Od chvíle, kdy rover Curiosity přistál na Marsu, dnes uplynulo přesně 13 let. Za tu dobu inženýři, kteří mají vozítko na starost, objevili cesty, jak zefektivnit provoz tohoto amerického vozítka. Šestikolový robot dostal větší autonomii a schopnost provádět souběžně více činností. Tato vylepšení souvisejí se snahou získat maximum z energetického zdroje roveru Curiosity, tedy z MMRTG (multi-mission radioisotope thermoelectric generator). Vyšší efektivita znamená, že rover má dostatek energie, aby mohl pokračovat v luštění toho, jak se měnilo dávné klima na Marsu, které proměnilo svět jezer a řek v chladnou poušť, jakou je dnes.

Dnes se opět vypravíme na Mars za americkým roverem Curiosity, který se má stále čile k světu a provádí celou řadu zajímavých vědeckých pozorování. Rover sice brázdí povrch Marsu už od roku 2012, ale stále je jeho přínos pro vědecký výzkum rudé planety nedocenitelný. Curiosity sice trápí degradace plášťů kol, ale to určitě neznamená, že nepokračuje ve své úžasné cestě. Abychom Vám poskytli informace z první ruky, budou následující slova patřit překladu anglického článku, který sepsala Emma Harris, postgraduální studentka Přírodovědného muzea v Londýně, zapojená do plánování úkolů marsovského roveru. Článek se týká plánování činnosti vozítka na 10. července roku 2024.

Americké vozítko na Marsu se minulý týden setkalo s kamenem nezvyklého zbarvení a textury, který byl jen o kousek mimo jeho dosah. Aby se experti mohli dozvědět více o geologii v okolí těchto hornin, popojeli s roverem asi o 70 centimetrů, aby se dostali k nedaleké skále, která je dostatečně velká na to, aby se do ní dalo vrtat! Po diskusích, které proběhly v uplynulých dnech s inženýry, geology, chemiky a dalšími odborníky, tým potvrdil, že místo na přiloženém obrázku bude dalším potenciálním cílem pro vrtání. Nový cíl dostal název Mammoth Lakes (v překladu Mamutí jezera), což odkazuje na město v kalifornském pohoří Sierra Nevada s čedičovými sloupy, horkými prameny a vodopády.

Planetoložka Abigail Fraeman, z Jet Propulsion Laboratory sepsala pro web NASA krátké shrnutí událostí okolo roveru Curiosity. Pro zachování autenticity jejího vyprávění ,ponecháme v našem překladu formu původního textu, který byl sepsán k 10. květnu. Na středu jsme naplánovali docela dlouhou trasu s mnoha zatáčkami přes hodně nerovný terén, takže tým měl radost, když zjistil, že se vše podařilo podle plánu a dnes ráno okolo 4. hodiny ráno Pacifického času jsme přijali data. Úspěšný přejezd znamená, že Curiosity nyní parkuje v jižní části Pinnacle Ridge, což je poslední část hřebenu Gediz Vallis, jehož průzkum jsme si naplánovali před přejezdem kanálu Gediz Vallis. Minulý týden jsme navštívili severní část Pinnacle Ridge, kde jsme nasbírali všemožné údaje, které nám prozradí hodně o složení a textuře hornin, které tvoří hřeben.

Psal se 6. srpen roku 2012, když mise Mars Science Laboratory tvořená novým vozítkem Curiosity oficiálně začala – zmíněný rover totiž úspěšně dosedl na povrch Marsu díky premiérovému použití inovativní metody zvané skycrane. Místo přistání roveru Curiosity bylo u úpatí hory Mount Sharp (oficiální název zní Aolis Mons) v kráteru Gale starém 3,5 miliardy let, ve kterém se mělo podle vědců nacházet dávné jezero. V průběhu dalších 11 let rover tento kráter pečlivě prozkoumal, když sbíral údaje o zdejším regolitu, formacích kamenů, počasí a mnoha dalších věcech. V září 2014 (po prozkoumání širšího okolí místa přistání nazvaného Aeolis Palus a dokončení osmikilometrového přesunu k úpatí Mount Sharp) začal rover Curiosity svou vyjížďku po svahu hory, která dominuje zdejší oblasti. Díky tomu mohl při své misi nasbírat důkazy pro vědecké objevy, které navždy změnily planetární výzkum i astrobiologii.