Články autora 'Michael Voplatka':

Deník astronautky, díl první

úvodní obrázek

„Zkoušky jsou za námi! Anton, Terry a já jsme v pátek dokončili naši poslední zkoušku a poté Anton svědomitě předsedal oslavám na ruský způsob, které začaly sérií formálních přípitků, načež se oslava přestěhovala na vhodnější místo, abychom mohli slavit až do pozdní noci. Byla to zrovna také halloweenská noc a Saša, naše instruktorka pro manuální dokování, pro nás dokonce vyrobila dárek v podobě dýně s vyřezaným číslem 42. Konečně jsme připraveni na setkání s naší kosmickou lodí na Bajkonuru. Předtím si ale ještě tady v Hvězdném městečku trochu odpočineme a příští týden se vydáme na tradiční návštěvu hrobu Jurije Gagarina na Rudém náměstí.

Nový seriál na našem portálu

banner

Máte rádi naše seriály? Zajímají Vás detaily související s pilotovanou kosmonautikou? Chcete se dozvědět více o životě na ISS? Rádi byste nahlédli na práci astronauta jeho vlastníma očima? Jste zástupkyní něžného pohlaví a ráda byste zjistila, jaké to je být ženou astronautkou? Pokud jste alespoň na jednu z těchto otázek odpověděli kladně, mám pro Vás dobrou zprávu. A pokud jste hlavou souhlasně přikyvovali častěji, máte se opravdu na co těšit. Již za tři dny na našem portálu vyjde první díl nového seriálu, který bude docela jiný, než na co jste u nás zvyklí.

První let Orionu krok za krokem

Loď Orion v rámci mise EFT-1

Zhruba před měsícem jsme Vám v našem krátkém článku představili atraktivní video popisující všechny významné aspekty prvního testovacího letu Orionu označovaného jako EFT-1 (Exploration Flight Test-1). Dnes už do tohoto očekávaného startu zbývá pouhý měsíc a tak je vhodné si opět misi trochu připomenout. Letošní první start nejsilnější rakety současnosti – americké Delty IV Heavy – se odehraje na floridském kosmodromu 4. prosince a raketa pošle nejpokročilejší pilotovanou kosmickou loď na její první testovací let. Orion bude připojen k maketě servisního modulu, na jehož vývoji v současné době pracuje Evropská kosmická agentura. Servisní modul pak bude připojen ke kryogenickému hornímu stupni Delty IV Heavy po celou dobu letu. V naší dnešní infografice, kterou jsme pro Vás přeložili, si můžete prohlédnout jednotlivé fáze mise krok za krokem.

Agilkia už čeká na Philae

úvodní obrázek

Před dvěma týdny jsme Vás informovali o možnosti zúčastnit se zajímavé soutěže s Rosettou. Jejím cílem bylo vybrat jméno oblasti na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko, kde 12. listopadu přistane Philae. Jejím původním názvem bylo jen písmenné označení „J“, které, jak jistě uznáte, není hodno tak významné historické události, jako je přistání na kometě. Evropská kosmická agentura tuto soutěž vyhlásila 16. října a své návrhy jste mohli posílat do 22. října. Spolu s navrhovaným názvem soutěžící zasílali i doplňkový text s odůvodněním. Pak přišlo dlouhých třináct dní rozhodování a hlasování, dokud se nevybral jen jeden kandidát. Vítězem se stal název Agilkia.

Probudí se na Marsu aktivní sopky?

úvodní obrázek

Mars je hned po Zemi nejdůkladněji prozkoumanou planetou Sluneční soustavy. V současné době máme na jeho povrchu a oběžné dráze nejvíce sond v historii, které jej zblízka zkoumají a každodenně nám přinášejí nové informace. I to však není dost pro dostatečné pochopení všech souvislostí a proto se k rudé planetě chystají další mise. Ty se budou zabývat oblastmi a výzkumem, na které se doposud žádný z jejich předchůdců nezaměřil. Jednou z těch prvních, jejíhož startu se dočkáme, bude americká mise InSight, která přistane na povrchu.

ESA – 19. díl – Největší vesmírný teleskop

úvodní obrázek

Na oběžné dráze Země i v poněkud vzdálenějších částech Sluneční soustavy krouží velký počet vesmírných dalekohledů různých druhů, velikostí i určení. Veřejnost zná především legendární Hubbleův kosmický teleskop (HST – Hubble Space Telescope), který přinesl revoluci v oblasti astronomie a vesmírných teleskopů obecně. Hubble je proto také mnohdy mylně pokládán za největší dalekohled ve vesmíru. To je však omyl. Doposud největším dalekohledem, který se vydal za hranice zemské atmosféry je Herschelova vesmírná observatoř, za kterou stojí Evropská kosmická agentura.

Havárie na cestě k ISS

úvodní obrázek

Včera jsme Vás krátce informovali o havárii, která se stala na základně Wallops na východním pobřeží Spojených států. Raketa Antares soukromé společnosti Orbital Sciences Corporation (OSC) měla poslat nákladní loď Cygnus na její třetí zásobovací misi k Mezinárodní vesmírné stanici. Raketa ale krátce po svém startu selhala a v plamenech se zřítila zpět na zemi jen několik metrů od startovní rampy. Fotografie a videa celé události najdete ve včerejším krátkém článku. Dnes se na havárii podíváme o něco podrobněji, uvedeme si související okolnosti a také si popíšeme, jaký měla raketa Antares a loď Cygnus úkol.

Výbuch soukromé rakety při startu

úvodní obrázek

Včera večer na středu startovala ze základny Wallops na pobřeží Virginie soukromá raketa Antares firmy Orbital Sciences Corporation, která vynášela nákladní loď Cygnus. Ta se měla vypravit na svou čtvrtou zásobovací misi k Mezinárodní vesmírné stanici. Několik málo vteřin po startu však přišel tragický zvrat. Jeden ze dvou motorů prvního stupně explodoval, raketa ztratila tah a v plamenech se řítila zpět k zemi. Následoval nevyhnutelný náraz a exploze nádrží plných kapalného kyslíku a leteckého petroleje. Večerní oblohu východního pobřeží USA ozářila obrovská ohnivá koule. Raketa, zásobovací loď Cygnus i její náklad byly nenávratně zničeny.

Beidou roztahuje křídla

úvodní obrázek

Čínský satelitní navigační systém Beidou se chystá rozšířit své služby i pro další země. Kromě mnoha východoasijských zemí Čína začala spolupracovat i s Mexikem, Švédském a s Izraelem. Důvodem tohoto kroku je fakt, že Beidou v blízkých letech projde transformací z regionálního navigačního systému na globální. Proto bude potřeba vybudovat více řídících a monitorovacích stanic po celém světě, aby mohla být zaručena plná funkčnost a přesnost měření.

Ambition – efektní filmová podívaná

úvodní obrázek

V daleké budoucnosti uprostřed nehostinné pustiny mistr se svou mladou učednicí vytváří ze sutin dávného světa planety, měsíce, asteroidy a komety. Všechny tyto světy jim levitují nad hlavami a výří ve zdánlivě chaotickém nebeském tanci. „Co je klíčem k životu na Zemi?“ zeptá se mistr. Učednice jen zatřese hlavou. Odpověď je více než zřejmá. „Voda.“ „Dlouhou dobu byl původ vody a tudíž i života na naši rodné planetě velkou záhadou. Proto jsme začali hledat odpovědi mimo Zemi,“ pokračuje mistr. Vypráví o miliardách komet a o prvních ambicích některou z nich zachytit a studovat. „Mluvíte o misi Rosetta?“ zeptá se mladá učednice.