OneWeb de-orbit
Britská pobočka japonské společnosti Astroscale se připravuje na kritické přezkoumání návrhu mise OneWeb de-orbit, při které se pokusí odstranit širokopásmovou družici OneWeb z nízké oběžné dráhy Země v roce 2026.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Britská pobočka japonské společnosti Astroscale se připravuje na kritické přezkoumání návrhu mise OneWeb de-orbit, při které se pokusí odstranit širokopásmovou družici OneWeb z nízké oběžné dráhy Země v roce 2026.
Start ruské rakety Sojuz 2.1b, z kosmodromu Pleseck, s družicí Lotos-S byl odložen. Nejbližší termín startu je 3. prosince.
Čína oznámila strategický plán pro zdokonalení svého polohovacího a navigačního systému Beidou do roku 2035. Do roku 2025 je v plánu dokončit klíčový technologický výzkum pro systém Beidou nové generace a kolem roku 2027 vypustit tři testovací družice.
Před šedesáti lety odstartovala mise Mariner 4. Sondu vynesla 28. listopadu 1964 raketa Atlas-Agena D. Marsu dosáhla za 7,5 měsíce a pořídila první blízké snímky planety.
Dnes by měla z kosmodromu Pleseck odstartovat raketa Sojuz 2.1b se zpravodajskou družicí Lotos-S. Zítra by pak z kosmodromu Vostocnyj měla odstartovat raketa Sojuz 2.1a s horním stupněm Fregat a družici Kondor-FKA pro pozorování Země.
Dochází k nárůstu cíleného rušení systému GPS. Rušení GPS provádí především armády a dále pak kriminální organizace. Nově si začínají pořizovat rušičky i běžní občané, hlavně v USA, protože se šíří obavy o soukromí a protivládní konspirační teorie.
Společnost Arianespace oznámila 27. listopadu, že nadcházející start družice Sentinel-1C na raketě Vega-C bude odložen. Konečné datum startu bude oznámeno 29. listopadu. Zatím se předpokládá odklad o jeden den. Důvodem odkladu jsou technické problémy.
Z kosmodromu Ťiou-čchüan odstartovala raketa Zhuque 2. Jde o první start její vylepšené verze, zatím bez oficiálního označení. Na SSO dráhu vynesla družice Guangchuan 01 a 02. Ty by měly sloužit k ověření komunikačních technologií pro družicové sítě.
Společnost D-Orbit USA si vybrala společnost Spectrum Advanced Manufacturing Technologies k výrobě družic a komponentů ION.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V pátek, třicet tři minut před půlnocí, by měl z rampy SLC-40 na Floridě odstartovat Falcon 9 s další várkou družic Starlink a tentokrát by mělo být vyneseno 53 kusů. Nebude to ale jediný start, který nás v noci z pátka na sobotu čeká. Už šedesát dva minut po startu Falconu 9 by měla z Nového Zélandu odstartovat raketa Electron od firmy Rocket Lab na misi There And Back Again (Tam a zase zpátky). Na ní je hned několik zajímavostí. Jednou z nich je třeba náklad, kterým nejsou družice BlackSky, které Electron většinou vynáší, ale nákladem bude 34 družic pro několik firem. Je to tedy stejné jako sdílené mise Transporter od SpaceX. Druhou zajímavostí je, že Rocket Lab se při této misi poprvé pokusí helikoptérou zachytit na padáku klesající první stupeň. Je ale pravděpodobné, že první pokus o zachycení nebude úspěšný.
Měsíc utekl jako voda a opět tu máme poslední pátek v měsíci. To znamená, že nás čeká Pokec s kosmonautixem – tradiční živě vysílaný formát, v rámci kterého po dobu dvou hodin odpovídáme na dotazy diváků z chatu. Jiné to nebude ani dnes a jako obvykle začínáme v osm hodin večer. Pokud tedy máte čas a chuť, budeme rádi, když se k nám přidáte a v přátelské atmosféře budeme společně sledovat, kam nás diskuse zanese. Právě Vy, diváci, totiž rozhodujete o tématech, která budeme probírat.
