Články autora 'Michael Voplatka':

Dawn bude mít zpoždění

úvodní obrázek

Americká sonda Dawn zkoumající dvě největší tělesa pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem bude na svém příletu k trpasličí planetce Ceres opožděna. Dawn odstartovala ze Země v roce 2007 a zamířila si to k planetce Vesta. Tu podrobně zkoumala z její oběžné dráhy od července 2011 do září 2012, kdy se vydala na druhé putování, jehož cílem je trpasličí planetka Ceres s průměrem 975 km. Tam měla sonda dorazit v březnu příštího roku. NASA ale oznámila, že se Dawn přibližně o jeden měsíc opozdí. Proč?

Čína se chystá na další krok

úvodní obrázek

Čínská kosmická stanice Tiangong-1, která byla na oběžnou dráhu vynesena v roce 2011, se chýlí ke svému definitivnímu zániku. Jak to bude s jejím nástupcem? Původní plán byl vypustit Tiangong-2 už v roce 2013, přičemž trojka se mohla začít stavět už v roce 2016. Zkušenosti a poznatky získané z provozu a konstrukce prvních dvou stanic Tiangong mají vyústit ve vybudování větší stanice složené z několika modulů. Plán byl ovšem mírně pozměněn a projekt Tiangong-2 byl odsunut o několik let. Důvody jsou zřejmé. Konstrukce i provoz vesmírné stanici není procházka růžovým sadem. I ambiciózní Čína tak posouvá své plánované termíny doprava. Kdy se tedy dočkáme další čínské chlouby kroužící nad našimi hlavami?

Rosetta včera vstoupila do další fáze

úvodní obrázek

O Rosettě se u nás můžete dočíst čím dál častěji. Není divu. Po dlouhých deseti letech se teprve na začátku srpna dostala téměř na dotek ke svému cíli. Jen několik měsíců před tímto jejím příletem jsme začali dostávat první rozmazané snímky komety a přístroje sondy se uváděly do provozu. V těchto dnech jsme však přesyceni úchvatnými fotografiemi jádra komety a čas od času dostáváme i zajímavé zprávy týkající se naměřených vědeckých dat. Rosetta se neohroženě přibližuje ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko. Včera se k ní dostala na klíčovou vzdálenost a vstoupila tak do další důležité fáze.

Poselství vzdáleným civilizacím

úvodní obrázek

„Po celý svůj život jsem uvažoval o životě mimo Zemi. Je život také na všech těch nespočtech planet, o kterých si myslíme, že obíhají okolo cizích sluncí? Mohou se nám bytosti z cizích světů podobat nebo jsou ohromně odlišné? Z čeho jsou tvořeni? Jak je běžné to, čemu říkáme život v obrovské galaxii Mléčné dráhy? Podstata života na Zemi a hledání života mimo ní jsou dvě strany jedné otázky: pátrání po tom, kým jsme.“ Touto citací legendárního vědce Carla Sagana začíná dnešní trochu netradiční článek. Článek o zprávách, které jsme zaslali k cizím světům v naději, že je zachytí nějaká inteligentní forma života.

SpaceX si postaví vlastní kosmodrom

Úvodní obrázek

Po několika letech plánování a mnoha nutných administrativních krocích je firma SpaceX na nejlepší cestě ke stavbě svého vlastního kosmodromu. Bude se jednat o historicky první soukromý kosmodrom na světě, ze kterého budou startovat rakety na oběžnou dráhu Země. O této události jsme vás již krátce informovali v jednom z našich Kosmotýdeníků. Dnes se k této zprávě vracíme a rozebíráme ji poněkud podrobněji. Co všechno stavbě soukromého kosmodromu předchází? Kde bude umístěn? Jak bude vypadat? Kdy z něj odstartuje první raketa? Na všechny tyto otázky a některé další vám odpoví náš dnešní článek.

