General Galactic
Startup General Galactic z jižní Kalifornie plánuje koncem letošního roku vypustit družicio hmotnosti 500 kg, aby demonstroval nový vícerežimový pohonný systém.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup General Galactic z jižní Kalifornie plánuje koncem letošního roku vypustit družicio hmotnosti 500 kg, aby demonstroval nový vícerežimový pohonný systém.
Společnost Terran Orbital, součást skupiny Lockheed Martin a přední poskytovatel satelitních řešení, dnes oznámila jmenování Kwona Parka do funkce vrchního ředitele pro výrobní operace.
Kandidát Bílého domu na post zástupce správce NASA, Matt Anderson, získal na slyšení v Senátu 5. března podporu obou stran a prošel slyšením o potvrzení své nominace.
Polská společnost Liftero bude dodávat chemický pohon pro servisní misi indické firmy OrbitAID na oběžné dráze.
Britský startup Mutable Tactics získal předběžné financování ve výši 2,1 milionu dolarů na vývoj softwaru pro umělou inteligenci, který umožní skupinám vojenských dronů operovat autonomně, a to i v případě narušení družicové navigace a komunikace.
Kanadská telekomunikační společnost Telus souhlasila s převzetím podílu ve společnosti AST SpaceMobile a investicí do pozemní infrastruktury potřebné k připojení předplatitelů k plánované konstelaci přímého připojení k chytrým telefonům operátora.
Senátní obchodní výbor předložil revidovaný návrh zákona o autorizaci NASA, který zavádí některé změny v rámci úsilí agentury o průzkum Měsíce prostřednictvím misí Artemis a zároveň prodlužuje životnost Mezinárodní vesmírné stanice.
Společnost PLD Space získala 180 milionů eur na podporu výroby nosné rakety Miura 5 španělského startupu, což představuje největší kolo financování pro evropskou kosmickou firmu oznámené v tomto roce.
Společnost Redwire představila nový solární panel určený pro masově vyráběné družice, které vyžadují vysoký výkon a zároveň minimalizují hmotnost.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V roce 1957 se do vesmíru vypravil první objekt vyrobený člověkem, šlo o družici Sputnik. Od té doby trvalo jen 4 roky, než se na oběžnou dráhu dostal i člověk. Následující dlouhá desetiletí ovšem platilo, že se na palubách pilotovaných lodí vydávají do vesmíru velmi přísně vybrané osoby, které sice za svou cestu na oběžnou dráhu platit nemusí, na druhou stranu, musí se na tuto svou cestu dlouhé roky speciálně připravovat. Vše se začalo měnit až na počátku 21. století, když se ukázalo, že aby se člověk mohl podívat do vesmíru, stačí zaplatit. Pionýrem vesmírné turistiky se tak stal americký podnikatel Dennis Tito, který se v dubnu roku 2001 podíval na mezinárodní kosmickou stanici ISS. Rekordmanem mezi turisty je dodnes Charles Simonyi, který si cestu do vesmíru zaplatil dvakrát a celkově na oběžné dráze strávil více než 26 dní. Pokud byste se dnes snažili spočítat osoby, kteří si svou cestu na oběžnou dráhu zaplatili, nestačily by vám prsty na obou vašich rukou. O kosmické turistice, jejich počátcích,
V dnešní krátké přednášce po dlouhé době zavítáme na Slovensko, protože i tam je možno shlédnout zajímavé přednášky, které se týkají kosmonautiky. Měli jsme tu již vystoupení prvního slovenského kosmonauta Ivana Bellu, který velmi poutavě povídal o přípravách na svou kosmickou cestu. Zveřejnili jsme i dva záznamy vystoupení docenta Pavola Valka a přednášku RNDr. Pavola Kalinaye o možnostech kosmické výpravy na Mars. Dnes se zaměříme poněkud jiným směrem, zmíníme se o velkém problému dnešní kosmonautiky, o problému, který si člověk svými kosmickými aktivitami způsobil a způsobuje sám. Tímto problémem je kosmické smetí. Co se pod tímto pojmem skrývá? Jde o označení tisíců drobných úlomků, nefunkčních či selhavších družic či horních stupňů raket. Těchto těles je na oběžné dráze více než 100 000 a svým množstvím a hustotou začínají být čím dál větším problémem pro kosmické aktivity všech států. Odhaduje se, že pokud bychom zvážili hmotnost veškerého odpadu na oběžné dráze, dostali bychom se k číslu více než 3 000 tun. O těchto a dalších věcech, které se týkají kosmického odpadu na oběžné dráze nám dnes
V říjnu roku 1997 odstartovala ze startovní rampy SLC-40 na mysu Canaveral raketa Titan IVB sonda Cassini. Jednalo se v té době o nejdražší a nejtěžší meziplanetární sondu, která měla jako svůj cíl zkoumat planetu Saturn, její prstence a systém měsíců. Ke svému cíli dorazila v březnu roku 2004. Zde zahájila svůj mnohaletý průzkum, který byl zakončen v září roku 2017 tím, že sonda byla navedena do horních vrstev atmosféry Saturnu. Pro obyčejné smrtelníky byl patrně tím nejzajímavějším momentem start rakety na sloupu ohně, vědce však samozřejmě nejvíc zajímaly měření řady přístrojů, které byly na sondě umístěny a dneska bychom se proto více chtěli zaměřit na vědeckou část mise Cassiny. Tato sonda se kupříkladu mezi léty 2010-12 ocitla celkem třikrát v okolí šestého největšího měsíce Saturnu, který má jméno Enceladus. Během těchto průletů byla nasbírána řada data, které vědcům ukázaly, že se pod povrchem tohoto měsíce nachází velké množství vody. O výsledích sondy Cassiny nám bude v dnešní přednášce povídat RNDr. Marie Běhounková, Ph.D. z Katedry geofyziky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.