Ruští kosmonauti Oleg Artěmjev a Denis Matvějev dnes provedou z paluby Mezinárodní kosmické stanice ISS výstup do volného kosmického prostoru (VKD-53). Výstup začne v 16:25 SELČ a kosmonauti vystoupí přes přechodovou komoru v modulu Poisk (průlezem VL-1). Oleg Artěmjev bude mít při výstupu skafandr Orlan-MKS (č. 5) s červenými rozlišovacími pruhy. Denis Matvějev pak Orlan-MKS (č. 4) s modrými pruhy. Na kosmonauty čeká více jak 80 dílčích úkolů zaměřených zejména na přípravu evropského robotického manipulátoru ERA.
Po pečlivé analýze se NASA rozhodla prodloužit službu osmi misím z oboru planetárního výzkumu. Je to reakce na jejich dosavadní vědeckou produktivitu a také potenciál k prohloubení našich znalostí a chápání sluneční soustavy i vzdálenějších končin. Mise Mars Odyssey, Mars Reconnaissance Orbiter, MAVEN, Mars Science Laboratory (rover Curiosity), InSight, Lunar Reconnaissance Orbiter, OSIRIS-REx a New Horizons tedy budou sloužit i dál, což je možné i díky tomu, že jejich technický stav zůstává stále velmi dobrý. Většina z těchto osmi misí se dočkala prodloužení o tři roky, ovšem výjimku tvoří OSIRIS-REx a InSight. Mise první jmenované sondy se prodlouží o celých devět let, což souvisí s přeletem k novému cíli. InSight má pokračovat do konce roku 2022, pokud elektrická energie, kterou bude mít sonda k dispozici, neumožní delší provoz.
Dnes dopoledne v 9:52 SELČ jsme byli svědky spěšného startu rakety Falcon 9. Ta z floridské rampy LC-39A dopravila na oběžnou dráhu kosmickou loď Crew Dragon Freedom, v jejíchž křeslech seděli dva muži a dvě ženy. Aby mohla tato posádka strávit plánovaný téměř půl rok na stanici ISS, musí se s ní nejprve spojit. Tento automatický manévr je naplánován na 28. dubna okolo 2:15 SELČ, přičemž čas se ještě může změnit. Pokud se Vám tedy nebude chtít spát, rádi Vás přivítáme u našeho živě a česky komentovaného přenosu.
2. března vyšel článek s názvem Aktuality o Starship, kde jsme si shrnuli dění ve Starbase v Texasu a na Floridě a dnes na něj navážeme. Tímto bych Vás chtěl přivítat u nového nepravidelného seriálu, který bude rekapitulovat dění kolem programu Superheavy Starship jak na základně Boca Chica, tak na Floridě. Pokud jste třeba nový čtenáři našeho webu, nebo jste o projektu Superheavy Starship nikdy neslyšeli, doporučuji si přečíst tento článek na webu ElonX, kde se dozvíte základní informace, ale teď už pojďme na samotný článek. Začneme u prototypu Superheavy B7, který 31. března vyrazil z výrobního areálu na orbitální startovní rampu, kam ho usadil jeřáb a během testování ho potkaly vážné problémy. Dále se podíváme na stavbu prototypu Superheavy B8, dopravu motorů Raptor druhé generace do Starbase, proč SpaceX opustilo plány na rozšíření Starbase o druhou startovní rampu a na závěr také na stavbu Floridské rampy.