Kosmonautické kvízy 7. díl – Rosetta

Máme zde další čtvrtek a vy už možná očekáváte další prázdninový kvíz. Stalo se již zvykem, že v tento den vám nabízíme možnost trochu si procvičit znalosti v určitých oblastech kosmonautiky. Jako téma pro dnešní kvíz jsme vybrali Rosettu. Ta se po mnohaleté cestě konečně dostala ke svému cíli a největší kosmonautické dobrodružství tohoto roku tak začalo. Unikátnost a význam této mise je ostatně vidět i v masmédiích, které se obyčejně kosmonautice příliš nevěnují. Proto zabrouzdejte v paměti, otevřete mysl, vzpomeňte si, co všechno o Rosettě víte a pusťte se do následujících dvaceti otázek, které se týkají první lidské sondy na oběžné dráze komety.

Poslední let evropského náklaďáku

úvodní obrázek

30. července v časných ranních hodinách našeho času, se vydal na svou cestu k Mezinárodní vesmírné stanici poslední exemplář evropské nákladní lodi ATV (Automated Transfer Vehicle). Z hlediska místního času v Kourou bylo ale teprve 16 minut před půlnocí 29. července. V našem dnešním článku se podíváme na to, jak se ATV-5 Georges Lemaître na svou cestu připravoval, jaký konkrétní náklad na oběžnou dráhu dopravil, proč odstartoval později, než bylo plánováno, co je na této misi výjimečného, a proč je vůbec poslední evropskou nákladní lodí, když Mezinárodní vesmírná stanice bude fungovat nejméně do roku 2020.

Kosmonautické kvízy 4. díl – ESA

Je zde již čtvrtý červencový čtvrtek a to znamená, že jsme pro vás připravili další kvíz našeho letního seriálu. Po kvízech zaměřených na Mezinárodní vesmírnou stanici, Curiosity a raketu SLS se dnes můžete těšit na sadu dvaceti otázek týkající se ESA, její historie, současnosti i budoucnosti. Pro ty z vás, kteří čtou náš seriál o Evropské kosmické agentuře, by neměl být problém odpovědět na většinu otázek. Při vytváření otázek jsme čerpali jen z publikovaných dílů tohoto seriálu. Správné odpovědi však nehledejte. Toto je vědomostní kvíz, který otestuje vaše znalosti evropské kosmonautiky.

66 dní čekání

úvodní obrázek

66 dní. Přesně tak dlouho byl odkládán poslední start rakety Falcon 9 soukromé společnosti SpaceX. Jejím nákladem byla tentokrát šestice komunikačních satelitů firmy Orbcomm. Odklady startů nejsou v kosmonautice, zejména té soukromé, ničím výjimečným. V tomto případě však již fanoušci kosmonautiky přecházeli z fáze nedočkavosti a mírné rozladěnosti do fáze beznadějného čekání s občasným satirickým smíchem. Tento start, s prvotním termínem stanoveným na 10. května, si totiž vyžádal nadprůměrné množství odkladů. Nejdříve byly na vině dodatečné testy rakety, poté prasklá héliová nádrž prvního stupně, dále zlobil samotný náklad, tedy jeden ze šesti satelitů Orbcomm, a když už to 20. června vypadalo, že se start konečně vydaří, v čase T-12 minut se objevil problém s tlakem nádrží druhého stupně. Hned o den později Falcon dostal další šanci, kterou ale opět propásl. Aby toho totiž nebylo málo, do hry se připletlo špatné počasí. Po dlouhé sérii odkladů jsme se tedy startu dočkali až 14. července. Ke cti SpaceX budiž připsáno, že vše opět fungovalo na jedničku a Falcon 9 tak potvrdil svou vzrůstající roli spolehlivého nosiče.

Evropa bude mít dalšího astronauta

Logo kosmické lodi Sojuz TMA-13M

Na Mezinárodní stanici momentálně pobývá pouze zárodek jubilejní 40. dlouhodobé expedice. Alexander Skvorcov, Oleg Artěmjev a Steven Swanson, kteří jsou na ISS už od konce března, ale již za pár hodin se dočkají nových kolegů. Na kosmodromu Bajkonur totiž probíhají poslední přípravy před vypuštěním kosmické lodi Sojuz TMA-13M (logo mise vidíte vlevo). Tento start je zajímavý jako obvykle pro celý svět, nicméně pro Evropu ještě o kousek víc. Důvod je prostý – na půlroční pobyt na Mezinárodní vesmírnou stanici vyráží spolu s americkým a ruským kolegou i německý astronaut – Alexander Gerst. Náš dnešní článek vás seznámí se životopisy všech tří členů mezinárodní posádky.