Nejnovější díly našich seriálů

  • Zkoumáme Mars s Vytrvalostí – 12. díl

    Zkoumáme Mars s Vytrvalostí – 12. díl

    Většina našich čtenářů bude patrně vědět, že letová fáze mise vrtulníčku Ingenuity skončila po téměř 3 letech aktivní činnosti letošního 18. ledna, kdy byl do zápisníku letů pořízen poslední záznam s pořadovým číslem 72. Od solu 1035 se z dříve létajícího technologického demonstrátoru stala statická sonda, lander, který se do atmosféry Marsu už nikdy nevznese. O této události a mnoha souhrnných statistických údajích jsme vás informovali v tomto článku. V tomto díle seriálu rozšíříme mozaiku informací o pár novinek, které s veřejností během rozhovorů nasdíleli jedni z nejpovolanějších pracovníků JPL na této misi, dva šéf piloti Ingenuity Håvard Grip a Martin Cacan a vedoucí inženýr Travis Brown. Je docela možné, že některé informace […]

  • Cesta k Artemis II (ohlédnutí za 1. čtvrtletím a výhled na 2. čtvrtletí 2024)

    Cesta k Artemis II (ohlédnutí za 1. čtvrtletím a výhled na 2. čtvrtletí 2024)

    V minulém dílu jsme poznamenali, že spojení modulu pro posádku a servisního modulu Orionu v říjnu 2023 předznamenalo skluz startovní připravenosti cirkumlunární mise Artemis II na rok 2025. V té době se předpokládalo, že v únoru 2024 budou dokončeny komplexní funkční testy systémů integrované lodi a Orion bude připraven na vakuové testy. Dne 9. ledna 2024 však administrátor NASA Bill Nelson oznámil, že kvůli technickým problémům Orionu, které by mohly ovlivnit bezpečnost astronautů, byla mise odložena na nejdříve září 2025. Jde o tři různé problémy, které jsme popsali v článku z 12. ledna. Kromě eroze materiálu na tepelném štítu Orionu během první fáze manévru skip entry při návratu z mise Artemis I jde o konstrukční chybu v elektronice ovládající pohon ventilů systému odstraňování oxidu uhličitého z kabiny Orionu a dále o nedostatečnou robustnost baterií elektrického systému Orionu, zjištěnou při vibračních testech. K nim se přidalo omezení dané zjištěnými limity systému nouzového otevření bočních dveří Orionu.

  • Kosmotýdeník 602 (25.3. – 31.3.)

    Kosmotýdeník 602 (25.3. – 31.3.)

    Země se sedmkrát otočila a je proto skvělý čas na to se ohlédnout, co přinesla kosmonautika v tomto období. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na problematiku toho, kdy naposledy na Marsu tekly řeky a na povrchu se vyskytovala tekutá voda. Vozítko Curiosity při své jízdě k vrcholu hory Mount Sharp totiž našlo něco, co náš dosavadní pohled může změnit. V dalších tématech se zaměříme na přípravu třetí generace nákladních lodí Cygnus či první podrobnější informace o jedné z připravovaných komerčních orbitálních stanic. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 601 (18.3. – 24.3.)

    Kosmotýdeník 601 (18.3. – 24.3.)

    Dalších sedm dní uteklo jako voda a je proto ideální čas na nejnovější vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky, které přinesl tento týden. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměřil na velmi zajímavý CubeSat BurstCube, který je sice malý, ale bude provádět zásadní astrofyzikální měření. Do kosmu se dostal na palubě nákladní lodi Dragon 2. V dalších tématech se zaměříme například na odložený start pilotovaného Sojuzu, dobrou zprávu ohledně teleskopu Euclid anebo na demonstrační přistání nového indického nepilotovaného raketoplánu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 600 (11.3. – 17.3.)

    Kosmotýdeník 600 (11.3. – 17.3.)

    Dalších sedm dní je za námi a před vámi je přichystáno už 600. vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral úspěšné doručení přístroje MEGANE, který bude nedílnou součástí japonské mise MMX, která má ambiciózní cíle – prozkoumat měsíce Marsu a přivést vzorek na Zemi. V dalších tématech se podíváme na přípravu na poslední let rakety Delta IV Heavy, samozřejmě také na třetí integrační let Super Heavy Starship, či návrat posádky mise Crew-7. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Gateway (březen 2024)

    Gateway (březen 2024)

    Ve druhém pololetí loňského roku zvažovali vysocí představitelé NASA plány na přesun prvního přistání na Měsíci v rámci Artemis ze třetí na čtvrtou misi, což by poskytlo společnostem SpaceX a Axiom Space další čas na přípravu lunárního landeru a skafandrů. Podle Joey Roulette ze zpravodajské agentury Reuters předložili představitelé NASA v prosinci 2023 tuto možnost nejvyššímu vedení agentury. Když byl za účasti administrátora NASA Billa Nelsona 9. ledna 2024 ohlášen odklad misí Artemis 2, Artemis 3 a startu rakety Falcon Heavy s moduly HALO a PPE kosmické stanice Gateway, možnost změny náplně mise Artemis 3 zmíněna nebyla. Přistání na Měsíci v landeru Starship tak nadále zůstává v plánu mise Artemis 3 s cílovým datem září 2026. Dne 9. února 2024 napsal Elon Musk, že Starship by měla být schopna se dostat na Měsíc za méně než pět let. Tedy nejpozději v roce 2028. Vynesení modulů HALO (úvodní fotografie) a PPE bylo posunuto na fiskální rok 2026 a jejich přílet na dráhu NRHO na…

  • Kosmotýdeník 599 (4.3. – 10.3.)

