ESA
Devět měsíců poté, co evropské země vyčlenily finanční prostředky na program European Launcher Challenge pro vynášení družic, udělila Evropská kosmická agentura (ESA) své první kontrakty.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Devět měsíců poté, co evropské země vyčlenily finanční prostředky na program European Launcher Challenge pro vynášení družic, udělila Evropská kosmická agentura (ESA) své první kontrakty.
Společnost LeoLabs získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 20,68 milionu dolarů na dodání upravené verze svého přenosného radaru Scout a předvedení této technologie pro obrannou misi, která jde nad rámec jejího dosavadního využití pro sledování družic a kosmického odpadu na oběžné dráze.
Výrobce malých družic a poskytovatel služeb pro kosmické mise Blue Canyon Technologies, který je součástí divize Raytheon společnosti RTX (NYSE: RTX), představil svůj nejnovější subsystém pro kosmická zařízení s názvem FleXbus. Jedná se o připravenou a letově ověřenou sadu komponentů, včetně špičkového subsystému FleXcore.
Japonský startup Sarmony zaměřený na radarové snímkování podepsal dohodu o vynesení své první demonstrační družice na raketě Kairos společnosti Space One.
Společnost Spire Global získala od NOAA kontrakt v hodnotě 28 milionů dolarů na vývoj a letovou kvalifikaci družice a hyperspektrálního mikrovlnného sondovacího přístroje pro operativní předpověď počasí.
Pentagon rozšiřuje využívání družicové sítě Starshield společnosti SpaceX na palubě vojenských letounů. Firmě přidělil novou smlouvu na poskytování služeb pro celou flotilu, která ukazuje, jak je tento systém postupně integrován napříč americkými leteckými flotilami.
Společnosti Phi Earth Technologies a australská firma zaměřená na zpravodajství o Zemi, LatConnect 60 (LC60), oznámily strategické partnerství, jehož cílem je překlenout mezeru v propojení družicového pozorování Země s ověřenými informacemi přímo z terénu pro projekty zaměřené na přírodě blízká řešení.
Tým NASA a průmyslových partnerů připravuje pokračování mise cubesatu k Měsíci. Vyvíjí dvojici malých družic, které budou na Měsíci testovat přiblížení a operace v těsné blízkosti jiného kosmického tělesa.
Společnost Redwire bude na základě licenční smlouvy s lucemburskou společností Edge Aerospace vyrábět jednotky pro zpracování dat a síťové přepínače. Firmy to oznámily 25. srpna na konferenci Small Satellite Conference.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nemá cenu komukoli představovat Saturn, mnohými považovaný za nejkrásnější planetu Sluneční soustavy. Tento plynný obr je se svými prstenci kolosálním objektem, nad jehož fotografiemi lidstvo žasne celá desetiletí. Ačkoli je planeta samotná nesmírně zajímavá, mnohem zajímavější mohou být některé z jejich měsíců. Těch je doposud známo více než šedesát, z nichž je 24 původních, kdežto ty ostatní jsou zachycenými planetkami. Některé měsíce jsou opravdu pozoruhodné. Druhý největší měsíc Saturnu, Rhea, je možná obklopen vlastním trojitým prstencem. Enceladus je nejmenším geologicky aktivním tělesem Sluneční soustavy. Zpod jeho povrchu tryskají do okolí gejzíry vodního ledu a páry. Spolu s Jupiterovou Europou je nejžhavějším kandidátem na nalezení mimozemského života. Několik dalších měsíců obíhá uvnitř Saturnových prstenců a způsobují tak velmi složité a zajímavé gravitační interakce. Přesto všechno vědce nejvíce udivuje jiný měsíc. Titan je největším Saturnovým souputníkem a zároveň druhým největším měsícem celé Sluneční soustavy. Je dokonce větší než planeta Merkur. Jako jediný měsíc má hustou atmosféru a dokonce i ekvivalent vodního koloběhu na Zemi – v tomto případě se však jedná o metan.

