D-Orbit
Italská společnost D-Orbit, která se zabývá vesmírnou logistikou, oznámila 6. listopadu ukončení soutěže CTRL+Space, první evropské soutěže v kybernetické bezpečnosti Capture-the-Flag (CTF) na oběžné dráze.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Italská společnost D-Orbit, která se zabývá vesmírnou logistikou, oznámila 6. listopadu ukončení soutěže CTRL+Space, první evropské soutěže v kybernetické bezpečnosti Capture-the-Flag (CTF) na oběžné dráze.
Provozovatel geostacionárních družic EchoStar prodává další část rádiových frekvencí, aby pomohl zlepšit služby SpaceX pro přímou komunikaci s buňkami ve Spojených státech, výměnou za akcie společnosti v hodnotě 2,6 miliardy dolarů.
Společnost Sceye vyvíjející stratosférické platformy pro telekomunikace a související aplikace získala ocenění od agentury NASA za využití této platformy pro monitorování životního prostředí.
Společnost BlackSky, která se zabývá satelitními snímky, 6. listopadu uvedla, že tržby společnosti ve třetím čtvrtletí nedosáhly očekávání. Důvodem je úprava výdajů americké vlády v rámci důležité zpravodajské smlouvy, ve které došlo ke škrtům ze strany Bílého domu.
Evropská kosmická agentura upřesnila svůj plán pro program European Resilience from Space (ERS) a nastínila rozsah programu v hodnotě 1 miliardy eur, který přímo propojí pozorování Země, telekomunikace a navigaci s rostoucími potřebami Evropy v oblasti obrany a bezpečnosti.
Společnost Astranis 5. listopadu oznámila plány na spuštění mobilní ad-hoc síťové služby s názvem Vanguard, která bude využívat její malé geostacionární družice k rozšíření dosahu komunikace typu point-to-point pro pomoc při katastrofách nebo pro bezpečné obranné operace.
Německý výrobce družic Reflex Aerospace získal 50 milionů eur díky rostoucímu zájmu a investicím do evropských vesmírných systémů.
Čínský institut nedávno dokončil pozemní testy toho, co popisuje jako rekonfigurovatelnou flexibilní výrobní platformu na oběžné dráze, zaměřenou na budoucí velkoobjemovou a nízkonákladovou výrobu ve vesmíru.
Společnost Intuitive Machines, která vyvíjí lunární moduly a další zařízení, 4. listopadu oznámila, že kupuje společnost Lanteris Space Systems, výrobce družic dříve známého jako Maxar Space Systems.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Vážení čtenáři, od roku 2015 na našem webu dodržujeme tradici, že během letních prázdnin vydáváme každý pátek nový díl ze seriálu TOP5. Jedná se o články přehledové, které přináší shrnutí pěti věcí, které spojuje nosné téma. V některých je jejich pořadí jasně dané, v jiných zase záleží na preferencích autora, který rozhoduje nejen o zmíněném pořadí, ale i o tom, které věci ve výpisu zařadí – to platí zvláště v situacích, kdy je téma široké a autor má možnost vybírat z více než pěti možností. Tento formát proto vybízí ke spolupráci redakce a čtenářů. V minulých letech se stalo dobrým zvykem, že čtenáři v diskusi pod článkem téma dále rozvíjeli, nabízeli svá pořadí, případně diskutovali o tom, které další možnosti mohly být do výpisu zařazeny, pokud by nebyl formát limitován počtem pěti. Jelikož máme dnes první červencový den, je čas po deseti měsících oprášit tento seriál.
Poslední dny jsou starty raket přímo nabité a tak tu máme další předstartovní článek. Tentokrát nás čeká start rakety Atlas V ve verzi 541, což znamená aerodynamický kryt o průměru pět metrů, čtyři urychlovací stupně na tuhé pohonné látky a jeden motor na stupni Centaur. Náklad budou tvořit dvě družice – Wide Field of View (WFOV) a USSF-12 Ring. Družice WFOV je součást programu OPIR (Next Gen Overhead Persistent Infrared), který nahradí současný Space Based Infrared System. WFOV tak bude další družicí včasné výstrahy, která bude mít za úkol upozornit na start balistické rakety. USSF-12 Ring je tajná mise, která má demonstrovat budoucí technologie pro ministerstvo obrany.
Půl roku od posledního startu malé rakety LauncherOne tu máme její další misi. Společnost Virgin Orbit je známá svými netradičními názvy misí a ani tato není výjimkou. Mise Straight Up (Přímo nahoru) má za cíl vynést na oběžnou dráhu sedm družic pro Vesmírné síly Spojených států. Ty budou provádět experimenty v oblasti vesmírné komunikace, navigace a klimatických změn. Zajímavý je třeba CubeSat Recurve, který demonstruje schopnost adaptivního radiofrekvenčního systému z nízké oběžné dráhy, vyhodnocuje chování sítě a posílá data, kamkoliv je třeba. Dalším zajímavým CubeSatem je Slingshot 1. Jedním z jeho hlavních úkolů je otestovat nízkoenergetickou komunikaci jednotlivých palubních přístrojů přes Ethernet.
