V minulém dílu jsme informovali o tom, že společnost Thales Alenia Space dokončila svařování primární struktury modulu HALO pro kosmickou stanici Gateway, která má být provozována na oběžné dráze Měsíce. Modul HALO je na levé straně fotografie už vyjmutý z přípravku, ve kterém byl svařen. Na pravé straně fotografie jsou připraveny k vzájemnému svaření díly pro mezinárodní obytný modul I-Hab. A právě tomuto modulu se budeme v dnešním dílu věnovat.
Že Vám název OSIRIS-APEX nic neříká? Jde o nové pojmenování mise OSIRIS-REx určené pro její nadstavbovou fázi. Sondu nyní čeká první velká zkouška této nové etapy, při které míří k planetce Apophis. Sonda proletí blíže ke Slunci, než kdy dříve a vystaví své systémy vyšším teplotám, než na jaké byly navrženy. Do bodu nejblíže ke Slunci (perihelia) se sonda dostane 2. ledna 2024, kdy se bude nacházet jen 74 milionu kilometrů od naší hvězdy. To odpovídá zhruba polovině vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem, takže sonda bude ke Slunci blíže než planeta Venuše. To znamená, že se sonda dostane ke Slunci o 40 milionů kilometrů blíže, než na co byla navržena. V době vzniku sondy se totiž s nadstavbovou návštěvou Apophisu nepočítalo a sonda měla pouze odebrat vzorky z planetky Bennu a dopravit je na Zemi.
Dne 29. listopadu vydala NASA oznámení o problémech s jedním ze tří gyroskopů Hubbleova teleskopu. Teleskop automaticky přešel do bezpečnostního režimu, všechny přístroje jsou stabilní a teleskop je obecně v dobrém stavu. Důvodem přechodu do bezpečnostního režimu byl jeden z gyroskopů, který začal poskytovat chybné údaje úhlových rychlostí pro orientaci celého teleskopu. Kvůli přechodu do bezpečnostního režimu jsou nyní vědecké operace pozastaveny a teleskop vyčkává na příkazy ze Země. Poprvé přešel teleskop do bezpečnostního režimu 19. listopadu, tehdy se podařilo operačnímu týmu situaci vyřešit a obnovit běžný provoz teleskopu. Nestabilní gyroskop ale způsobil další výpadek již 21. listopadu a po další obnově došlo ke stejné situaci opět 23. listopadu. Agentura v prohlášení uvedla, že […]
Co se Vám už v životě podařilo ztratit? Klíče, mobil, peněženku? A co takhle dvě ze čtyř nádrží pro čtvrtý stupeň poslední rakety Vega? Právě tento případ, ke kterému došlo před několika měsíci, nyní nutí firmu Avio hledat náhradní řešení. Čtvrtý stupeň raket Vega se označuje AVUM, na výšku měří 1,74 metru a jeho průměr činí 1,9 metru. O jeho pohon se stará ukrajinský raketový motor RD-869 na nesymetrický dimetylhydrazin a oxid dusičitý. Tyto pohonné látky se skladují ve čtyřech kulových nádržích. Portál European Spaceflight získal od dobře informovaného zdroje začátkem října informaci, že dvě z těchto čtyř nádrží pro poslední raketu Vega nyní chybí. Minulý týden byla tato informace potvrzena druhým nezávislým zdrojem.
Technici a inženýři na Marshallově středisku v alabamském Huntsville nedávno nainstalovali sestavu tzv. „frangible joint“ na adaptér, který bude spojovat centrální a horní stupeň rakety SLS. Adaptér o tvaru kužele se označuje jako LVSA (launch vehicle stage adapter) bude součástí rakety, která vyrazí na misi Artemis III k Měsíci. Frangible joint se nachází v horní části adaptéru a funguje jako oddělovací mechanismus. Je navržen tak, aby se při přijetí pokynu rozpadl, čímž umožní horní části rakety SLS (tedy hornímu stupni a lodi Orion) rychle se oddělit od centrálního stupně a adaptéru LVSA.
