křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Indický startup SatLeo Labs se chystá na začátek příštího roku vypustit svůj první termovizní přístroj. Společnost využívá tepelná data k označování městských tepelných ohnisek a sledování emisí skleníkových plynů v pilotních projektech se společností Tumkur Municipal Corp.
Akcie společnosti Iridium se uzavřely 23. října poklesem o více než 7 % poté, co operátor družic opět snížil svůj celoroční výhled tržeb z provozování služeb a zároveň stáhl svůj cíl dosažení 1 miliardy dolarů pro rok 2030. Stalo se tak uprostřed rostoucí konkurence ze strany SpaceX.
Evropská kosmická agentura dokončuje balíček programů v hodnotě 22 miliard eur pro ministerskou konferenci, která se bude konat příští měsíc.
Společnost Lynk Global plánuje sloučení se společností Omnispace s cílem modernizovat své služby přímo na zařízení (D2D) o globálně koordinované spektrum v pásmu S. Spolu se SpaceX a AST SpaceMobile se tak připojí k posílení družicových frekvencí.
Společnost Vantor, komerční firma zabývající se pozemskými průzkumy, dříve známá jako Maxar Intelligence, začala poskytovat americkým vesmírným silám snímky z vesmíru ve vysokém rozlišení, čímž zaplnila mezeru ve vojenském dohledu nad nízkou oběžnou dráhou Země
Startup Venus Aerospace zabývající se raketovými pohony 22. října oznámil, že Lockheed Martin Ventures získal strategický podíl ve společnosti.
Společnost Quantum Space oznámila, že plánuje vypustit svou první družici Ranger v polovině roku 2026, aby demonstrovala své schopnosti pro mise národní bezpečnosti.
Maďarsko se stalo další zemí, která podepsala Artemis Accords
Patentovaná technologie zaměřování družic společnosti Samara Aerospace bude brzy testována na oběžné dráze v orbitálním transportním zařízení Mira od společnosti Impulse Space, které bude vypuštěno při sdílené misi SpaceX Transporter.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Data z evropské družice SMOS (Soil Moisture and Ocean Salinity) mohou být využita i k odhadu, kolik uhlíku je vázáno v lesích. Stačila jen jedna studie na to, aby se zlepšila naše pochopení toho, jak spolehlivý je tento ukazatel a jak nám dlouhodobé datové soubory z mise SMOS mohou pomoci monitorovat tento cenný zdroj. Lesy hrají klíčovou roli v globálním uhlíkovém cyklu. Stromy ve svých kmenech, větvích, kořenech i listech ukládají značná množství tohoto prvku. Ovšem změny klimatu a lidské aktivity mohou pozměnit schopnost lesů pohlcovat uhlík a meziroční změny těchto uhlíkových zásob jsou vysoce proměnlivé po celém světě jak v prostoru, tak i v čase. Právě proto je ke sledování této zásadní klimatické proměnné důležité mít k dispozici nepřetržité pozorování vývoje lesní biomasy po dlouhé období.
Teleskop Jamese Webba od americké, evropské a kanadské kosmické agentury nám přinesl nový pohled na jednu z nejikoničtějších oblastí hvězdného nebe – Hubbleovo ultrahluboké pole nasnímaly hned dva instrumenty na palubě JWST. Výsledkem je detailní pohled, který odhaluje tisíce vzdálených galaxií, z nichž některé se datují až do nejranějších období kosmické historie. Níže přiložené pole bývá označováno jako MIDIS (MIRI Deep Imaging Survey) a bylo pozorováno po dobu téměř 100 hodin přístrojem MIDI, který je citlivý na střední infračervené záření. Šlo o vůbec nejdelší dosavadní Webbovo pozorování mimo naši galaxii přes jeden filtr. Výsledkem je jeden z nejhlubších pohledů do kosmu, jaké jsme kdy získali. Po zkombinování dat s údaji z přístroje NIRCam mohou astronomové studovat, jak se galaxie formovaly a vyvíjely po miliardy let.
Když americká sonda Europa Clipper letos v březnu prolétávala kolem Marsu, provedla (mimo jiné) kriticky důležité zkoušky svého palubního radaru, které nebylo možné realizovat, dokud byla na Zemi. Nyní již vědci zapojení do této mise prostudovali všechna nasbíraná data a mohli vyhlásit, že vše proběhlo úspěšně. Radar fungoval podle očekávání – vysílal k Marsu signály, které po odrazu od povrchu v okolí rovníku bez problémů přijímal. Přístroj pojmenovaný REASON (Radar for Europa Assessment and Sounding: Ocean to Near-surface) je radar, který má „nahlédnout“ do ledového krunýře Europy, ve kterém by se mohly ukrývat dutiny vyplněné vodou. Radar by mohl detekovat i oceán pod ledovou krustou čtvrtého největšího měsíce Jupiteru.
