sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Agentury JAXA a ESA 20. listopadu v Tsukubě v Japonsku vydaly společné prohlášení, ve kterém načrtli novou spolupráci v oblastech planetární obrany, pozorování Země, aktivity po ISS na nízké oběžné dráze Země, vesmírná věda a průzkum Marsu.
Společnost SEOPS na Space Tech Expo Europe 19. listopadu oznámila, že podepsala smlouvu se společností SpaceX na vynesení mise plánované na konec roku 2028 z Floridy. Do roku 2028 také získává kapacitu pro blíže nespecifikované další starty SpaceX.
Francouzský startup Latitude podepsal víceletou smlouvu se společností Atmos Space Cargo, společností vyvíjející komerční návratová zařízení. Atmos koupí minimálně pět startů rakety Zephyr ročně, a to v letech 2028 až 2032.
Německý společnost Exolaunch použije svůj nový adaptér Exotube počínaje rokem 2026. Exotube je univerzální modulární adaptér pro integraci, start a rozmístění družic od cubesatů až po 500 kg družice.
Čína provedla úspěšný test oddělení aerodynamického krytu užitečného zatížení pro raketu Dlouhý pochod 10. Test hodnotil design krytů, strukturu připojení, plán oddělení a maximální dostupnou obálku. Všechny testované parametry splňovaly jejich konstrukční požadavky.
Společnost Lockheed Martin 19. listopadu oznámila, že její nová družicová platforma střední velikosti LM 400 bude mít svou orbitální premiéru příští rok na palubě rakety Firefly Aerospace.
Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.
Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.
Společnost Inversion Space získala 44 milionů dolarů na další vývoj návratových pouzder pro náklad vracející se z vesmíru. Inversion použije finanční prostředky na další vývoj zařízení Arc.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Výsledky vyhledávání:
Nelekejte se titulku, není to tak, že by americké vozítko začalo mít svou hlavu a rozhodlo se trucovat. Na zhruba 28 dní si ale budeme muset odpočinout od pravidelných informací z Marsu. Nečekejme tedy žádné nové fotky, nebo dokonce jízdu. Nejde o žádné technické problémy – viníkem je Slunce a nebeská mechanika. Někomu se proto může zdát, že v těchto dnech mohou vědci zapojení do projektu vyrazit na dovolenou, protože nebudou mít žádnou práci. Ale jak si řekneme na dalších řádcích, není tomu tak.
Pred niekoľkými dňami sme vás informovali o úspechoch americkej sondy Curiosity. Nespomenuli sme však, že tento rover má už niekoľko týždňov veľké problémy s počítačom. Včera, v stredu, sa k tomu pridružila ďalšia softvérová porucha. O oboch vadách sa viac dočítate nižšie. Prvé chyby sa objavili už relatívne dávno. V posledný februárový deň počas 200. Solu stráveného na povrchu Marse sa nepodarilo uložiť dáta do časti pamäte a rover prešiel do „Safe módu“. To znamená že zastavil svoju ďalšiu činnosť a čakal na ďalšie pokyny. Tým JPL ktorý mal na starosti chod roveru ihneď začal analyzovať dostupnú telemetriu a snažil sa prísť na príčinu anomálie. Plán na ďalšie Soly bol zrušení a technici čakali na ďalšie informácie o stave sondy, aby mohli problém odstrániť a zabezpečiť, aby sa už v budúcnosti neopakoval.
Vzpomínáte si ještě na očekávání před vypuštěním vozítka Curiosity? Všude se psalo, že rover má kromě mnoha vedlejších i jeden hlavní úkol. Proniknout pomocí sofistikovaných přístrojů za oponu času a prozkoumat historii čtvrté planety Sluneční soustavy. Zjistit, zda na Marsu byly někdy v historii takové podmínky, které by umožňovaly vznik života. A nyní se zdá, že jsme na tuhle otázku našli odpověď. A co víc – ta odpověď je ANO. Mars podle všeho opravdu kdysi dávno mohl nabídnout prostředí, kde by se životu mohlo dařit.
Vozítko Curiosity, největší pojízdná laboratoř, kterou kdy lidstvo vyslalo mimo naši planetu přečkalo mnohaměsíční přelet mezi Zemí a Marsem. Samo si bez sebemenšího zaváhání poradilo i s nervy drásajícím přistáním, které si bez přehánění zaslouží označení – nejsložitější manévr vykonaný mimo Zemi. Díky tomu může začít hlavní část představení, na které už všichni netrpělivě čekají – vozítko se začíná pomalu rozkoukávat na Rudé planetě a vědecký průzkum pomalu, ale jistě klepe na dveře. V dnešním článku si lehce lehce připomeneme dosavadní průběh mise a podíváme se i do dalších dnů. Řekneme si, kam Curiosity míří a co tam na ni čeká.
