sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Z kosmodromu Ťiou-čchüan odstartovala raketa Zhuque 2. Jde o první start její vylepšené verze, zatím bez oficiálního označení. Na SSO dráhu vynesla družice Guangchuan 01 a 02. Ty by měly sloužit k ověření komunikačních technologií pro družicové sítě.
Společnost D-Orbit USA si vybrala společnost Spectrum Advanced Manufacturing Technologies k výrobě družic a komponentů ION.
Federální komise pro komunikace udělila společnosti SpaceX 26. listopadu podmíněný souhlas s používáním širokopásmových družic Starlink k podpoře T-Mobile. SpaceX má povolení používat celulární frekvence T-Mobile až na 7 500 družicích Starlink k poskytování doplňkového pokrytí z vesmíru.
Slingshot Aerospace získala od úřadu pro vesmírný obchod (OSC) a Národního úřadu pro oceán a atmosféru (OSC) zakázku ve výši 5,3 milionu dolarů na navržení uživatelského prostředí pro vesmírný provoz nové generace koordinační platformy.
Společnost Optimax, největší výrobce přesné optiky ve Spojených státech, oznámila jmenování Josepha Spilmana generálním ředitelem a Peta Kupinského prezidentem. Společnost je známá díky Optimax Space Systems.
Společnost Rocket Lab odstartovala, poprvé ve své histori, během 24 hodin se dvěmi raketami Electron. První Electron odstartoval z Wallops ve Virginii. Druhý start následoval z Nového Zélandu.
Bulharská společnost specializující se na mikro družice, EnduroSat, objednala 100 kusů pohonných systémů od rakouské společnosti Enpulsion. Společnost tak reaguje na rostoucí poptávku po větších družicích.
Agentura NASA zvolila raketu Falcon Heavy společnosti SpaceX pro vynesení mise Dragonfly v rámci programu New Frontiers Program. Hodnota kontraktu je 256 mil. dolarů. Mise míří k Titanu, měsíci planety Saturn. Start je plánován na červenec roku 2028.
Společnost Firefly 25. listopadu oznámila , že plánuje zahájit svou lunární misi s landerem Blue Ghost 1 během šestidenního okna v polovině ledna 2025. Lunární lander vynese raketa Falcon 9 společnosti SpaceX.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Celá mise Artemis I proběhla bez vážnějších závad a kosmická loď Orion zvládla i poslední klíčovou fázi – návrat na Zemi. Tepelný štít i 11 padáků ve čtyřech různých sadách fungovalo perfektně, takže návratová kabina mohla 11. prosince v 18:40 SEČ dosednout do vln Tichého oceánu. K lodi se nikdo nejprve několik hodin nepřibližoval, což bylo součástí zkoušky, při které senzory měřily, jak kabina postupně chladne. Jakmile test skončil, ujali se kabiny experti z NASA i amerického námořnictva, kteří se postarali o její zavlečení do útrob lodi USS Portland. Právě ona obstará přepravu Orionu na pevninu. V dnešním článku si prohlédneme fotografie, které zachycují průběh návratu lodi Orion z mise Artemis I.
V premiérovém dílu našeho seriálu S Webbem za hlubokým nebem jsme si představili první várku zajímavých snímků a vědeckých dat z největšího současného dalekohledu pracujícího v kosmickém prostoru. Většina pozorovaných objektů z premiérového dílu se nacházela na jižní hvězdné obloze. V aktuálním pokračování se více zaměříme i na severní hvězdnou oblohu, kde se rovněž nachází množství cílů vhodných pro pozorování. Čeká nás dnes několik galaxií, hvězd a protohvězd, začneme ale u extrémně vzdálených objektů raného vesmíru.
Ve středu 16. listopadu se ze startovní rampy LC-39B v Kennedyho vesmírném středisku vznesla supertěžká raketa SLS Block I s kosmickou lodí Orion. Vy jste mohli živě sledovat náš česky komentovaný přenos z tohoto startu, který odstartoval novou éru dobývání Měsíce. 16. listopadu tak začala téměř měsíc trvající mise, při které kosmická loď doletěla k Měsíci a nyní se již vrací zpět na Zemi. Kvůli významnosti celé události pro Vás máme připravený i přenos z přistání kosmické lodi Orion, který spustíme zhruba v 18:10 našeho času.
Dalších sedm dní uteklo a Česká republika už během krátké doby získala druhého možného kandidáta, který se možná podívá do kosmického prostoru! My si však shrneme i řadu dalších událostí, které týden přinesl. V hlavním tématu se podíváme na poslední pohled na družici Meteosat třetí generace, která má naději být revolucí pro předpověď počasí. V dalších tématech se zaměříme na start čínské rakety z oceánské lodi, či dohodu ESA a NASA o vynesení vozítka Rosalind Franklin na Mars. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Již zítra ráno nás čeká další start Falconu 9, tentokrát s landerem HAKUTO-R. Start měl původně proběhnout již 30. listopadu, ale SpaceX chtěla dát týmům více času na dodatečné kontroly. O den později byl po dodatečných inspekcích rakety start opět odložen. Nyní je start plánován na 11. prosince a nákladem je lander HAKUTO-R od japonské firmy ispace. HAKUTO-R ale není jediný náklad. Spolu s ním letí další dva rovery Rashid a SORA-Q, který váží jen neuvěřitelných 250 gramů. K Měsíci také poletí CubeSat Flaschlight, který bude na Měsíci hledat vodní led.
