FCC
Ekologické skupiny naléhají na FCC, aby pozastavila aplikace orbitálních datových center
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Ekologické skupiny naléhají na FCC, aby pozastavila aplikace orbitálních datových center
Společnost Exploration Company, německá společnost zabývající se vesmírnou dopravou, založila TEC Federal, subjekt se sídlem ve Spojených státech, který jí umožní soutěžit o vládní programy a zakázky. Společnost také otevřela dveře své nové laboratoře Rapid Innovation Lab v texaském Houstonu.
Kancelář amerického ministerstva vnitra hledá informace o konceptech pro provádění startů na oběžnou dráhu z mořských plošin, což je součást širšího úsilí federální vlády o snížení přetížení stávajících kosmodromů.
Letecký úřad FAA uzavřel vyšetřování nestandardního chování motorů na SuperHeavy během mise IFT-12. Vyčistila se tak administrativní překážka pro 13. letový test.
Floridský startup spustil komerční demonstraci technologie pohonu družic na jaderný pohon. Mise City Labs testuje zdroj elektrické energie poháněný tritiem, který by mohl umožnit budoucím kosmickým lodím a autonomním sondám provoz po celé roky, aniž by se musely spoléhat výhradně na solární panely nebo konvenční baterie.
Čínský vládní orgán zveřejnil seznam členů národního konsorcia pro komerční vesmírné projekty, který nabízí vzácný ukazatel toho, které společnosti stát považuje za zavedené hráče.
Federální komunikační komise schválila projekt družice společnosti Reflect Orbital, která bude testovat schopnost odrážet sluneční světlo do nočních oblastí. Tento projekt ostře kritizují astronomové i environmentalisté.
Ve věku 74 let zemřel v pátek 10. července 2026 druhý bulharský kosmonaut Alexandr Alexandrov. Do vesmíru se podíval v rámci programu INTERKOSMOS. Při této misi se podíval v roce 1988 na ruskou stanici MIR při misi Sojuz TM-5.
Společnost Fi, která se zabývá technologiemi pro domácí mazlíčky, 8. července spustila sledovací zařízení pro psy, které využívá službu T-Satellite s podporou Starlink od společnosti T-Mobile, aby bylo možné zůstat připojeni napříč Spojenými státy, a to i mimo pozemní síť telekomunikačního operátora.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Přelom září a října jsme se v našem pravidelném seriálu rozhodli věnovat kosmonautům. V pondělí jsme si představili prvního československého kosmonauta a dnes bych Vás rád seznámil s prvním kosmonautem Slovenské Republiky. Dnešní vyprávění považuji za poměrně unikátní, plukovník Ing. Ivan Bella zde dosti podrobně popisuje, jak probíhala příprava na jeho vesmírnou cestu, cesta samotná a nezapomene samozřejmě zmínit i svůj pobyt na orbitální dráze. O všem hovoří detailně a když je potřeba, nezaváhá použít i ruce či okolní předměty. Ing. Ivan Bella se narodil v roce 1964 v Dolné Lehotě. Mezi léty 1979-83 navštěvoval gymnázium v Banské Bystrici a poté až do roku 1987 studoval na Vysoké vojenské škole v Košicích. Od roku 1983 je pilotem, později se stal i pilotem stíhacích letadel. Létal na strojích Mig-21 a Su-22. Od roku 1993 sloužil na 33. letecké základně stíhacích a bombardovacích letadel v Malackách. V roce 1997 bylo oznámeno, že Slovensko odepíše 20 milionů dolarů ruského dluhu za osmidenní pobyt svého občana na kosmické stanici Mir. Byl zahájen velký výběr potenciálních kandidátů a v únoru 1998 dorazilo do Moskvy kvarteto vojenských pilotů ve
Poslední zářijový týden bych v našem přehledu kosmonautických přednášek věnoval kosmonautům. Svou pozornost dnes zaměříme na prvního kosmonauta, který nebyl občanem SSSR či USA. Ing. Vladimír Remek se narodil v roce 1948 v Českých Budějovicích, jeho otec byl Slovák a matka Češka. Díky povolání svého otce, který byl vojenský pilot, se malý Vladimír v průběhu let přestěhoval nejprve do Brna a následně do Čáslavi, kde v roce 1966 složil maturitu. Poté se rozhodl stát vojenským letcem, takže nastoupil do Vyššího leteckého učiliště v Košicích, které úspěšně absolvoval v roce 1970. O dva roky později nastoupil na Vojenskou leteckou akademii v Moskvě, kterou absolvoval o čtyři roky později. Po skončení studií měl stát zástupcem velitele pluku, ale místo toho byl zahájen výběr kandidátů pro kosmický let. Do nejužšího výběru se dostali čtyři, Ladislav Klíma, Michal Vondroušek, Oldřich Pelčák a sám Vladimír. Jak všichni víme, do vesmíru se Vladimír vypravil 2. března roku 1978 jako první československý či evropský kosmonaut spolu se svým velitelem Vladimírem Gubarevem na palubě lodi Sojuz-28. Po skončení kosmického letu létal nadále