Technologický gigant Amazon přidává do seznamu nosičů pro budování své družicové sítě novou raketu. Oznámení z 1. prosince informovalo veřejnost, že si firma objednala tři starty raket Falcon 9 od SpaceX, v rámci kterých mají být na nízkou oběžnou dráhu Země dopraveny jednotlivé porce družic pro Projekt Kuiper. Šlo vskutku o nečekané rozhodnutí, jelikož firma SpaceX zůstala v létě 2022 mimo hru, když Amazon oznámil zajištění 77 startů, které mají obstarat rakety Ariane 6 od Arianespace, New Glenn od Blue Origin a Vulcan od United Launch Alliance. Tato velká objednávka navíc přišla poté, co si firma obstarala 9 startů raket Atlas V od United Launch Alliance. První z těchto devíti startů byl v říjnu využit k vynesení dvou prototypů družic, jelikož raketa Vulcan nabírá zpoždění.
Přístroj ASPEX (Aditya Solar wind Particle Experiment), který bychom našli na palubě indické sluneční observatoře Aditya-L1 zahájil svůj provoz a dosud funguje podle očekávání. Samotný přístroj tvoří dvě špičková zřízení – spektrometr iontů slunečního větru SWIS (Solar wind Ion Spectrometer) a STEPS (SupraThermal and Energetic Particle Spectrometer). Zatímco druhý jmenovaný instrument byl spuštěn 10. září, SWISS byl aktivován 2. listopadu a zatím vykazuje optimální fungování. SWISS využívá dvou senzorových jednotek, z nichž každá poskytuje jedinečné 360° zorné pole. Obě jednotky jsou nainstalovány kolmo vůči sobě. Přístroj nyní úspěšně měří ionty slunečního větru, především protony a alfa částice. Histogram energie zachycených vzorků vytvořený z dat nasbíraných jedním senzorem v průběhu dvou […]
Pokud přijde řeč na kosmické sondy, ve většině případů se jedná o jeden exemplář a spíše výjimečně jde o spolupracující dvojici. Mise tvořené větším počtem družic jsou ještě vzácnější. Americký projekt SunRISE (Sun Radio Interferometer Space Experiment) počítá rovnou se šesticí malých družic. Před pár dny byla dokončena stavba všech šesti identických družic s rozměry srovnatelnými s krabicí od bot. Malí průzkumníci nyní budou uloženi do skladu, kde budou čekat na své závěrečné zkoušky a nakonec i cestu do kosmického prostoru. Projekt SunRISE počítá s jejich vynesením na oběžnou dráhu při sdílené misi rakety Vulcan od United Launch Alliance.
Dalších sedm dní je za námi a i tentokrát přinesly velkou porci zajímavých kosmonautických událostí. V pravidelném souhrnu těch nejzajímavějších se podíváme na několik z nich. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal odložení mise Dragonfly, která čelí rozpočtovým problémům. Tyto problémy však postupně ovlivňují celý rozpočet agentury NASA a předznamenávají další možné odklady zajímavých misí. V dalších tématech nás čeká třeba české pojmenování útvaru na planetce Bennu, start rakety Sojuz s nákladní lodí Progress, či příprava na start mise vojenského raketoplánu X-37B. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Poslední kosmickou lodí, která se v roce 2023 připojí k Mezinárodní kosmické stanici, bude ruská nákladní loď Progress MS-25. V pátek ji na oběžnou dráhu úspěšně dopravila raketa Sojuz 2.1a startující z rampy 31/6 na kosmodromu Bajkonur a od té doby se Progress postupně blíží k orbitálnímu komplexu. Jelikož letí po takzvaném klasickém profilu, uplynou od startu do připojení zhruba dva dny. K automatickému připojení lodi na ruský modul Poisk by mělo dojít v neděli 3. prosince okolo 12:15 SEČ. Pokud tedy nemáte k nedělnímu obědu žádný program, nabízíme Vám náš živě a česky komentovaný přenos.
