Solestial
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.
Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.
Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.
Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Rakety Sojuz jsou v současnosti nejpoužívanější ruské rakety. Jejich vývoj má kořeny už v dávných dobách vesmírných závodů mezi USA a SSSR. Nejčastějším místem, odkud tyto rakety startují, je kosmodrom Bajkonur, který můžeme nalézt v Kazachstánu. V těchto měsících tam teploty ale bývají často pod bodem mrazu kolem -5°C. Ne každý Sojuz si ale musí vytrpět mrazivé podnebí kazašské stepi, než se vydá vstříc obloze, protože vzdušnou čarou cca 13 000 km dál se ve Francouzské Guyaně nachází kosmodrom CSG. Tam už je o něco lépe, protože se tam v těchto měsících teploty pohybují kolem 25°C. Horkých dnů si momentálně na evropském kosmodromu užívá raketa Sojuz 2.1b a spolu s ní i 34 družic OneWeb. Tato raketa se s spolu se svým nákladem vydá už dnes na cestu vstříc oběžné dráze Země.
Dnes jsme se na nejjižnějším cípu Texasu dočkali druhého spojení Superheavy B4 a Starship S20. Prezentace Elona Muska, na které představí novinky ohledně tohoto programu, se rychle blíží a na našem webu Vás o ní budeme informovat. Prezentace se bude konat u orbitální rampy právě před spojenou Superheavy s kosmickou lodí Starship. Šestého února byl na startovní stůl usazen prototyp Superheavy B4 a dnes se Starship S20 podruhé spojila se Superheavy, ale tentokrát ne pomocí jeřábu, ale spojení zajistil záchytný systém nazývaný Mechazilla. Ta bude sloužit k zachytávání raket Superheavy a kosmické lodi Starship při přistání a následně je bude spojovat na sebe. Mechazilla v posledních dnech podstoupila testy s vodními vaky, které simulovaly hmotnost rakety. Předevčírem se na ramenech vyklopily piny, za které se bude Superheavy i Starship zvedat. Včera po půlnoci byla Starship, která do té doby stála poblíž orbitální rampy přesunuta k OLIT a ramena uchopila Starship za body pod horními klapkami a dnes ve 03:06 našeho času, začalo samotné zvedání.
Již potřetí se podíváme na sekundární náklad, který bude vynesen během očekávané mise Artemis I – při této misi vůbec poprvé odstartuje raketa SLS a vyšle novou loď Orion na nepilotovaný oblet Měsíce. Společně s primární misí je však připraveno deset velmi zajímavých CubeSatů, které budou plnit rozličné a mnohdy naprosto unikátní úkoly. Jedním z těch, které mají šanci výrazně rozšířit naše poznání v určité věci, která bude důležitá pro další výzkum Měsíce, je LunaH-Map. Tento CubeSat má totiž za úkol zmapovat zásoby vodíku na Měsíci tak podrobně, jako to neudělala ještě žádná mise před ním. A přitom se jedná o univerzitní projekt! Navíc tento CubeSat musel řešit mnoho provozních technologických výzev a představuje jeden z vrcholů současného vědeckého výzkumu pomocí takto malých družic. Pojďme se na něj podívat blíže.
Třetího února v 19:13 SEČ odstartovala z floridské rampy 39A raketa Falcon 9, která v rámci mise Starlink 4-7 dopravila na oběžnou dráhu 49 nových telekomunikačních družic této sítě. Druhý stupeň nosiče dopravil náklad na požadovanou dráhu s perigeem (nejbližším bodem oběžné dráhy) ve výšce 210 kilometrů nad Zemí, kde se družice oddělily. SpaceX pokaždé vypouští své družice na takto nízké dráhy, aby v případě, že nějaká družice neprojde sérií kontrol po oživení, nezůstávala na oběžné dráze zbytečně dlouho. Odpor okolního prostředí v této výšce se postará o rychlý zánik dané družice v atmosféře. Vypuštění na nižší oběžnou dráhu sice klade na družice vyšší nároky pro dosažení finální dráhy, ale jde o jednoduchou a účinnou pojistku proti tomu, aby kolem Země obíhaly neaktivní družice, které mohou představovat riziko. Nyní se tato pojistka bude hodit.
