Aktuální dění

  • Družice SWOT mapuje mořské dno z oběžné dráhy

    Družice SWOT mapuje mořské dno z oběžné dráhy

    Přesnější mapy založené na datech z americko-francouzské mise SWOT mohou zlepšit podvodní navigaci a zlepšit znalosti o tom, jak se ve světovém oceánu pohybuje teplo i život. Mapy Měsíce mají vyšší kvalitu, než mapy mořského dna a výzkumníci se už desítky let snaží to změnit. V rámci dlouhodobých snah nedávno tým s podporou agentury NASA publikoval jednu z nejdetailnějších map oceánského dna, k jejímuž vytvoření použil data z družice SWOT, kterou společně provozují americká (NASA) a francouzská (CNES) kosmická agentura. Lodě vybavené sonary mohou provádět přímá a mimořádně přesná měření oceánského dna. Ovšem doposud bylo tímto způsobem zmapováno pouze 25 % dna oceánu. K vytvoření globálního přehledu mořského dna se vědci rozhodli vsadit na družicová […]

  • Parker Solar Probe včera prolétla kolem Slunce

    Parker Solar Probe včera prolétla kolem Slunce

    Americká sonda PSP má za sebou již 23. setkání se Sluncem, při kterém probíhal sběr vědeckých dat. K aktuálnímu přiblížení došlo 22. března, kdy se sonda dostala do vzdálenosti 6,1 milionu kilometrů od povrchu Slunce. Sonda tím také vyrovnala svůj rychlostní rekord ( 692 000 km/h) vůči Slunci, který stanovila při svém minulém průletu perihelem 24. prosince 2024. Během průletu se o sběr dat ve sluneční koróně staraly čtyři vědecké přístroje. Když sonda 16. března naposledy komunikovala s řídícím střediskem na Johns Hopkins Applied Physics Laboratory v Marylandu, fungovaly všechny její systémy normálně. Od té doby je sonda mimo kontakt se Zemí a funguje v autonomním režimu. Naplánovaný kontakt a začátek odesílání nasbíraných dat má proběhnout 25. března.

  • Kosmotýdeník 653 (17. 3. – 23. 3.)

    Kosmotýdeník 653 (17. 3. – 23. 3.)

    Další týden je za námi a tak nastal skvělý čas na rekapitulaci kosmických aktivit uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral aktuální stav příprav nákladního raketoplánu Dream Chaser. Jak probíhá závěrečné testování raketoplánu Tenacity a dočkáme se ještě letos jeho startu? V dalších tématech se ohlédneme za návratem mise Crew-9, přípravu lodi Orion k misi Artemis II anebo na výstup čínských astronautů z paluby stanice Tiangong. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Servisní modul Orionu pro Artemis II dostal krycí panely

    Servisní modul Orionu pro Artemis II dostal krycí panely

    Technici z NASA a firmy Lockheed Martin společně připojili na evropský servisní modul kosmické lodi Orion tři odhazovací panely. Tato činnost byla 19. března dokončena v hale Neil A. Armstrong Operations and Checkout Building na Kennedyho středisku na Floridě. Evropský servisní modul je klíčovým zdrojem energie, který bude napájet kosmickou loď mířící k Měsíci. Jeho čtyři křídla fotovoltaických panelů byla na jeho vnější stranu instalována počátkem března. Nejnovější přidání ochranných panelů na servisní modul Orionu bude chránit fotovoltaické panely před teplem, větrem a akustickým namáháním při startu a výstupu a také pomůže přerozdělit zatížení mezi Orion a mohutný tah rakety SLS (Space Launch System) během startu a výstupu. Jakmile se kosmická loď ocitne nad atmosférou, oddělí se od servisního modulu všechny tři krycí panely, což umožní rozvinutí křídel fotovoltaických panelů.

  • Proba-3 pozoruje hvězdy a chystá se na Slunce

    Proba-3 pozoruje hvězdy a chystá se na Slunce

    Evropská mise Proba-3 bude na oběžné dráze Země vytvářet umělá zatmění Slunce, čímž umožní vědcům studovat sluneční korónu po delší časové úseky, než je tomu v případech zatmění Slunce pozorovaných ze Země. K ověření funkčnosti palubních systémů se výzkumníci z Královské belgické observatoře rozhodli pořídit snímek hvězdného pole. Jde vůbec o první fotku pořízenou koronografem mise Proba-3.

