TRACERS
NASA obnovila kontakt s jednou z dvojice vědeckých družic TRACERS, které vyrobila společnost Millennium Space.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
NASA obnovila kontakt s jednou z dvojice vědeckých družic TRACERS, které vyrobila společnost Millennium Space.
Společnosti Armada, specialista na mobilní edge computing, a Sophia Space začaly spolupracovat na vybudování integrované a škálovatelné výpočetní infrastruktury sahající od Země až do vesmíru.
Francouzská společnost Cailabs, která vyrábí optické pozemní stanice pro družicovou komunikaci, získala 57 milionů eur na rozšíření výroby.
Výrobce družic Apex získal v novém kole financování 200 milionů dolarů, které oceňuje hodnotu společnosti na více než 1 miliardu dolarů.
Startup Rendezvous Robotics získal první kolo financování na komercializaci technologie TESSERAE, která by mohla vytvářet rozsáhlé struktury na oběžné dráze.
Společnost Boeing oznámila, že zahájila 3D tisk konstrukčních panelů, které tvoří páteř solárních panelů pro družice. Tento krok podle společnosti zkrátí výrobní dobu na polovinu a pomůže jí udržet krok s poptávkou.
Společnost Eutelsat se spojila s francouzským startupem Skynopy, který se zabývá družicovou konektivitou, aby prozkoumala možnosti, jak nabídnout operátorům družic pro pozorování Země volnou kapacitu na pozemních stanicích používaných pro OneWeb.
Federální komunikační komise ukončila vyšetřování společnosti EchoStar, která se chystá prodat spektrum společnostem SpaceX a AT&T v rámci obchodů v celkové hodnotě přesahující 40 miliard dolarů.
Mise k asteroidu Apophis pod vedením Evropy probíhá podle plánu, přičemž v nadcházejících měsících budou v Evropě i Japonsku přijata klíčová rozhodnutí o financování.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Technici a inženýři na Marshallově středisku v alabamském Huntsville nedávno nainstalovali sestavu tzv. „frangible joint“ na adaptér, který bude spojovat centrální a horní stupeň rakety SLS. Adaptér o tvaru kužele se označuje jako LVSA (launch vehicle stage adapter) bude součástí rakety, která vyrazí na misi Artemis III k Měsíci. Frangible joint se nachází v horní části adaptéru a funguje jako oddělovací mechanismus. Je navržen tak, aby se při přijetí pokynu rozpadl, čímž umožní horní části rakety SLS (tedy hornímu stupni a lodi Orion) rychle se oddělit od centrálního stupně a adaptéru LVSA.
Technologický gigant Amazon přidává do seznamu nosičů pro budování své družicové sítě novou raketu. Oznámení z 1. prosince informovalo veřejnost, že si firma objednala tři starty raket Falcon 9 od SpaceX, v rámci kterých mají být na nízkou oběžnou dráhu Země dopraveny jednotlivé porce družic pro Projekt Kuiper. Šlo vskutku o nečekané rozhodnutí, jelikož firma SpaceX zůstala v létě 2022 mimo hru, když Amazon oznámil zajištění 77 startů, které mají obstarat rakety Ariane 6 od Arianespace, New Glenn od Blue Origin a Vulcan od United Launch Alliance. Tato velká objednávka navíc přišla poté, co si firma obstarala 9 startů raket Atlas V od United Launch Alliance. První z těchto devíti startů byl v říjnu využit k vynesení dvou prototypů družic, jelikož raketa Vulcan nabírá zpoždění.
Přístroj ASPEX (Aditya Solar wind Particle Experiment), který bychom našli na palubě indické sluneční observatoře Aditya-L1 zahájil svůj provoz a dosud funguje podle očekávání. Samotný přístroj tvoří dvě špičková zřízení – spektrometr iontů slunečního větru SWIS (Solar wind Ion Spectrometer) a STEPS (SupraThermal and Energetic Particle Spectrometer). Zatímco druhý jmenovaný instrument byl spuštěn 10. září, SWISS byl aktivován 2. listopadu a zatím vykazuje optimální fungování. SWISS využívá dvou senzorových jednotek, z nichž každá poskytuje jedinečné 360° zorné pole. Obě jednotky jsou nainstalovány kolmo vůči sobě. Přístroj nyní úspěšně měří ionty slunečního větru, především protony a alfa částice. Histogram energie zachycených vzorků vytvořený z dat nasbíraných jedním senzorem v průběhu dvou listopadových dnů ukazuje variace v počtech protonů (H+) a alfa částic (dvakrát ionizované helium He2+). Zaznamenání těchto variací poskytuje souhrnný pohled na chování slunečního větru. Schopnosti přístroje SWISS měřit směr umožňují provádět přesná měření protonů a jader hélia. Tyto poznatky cílí na dlouhodobé otázky o vlastnostech slunečního větru, s ním souvisejících procesech a jejich vlivu na Zemi. Změna v poměru mezi protony a alfa částicemi, které SWISS zachytil, má potenciál poskytnout nepřímé informace o příletu výronu koronální hmoty
Pokud přijde řeč na kosmické sondy, ve většině případů se jedná o jeden exemplář a spíše výjimečně jde o spolupracující dvojici. Mise tvořené větším počtem družic jsou ještě vzácnější. Americký projekt SunRISE (Sun Radio Interferometer Space Experiment) počítá rovnou se šesticí malých družic. Před pár dny byla dokončena stavba všech šesti identických družic s rozměry srovnatelnými s krabicí od bot. Malí průzkumníci nyní budou uloženi do skladu, kde budou čekat na své závěrečné zkoušky a nakonec i cestu do kosmického prostoru. Projekt SunRISE počítá s jejich vynesením na oběžnou dráhu při sdílené misi rakety Vulcan od United Launch Alliance.