Zatímco kosmické sondy studují cizí světy, vědci na Zemi se snaží před vysláním přístrojů na mimozemské cesty co nejlépe připravit. Jedním ze způsobů této přípravy na průzkumné mise je využití technik strojového učení k vývoji algoritmů s daty z komerčních přístrojů nebo z letových exemplářů přístrojů na kosmických misích. Abychom byli konkrétní – NASA používá na marsovských misích hmotnostní spektrometry, které analyzují vzorky a identifikují v nich organické molekuly. Vytvoření algoritmů strojového učení před misemi může pomoci urychlit a také zefektivnit proces analýzy dat nasbíraných během časově omezených vesmírných operací.
Před dvanácti lety se NASA podařilo posadit šestikolovou vědeckou laboratoř na povrch Marsu s využitím odvážné inovativní metody, která využívala motorické brždění i spouštění roveru na lanech. Vozítko Curiosity v těchto dnech slaví tucet let na rudé planetě a tento šestikolový vědecký aparát pokračuje ve velkých objevech, když postupně stoupá na horu Mount Sharp (Aeolis Mons). Už samotné přistání na Marsu je náročný úkol, ale mise roveru Curiosity šla ještě o několik kroků dál. 5. srpna 2012 byla poprvé v praxi využita nová a velmi odvážná metoda, která získala označení Sky Crane, tedy Nebeský jeřáb.
Šestikolový marsovský robotický geolog objevil fascinující kámen, který disponuje náznaky, že mohl před miliardami let hostit život. Jak ale v takových případech experti jedním dechem dodávají – zatím není nic jisté a další výzkum je nezbytný. Kámen protkaný výraznými žílami, který zaujal pohledy členů vědeckého týmu roveru Perseverance, dostal přezdívku „Cheyava Falls“. Tento kámen s tvarem vzdáleně připomínajícím hrot šípu v sobě ukrývá fascinující náznaky, které by mohly přispět k hledání odpovědi na otázku, zda byl Mars v dávné minulosti domovem mikroskopického života.
O umělé inteligenci je v poslední době slyšet ze všech stran. Tato metoda však také pomáhá vědcům identifikovat minerály v kamenech, které studuje vozítko Perseverance. Mnozí vědci sní o průzkumu planet pomocí chytrých sond, které by přesně věděly, jaká data hledají, kde je najít a jak je analyzovat. Ačkoliv realizace takových snů chvilku potrvá, pokroky pozorované u roveru Perseverance představují nadějné kroky tímto směrem. Již téměř tři roky se na vozítku testuje umělá inteligence, která v kamenech na Marsu vyhledává minerály. Je to první využití AI na rudé planetě k provádění autonomních rozhodnutí založených na analýze složení kamenů v reálném čase.
Kosmotýdeník tradičně přináší přehled nejzajímavějších událostí uplynulých sedmi dní na poli kosmonautiky. I tentokrát bylo o čem psát. Hlavní téma tentokrát obstaral neúnavný rover Curiosity, který při svém brázdění Marsu nechtěně svými koly rozbil kámen a objevil čistou síru! Nečekaný objev zaujal vědce, na Marsu nebylo doposud nic takového k vidění. V dalších tématech si shrneme aktuální stav připravenosti lodi Starliner k návratu zpět na Zemi a podíváme se i na plány na deorbitaci Mezinárodní kosmické stanice, či test přistávacích nohou pro raketu New Glenn. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Vážení čtenáři, když jsem měl tu čest být poctěn úkolem sestavit tento Kosmotýdeník, byl jsem docela rád, že za sebou nemáme tak bláznivě úžasný týden plný prvního startu Starlineru a prvních přistání Super Heavy a Starship do oceánu. Ale znáte to, i v týdnu, kde se žádné převratné události v kosmonautice nestaly, záhy objevíte spoustu zajímavých informací. A proto jsme tu s Kosmotýdeníkem nejen pro příjemné nedělní čtení. Jeho hlavním tématem je mise Voyager, a to jednak z toho pozitivního pohledu, že Voyager 1 už zase posílá vědecká data, ale i z toho životně lidského, že jsme se rozloučili s Edem Stonem, který to celé tak nějak dával dohromady a sondy jej přežily. Nechybí ani krátké okénko do aktuálního dění, přehled z Kosmonautixu a tradiční fotka a video týdne.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
