FCC
Ekologické skupiny naléhají na FCC, aby pozastavila aplikace orbitálních datových center
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Ekologické skupiny naléhají na FCC, aby pozastavila aplikace orbitálních datových center
Společnost Exploration Company, německá společnost zabývající se vesmírnou dopravou, založila TEC Federal, subjekt se sídlem ve Spojených státech, který jí umožní soutěžit o vládní programy a zakázky. Společnost také otevřela dveře své nové laboratoře Rapid Innovation Lab v texaském Houstonu.
Kancelář amerického ministerstva vnitra hledá informace o konceptech pro provádění startů na oběžnou dráhu z mořských plošin, což je součást širšího úsilí federální vlády o snížení přetížení stávajících kosmodromů.
Letecký úřad FAA uzavřel vyšetřování nestandardního chování motorů na SuperHeavy během mise IFT-12. Vyčistila se tak administrativní překážka pro 13. letový test.
Floridský startup spustil komerční demonstraci technologie pohonu družic na jaderný pohon. Mise City Labs testuje zdroj elektrické energie poháněný tritiem, který by mohl umožnit budoucím kosmickým lodím a autonomním sondám provoz po celé roky, aniž by se musely spoléhat výhradně na solární panely nebo konvenční baterie.
Čínský vládní orgán zveřejnil seznam členů národního konsorcia pro komerční vesmírné projekty, který nabízí vzácný ukazatel toho, které společnosti stát považuje za zavedené hráče.
Federální komunikační komise schválila projekt družice společnosti Reflect Orbital, která bude testovat schopnost odrážet sluneční světlo do nočních oblastí. Tento projekt ostře kritizují astronomové i environmentalisté.
Ve věku 74 let zemřel v pátek 10. července 2026 druhý bulharský kosmonaut Alexandr Alexandrov. Do vesmíru se podíval v rámci programu INTERKOSMOS. Při této misi se podíval v roce 1988 na ruskou stanici MIR při misi Sojuz TM-5.
Společnost Fi, která se zabývá technologiemi pro domácí mazlíčky, 8. července spustila sledovací zařízení pro psy, které využívá službu T-Satellite s podporou Starlink od společnosti T-Mobile, aby bylo možné zůstat připojeni napříč Spojenými státy, a to i mimo pozemní síť telekomunikačního operátora.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Vážení a milí diváci a zájemci o kosmonautiku, po delší době bych vás rád opět pozval na přednášku, která se teprve uskuteční. Přenášejícím bude pan Milan Halousek, známý popularizátor kosmonautiky, pracovník České kosmické kanceláře a předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti. Za přenosem stojí IQLANDIA, vědeckotechnické vzdělávací centrum, které v Liberci nabízí dětský vědecký park, science centrum pro starší a provozuje zde i planetárium. Přednáška je plánována na středu 14. prosince v 18:00.
Nyní bych předal slovo Martinu Gembecovi, který pro vás připravil krátké shrnutí mise Apolla 17.
Program Apollo je dnešníma očima neuvěřitelně úspěšný počin v dobývání vesmíru. Bylo to období tzv. studené války, a tak se i hodně riskovalo. Ještě během příprav zahynula přímo na rampě v kosmické lodi posádka Apolla 1. Později je známý případ mise Apollo 13, kdy astronauti museli přežít nehodu na servisním modulu a přežili návrat k Zemi díky zdrojům v lunárním modulu. Také Apollo 8 je zajímavá mise. Šlo teprve o druhý start Saturnu V po jeho úspěšném testu v rámci Apolla 6. A kabina s třemi astronauty tehdy rovnou oblétla Měsíc. Nakonec
Dalekohled Jamese Webba byl na oběžnou dráhu vyslán 25. prosince 2021 z francouzské Guyany, konkrétně z kosmodromu Korou, který zde provozuje Evropská kosmická agentura. Od té doby se pozemnímu řídícímu středisku podařilo jej kompletně rozvinout a uvést do provozu tak, že od 11. července letošního roku začal na Zemi posílat první vědecká data. Jedná se zkrátka o unikátní přístroj a je tak pochopitelné, že se toto zařízení ocitlo v centru pozornosti jak akademické obce, tak i laické veřejnosti. O dalekohledu samotném se sice na našich stránkách hovořilo již často, ale i tak si myslím, že dalekohled samotný si onu pozornost jednoznačně zaslouží. V dnešní přednášce se podíváme nejen na dalekohled samotný, ale i na další budoucí kosmické dalekohledy, které nás doufám v budoucnosti čekají. Dnešní přednášku si pro vás připravila Hvězdárna a planetárium Brno a vystoupili v ní RNDr. Michal Zajaček, odborný pracovník Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky z Masarykovy univerzity v Brně a RNDr. Martin Ferus, Ph.D., z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.