    Kosmotýdeník 599 (4.3. – 10.3.)

    Již po pětisté devadesáté deváté je pro vás k nedělnímu obědu přichystán přehled kosmonautických novinek uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral popis symbolické upomínkové desky, která poletí na sondě Europa Clipper a obsahuje mnoho zajímavých detailů a možná i jména mnoha z vás. V dalších tématech se podíváme na odklad první japonské komerční rakety, úspěšně WDR sestavy Super Heavy Starship, či na přípravy odletu posádky mise Crew-7 z Mezinárodní kosmické stanice. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Chandra a XMM-Newton – zánik hvězdy u vzdálené černé díry

    Chandra a XMM-Newton – zánik hvězdy u vzdálené černé díry

    Ani mezi běžnou populací, natož pak mezi fanoušky kosmonautiky, pravděpodobně neexistuje skoro nikdo, kdo by alespoň jednou neslyšel o černých dírách. Tyto extrémní vesmírné objekty jsou mezi lidmi velmi populární. Za to vděčí zřejmě jednak vhodně zvolenému názvu, jednak jakési tajemnosti, která spoustu lidí přitahuje. S černými dírami se navíc spojuje nevyhnutelnost definitivního konce všeho, neboť černé díry vykazují tak masivní zakřivení prostoročasu, že z nich nemůže uniknout ani světlo. Když se nějaký objekt přiblíží příliš blízko černé díře, slapové efekty ho roztrhají a následně je pohlcen černou dírou. Nedávno astronomové pozorovali, jak černá díra zkonzumovala jednu z hvězd. A protože se na objevu podílelo i několik kosmických observatoří, dnes si jej společně představíme.

  • #17 Aktuality o Starship: FAA ukončila vyšetřování, SpaceX se připravuje na březnový start

    #17 Aktuality o Starship: FAA ukončila vyšetřování, SpaceX se připravuje na březnový start

    Po dvou měsících přišel opět čas na shrnutí dění z Texaské základny Starbase, kde SpaceX vyvíjí největší, nejsilnější a nejtěžší raketu, kterou kdy lidstvo vyrobilo. A že je za uplynulé dva měsíce co probírat, to je Vám nejspíše jasné. Zaměříme se například na zprávu úřadu FAA, který oficiálně dokončil a uzavřel vyšetřování nehody při druhém integrovaném letovém testu, jaká opatření přijala SpaceX, aby se tyto problémy již neopakovaly, nebo jaké plány má společnost s druhou orbitální rampou. Já již tedy nebudu nic zdržovat a můžeme rovnou začít.

  • Kosmotýdeník 598 (26.2. – 3.3.)

    Kosmotýdeník 598 (26.2. – 3.3.)

    Týden pomalu končí a tak je k nedělnímu obědu již tradičně připravena porce těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát vzal jako hlavní téma ukončení velmi úspěšné i když technicky občas problematické mise NASA s názvem AIM, která sledovala mimo jiné noční svítící oblaka a přinesla zásadní informace o exosféře. V dalších tématech se podíváme na informace z Měsíce, o které se postaraly dva lunární landery. Svoji misi ukončil lander Nova-C a z mrtvých vstal SLIM. Zajímat nás bude i oznámení prvních čtyř indických astronautů anebo úžasné video z první mise společnosti Varda Space Industries. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 597 (19.2. – 25.2.)

    Kosmotýdeník 597 (19.2. – 25.2.)

    Tento týden byl kosmonautikou opravdu napěchovaný a v čele zájmu byl opět Měsíc. Dočkali jsme se prvního komerčního lunárního landeru na povrchu Měsíce, ale také řady dalších zajímavých událostí. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměřil na první komerční návratové zařízení, které se po velkém zpoždění vrátilo z oběžné dráhy zpět na Zemi. Co způsobilo dlouhý odklad a co bylo na palubě? V dalších tématech se podíváme na představenou čínskou pilotovanou loď a lunární lander, anebo na rover Idefix, který je určen pro průzkum povrchu marsovského měsíce Phobos. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 596 (12.2. – 18.2.)

    Kosmotýdeník 596 (12.2. – 18.2.)

    I v tomto únorovém týdnu byla kosmonautika bohatá na řadu zajímavých událostí. Stále si můžeme užívat zvýšenou kadenci letů k Měsíci a stále startují nové nosiče. Kosmotýdeník vám jako vždy shrne nejzajímavější události uplynulých sedmi dní. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na zahájení vědeckého pozorování dalekohledu Euclid, který má zkoumat rozložení temné hmoty a energie ve vesmíru. V dalších tématech se podíváme například na přípravu startu ruské rakety Angara 5, uskutečněný indický start, či krásné snímky z lunárního landeru Nova-C. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Electron (The Sea God Surveys)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

  • Boeing

    Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

  • U.S. Space Force

    Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.

  • Virgin Galactic

    Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.

  • MP Space

    Australský startup MP Space získal v rámci počátečního investičního kola (seed funding) 16 milionů dolarů na rozšíření výroby standardizovaných systémů pro napájení družic a ukládání energie. Společnost, kterou založili dva bývalí inženýři Tesly, to oznámila 26. října.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