Dnes se v našem přehledu přednášek o kosmonautice vrátíme do září roku 2014 a poslechneme si přednášku známého popularizátora kosmonautiky pana Milana Halouska, pracovníka České kosmické kanceláře a předsedu Astronautické sekce České astronomické společnosti. Ten by nás v rámci své přednášky chtěl provést kalendářem pilotované kosmonautiky mezi zářím roku 2013 a zářím 2014, v jehož rámci si připomeneme všechny jednotlivé události, které se v pilotované kosmonautice přihodili, ať už šlo o starty pilotovaných a zásobovacích lodí či výstupy do volného prostoru. Z hlediska počtu startů se nejednalo o nikterak významné roky. V roce 2013 se uskutečnilo 81 startů na oběžnou dráhu a rok později jich bylo celkem 92. Během obou let bylo zaznamenáno 5 selhání a v případě 3 dalších startů šlo hovořit o selhání částečném. Dohromady se uskutečnilo celkem 9 pilotovaných startů, 5 v roce 2013 a další 4 o rok později. Mezi nejzajímavější starty roku 2013 lze rozhodně započítat obě mise k Marsu, jak americký Maven tak indický Mangalyaan. Pokud jde pak o rok 2014, zde za zmínku dozajista stojí japonská mise Hayabusa2, která měla tehdy
Sonda Rosetta se vydala na svou mnohaletou pouť vesmírem 2. března roku 2004 pod aerodynamickým krytem rakety Ariane 5. Startovalo se, jak už to u této rakety bývá, z evropského kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Cíl této sondy byl v danou chvíli předaleko a sonda se k němu přibližovala více než deset let. Během své cesty se přiblížila ke dvěma asteroidům (2867) Šteins a (21) Lutetia. Až teprve 6. srpna 2014 dorazila na konec své cesty, kterým byla kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Až o více než měsíc později se však sonda stala oběžnicí komety. Jedním z prvních úkolů sondy bylo zmapování celého povrchu komety, aby bylo možno vybrat nejvhodnější místo, kde by mohl přistát malý, 100 kg vážící lander Philae. Ten byl posléze vypuštěn až 12. listopadu 2014 a po strastiplném sestupu a několika poskočeních se mu povedlo první měkké přistání člověkem vytvořeného tělesa na povrchu komety. Jaké byly osudy Rosetty a landeru Philae se více dozvíte v přednášce MUDr. Ing. Vítězslava Kříhy, Ph.D., pracovníka Ústavu radiační onkologie Fakultní nemocnice Bulovka a bývalého dlouholetého pracovníka Katedry fyziky, FEL
V dnešní přednášce se vrátíme k samotným kořenům kosmonautiky, k raketám jako takovým. Co je to vlastně raketa? Je to létající stroj, který se pohybuje pouze na principu akce a reakce. Je pro tyto účely vybavena raketovým motorem. Rakety se samozřejmě nepoužívají jen v kosmonautice či ve vojenství, ale i v zábavné pyrotechnice, kdy jsou využívány při ohňostrojích. Počátky raketové techniky lze hledat v Číně, což samozřejmě souvisí s tím, že jde o zemi, kde byl vynalezen střelný prach. Pokud však dnes řada z nás má na mysli rakety, myslíme tím především moderní obry o velikosti mnoha desítek metrů, které umožnili lidstvu zkoumat Zemi a následně i vesmír z oběžné dráhy, dokázali lidské bytosti dopravit na povrch Měsíce a umožnují již více než dvacet let nepřetržitý pobyt lidstva na Mezinárodní vesmírné stanici. O raketách, jejich historii či principech bude dnes hovořit pan Ing. Ladislav Sieger, CSc, z Katedry fyziky, Elektrotechnické fakulty ČVUT. Tato přednáška vznikla v rámci přednáškového cyklu Fyzikální čtvrtky, které již řadu let pořádá katedra fyziky ČVUT pro studenty, učitele a odborné pracovníky, případně i pro širší veřejnost.