Minulý týden začal tři měsíce trvající proces superjemného zarovnávání šestiúhelníkových segmentů, které tvoří primární zrcadlo Dalekohledu Jamese Webba. Členové pozemního týmu se také dočkali prvních snímků vykreslených fotony, které prošly celou optickou sestavou teleskopu a byly zachyceny přístrojem NIRCam (Near Infrared Camera). Tento milník představuje první důležitý krok k tomu, aby mohl teleskop pořizovat snímky, které jsou zatím nezaostřené. Pozemní tým tyto na první pohled nekvalitní snímky využije k tomu, aby pomalu a velmi jemně vyladil celý teleskop. Jsme tedy na samotném začátku tohoto procesu, ale odborníky těší, že dosavadní výsledky odpovídají očekáváním a simulacím. Tento článek, který popíše celý složitý a dlouhotrvající proces, vznikl překladem originálního článku, jehož autoři jsou ti nejpovolanější – Scott Acton a Chanda Walker z firmy Ball Aerospace, kteří mají na starost řízení optických ploch a Lee Feinberg, který zodpovídá za optické prvky Webbova teleskopu.
NASA oznámila, že společnost Lockheed Martin Space postaví malou a lehkou raketu MAV (Mars Ascent Vehicle), která v rámci programu MSR dopraví vzorky hornin a atmosféry z povrchu Marsu na jeho oběžnou dráhu. Projekt historicky první dopravy vzorků z Marsu na Zemi je tak opět o krok blíže. „Tento průkopnický počin je předurčen k tomu, aby inspiroval celý svět. Až první robotická mise získá vzorek z jiné planety, půjde o významný krok, který nakonec pomůže vyslat první astronauty na Mars,“ uvedl administrátor NASA Bill Nelson a dodal: „Americká investice do programu návratu vzorků z Marsu naplní prioritní cíle planetárního průzkumu a prokáže náš závazek globálnímu partnerství. Zajistí také, že NASA zůstane lídrem v oblasti výzkumu a objevování.“ MAV, která dost možná bude první raketou, která odstartuje z jiné planety, je kriticky důležitým prvkem celého řetězce misí, které na Zemi dopraví vzorky odebrané roverem Perseverance, aby mohly být pečlivě analyzovány. Raketu MAV na Mars dopraví Sample Retrieval Lander, který přistane blízko kráteru Jezero nebo přímo v něm. Evropské vozítko posbírá odebrané vzorky a dopraví je k landeru, který poslouží jako odpaliště MAV. Jakmile budou vzorky uloženy do kontejneru, přijde
Firma ULA se pochlubila dalším krokem, který povede ke startu rakety Atlas V ve verzi 541. Při této misi bude vynesena družice GOES-T – společný projekt agentur NASA a NOAA. Tato družice má poskytnout data pro předpovědi počasí i pokročilé snímkování a měření vlastností atmosféry. Atlas V doručí družici na protáhlou dráhu přechodovou ke dráze geostacionární, která bude vůči rovníku jen lehce skloněna. Této dráhy dosáhne horní stupeň Centaur s pomocí tří zážehů. Díky této optimalizované dráze bude družice k přechodu na finální pozici potřebovat méně pohonných látek, což jí prodlouží provozní dobu.
Opět je tu pondělí a s ním čas na další odpovědi ohledně nejnovějšího teleskopu, který vznikl ve spolupráci NASA, ESA a CSA. Tentokrát se zaměříme na Webbovy přístroje, a na detaily ohledně vědeckých cílů. Nevynecháme ani další, v diskusích často se opakující téma: Snímky teleskopu. Jak budou vypadat? Budou tak hezké, jako u Hubbleova teleskopu? To vše a mnohem víc se tentokrát dozvíte. Mise zatím šlape jako švýcarské hodinky, tak doufejme, že se i nadále bude dařit. Pokud svou otázku nenajdete v tomto díle, tak zkuste počkat na některý další, nebo se už teď můžete podívat do předešlých částí, zda tam třeba vámi hledaný dotaz již není.
Společnost Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose 1. února provedla úspěšný test separace aerodynamického krytu pro novou těžkou nosnou raketu New Glenn. Test proběhl v NASA Glenn Research Center, kde se nachází i největší vakuová komora na světě, která měří na šířku 30 metrů a na výšku 37 metrů. Účelem tohoto testu bylo zjistit, zda se kryt, který má v průměru 7 metrů, čistě a bez problému oddělí. Zajímavostí je, že ve stejném zařízení před dvanácti lety testovala SpaceX svůj kryt pro raketu Falcon 9.
Již čtyř stý devadesátý týden vám pokaždé v neděli v poledne přinášíme přehled těch nejzajímavější událostí z kosmonautiky v Kosmotýdeníku. Ani dnes tomu nebude jinak. V hlavním tématu se tentokrát zaměříme na vědecký náklad, který pošle loď Cygnus na ISS po polovině února. Jsou to experimenty velmi zajímavé. Dále se budeme zajímat o ruský start rakety Sojuz z kosmodromu Pleseck, vývoj nové ruské pilotované lodi Orel, anebo o rekordní startovní kadenci raket Falcon 9. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