Tento zářijový týden jsem se rozhodl věnovat velkým postavám české a československé popularizace astronomie a kosmonautiky. První díl jsem věnoval panu docentu Luboši Perkovi a druhý Antonínu Vítkovi a dnes se opět zastavíme u kosmonautiky. Rád bych Vám rád představil pana docenta Jana Koláře, současného ředitele České kosmické kanceláře a dlouholetého popularizátora kosmonautiky. Od absolvování na ČVUT v Praze v roce 1967 se řadu let zabýval možnostmi využívání družicových dat pro sledování zemského povrchu. Od roku 1975 začal věnovat problematice dálkového průzkumu Země. V roce 1981 založil laboratoř dálkového průzkumu na Stavební fakultě ČVUT. V letech 1984 až 1992 byl místopředsedou Československé komise pro kosmický výzkum. Ti starší z vás si ho však nejsnáze vybaví, když si zavzpomínají na patrně nejsledovanější televizní přenos všech dob, kterým bylo přistání Neila Armstronga a Edwina Aldrina v červenci 1969. Docent Jan Kolář toto přistání komentoval společně s Antonínem Vítkem a Josefem Koubkem pro Československou televizi. V dnešní přednášce nám povypráví o českém a československém kosmickém výzkumu, o jeho úspěších i úskalích, přednáška samotná pochází z přednáškového cyklu Pátečníků. Po Janu Koláři je pojmenovaná planetka
Počátky popularizace kosmonautiky v naší zemi jsou poměrně úzce spjaté s mladými nadšenci, kteří počátkem 60. let studovali na různých vysokých školách a spojovalo je jediné, zájem o podivuhodné objekty létající mimo atmosféru naší planety Země. Z těchto nadšenců se časem zrodil legendární klub SPACE, který je zkratkou názvu Spolek Pracovníků v AstronautiCE a zároveň odkazuje na anglický název pro vesmír. V 60-80. letech jste články z jejich pera mohli potkávat na stránkách časopisu Letectví a kosmonautika, či při občasných přednáškách pro pionýrské oddíly v různých městech naší krajiny. Hlavou tohoto neformálního spolku byl nesesaditelný generální tajemník Antonín Vítek, který v roce 1969 komentoval spolu s Janem Kolářem pro Československou televizi legendární přistání Apolla 11. Mimochodem, náhledová fotka zobrazuje zmíněné pány v okamžiku přenosu. Mgr. Antonín Vítek CSc. zůstal kosmonautice věrný takřka až do posledních dnů a ještě na počátku 21. století komentoval pro Český rozhlas budování ISS. Navždy nás pak opustil v roce 2012 ve věku 72 let. Po Antonínu Vítkovi je pojmenována planetka (30253) Vítek. Dnešní přednášku jsem zvolil tak, abychom na tohoto legendárního popularizátora kosmonautiky zavzpomínali.
Dne 17. září 2020 zemřel ve věku 101 let významný český astronom Doc. RNDr. Luboš Perek, DrSc, dr.h.c. Byl to člověk, který se v 60. letech významným způsobem zasadil o výstavbu dvoumetrového dalekohledu na Ondřejovské hvězdárně a mezi lety 1968-1975 let vedl Astronomický ústav Československé akademie věd. Řadu dalších let se následně věnoval problematice pravidel kosmického prostoru a upozorňoval na rostoucí množství kosmického smetí. V době, kdy pracoval v Ondřejově, se na počátku 70. let setkal i s velitelem posádky Apolla 17 Eugenem Cernanem, který k nám tehdy přivezl československou vlajku a nikdo z oficiálních představitelů státu se s ním nechtěl sejít. Jeho patrně nejvýznačnější publikací se stal Katalog galaktických planetárních mlhovin, který v roce 1967 vydal spolu se svým bývalým doktorandem a dalším významným astronomem Lubošem Kohoutkem. Po Luboši Perkovi je pojmenována planetka (2900) LubosPerek. Dnešní přednáškou bych tak chtěl vzdát poctu tomuto významnému českému astronomovi, který se rovněž zapsal i do dějin české a československé kosmonautiky. Přednáška bude poněkud kratší, než na našem serveru bývá obvyklé, ale bylo nutno brát ohled na to, že panu docentovi bylo
Vážení čtenáři a vlastně i diváci, kteří čtete či sledujete tuto subdoménu serveru kosmonautix.cz. Od startu uběhlo už 14 dní a proto by stálo za to se s vámi podělit o několik informací k dalšímu provozu. Chtěl bych zde probrat zveřejněné přednášky, v krátkosti zmínit témata, které jsem vám za tuto dobu zvládl nabídnout, probrat i současnost a zmínit i několik slov o budoucnosti.
Za uplynulých 14 dní bylo na tomto serveru zveřejněno celkem 13 záznamů přednášek. Snažil jsem tak představit vám poměrně široký záběr, který se skrývá pod prostým slovem kosmonautika. Podívali jsme se na počátky raketové techniky na začátku 20. století, pokračovalo se prvními živými tvory ve vesmíru, poslechli jsme si o počátcích průzkumu našeho Měsíce a v několika přednáškách jsme zmínili i průzkum planet naší sluneční soustavy či lety ke hvězdám. Rozhodně jsme přitom nezapomínali i na žhavou současnost, kterou má asi řada z vás spojenou s firmou SpaceX a pokusili jsme se nahlédnout i do budoucnosti.