Dnes by se měl ze startovní rampy SLC-40 na Floridě vznést další Falcon 9, který by měl tentokrát vynést telekomunikační družici SES-22. Důvod proč vznikla družice SES-22 je poměrně jednoduchý. Americká Federální komise pro komunikaci chce obyvatelům spojených států do roku 2025 poskytnout rychlejší mobilní a datové služby 5G sítí. Frekvenční pásma, která se budou v budoucnu využívat pro 5G, ale nyní využívají aktuální geostacionární družice. Současné družice tak musí nahradit ty, které budou vysílat v jiném pásmu, aby se uvolnilo místo pro sítě páté generace. Konkrétně družice SES-22 bude vysílat v pásmu C. Postavila ji firma Thales Alenia Space, její životnost by měla být 15 let, hmotnost družice je 3 500 kilogramů a bude se nacházet nad 135. stupněm západní délky. K raketě – první stupeň B1073 zvolený pro tuto misi má za sebou pouze jeden start a to s družicemi Starlink.
Evropská kosmická agentura přidělila firmě Airbus kontrakt ve výši 160 milionů Euro na stavbu družice FORUM. Tato nová mise by měla vědcům přinést jedinečné poznatky o tom, jak naše planeta hospodaří s vyzařováním energie a co tyto procesy ovlivňuje. Tím by se měla zaplnit dosavadní mezera v našich znalostech o klimatu. FORUM (Far-infrared Outgoing Radiation Understanding and Monitoring) bude již devátou družicí, kterou agentura ESA realizuje v rámci série Earth Explorer. Každá z doposud realizovaných misí této série nese inovativní technologie, které ve všech případech překonaly původní vědecká očekávání. Pravidelně nám tak ukazují, jak mohou inovativní kosmické přístroje přinášet ohromující množství kvalitních vědeckých dat o naší planetě – ta se zase dají využít pro výhody celé společnosti.
Společnost OneWeb, která buduje na nízké oběžné dráze Země družicovou konstelaci, která má za cíl zajistit celosvětové připojení k internetu, již od začátku ruské invaze na Ukrajinu není schopná vypouštět další družice k dokončení své konstelace, jelikož vynášení těchto družic obstarávaly ruské rakety Sojuz. Původně si společnost myslela, že bude konstelace dokončená do konce tohoto roku. Kvůli situaci na Ukrajině byly ovšem starty Sojuzů s družicemi OneWeb pozastaveny poté, co společnost odmítla podmínky stanovené Roskosmosem, které zahrnovaly zákaz využití družic OneWeb k vojenským účelům a zbavení se podílu britské vlády ve společnosti.
V předchozím díle seriálu jsme Perseverance a Ingenuity opustili ve druhé polovině dubna, kolem solu 415, kdy se rover pohyboval přibližně 500 m od pahorku Kodiak a vrtulníček se chystal ke svému 27. letu. V dnešním článku si posvítíme na to, kam naši robotičtí průzkumníci se za uplynulé 2 měsíce (do solu 480) posunuli a co dokázali během svých přesunů zdokumentovat. Jak sami uvidíte, uplynulé dva měsíce přinesly celou řadu zajímavých a občas i trochu nečekaných událostí. Jedna z nejúžasnějších kosmických misí totiž stále přináší nové a nové objevy, které dále rozšiřují naše znalosti o tom, jak to na Marsu vypadá dnes, ale i jak to tam vypadalo kdysi dávno.
Malá raketa Electron od firmy RocketLab už vynášela rozličné náklady. Zatím pokaždé však mířily na nízkou oběžnou dráhu Země, která se rozkládá ve výšce několika stovek kilometrů nad povrchem naší planety. Ovšem start, který je naplánován na 28. června v 11:55 SELČ bude jiný. Raketa Electron totiž bude z Nového Zélandu vynášet CubeSat CAPSTONE, který se vydá k Měsíci. Malá raketa však dopraví náklad pouze na eliptickou oběžnou dráhu Země. O přesun CubeSatu k Měsíci se pak postará platforma Photon. CAPSTONE má důležitý úkol – ověřit modely a stabilitu oběžné dráhy NRHO, na které v dalších letech vznikne stanice Gateway.
Astrometrie, tedy obor zkoumající pozice a pohyby hvězd i dalších nebeských těles je jedním z nejstarších a nejdůležitějších odvětví astronomie. Není proto divu, že tato oblast brzy zaujala i vědce podílející se na kosmickém výzkumu. První idea astrometrické družice pochází již z roku 1967, na start mise Hipparcos jsme si však museli počkat až do roku 1989. Po skončení činnosti této velmi úspěšné observatoře přesunula značná část vědců podílejících se na této misi svůj zájem k novému projektu, sondě, která později získala jméno Gaia.
Vědci již brzy dostanou nový pohled na Mars, který jim poskytne vícebarevná mapa planety s rozlišením 5,6 gigapixelu pokrývající 86 % povrchu Marsu. Tato mapa odhalí rozložení desítek klíčových minerálů. Z těchto údajů mohou vědci třeba lépe porozumět obdobím, kdy na Marsu byla voda. Získají také lepší představu o tom, které oblasti si zaslouží vyšší prioritu pro podrobnější průzkum. První části této mapy zveřejnila NASA v rámci svého systému Planetary Data System. V průběhu dalších šesti měsíců budou uvolněny další, až nakonec bude zkompletován nejpodrobnější průzkum povrchu Marsu v celé dosavadní historii.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.