Milník HST
Hubbleův kosmický dalekohled vypuštěný v roce 1990 raketoplánem Discovery dokončil nedávno 200 000 oběhů kolem Země. Překonal přitom vzdálenost přes 8 miliard kilometrů.
Vítězslav Škorpík
-
-
Letošní Kavliho a Gruberova cena nesou kosmonautickou stopu
Nejprestižnější fyzikální cenou je samozřejmě ta Nobelova. Přestože to paradoxně není cena s nejvyšší finanční prémií pro držitele, tu získá laureát nejvyšší i Průlomové ceny, prestiž Nobelovy ceny lze dosáhnout jen velmi těžko. Nevýhodou Nobelovy ceny pro astronomy je však to, že se o ni dělí se všemi ostatními fyzikálními obory, a tak získají astronomové Nobelovu cenu jen jednou za pár let, a to jen za ty skutečně nejdůležitější objevy. Ale netřeba smutnit. Astronomové mají i celou řadu dalších ocenění, které mohou získat. Dosti důležitá je zejména Wolfova cena za fyziku, druhé nejprestižnější fyzikální ocenění, jehož zisk často vede i k Nobelově ceně. Ale i o tu se musí astronomové dělit […]
-
Tři přestižní ocenění pro astronomy související s kosmonautikou
Pacifická astronomická společnost (v angličtině Astronomical Society of the Pacific – ASP) je největší astronomickou společností na světě. Založena byla 7. února 1889 v souvislosti s úplným zatměním Slunce, které proběhlo 1. ledna 1889 nad Tichým oceánem a západní částí USA. K jejímu ustanovení došlo v San Franciscu, kde také dodnes sídlí. Jejím současným předsedou je Enrico Ramirez-Ruiz z Kalifornské univerzity v Santa Cruz. Na světě pochopitelně existují i starší astronomické společnosti, zejména v Evropě, ale Pacifická astronomická společnost je významná právě svou velikostí. Sdružuje totiž přes 15 000 astronomů nejen z USA, kde byla společnost založena a kde sídlí, ale i z dalších 70 zemí. Vydává dokonce i několik vlastních vědeckých časopisů a udílí také několik prestižních ocenění. Právě jim se […]
-
Ocenění pro JWST
Kolaborace vědeckého projektu JWST UNCOVER získá ocenění Berkeley Prize za rok 2027 od Americké astronomické společnosti. Cenu obdrží tým projektu UNCOVER za výzkum vzdálených galaxií a kup galaxií.
-
Kosmologie – otázky a odpovědi (6. díl)
Trvalo to, ale dočkali jste se, máme tu další díl otázek a odpovědí z kosmologie. Dnes byly otázky trochu náročnější, takže je i docela dlouhý. Nebudeme se tedy zdržovat a pojďme rovnou na to. 29. Dnes víme, že vesmír vznikl před 13,8 miliardami let při tzv. Velkém třesku. Pro to máme spoustu důkazů a je to v podstatě tak jisté, jak jisté to může být. Nic na tom nemění ani některá nová pozorování, například ta z Webbova teleskopu. Je tohle skutečně pravda? Neutvrdil nás JWST v Hubble tension a v tom, že 13,8 by klidně mohlo být 12,6-13,0? V současné kosmologii opravdu existuje problém tzv. Hubbleova napětí. Jde o nesoulad v určení hodnoty Hubbleovy […]
-
Nejzajímavější budoucí observatoře a sondy
Poměrně často dostávám otázku, na které budoucí kosmické sondy a observatoře se těším nejvíce a které nadcházející starty jsou pro mě nejzajímavější. Rozhodl jsem se tedy, že toto téma zpracuji do článku a napíšu text, kde představím své oblíbené budoucí mise a krátce zdůvodním, proč se těším právě na ně. Jak jsem už řekl, jde pouze o můj názor a subjektivní pohled. Pokud mi tedy někteří budou chtít vyčítat, jak to rádi dělají, že jsem neobjektivní, nelze než dodat, že mají úplnou pravdu, opravdu jsem. Kdyby byl na mém místě libovolný jiný člen naší redakce, nebo jiný popularizátor kosmonautiky, jeho výběr by pochopitelně mohl být a nejspíše i byl, […]
-
Kolik známe exoplanet?
Možná jste si někdy kladli otázku, kolik vlastně známe planet mimo naši Sluneční soustavu. Po velkou většinu historie byla odpověď jednoduchá – nula. V 90. letech minulého století se ale začala situace měnit. První planety u jiné hvězdy byly objeveny v roce 1992, o tři roky později pak i první planety u hvězdy podobné Slunci. Stále jsme ale byli na jednotkách planet. Jenže s postupujícím časem počet známých a potvrzených planet začal dosti zásadně narůstat. Díky kosmickým observatořím, jako jsou TESS, či především Kepler, jsme se dostali už na tisíce jiných světů u jiných sluncí. Jenže kolik jich tedy je přesně? Budete-li se snažit této informace dopátrat, můžete překvapivě narazit na […]
-
Jak jsem se mýlil ve světě
Ne, nebojte se, neotevřeli jste si omylem politický magazín, ani stránku s recenzemi starých knih. I přesto, že název dnešního článku očividně odkazuje na knihu prezidenta Zemana „Jak jsem se mýlil v politice“, politice se dnes budeme snažit vyhýbat, byť úplně zcela to nepůjde, jak uvidíte za chvíli. Hlavní roli ale bude hrát něco jiného. Je ovšem otázka, zda se budu věnovat primárně vědě, jako to dělám obvykle. V určitém smyslu ano, ale ne tak docela. Jelikož nás trápí letní vedra a z mé delší nečinnosti lze snadno poznat, že se mi nepíše v posledních měsících úplně lehce, rozhodl jsem se dnes zařadit zcela odlehčené téma – omyly […]
-
Kosmologie – otázky a odpovědi (5. díl)
O kosmologii a odpovědi na otázky z ní je velký zájem, proto v poměrně krátkém časovém sledu zařazuji další, v pořadí již pátý díl, našeho seriálu. I dnes se můžete těšit na pět otázek a odpovědí z oblasti kosmologie a fyziky.
-
Smyšlené citáty a historky v kosmonautice a fyzice aneb je to jinak, pane Einstein!
Myslím, že po spoustě vážných témat je na čase trochu odlehčit a představit spíše odpočinkový text bez nějaké složité fyziky a dalších věcí náročných na pochopení. Proto jsem se rozhodl, že si dnes probereme některé výroky a historky připisované slavným astronautům či fyzikům. Samozřejmě nemůžeme minout ani ty nejslavnější, takže se dostaneme i k prvnímu muži na Měsíci Neilu Armstrongovi a k nejslavnějšímu fyzikovi všech dob Albertu Einsteinovi.
Naše podcasty
Doporučujeme
