sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Blue Origin zjistila, že příčinou exploze rakety New Glenn během statického zážehového testu v květnu byl ventil v motoru BE-4. Tento problém by mohl postihnout také raketu Vulcan Centaur společnosti United Launch Alliance (ULA).
NASA a Roskosmos se dohodly na pokračování vzájemné výměny míst na palubách kosmických lodí Sojuz a Crew Dragon, tato dohoda se však zatím nevztahuje na kosmickou loď Starliner.
Společnost Telesat podepsala největší kontrakt ve své historii – dohodu v hodnotě přibližně 1,63 miliardy dolarů. Na jejím základě bude poskytovat kanadské armádě zabezpečené komunikační služby v oblasti Arktidy a zároveň financovat významné rozšíření své družicové sítě Lightspeed.
Americké Vesmírné síly udělily společnosti Rocket Lab, firmě Systems & Technology Research a třetí nejmenované společnosti kontrakty v celkové hodnotě 615 milionů dolarů na vývoj technologií pro družicovou síť určenou ke sledování letadel a raketových hrozeb z oběžné dráhy.
Společnost SpaceX plánuje začít vypouštět na oběžnou dráhu modernizované družice Starlink při příštím letu své rakety Starship, který je naplánován nejdříve na konec tohoto měsíce.
Společnost Voyager Technologies je i nadále optimistická ohledně budoucnosti své komerční vesmírné stanice Starlab, ale zároveň doufá, že NASA mírně upraví své plány financování a podpory jejího vývoje.
Starship S40 je vlečena do přístavu lodí NORMAND RANGER, kterou můžete sledovat na aplikacích určených k monitorování pohybu lodí.
V souvislosti s tím, že tento týden má horní stupeň rakety Falcon 9 narazit do Měsíce, společnost SpaceX uvedla, že spolupracuje s NASA na hledání způsobů, jak podobným kolizím v budoucnu předcházet.
Americká společnost Hughes, která v rámci skupiny EchoStar provozuje geostacionární družice pro poskytování internetu, vyhlásila ve Spojených státech bankrot. Firma se po letech rostoucí konkurence ze strany sítě Starlink společnosti SpaceX dostala do vážných finančních potíží.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Rozhodnutí o udílení Shawovy ceny bylo učiněno v roce 2002 v Hong Kongu. Ocenění mělo sloužit jako jakási východní protiváha Nobelovy ceny a bylo pojmenováno po hongkongském filantropu Run Run Shawovi (1907-2014). Cena se udílí jednotlivcům, kteří jsou v současné době aktivní ve svých oborech a v nedávné době dosáhli vynikajících výsledků nebo významně přispěli k akademickému a vědeckému výzkumu a aplikacím nebo těm, kteří ve svém oboru dosáhli excelence.
V loňském roce se kosmologie dostala i do prostředí sdělovacích prostředků a sociálních sítí. O odborných tématech souvisejících s naším vesmírem najednou debatovali i běžní lidé na internetu. A není divu, francouzsko-německá skupina kosmologů uveřejnila vědeckou studii, která se na základě analýzy dat ze sondy Planck snaží vyřešit záhady, které fyziky i veřejnost zajímají velmi dlouho. Jak velký je náš vesmír? A jaký má tvar? Pokud vás zmíněný výzkum minul, odpovědi jsou možná poněkud překvapivé. Jak jsou však dané výsledky relevantní? Je skutečně na místě jejich velmi odvážná interpretace, které se dopouštěla řada diskutujících v internetových diskuzích?
Vznikem a vývojem vesmíru se zabývá celá řada teorií a hypotéz. Některé jsou pavědecké a pseudovědecké, jiné náboženské a mytologické. Přestože lze bezesporu mezi oběma skupinami najít zajímavé myšlenky, dnes se budeme zabývat pouze teoriemi vědeckými. Respektive pouze jednou z nich, teorií velké třesku, nejúspěšnější kosmologickou teorií všech dob. Její nejnovější verzi možná znáte jako standardní kosmologický model nebo též model ΛCDM. Cesta k věrohodné teorii vzniku a vývoje našeho vesmíru byla ale velmi dlouhá a náročná. Od doby antických filosofů a prvních moderních vědců, přes posměch kosmologům ze strany astronomů a fyziků z jiných oborů až po velké úspěchy v posledních dekádách. Vydejte se na podivuhodnou pouť za poznáním naší vlastní historie.
V únoru 2016 přišla z USA senzační novina, která brzy zaplnila vědecké weby a další sdělovací prostředky. Observatoř LIGO v září 2015 pozorovala gravitační vlny. Přesně po sto letech od předpovědi Alberta Einsteina tak byly gravitační vlny přímo pozorovány, přestože nešlo o první důkaz jejich existence. Americkým pozorováním se uzavřela jedna dlouhá kapitola fyzikálního výzkumu, a co víc, otevřelo se nám nové okno do vesmíru, které umožní prozkoumání mnoha zajímavých jevů. O tom všem si povíme. Nejprve si ale řekněme něco o základních fyzikálních silách a historii výzkumu gravitace.