Dnes se podíváme na jednu z nejznámějších aplikací kosmonautiky, kterou navíc všichni velice dobře znáte z každodenního života. Ano, půjde o meteorologii a meteorologické družice. Předpokládám, že každý z vás se někdy podíval před dovolenou či v zimě na internet, kde je jaké počasí, jaká bouřka se odkud žene a s čím můžeme dnes či v nejbližších dnech počítat. Všechna tato data samozřejmě nepochází jen z vesmíru, na řadě z nich se podílí různé pozemní meteorologické stanice, bóje plující na hladině oceánů nebo balóny vypouštěné do atmosféry. Ale už od počátku 60. let se k ke všem těmto pozemním přístrojům připojili i kosmické sondy. První specializovaná meteorologická družice se jmenovala TIROS-1 a vypuštěna byla v roce 1960. Od těch dob však uplynula již hezká řádka let, družice jsou vyspělejší a jsou schopny nám předávat více a více informací. O jejich historii a využití vám už povypráví pan RNDr. Martin Setvák, CSc, z Katedry fyziky atmosféry, Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Tato přednáška vznikla v rámci přednáškového cyklu Fyzikální čtvrtky, které již řadu let pořádá katedra fyziky ČVUT pro studenty, učitele a odborné
V přednáškách, které zde již byly publikovány, jsme se nejednou věnovali zvířecím kosmonautům, tedy živým průkopníkům kosmického cestování, kteří otevřeli lidstvu brány vesmíru. Přestože se dozajista shodneme, že závěry, které z jejich cest na oběžnou dráhu odborníci vyvodili, byli a jsou nesmírně důležité, zatím jsme se příliš nevěnovali druhé rozsáhlé části přírody okolo nás. Mám samozřejmě na mysli rostliny, bez kterých život na této planetě nebyl možný. A pokud bychom jako lidstvo chtěli někdy v budoucnu uvažovat o kolonizaci jiných světů, nevyhneme se tomu, aby sebou rostliny nepřivezli i na tyto nové planety. Název dnešní přednášky by možná někoho mohl přivést na myšlenku, že na Marsu byly nalezeny rostliny, což samozřejmě není pravda. Cílem je naopak divákům vysvětlit, za jakých podmínek by mohl být výskyt rostlinstva na planetě Mars možný. Než se však dnešní přednášející k této části své přednášky dostane, dozvíme se nejprve, jak rostliny a jejich studium probíhalo během celé kosmonautické éry. O tom všem bude v dnešní krátké přednášce hovořit Ing. Jan Lukačevič, odborný pracovník a doktorand na
Již více než rok se vám na stránkách subdomény přednášky snažím nabízet archivní záznamy již minulých přednášek, které se z části či plně zabývají kosmonautikou. Tyto archivní záznamy jsou čas od času přerušovány upozorněními na přednášky budoucí. Jedním z nich je i článek dnešní. V něm se zároveň pokusím o určitý experiment, protože zde nebudu diváky upozorňovat na jedno budoucí vystoupení, ale rovnou na dvě současně. Za oběma přenosy stojí IQLANDIA, vědeckotechnické vzdělávací centrum, které v Liberci nabízí dětský vědecký park, science centrum pro starší a provozuje zde i planetárium.
V pondělí 11. října v podvečer proto neváhejte včas zapnout své monitory. Nejprve přijde v 17:00 na řadu Martin Gembec, redaktor serveru Kosmonautix, který nás ve svém pravidelném pořadu seznámí s novinkami v astronomii a kosmonautice. Jako vždy se nejprve dozvíme, co je možno vidět na noční obloze, poté nám ukáže zajímavé astrofotografie z českých luhů a hájů a rozhodně ve svém vystoupení nezapomene zmínit i zajímavosti z kosmonautiky za uplynulý týden.
Po skončení Martinova vystoupení dostanete několik minut na doplnění tekutin a opět vám doporučím se pohodlně posadit,
Již řadu desetiletí pomáhá kosmonautika řadě oborů při jejich bádání. Oborem, který si však dnes bez kosmonautiky takřka neumíme již představit, je bezesporu astronomie. Od samotného počátku kosmonautiky byly do vesmíru prostřednictvím nosných raket vynášeny sondy, které nejprve upřesňovali poznatky o okolí naší mateřské planety, aby se potom cíle kosmických družic a sond posouvali dál a dál do hlubin kosmu. Jen tak lze totiž lépe pochopit vesmír, jeho uspořádání a strukturu. Při svém bádání se zaměřují i na počátek vesmíru, na tzv. Velký třesk. Jedná se o dobu, kdy byl vesmír extrémně hustý a horký a od té doby dochází k jeho neustálému rozpínání. Pozůstatkem z toho období je reliktní záření, které přichází na Zem ze všech směrů. Na jeho studium byla na oběžnou dráhu vypuštěna řada kosmických sond. Patří mezi ně první specializovaná družice COBE, který byla vypuštěna v roce 1989. V roce 2001 na ni navázala WMAP. Na další družici jsme si museli počkat do roku 2009, kdy evropská kosmická agentura ESA vypustila družici Planck. Nejen o těchto družicích bude ve
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.