  • SuperHeavy B16 se vrací do montážní oblasti

    SuperHeavy B16 se vrací do montážní oblasti

    Nosná raketa SuperHeavy B16 strávila zhruba tři týdny na stanovišti Massey’s, kde podstoupila základní kryogenní testy. Ty jsou nyní, zdá se, u konce, protože se tento 70 metrů vysoký kolos mohl vrátit zpět do montážní oblasti. Tady na něj bude čekat třeba instalace raketových motorů Raptor před dalšími zkouškami. Zatím není jisté, na kterou misi tento konkrétní exemplář poletí. Podle označení by na něj měla přijít řada už při dalším letu (IFT-9), jehož termín zatím neznáme. Občas se však objevují spekulace, že by devátý integrovaný let mohla obsloužit jedna ze dvou dříve zachycených raket SuperHeavy.

  • ESA Strategy 2040 – Ochrana Země i posílení evropské autonomie

    ESA Strategy 2040 – Ochrana Země i posílení evropské autonomie

    Evropská kosmická agentura zveřejnila svou strategii zaměřenou na výzvy a příležitosti do roku 2040. Strategie 2040 se opírá o pět komplexních cílů, z nichž každý má přiřazeny konkrétní cíle. Těchto pět cílů ukazuje, jak důležitou roli může kosmický prostor a jeho využívání hrát ve všech aspektech života občanů v celé Evropě. Aktuální Strategie 2040 navazuje na Agendu 2025, kterou představil generální ředitel Josef Aschbacher v první den svého působení ve funkci. Některé aspekty Agendy 2025 pokračují i v nové strategii, včetně probíhající transformace ESA, jejímž cílem je zefektivnit interakci vnějších zájemců s ESA.

  • Starliner možná čeká třetí bezpilotní testovací let

    Starliner možná čeká třetí bezpilotní testovací let

    Projekt kosmické lodi Starliner od firmy Boeing, která má společně s Crew Dragonem od SpaceX zajišťovat pro NASA dopravu astronautů na ISS a zpět, se již dlouhé roky potýká se zpožděními a technickými problémy. První bezpilotní testovací let (OFT) na konci roku 2019 ani nedorazil k Mezinárodní kosmické stanici a proto v roce 2022 proběhl reparát v podobě druhé bezpilotní testovací mise OFT-2. Ta už proběhla téměř úplně hladce a proto bylo přistoupeno k pilotované testovací misi CFT, která odstartovala vloni v červnu. Jenže loď se potýkala s problémy pohonného systému a NASA po dohodě s Boeingem vsadila na opatrný přístup – loď se vrátila na Zemi bez posádky a Sunitu Williams s Barry Wilmorem před pár dny dopravila na Zemi kosmická loď Crew Dragon z mise Crew-9.

  • Gateway (březen 2025)

    Gateway (březen 2025)

    Podle odhadu NASA ze závěru roku 2023, vypočteného s použitím statistických metod v úrovni pravděpodobnosti 70 %, bude lunární lander Starship připravený na oběžné dráze Měsíce pro misi Artemis 3 v únoru 2028, zatímco moduly PPE a HALO kosmické stanice Gateway budou v té době mít za sebou pouhé dva měsíce z roční přeletové dráhy na oběžnou dráhu Měsíce. Podle odhadu neměly šanci být během mise Artemis 3 využity. Jak vypadá porovnání stavu příprav v březnu 2025?

  • ŽIVĚ A ČESKY: Odložený let s družicemi Starshield

    ŽIVĚ A ČESKY: Odložený let s družicemi Starshield

    Ke startu Falconu 9 na misi NROL-57 mělo původně dojít už v polovině února, ale postupně se odsunul téměř o měsíc. Důvody posunu sice neznáme, ale nyní se zdá, že bychom se tohoto startu mohli dočkat už ve čtvrtek ráno. Mise s označením NROL spadají pod Národní úřad vojenského kosmického zpravodajství a ve většině případů není moc jasné, co konkrétně se ukrývá pod aerodynamickým krytem. V tomto případě je však rébus jednodušší. Falcon by měl na oběžnou dráhu dopravit další várku vojenských družic Starshield, které jsou odvozeny od civilních Starlinků.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