Znalost vzdálenosti hvězd je při výzkumu vesmíru elementární. Bez vzdálenosti je nemožné změřit zářivý výkon nebo absolutní jasnost hvězd. Bez určení vzdálenosti nemůžeme poznat pravou podstatu hvězd. Nedozvíme se tedy, zda jde o nějakého hvězdného obra, červeného trpaslíka, nebo například hvězdu hlavní posloupnosti. Jeden z největších antických astronomů, Hipparchos z Nikaie byl výborný matematik a především průkopník v oboru astrometrie. Dávno před vynálezem dalekohledu se zhostil náročného úkolu měření poloh hvězd za pomocí svých vlastních očí a měřících pomůcek, jež vynalezl. Mimo jiné určil sklon zemské osy, objevil její precesi a změřil délku slunečního roku. Jeho nejvýznamnějším přínosem však byl katalog 1080 hvězd, který byl prvním svého druhu. Dnes se poohlédneme po vesmírné misi následovníka a jmenovce tohoto starověkého Řeka. Nebude jím nic jiného než astrometrická družice Hipparchos Evropské kosmické agentury.

Přibližně každých 75 let lze ze Země pozorovat snad nejznámější kometu vůbec. Její označení je 1P/Halley, ale široká veřejnost ji zná spíše pod názvem Halleyova kometa. Jde o krátkoperiodickou kometu s dobou oběhu 75,3 roku. V nejvzdálenějším bodě své eliptické dráhy, tedy v aféliu, se kometa dostane až za dráhu Neptunu. Naopak během nejvyššího přiblížení ke Slunci (perihéliu) se dostane téměř až k dráze Merkuru. Po většinu života je kometa nevýrazným zledovatělým tělesem. Jakmile se ale začne přibližovat ke Slunci, její teplota stoupá a okolo jádra se vytváří tzv. koma, složená z plynů uvolňujících se z jádra. Při ještě větším přiblížení začíná její nejdramatičtější a pro pozorovatele nejkrásnější období. Díky vysoké teplotě se jádro komety začne odpařovat a vznikající plyny a prachové částice vytváří několik set milionů kilometrů dlouhý chvost, jež je formován slunečním větrem. A právě během tohoto období Evropská vesmírná agentura vyslala k Halleyově kometě sondu Giotto, jejíž misi si dnes podrobněji popíšeme.

Už zítra odstartuje z kazašského kosmodromu Bajkonur raketa, která vynese na oběžnou dráhu loď Sojuz TMA-09M. Na její palubě bude Američanka Karen Nyberg, Rus Fjodor Jurčichin a hlavně člen Evropské kosmické agentury, italský astronaut Luca Parmitano. Cílem této výpravy samozřejmě nebude nic jiného než Mezinárodní vesmírná stanice. Posádka tedy doplní Expedici 36, která se tím stane kompletní. Luca Parmitano tak obnoví evropskou přítomnost na stanici po necelém roce. Posledním evropským astronautem ve vesmíru byl Holanďan André Kuipers, jež byl členem Expedice 30/31. Dnešní článek o Evropské kosmické agentuře tedy využije příležitosti a vy se v něm můžete dočíst o historii Evropanů v kosmu, jejich současnosti, ale také třeba o tom, jak probíhá výcvik evropských astronautů nebo jak se stát jedním z nich. Přeji příjemné čtení.