Dnes se po kratší odmlce vrátíme k meziplanetárním sondám, které spolu s pilotovanou kosmonautikou dozajista patří k těm nejzajímavější misím, které světová kosmonautika nabízí laické i poučené veřejnosti. Sonda InSIGHT, o které bude v dnešní přednášce řeč, dozajista nevyniká žádnou pohyblivostí, přesto se jedná o unikátní sondu, která má za svůj hlavní cíl prozkoumat nitro rudé planety. Její počátky se datují do prvního desetiletí 21. století, kdy tato mise byla jedním z 28 návrhů nízkorozpočtového programu Discovery. O rok později se poté sonda propracovala už mezi finalisty a její realizace byla pak definitivně odklepnuta v srpnu roku 2012. Plánovaná cena této mise byla 425 milionů dolarů, ve kterých nebyla započítána nosná raketa. Původně se start plánoval v roce 2016, ovšem netěsnosti vakuového kontejneru pro seismometr vyústili jednak v dvouletý odklad startu a také v navýšení rozpočtu mise o dalších 150 milionů dolarů. Sonda se nakonec do vesmíru vydala v květnu roku 2018 na raketě Atlas V a na Marsu přistála o dlouhých sedm měsíců později. Více o této sondě se dozvíte v dnešní přednášce. Dnešním přednášejícím bude český geolog Mgr. Petr Brož, Ph.
Dva měsíce před tím, než se Apollo 8 vydalo v prosinci 1968 s posádkou ve složení Frank Borman, James Lovell a William Anders na historickou šestidenní misi k Měsíci, prověřili Walter Schirra, Donn Eisele a Walter Cunningham systémy kosmické lodi Apollo 7 při jedenáctidenní testovací misi na oběžné dráze Země. Pro první pilotovaný let Orionu, tedy pro misi Artemis II, byl zvolen přístup kombinující prvky obou těchto misí. Trajektorie byla navržena podle míry rizika, kterou jsou manažeři NASA ochotni přijmout.
Počátky spolupráce v kosmonautice lze hledat na počátku 70. let, kdy USA a SSSR začaly uvažovat o společných misích. Prvním výsledkem pak byl program Sojuz-Apollo. V 80. letech následovalo ochlazení vztahů, ale od konce studené války začaly obě kosmonautické velmoci opět spolupracovat a výsledkem této kooperace byla Mezinárodní kosmická stanice, která do dnešních dnů krouží nad našimi hlavami. Dlouhá léta to pak vypadalo, že věčnému soupeření a neshodám je již navždy konec. Bohužel, koncem února letošního roku zaútočila vojska Ruské Federace na Ukrajinu a většina států světa na tyto události zareagovala po svém. Postupně začaly v mnoha oborech lidské činnosti přerušovat své vztahy s Ruskem. Jednou z oblastí, která byla citelně zasažena, byla i kosmonautika. Záznam, který bych vám rád dnes nabídl, je velmi aktualizovaná verze jedné starší přednášky Ing. Tomáše Přibyla, kurátora letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přednáška se uskutečnila v prostorách Muzea Vysočiny v Jihlavě.
Na tomto serveru jste byli po dlouho dobu zvyklí vídat záznamy přednášek, které se týkají kosmonautiky. Protože jsme však již vyčerpali všechny mě dostupné záznamy, další nové přednášky přichází jen pomalu. Tu dnešní pro vás připravil šéfredaktor serveru Kosmonautix, Dušan Majer, v rámci svého vystoupení na půdě Hvězdárny a planetária Brno. Téma přednášky samotné, jak je ostatně vidět už z jejího názvu, se týká současných plánů americké NASA, která se už od počátku nového tisíciletí snaží o návrat na Měsíc. V prvním desetiletí 21. století se tak dělo pod hlavičkou programu Constellation. Ten však byl v roce 2009 zrušen. Poté následovalo několik let opatrného přešlapování, i tak se však vývoj nezastavil. Úsilí o opětovné dosažení Měsíce bylo následně oficiálně obnoveno v roce 2017, když byl odstartován program Artemis. V jeho rámci by mělo v tomto desetiletí dojít k vybudování stanice Gateway u Měsíce a lidská noha by se měla již navždy vrátit na Měsíc. Pro tyto účely bude vyvinutá obří raketa SLS či kosmická loď Orion, pro kterou dodává servisní modul evropská ESA. O všech těchto