Proslulý sluneční fyzik a fyzik plazmatu Eugene Newman Parker, po němž se jmenuje Parker Solar Probe, nás navždy opustil 15. 3. ve věku 94 let. 24. března 19:10
Vesmírný teleskop Jamese Webba, který 25. prosince 2021 vynesla evropská raketa Ariane 5, má potenciál výrazně rozšířit současné znalosti o našem vesmíru. Kosmologie, věda zabývající se vznikem a vývojem kosmu, prošla za uplynulé století pozoruhodnou cestu. Od vysmívaného oboru až po špičkovou rychle se rozvíjející oblast, v níž pracují přední vědci naší éry. A neopomeňme ani velký zájem laické veřejnosti způsobený možností získat odpovědi na fundamentální otázky, které lidstvo trápí již od nepaměti. A právě tím je, mimo jiné, dán i obrovský zájem o Webbův dalekohled, jenž sice nemůže nahlédnout až do nejranějšího vesmíru, nicméně uvidí první hvězdy a galaxie, které po velkém třesku vznikly. Což nám umožní upřesnit některé informace, které již o vývoji struktur v počátcích existence kosmu máme díky mnoha dalším observatořím umístěným v kosmickém prostoru. Webbův dalekohled tak naváže na slavný Hubbleův vesmírný dalekohled nebo sondy WMAP a Planck zkoumající reliktní záření. Jaký je ale současný stav kosmologie? Co už o vesmíru víme a co nám zůstává dosud utajeno? V jaké informace doufáme od Webbova teleskopu? A co nového
Kosmické záření, fenomén dráždící fyziky už svým nepřesným názvem, nepřestává překvapovat ani po více než sto letech od svého objevu. Může totiž dosahovat energií milionkrát vyšších než nejlepší urychlovače částic, které má lidstvo k dispozici. Zdroje těchto obřích energií jsou navíc dosud neznámé. K rozřešení záhady bylo vybudováno několik špičkových fyzikálních zařízení, například observatoř Pierra Augera v Argentině, na výzkumu se však významně podílí i řada kosmických observatoří a v poslední době se uvažuje o vypuštění dalších speciálních detektorů kosmického záření například na palubu Mezinárodní kosmické stanice.
Gravitace je síle, kterou zná lidstvo v určité podobě od nepaměti. Její poznání se však velmi vyvíjelo, od prvotních pokusů o seriózní pochopení ve starověkém Řecku, přes Keplerův model až po Newtonovu teorii, která se měla za tak prokázanou, že se jí začalo říkat Newtonův gravitační zákon, nikdo si totiž nedokázal představit, že by byla překonána. Přesně to se však stalo, když německý fyzik Albert Einstein publikoval v roce 1915 obecnou teorii relativity. Současný model gravitace se považuje rovněž za velmi dobře podpořený experimentálními daty, ani za 106 let se fyzikům nepodařilo předložit věrohodnou pokročilejší hypotézu a Einsteinova teorie přežívá všechny pokusy o vyvrácení ze strany odborníků i pseudovědců. A nejen že přežívá, triumfuje na celé čáře. Každý další pokus o nahlodání její důvěry vede naopak k čím dál přesnějšímu potvrzování. Jaké jsou ale vlastně důkazy pro obecnou teorii relativity? To se v závěrečné přednášce cyklu Přednášky z moderní fyziky pořádaného Matematicko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy pokusí nastínit Jiří Podolský z Ústavu teoretické fyziky. Projdeme si tak 3 klíčové klasické důkazy, včetně slavného
Významný americký geolog Leon T. Silver zesnul 31. ledna ve věku 96 let. V 60. a 70. letech se podílel na výcviků astronautů pro přistání na Měsíci. 4. února 20:00
Už více než celé jedno století je platnou teorií gravitace obecná teorie relativity publikovaná Albertem Einsteinem v roce 1915. Od té doby obstála v mnoha experimentech, které si kladly za cíl její prověření, od prvních pokusů při zatměních Slunce v 10. letech minulého století až po moderní kosmologické a astrofyzikální experimenty vyžadující pokročilé technologie, z nichž mnohé úzce souvisejí s kosmickým výzkumem. Povíme si ale i něco o slavném experimentu považovaném za nejlevnější pokus moderní fyziky a o třech základních způsobech prověření Einsteinovy teorie. Nejprve si však musíme udělat stručnou exkurzi do samotné obecné relativity a říci si něco více o jejím původu a významu a o tom, co nám vlastně říká i co nám naopak neříká.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