Začátkem osmdesátých let vešly do provozu legendární raketoplány, od kterých si NASA mnoho slibovala. Jelikož se ale od pionýrských dob kosmonautiky zásadně změnil přístup politiků k financování vesmírných programů, Američanům nezbyly peníze na jiný ambiciózní program, poněvadž Space Shuttle spolykal většinu dolarů vyčleněných pro americkou vesmírnou agenturu. Rusové mezitím vládli na nízké oběžné dráze ze svých orbitálních stanic Saljut a Spojené státy v této oblasti začaly zaostávat. Výzkum dlouhodobého pobytu lidí ve vesmíru, vývoj technologií, které jim tento pobyt umožní a mnoho dalších experimentů spojených s kosmickými stanicemi byl klíčový pro budoucí rozšiřování pole působnosti dál za hranice vlivu naší mateřské planety. Rusové měli značný náskok a pyšná světová velmoc na druhé straně Země neměla dostatek financí na svou vlastní orbitální stanici. Bylo potřeba najít nějaké levné a přitom efektivní řešení, které by Američanům dopomohlo k získávání cenných zkušeností a vědomostí. A právě v tento problematický okamžik přichází na scénu Evropská kosmická agentura a nabízí pomocnou ruku.

S otevřením bran kosmického prostoru se lidstvu, kromě vědeckého využití, naskytly i jiné možnosti. Možnosti, které měly přímý vliv na obyčejné lidi. Počasí je významnou silou ovlivňující náš každodenní život, cestování, práci jakož i globální ekonomiku. Díky vlivu Slunce je atmosféra dynamickou oblastí vystavující nás různým teplotám, tlakům, povětrnostním podmínkám či srážkám. Počasí se neustále mění, takže přesné prognózy se staly nezbytnými pro efektivní zemědělství, průmysl i dopravu. Předpověď počasí navíc může zachraňovat životy a peníze díky varováním před extrémními bouřemi, povodněmi či jinými katastrofami. Pojďme se tedy podívat na vznik evropské satelitní meteorologie, první meteorologické družice a jejich následovníky.

Počátky kosmického věku jsou neoddělitelně propojeny s množstvím vojenských zájmů na využití prostoru nacházejícího se za hranicemi naší atmosféry. Zájmem každé země vždy bylo mít na oběžné dráze nějaký špionážní satelit. Díky těmto armádním projektům, studené válce a vesmírným závodům kosmonautika zažila v šedesátých letech nebývale prudký rozvoj. Bez těchto nepřátelských ambicí a jejich štědrého financování by dnešní vesmírné technologie byly nejspíš o mnoho let pozadu. Kolektiv evropských zemí však nebyl toho příkladem. Ba naopak, už od samotného počátku svého vesmírného angažování se vydal zcela jiným směrem. ESA zasvětila svou činnost výhradně mírovému využití kosmického prostoru. Její projekty se vždy nesly ve jménu vědeckého bádání, spolupráce a budování základů pro zkvalitnění a zjednodušení našeho pozemského života. Dnes si povíme o prvních krůčcích, které Evropa uskutečnila na poli svého vesmírného programu. Popíšeme si vědecké projekty, které byly uskutečněny ještě pod hlavičkou ESRO, předchůdce Evropské kosmické agentury.

Každý zná Sputnik, první družici na oběžné dráze Země. Všichni vědí, kdo to byl Jurij Gagarin nebo Neil Armstrong. Je všeobecně známo, že Američani přistáli na Měsíci díky programu Apollo. Mezi lidmi se najde jen několik málo jedinců, kteří nevědí, co znamenají pojmy Mir, Space Shuttle, Sojuz, Hubbleův kosmický teleskop, Spirit a Oportunity nebo Lunochod. To všechno jsou veleúspěšné projekty dvou zakladatelských států kosmického věku – USA a Sovětského svazu, respektive Ruska. Jaký má ale podíl na dobývání vesmíru starý kontinent? Dokázali byste jmenovat alespoň tři důležité či úspěšné projekty? Možná ne, jelikož Evropská kosmická agentura není v podvědomí obyčejných lidí příliš známá, na rozdíl od NASA a její promyšlené, masové mediální propagace. Pojďme se tedy podívat blíže na evropský podíl na kosmickém výzkumu. Dnes si povíme, co je to Evropská kosmická agentura a jaké události vedly k jejímu založení.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.