V září 2018 představil japonský podnikatel Jusaku Maezawa společně s Elonem Muskem projekt DearMoon, který se i dnes (4 roky po oznámení) vymyká standardům, na které jsme byli doposud zvyklí. Maezawa totiž koupil celý let lodi Starship, se kterou chce vyrazit na oblet Měsíce. Nepoletí však sám. Už v roce 2018 avizoval, že chce s sebou vzít umělce z celého světa. Ptáte se proč umělce? Mise DearMoon má za úkol inspirovat a předávat pocity, které většina populace nikdy nezažije. Umělci a kreativci byli vybráni proto, že po návratu vytvoří díla inspirovaná tímto silným zážitkem, který se pokusí předat široké veřejnosti.
Zástupci agentury NASA dokončili zevrubný proces technického a programového zhodnocení, který bývá označován zkratkou KDP-C (Key Decision Point C – klíčový rozhodovací bod C). Po jeho dokončení mohli potvrdit, že teleskop NEO Surveyor (další kosmická mise Úřadu pro koordinaci planetární obrany (PDCO)) stanovuje závazek NASA dodržet základní technické, nákladové a časové parametry mise. Přeloženo do srozumitelné řeči – rozhodnutí zavazuje agenturu NASA k základním nákladům na vývoj ve výši 1,2 miliardy dolarů, ale také k závazku, že tato bude připravena ke startu nejpozději v červnu 2028. Závazky týkající se nákladů a harmonogramu uvedené v materiálech pro rozbor KDP-C přizpůsobují misi NEO Surveyor osvědčeným postupům řízení programů, které zohledňují potenciální technická rizika a rozpočtovou nejistotu, jež jsou mimo kontrolu vývojového projektu.
Dávní námořníci nemuseli trpět kurdějemi, kdyby v době jejich objevných námořních výprav existovala agentura NASA. Tuto nemoc totiž způsobuje nedostatek vitamínu C, takže mnoho lidí zemřelo proto, že strávili několik měsíců na moři bez čerstvého ovoce a zeleniny. V éře objevných kosmických výprav budou astronauti také potřebovat dostávat správné živiny. Úvahy o tom, jak zajistit dodávky jídla pro několikaletou lunární či marsovskou misi často zmiňují možnost přípravy jídla a živin mimo Zemi. Vědci z NASA nyní testují prvotní verzi potenciálního řešení – získat mikroorganismy produkující zdravé živiny, aby je mohli astronauti vypít, kdykoliv to bude potřeba. Stejný typ systému, který se vyvíjí pro vesmír, by mohl najít uplatnění i na Zemi pro lidi, kteří se nachází v odlehlých oblastech naší planety.
Není to tak dávno, co startovala indická raketa GSLV Mk III s družicemi OneWeb. Dříve je vynášely rakety Sojuz. Starty Sojuzů ale byly zrušeny kvůli ruské invazi na Ukrajinu a od té doby se pracovalo na náhradním řešení, jak družice vynášet. Dozvěděli jsme se, že vynesení zbylých družic na oběžnou dráhu zajistí indická agentura ISRO a firma SpaceX. Jak jsem již řekl, tak ISRO již zajistilo jeden start a nyní přichází na řadu SpaceX. Falcon 9 při této misi vynese na oběžnou dráhu 40 družic, jejichž celková hmotnost je zhruba 6 tun. Pravděpodobně budou doručeny na nízkou oběžnou dráhu se sklonem 86,4° vůči rovníku a výškou 450 – 475 kilometrů, kam je vynášel i Sojuz. Družice se pak na finální oběžnou dráhu dostanou pomocí vlastního pohonu. První stupeň, který poletí po čtvrté, se pokusí o přistání na pevninské přistávací ploše LZ-1.
V rámci kontraktu, který byl 7. prosince podepsán zástupci agentury ESA a firmy Arianespace se pět družic Sentinel z evropského programu Copernicus (Sentinel-1D, Sentinel-2C, Sentinel-3C a Copernicus Anthropogenic Carbon Dioxide-A a -B) dočkalo obstarání nosné rakety. Všechny tyto družice budou vyneseny na raketách Vega-C z kosmodromu ve Francouzské Guyaně a k jejich vypuštění by mělo dojít mezi roky 2024 a 2026. Kontrakt představuje jednak důležitý milník pro zajištění kontinuity misí Sentinel i programu Copernicus pod hlavičkou EU, ale je to také důležité pro samostatný evropský přístup do kosmického prostoru.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