Technikům se podařilo úspěšně nainstalovat dva sluneční štíty na vnitřní segment Teleskopu Nancy Grace Roman. Společně s díly pojmenovanými Solar Array Sun Shield a Deployable Aperture Cover budou panely (společně nazvané Lower Instrument Sun Shade) hrát klíčovou roli při udržování přístrojů teleskopu v chladu a stabilitě během průzkumu infračerveného vesmíru. Týmy jsou na dobré cestě ke spojení vnější a vnitřní části teleskopu v průběhu podzimu, čímž bude celá observatoř dokončena a připravena na předstartovní zkoušky.
Tento týden se toho v kosmonautice stalo celkem hodně. Pojďme si proto v pravidelném týdenním přehledu připomenout, co vše se dělo. Jako hlavní téma si Kosmotýdeník zvolil nevydařený premiérový start australské rakety Eris společnosti Gilmour Space. Podíváme se také na první statický zážeh Starship na orbitální rampě, start čínské rakety s pákistánskou družicí, anebo si připomene přílet posádky Crew-11 k Mezinárodní kosmické stanici. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Poslední červencový den ještě Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon neodstartoval, ale první srpnový den už to bylo lepší. Náklad dosáhl oběžné dráhy a začal pronásledovat Mezinárodní kosmickou stanici, se kterou by se měl spojit už v sobotu 2. srpna v 9:12 ráno našeho času. Je to trochu narychlo a proto vydáváme článek zvoucí ke sledování přímého přenosu netradičně brzy. Přesto však věříme, že si jej čtenáři všimnou a přenos budou sledovat.
Česká republika se může těšit ze svého dalšího úspěchu. Mise EnVision, kterou připravuje Evropská kosmická agentura, totiž bude mít český podíl – a ne zrovna malý. Firmy TRL Space, AerialComm, G.L. Electronic a SAWtronics totiž založily konsorcium, které agentura ESA vybrala pro zakázku v hodnotě 2,6 milionu eur (přibližně 65 milionů korun) na vývoj a výrobu vědeckého přístroje VenSpec-H. Jeho úkolem bude analyzovat chemické složení atmosféry Venuše, aby mohli vědci lépe porozumět historii planety. Smlouva o této spolupráci byla slavnostně podepsána 30. července v Moravském zemském muzeu. A jelikož EnVision poletí k Venuši, napadlo zástupce firem ozdobit přístroj siluetou Věstonické venuše, od jejíhož objevu letos uplyne 100 let. Historie, současnost a budoucnost si tak podají ruce.
Červenec byl ve znamení nepilotované kosmonautiky. Odstartovalo několik zajímavých družic, z nichž asi nejzajímavější je společná americko-indická mise NISAR, které se věnuje první reportáž. Dále se podíváme na starty družic MTG-S1, TRACERS, KF-01, O3b mPOWER 9 a 10 a také Dror-1. Nezapomeneme ani na zásobovací mise k orbitálním stanicím, jmenovitě pak Progress MS-31 a Tianzhou 9. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00. Vesmírné výzvy jsou součástí Youtube kanálu Kosmonautix, kde najdete například zajímavá kosmonautická videa s českými titulky. Také zde najdete živě a česky komentované přímé přenosy startů raket. Další pořady jako Vesmírné zprávy nebo Vesmírnou techniku nyní najdete nově na Youtube kanálu SVĚT KOSMONAUTIKY. Starší díly najdete také na internetové televizi Fameplay. Starší pořady můžete najít na Stream.cz pod názvem Dobývání vesmíru, kde stejnojmenný pořad přinášel po mnoho let každý týden události z kosmonautiky. V této sekci je i astronomický pořad Noční obloha a bonusová videa, jako Vesmírné dotazy nebo záznamy kosmonautických přednášek Tomáše Přibyla, Dušana Majera a Lukáše Houšky.
Už jedenáctá mise kosmické lodi Crew Dragon určená k rotaci dlouhodobých posádek Mezinárodní kosmické stanice čeká na svůj start. Na rampě 39A Kennedyho kosmického střediska na Floridě už stojí Falcon 9, který má dnes večer vynést kosmickou loď, ve které bude americká velitelka Zena Cardman, její krajan a pilot mise, Michael Fincke a dva specialisté mise – Japonec Kimija Jui a Rus Oleg Platonov. Start samotný nás čeká už dnes večer a náš živě a česky komentovaný přenos u toho nebude chybět.
Společnost Amazon věří, že se dostane do dobrého tempa startů, které budou budovat síť Project Kuiper. Vypouštění operačních družic KuiperSat pro zajištění přístupu k internetu začalo letos v dubnu a celkem jich má být 3 232. Technologický obr 24. července uvedl, že by tyto cíle měla podpořit především investice ve výši 140 milionů dolarů pro floridskou infrastrukturu. Ačkoli se to objevilo na pozadí fotografií a bylo naznačeno v dalších propagačních materiálech během prvních tří startů, společnost Amazon 24. července potvrdila, že její zařízení pro zpracování nákladu (PPF) v Kennedyho kosmickém středisku bylo uvedeno do provozu již v dubnu, včas na podporu prvního operačního startu rakety Atlas V společnosti United Launch Alliance.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