Vážení diváci a čtenáři tohoto webu, dovolte mi vás opět pozvat na přednášku budoucí, která by pro vás měla shrnout kosmonautické dění za druhé čtvrtletí roku 2022. Tuto přednášku pro vás, jako ostatně vždy, připravil šéfredaktor serveru Kosmonautix, Dušan Majer. Protože je tento přehled vždy informačně nabitý, pojďme rovnou na představení jednotlivých bodů a začneme v měsíci dubnu. Tehdy se uskutečnila mise Transproter-4, při které vynesla raketa Falcon 9 mimo jiné i českou družici BDSat-1. Pro další zajímavost zůstaneme u společnosti SpaceX a jen se přesuneme z mysu Canaveral do Kenedyho vesmírného střediska, odkud 8. 4. opět na Falconu 9 odstartovala k ISS první americká soukromá návštěvnická posádka. Poslední dubnová zpráva se zaměří na doporučení vědců, kteří navrhují americké NASA zaměřit svou pozornost na průzkum planety Uran. Měsíc květen nám konečně přinesl úspěšný reparát v podání firmy Boeing a díky kterému se konečně přiblížila první pilotované misi své lodi Starliner. Koncem května jsme se také dočkali 11. české družice Planetum-1 v rámci mise Transporter-5. Stranou pozornosti v tomto měsíci by neměl zůstat i první pokus firmy
Dalekohled Jamese Webba je společným projektem Amerického úřadu pro letectví a vesmír NASA, Evropské kosmické agentury ESA a Kanadské kosmické agentury CSA. Jeho vývoj byl zahájen v polovině 90. let a dokončen byl v roce 2016, kdy započaly rozsáhlé zkoušky. Patrně všichni máme v paměti jeho úspěšný start na raketě Ariane 5, který se odehrál na 1. svátek vánoční roku 2021. Po dosažení cílové oběžné dráhy v libračním bodě L-2 započalo rozkládání, dochlazování a kalibrace všech přístrojů. Tato fáze je v současné chvíli však již za námi a 12. července roku 2021 bychom se měli dočkat prvních barevných vědeckých snímků. Přednášejícím, který by nám měl dnes tento dalekohled představit blíže, je pan RNDr. Michal Zajaček, odborný pracovník Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky z Masarykovy univerzity v Brně. Přednáška byla pronesena na půdě Fakulty matematiky, fyziky a informatiky Univerzity Komenského v Bratislavě.
Vážení diváci a čtenáři našeho webu, po nějaké době bych Vás opět rád pozval na budoucí kosmonautickou přednášku, která se bude zabývat centrálním tělesem naší soustavy, tedy Sluncem. Toto největší těleso naší soustavy je už několik století pozorováno ze Země a od 60. let 20. století je i objektem pozorování kosmických sond. Jen v současné době se sledováním Slunce věnuje aktivně celkem 7 sond. Autor přednášky, kterým je Doc. Mgr. Michal Švanda, Ph.D., pracovník Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR, by se však hlavně chtěl věnovat dvěma nejnovějších sondám, kterými jsou Parker Solar Probe a Solar Orbiter. První zmíněnou sondu vyslala ke Slunci v roce 2018 americká NASA na raketě Delta IV a má za cíl lépe prozkoumat sluneční korónu a zjistit více o mechanismu slunečního větru. Sondu Solar Orbiter si nechala postavit evropská ESA, jde však o společný evropsko-americký projekt, a do vesmíru ji dopravila americká raketa Atlas V v roce 2020. Nejzásadnější objevy mají obě sondy teprve před sebou, přesto se již teď nashromáždila řada zajímavých objevů, o kterých by měla být dnešní přednáška.
Jak všichni víte, na tomto serveru se pro vás snažíme již třetím rokem sbírat všechny možné a dostupné přednášky z oblasti kosmonautiky. Jedinou výjimkou z tohoto ustáleného schématu je pořad Sedmikrásky, který pro vás již delší dobu připravuje na serveru youtube Hvězdárna a planetárium Brno. Vystupují v něm ředitel Hvězdárny pan Mgr. Jiří Dušek PhD. a redaktor českého rozhlasu Brno, pan Jiří Kokmotos. Hlávním tématem tohoto pořadu je astronomie, ovšem čas od času se téma pořadu mírně odchýlí a vy máte možnost zavítat i do příbuzných vědních oborů. Většinou tento pořad moderují pouze oba zmínění hlavní protagonisté, ale i čas od času si také pozvou zajímavé hosty, které ustálené schéma zpestří. Na nedělní večer si ovšem pánové pozvali jednoho z nejznámějších popularizátorů kosmonautiky v naší zemi, kterým je Ing. Tomáš Přibyl, kurátor Technického muzea v Brně, který bude hovořit na téma vesmírné spolupráce. Pořad začíná v neděli večer ve 20:00 a vy jste všichni srdečně zváni.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.