Dnes jsem pro vás vybral přednášku pracovníka České kosmické kanceláře a popularizátora kosmonautiky Michala Václavíka, který má díky své práci vynikající a naprosto originální informace o kosmonautice, ať už jde o pilotované mise či bezpilotní sondy. V přednášce vám představí společný projekt Evropské kosmické agentury a ruského Roskosmosu, který asi všichni znáte pod názvem ExoMars. Jedná se o dvoudílnou misi. Během první mise byla v roce 2016 k Marsu odstartována sonda TGO, jejíž součástí byl i přistávací modul EDM nazvaný též Schiaparelli. V přednášce se dozvíte, jaké jsou úkoly sondy na oběžné dráze a jaký byl osud přistávacího pouzdra. V další části přednášky nám poté Michal Václavík představí přípravy druhé části tohoto společného projektu. Podle plánů z roku 2019 se mělo startovat letos a ruská raketa Proton-M měla vynést k Marsu ruskou přistávací platformu Kozáček a evropský rover Rosalind Franklin. My už dnes však víme, že letos v březnu byla mise odložena na rok 2022. Přes tento nepříjemný fakt vás rozhodně čeká informacemi nabitá přednáška, která pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.
Známý popularizátor přírodních věd a zejména pak fyziky, prof. RNDr. Petr Kulhánek CSc., nám v dnešní přednášce povypráví o Hubblově vesmírném dalekohledu. Dozvíte se, které všechny přistroje na dalekohledu jsou, jak se dalekohled otáčí a jak je stabilizován. Zmíní pozadí jeho vzniku, dopravení na oběžnou dráhu při misi STS-31 raketoplánu Discovery. Probere s námi vady, které byly po jeho vypuštění zjištěny. Protože byl dalekohled stavěn tak, aby mohl být opravován pomocí raketoplánů, přijde i řeč na servisní mise. Nikoho z Vás, kdo přednášky pana profesora Kulhánka znáte lépe, asi nepřekvapí, že její část věnoval i zajímavým objevům, které se díky dalekohledu uskutečnily. Řeč tak bude o porodnicích hvězd, hlubokém poli, snímcích hvězdy Betelgeuze aj. Zkrátka a dobře, pro ty z vás, kteří máte styl pana Kulhánka rádi, je tato přednáška nezbytností. A za sebe se přiznám, překvapilo mě, že věnoval jednu ze svých přednášek i kosmonautice. Přičemž dodávám, těch nekosmonautických přednášek je drtivá většina a co jsem měl příležitost vidět, všechny jsou skvělé. Přednáška se uskutečnila k desátému výročí poslední servisní mise raketoplánu STS-125, která
Přednáška vybraná pro dnešní den bude po kratší odmlce opět pocházet z vlastních zdrojů serveru kosmonautix. Přednášejícím je Martin Gembec a jako téma si vybral budoucí pilotované lodě americké kosmonautiky. Pochází z počátku roku 2016, informace obsažené v ní odpovídají tedy dané době. Autor nám nejprve povypráví o historii raketoplánů SpaceShipOne a SpaceShipTwo, zmíněna bude i havárie VSS Enterprise z roku 2014. Pokračovat bude druhou suborbitální lodí, raketou New Shepard firmy Blue Origin a kapslí, která bude vozit posádky a náklad na hranice vesmíru. V další části přednášky přešel autor na orbitální kosmonautiku. Nejdříve nás autor seznámil s tehdejším postupem vývoje lodi Orion, která má za několik let dopravit opět člověka na povrch Měsíce. Na závěr si pak nechal oba kontraktory programu komerční dopravy posádek na ISS, tedy firmy Boeing a SpaceX a jejich kosmické lodi Starliner a Crew Dragon. Svou přednášku Martin Gembec bohatě prokládal videi, nebudeme teda na rozdíl od běžných přednášek omezeni jen na statické fotky.
Pro většinu fanoušků kosmonautiky jsou starty raket něco, co všichni rádi sledujeme. Třešničkou na dortu jsou pak starty mířící do hlubin naší sluneční soustavy, ano, hovořím tu o meziplanetárních misích. Pokud jde jen o sondy, které obíhají cílovou planetu či měsíc z oběžné dráhy, je vše v pořádku. Příkladem zde může být sonda Cassiny. Ale víte, že měla i přistávací modul? A pokud se chystá přistání na tělesech sluneční soustavy jako je planeta Mars, měsíce Europa, Enceladus a dalších, je potřeba zvýšené opatrnosti při přípravě sondy, aby pokud možno nedošlo k zavlečení pozemských organismů na jejich povrch. Pokud bychom navíc chtěli dopravit vzorky tělesa zpět na Zemi, rovněž bude zapotřebí opatrnosti. V dnešní přednášce na téma planetární ochrany bude hovořit Julie Nováková z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, která se ve svém volném čase svěnuje psaní sci-fi, fantasy či detektivek. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.