody. V tuto chvíli se firma rozhodla sdílet s veřejností výsledky vyšetřování, ale i lekci, kterou tímto získala a my Vám v tomto článku nabídneme přeložené znění jejich zprávy. Mise TROPICS-1 odstartovala 12. června 2022 na nosiči Rocket 3.3 s výrobním číslem LV0010. Raketa úspěšně dokončila nominální let prvního stupně, oddělení stupňů a zážeh druhého stupně. Krátce po jeho zážehu se však na druhém stupni zvýšila spotřeba paliva a po zbytek letu zůstávala na nadlimitních hodnotách. Po 250 sekundách od zážehu horního stupně byla nádrž s palivem prázdná, zatímco v nádrži okysličovadla zůstávalo ještě přibližně 20 % média. V důsledku toho byl stupeň schopen dosáhnout jen asi 80 % požadované rychlosti k usazení na oběžné dráze. Stupeň tedy nebyl schopen dopravit náklad na oběžnou dráhu a celá sestava se následně vrátila do atmosféry, kde shořela, čímž mise skončila.

  • Přístroj pro testy navigačních systémů u Měsíce je hotov

    Přístroj pro testy navigačních systémů u Měsíce je hotov

    Čím to je, že Váš mobil dokáže určit, kde se nacházíte? Nebo jak zvládne poskytovat navigaci z místa na místo? Světově nejpoužívanějším systémem, který tyto služby umožňuje, je americký GPS, který využívá skupiny družic obíhajících Zemi, které poskytují přesné údaje pro měření pozice i času. Laická veřejnost však často neví, že GPS není jediným navigačním systémem – na celém světě bychom napočítali šest podobných systémů, které se označují jako GNSS (global navigation satellite systems – globální družicové navigační systémy). Ale co kdybychom chtěli tyto pozemské systémy používat dále od naší planety? V roce 2024 vyrazí k Měsíci v rámci programu CLPS lander Blue Ghost od firmy Firefly Aerospace a v jeho nákladu najdeme také přístroj LuGRE (Lunar GNSS Receiver Experiment), který má prozkoumat, zda signály ze dvou GNSS systémů dorazí až k landeru a mohly by poskytnout přesnou navigaci pro budoucí mise.

  • Mise DART potvrdila kinetický impakt jako metodu planetární obrany

    Mise DART potvrdila kinetický impakt jako metodu planetární obrany

    Od chvíle, kdy americká sonda DART 27. září loňského roku zasáhla planetku Dimorphos, uplynulo už přibližně pět měsíců. Náraz sondy pozměnil oběžnou dobu malého měsíčku kolem mateřské planety o 33 minut a vědecký tým kolem sondy DART celou dobu pečlivě analyzoval data nasbíraná při historicky první zkoušce planetární obrany. Mise DART měla prověřit možnosti techniky odklonu nebezpečné planetky, která se označuje jako kinetický impaktor, což se dá nejjednodušší způsobem popsat tak, že jednu věc zasáhneme jinou věcí. V tomto případě jsme sondou zasáhli planetku. Analýza dat, která analyzoval výzkumný tým vedený experty z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory v marylandském Laurelu, ukázala, že kinetický impaktor ve stylu DARTu skutečně může být efektivním prostředkem pro změnu trajektorie planetky. Jedná se tedy o skutečně významný krok na cestě k prevenci budoucího zásahu Země nebezpečnou planetkou. Experti své objevy publikovali ve čtyřech článcích v časopisu Nature.

  • Vesmírné výzvy – únor 2023

    Vesmírné výzvy – únor 2023

    Začátek únorových Vesmírných výzev budeme věnovat úniku chladicího média z Progressu MS-21. Poté se podíváme na start lodi Sojuz MS-23. Pokocháme se statickým zážehem 31 motorů Raptor. Dále nás čeká reportáž z americko-japonského výstupu do volného prostoru. Po kosmonautice v kostce můžeme porovnat jak vypadá oproti němu čínský výstup do volného prostoru. Následovat bude začátek mise zásobovací lodi Progress MS-22. Na závěr shlédneme starty družic Amazonas Nexus, Inmarsat-6 F2 a také čtyř misí Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes netradičně ve 20:30.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Večer Starlink, ráno Crew Dragon

    ŽIVĚ A ČESKY: Večer Starlink, ráno Crew Dragon

    Začátek března je letos nabitý komentovanými přenosy. Dnes ráno jsme společně sledovali, jak se z Floridy na oběžnou dráhu vydala loď Crew Dragon a večer nás čeká komentovaný přenos ze startu dalšího Falconu s družicemi Starlink (start je plánován na 19:52 SEČ). A aby toho nebylo málo, tak zítra ráno budeme živě a česky komentovat přílet dnes vypuštěného Crew Dragonu k Mezinárodní kosmické stanici (připojení má proběhnu okolo 7:11 SEČ). V tomto článku najdete informace o obou událostech včetně přehrávačů.

  • Hubble – relativistický výtrysk z GW170817

    Hubble – relativistický výtrysk z GW170817

    Po startu Webbova dalekohledu by leckdo možná mohl nabýt dojmu, že Hubbleův vesmírný teleskop již patří do starého železa a měl by maximálně tak dosloužit, ale pro astronomy už nemá žádný velký význam. Toto by však bylo velmi daleko od pravdy. Hubbleův teleskop má stále v astronomii a fyzice své pevné místo a jeho pozorování jsou pořád nesmírně důležitá. Nyní vlastně možná paradoxně naopak důležitější než dříve. A to právě kvůli možnosti srovnání s výsledky Webbova dalekohledu. Ovšem i další jeho objevy jsou velmi hodnotné. Na jeden takový se dnes podíváme.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

LVM3 (Gaganyaan-1)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

  • Boeing

    Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