Čas utekl jako voda a máme tu další dlouhodobý let k Mezinárodní vesmírné stanici. Crew-4 je pro SpaceX už sedmý let s posádkou (pokud budeme počítat mise DM-2, Inspiration4 a Axiom-1). Kjell N. Lindgren, Robert Hines, Jessica Watkins a evropská astronautka Samantha Cristoforetti se tak stanou stanou členy 67. dlouhodobé expedice na ISS. Velitel posádky Kjell Lindgren má za sebou jeden let na ISS, kde byl členem 44/45. dlouhodobé expedice. Ve vesmíru strávil 141 dní a celková délka jeho dvou výstupů do volného prostoru je 15 hodin a 4 minuty. Pilotem mise bude sedmačtyřicetiletý Robert Hines, plukovník amerického letectva, který nalétal více než 3 500 hodin, poletí na svou první misi. Třetím členem posádky je americká astronautka Jessica Watkins. Do oddílu astronautů byla vybrána v roce 2017, ale v NASA pracovala už několik let předtím a podílela se třeba na misích Phoenix, Curiosity a Mars 2020. Poslední členkou posádky je evropská astronautka Samantha Cristoforetti. Pro ní to bude druhý let na Mezinárodní vesmírnou stanici, přičemž při prvním letu se stala členkou 42/43. expedice a na stanici strávila šest měsíců. Pro první stupeň B1067 to bude čtvrtý let
Společnost Astrobotic 20. dubna odhalila letový exemplář svého lunárního landeru Peregrine. Stalo se tak při příležitosti návštěvy firemní centrály vrcholnými představiteli agentury NASA a americké vlády. V tomto případě už tedy nejde o žádné rozměrové makety či testovací modely, jaké jsme viděli dříve. Letový model je, jak už jeho název napovídá, tím exemplářem, který skutečně poletí k Měsíci na raketě Vulcan s horním stupněm Centaur, které připravuje společnost United Launch Alliance. Odhalení letového exempláře můžeme považovat za důkaz úrovně připravenosti landeru Peregrine. Termín startu sice nebyl konkrétně určen, ale blíží se – zatím se nejčastěji skloňuje čtvrté čtvrtletí letošního roku. Firma Astrobotic ve své tiskové zprávě k tomuto milníku nezapomněla zdůraznit, že Peregrine je první lander vybraný v rámci programu CLPS (Commercial Lunar Payload Services), který odhalil svůj letový hardware. Je také možné, že se tento stroj stane prvním americkým výtvorem, který přistane na povrchu Měsíce od ukončení legendárního programu Apollo.
Přístroj MIRI (Mid-Infrared Instrument) na palubě Teleskopu Jamese Webba již díky plynnému heliu v kryochladiči snížil svou teplotu pod 7 kelvinů. Díky tomu mohly pozemní týmy v tomto týdnu zahájit sedmou (poslední) fázi superjemného zarovnávání optických prvků teleskopu. Jelikož je přístroj v provozu, jeho detektory a elektronika produkují teplo, které kryochladič eliminuje, takže je dosaženo stabilní (velmi nízké) pracovní teploty. Provozem se ohřívají i přístroje pracující v blízké infračervené oblasti, takže se musí také zbavovat tepla. Tyto přístroje se chladí pasivně a tudíž je teplo z jejich elektroniky vyzařováno do okolního prostředí. Přístroje již dosáhly provozních teplot, ale zrcadla stále chladnou na konečnou úroveň, které zatím nedosáhla. Segmenty primárního zrcadla a sekundární zrcadlo jsou z berylia pokrytého vrstvičkou zlata. Při velmi nízkých teplotách má berylium výraznou tepelnou setrvačnost – trvá hodně mu hodně dlouho zchladnout i ohřát se. Segmenty primárního zrcadla proto stále (velmi pomalu) chladnou. Sekundární zrcadlo usazené na vrcholu „trojnožky“ je daleko od zdrojů tepla, takže je ze všech zrcadel nejchladnější (29,4 kelvinů). Osmnáct segmentů primárního zrcadla má teploty od 34,4 do 54,5 kelvinů. Výhodou beryliových zrcadel je, že
Dalších sedm dní je za námi a před vámi je nachystáno čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí, které v uplynulém týdnu přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na přípravu na start opravné mise lodi Starliner s názvem OFT-2. Dále se zaměříme na poškozené metanové potrubí Super Heavy B7, či na záznam zatím nejsilnějších marsotřesení, která zaznamenal lander InSight. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