Dalších sedm dní je za námi a i tentokrát přinesly velkou porci zajímavých kosmonautických událostí. V pravidelném souhrnu těch nejzajímavějších se podíváme na několik z nich. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal odložení mise Dragonfly, která čelí rozpočtovým problémům. Tyto problémy však postupně ovlivňují celý rozpočet agentury NASA a předznamenávají další možné odklady zajímavých misí. V dalších tématech nás čeká třeba české pojmenování útvaru na planetce Bennu, start rakety Sojuz s nákladní lodí Progress, či příprava na start mise vojenského raketoplánu X-37B. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Poslední kosmickou lodí, která se v roce 2023 připojí k Mezinárodní kosmické stanici, bude ruská nákladní loď Progress MS-25. V pátek ji na oběžnou dráhu úspěšně dopravila raketa Sojuz 2.1a startující z rampy 31/6 na kosmodromu Bajkonur a od té doby se Progress postupně blíží k orbitálnímu komplexu. Jelikož letí po takzvaném klasickém profilu, uplynou od startu do připojení zhruba dva dny. K automatickému připojení lodi na ruský modul Poisk by mělo dojít v neděli 3. prosince okolo 12:15 SEČ. Pokud tedy nemáte k nedělnímu obědu žádný program, nabízíme Vám náš živě a česky komentovaný přenos.
Divácky nejatraktivnější událostí právě končícího měsíce byl bezesporu druhý integrovaný let rakety SuperHeavy a lodi Starship. Uskutečnil se také průlet sondy Lucy kolem planetky Dinkinesh. Nových zásob se od mise CRS-29 dočkala Mezinárodní kosmická stanice. Na této stanici se v listopadu uskutečnil americký výstup do volného kosmického prostoru. Naši východní sousedé se mohou pochlubit družicí VERONIKA na oběžné dráze, která letěla spolu s misí Transporter-9. Do kosmu se vydala třetí dvojice družic O3b mPOWER. Závěr bude patřit dlouhému statickému zážehu rakety Ariane 6. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.
Jižní Korea před lety oznámila, že v rámci Projektu 425 vybuduje svou první družicovou zpravodajskou síť. Z celkového počtu pěti družic se má v jednom případě jednat o optickou průzkumnou družici a ve zbylých čtyřech případech o družice radarové. Nyní se Projekt 425 dostává na pomyslný začátek, jelikož jej čeká první start (označovaný F1). O vynesení zmíněného elektrooptického teleskopu pro pozorování v infračervené části spektra se postará Falcon 9, který odstartuje 1. prosince v 19:19 z Vandenbergovy základny v Kalifornii. Těšit se můžeme na návrat prvního stupně na pevninskou plochu LZ-4.
Astronauti často zůstávají v úžasu, když z oken na Mezinárodní kosmické stanici sledují zakřivení naší planety oddělující Zemi od prázdnoty kosmického prostoru. Nyní se vědci studující Mars rozhodli, že si to také vyzkouší. Využili k tomu americkou sondu Mars Odyssey, která minulý měsíc dokončila svůj 22. rok u rudé planety. Sonda na jejich povel pořídila sérii panoramatických snímků, které zachycují zakřivení Marsu schované pod mlhavými vrstvami oblaků a prachu. Po spojení deseti snímků do jednoho vznikl nejen svěží a okouzlující pohled na Mars, ale také tento obrázek pomůže vědcům lépe proniknout do podstaty marsovské atmosféry.
Pokud nedojde k odkladu, měla by raketa Sojuz 2.1a zažehnout 1. prosince v 10:25 našeho času své motory a opustit vzletovou rampu 31/6 na kosmodromu Bajkonur. Necelých devět minut po startu by pak měl tento nosič doručit na oběžnou dráhu svůj náklad – bezpilotní kosmickou loď Progress MS-25. V jejích útrobách bychom našli pohonné látky, zásoby pro posádku, ale i vědecké experimenty. Progress stráví na oběžné dráze zhruba dva dny volným letem. Jeho připojení k Mezinárodní kosmické stanici na modul Poisk se plánuje na 3. prosince. Zatímco připojení Vám okomentujeme živě a česky, start bohužel z časových důvodů nestíháme a proto Vám jej nabízíme formou originálních přenosů – jak od Roskosmosu, tak od NASA TV.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.