BlackSky Technology
Společnost BlackSky Technology oznámila uzavření pilotní smlouvy v hodnotě stovek tisíc dolarů s mezinárodní zpravodajskou agenturou. V rámci smlouvy bude poskytovat celosvětové družicové snímky s vysokým rozlišením na vyžádání.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost BlackSky Technology oznámila uzavření pilotní smlouvy v hodnotě stovek tisíc dolarů s mezinárodní zpravodajskou agenturou. V rámci smlouvy bude poskytovat celosvětové družicové snímky s vysokým rozlišením na vyžádání.
Litevský kosmický startup Astrolight oznámil úspěšné uvedení do provozu laserového komunikačního spojení mezi družicí a pozemní stanicí. Laserový komunikační terminál ATLAS-1 společnosti Astrolight, umístěný na palubě družice ERMIS-3 typu CubeSat o velikosti 8U, navázal spojení s pozemní optickou stanicí HolOGS-1.
Americké vesmírné síly hledají nové způsoby, jak sledovat vznikající technologie, zjišťovat, kam směřují investice soukromého kapitálu, a pomáhat představitelům rozhodovat, kdy by měly vládní investice doplňovat financování ze soukromého trhu.
V červnu společnost SpaceX dokončila největší IPO (první veřejnou nabídku akcií) v historii, přičemž její tržní hodnota dosáhla maxima přes 2 biliony dolarů.
Federální komise pro komunikace 7. října oznámila plány na zpřístupnění dalšího rádiového spektra pro služby přímého spojení zařízení s družicemi (direct-to-device, D2D). Stalo se tak den poté, co povolila společnosti SpaceX nasadit 15 000 družic nové generace pro její konstelaci Starlink Mobile.
Dne 30. září zemřela ve věku 90 let Margaret Hamilton.
Margaret Hamilton byla jednou z klíčových postav vývoje softwaru pro lunární mise Apollo. Ve svém oboru se stala legendou.
Čest její památce.
NASA nabízí zemím, které podepíší Artemis Accords, možnost zapojit se do plánů agentury na vybudování lunární základny a také do navrhované vesmírné akademie.
Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.
Pentagon financuje vývoj technologie, která by umožnila přenášet solární energii z vesmíru na Zemi, a zkoumá tak potenciální zdroj elektřiny pro vojenská zařízení závislá na zranitelných dodavatelských trasách paliva. Nejnovější investice směřuje do virginského startupu Overview Energy, který vyvíjí družice schopné přenášet energii k rozsáhlým solárním elektrárnám na Zemi.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Včera jsme Vás krátce informovali o havárii, která se stala na základně Wallops na východním pobřeží Spojených států. Raketa Antares soukromé společnosti Orbital Sciences Corporation (OSC) měla poslat nákladní loď Cygnus na její třetí zásobovací misi k Mezinárodní vesmírné stanici. Raketa ale krátce po svém startu selhala a v plamenech se zřítila zpět na zemi jen několik metrů od startovní rampy. Fotografie a videa celé události najdete ve včerejším krátkém článku. Dnes se na havárii podíváme o něco podrobněji, uvedeme si související okolnosti a také si popíšeme, jaký měla raketa Antares a loď Cygnus úkol.
Včera večer na středu startovala ze základny Wallops na pobřeží Virginie soukromá raketa Antares firmy Orbital Sciences Corporation, která vynášela nákladní loď Cygnus. Ta se měla vypravit na svou čtvrtou zásobovací misi k Mezinárodní vesmírné stanici. Několik málo vteřin po startu však přišel tragický zvrat. Jeden ze dvou motorů prvního stupně explodoval, raketa ztratila tah a v plamenech se řítila zpět k zemi. Následoval nevyhnutelný náraz a exploze nádrží plných kapalného kyslíku a leteckého petroleje. Večerní oblohu východního pobřeží USA ozářila obrovská ohnivá koule. Raketa, zásobovací loď Cygnus i její náklad byly nenávratně zničeny.
Čínský satelitní navigační systém Beidou se chystá rozšířit své služby i pro další země. Kromě mnoha východoasijských zemí Čína začala spolupracovat i s Mexikem, Švédském a s Izraelem. Důvodem tohoto kroku je fakt, že Beidou v blízkých letech projde transformací z regionálního navigačního systému na globální. Proto bude potřeba vybudovat více řídících a monitorovacích stanic po celém světě, aby mohla být zaručena plná funkčnost a přesnost měření.
V daleké budoucnosti uprostřed nehostinné pustiny mistr se svou mladou učednicí vytváří ze sutin dávného světa planety, měsíce, asteroidy a komety. Všechny tyto světy jim levitují nad hlavami a výří ve zdánlivě chaotickém nebeském tanci. „Co je klíčem k životu na Zemi?“ zeptá se mistr. Učednice jen zatřese hlavou. Odpověď je více než zřejmá. „Voda.“ „Dlouhou dobu byl původ vody a tudíž i života na naši rodné planetě velkou záhadou. Proto jsme začali hledat odpovědi mimo Zemi,“ pokračuje mistr. Vypráví o miliardách komet a o prvních ambicích některou z nich zachytit a studovat. „Mluvíte o misi Rosetta?“ zeptá se mladá učednice.
V nedávných dnech uskutečnila Čína další z významných kroků směřujících ke stavbě nové orbitální stanice, hlubšímu průzkumu Sluneční soustavy, pilotovanému lunárnímu programu a k celkovému rozšíření možností čínské kosmonautiky. Přesně po pěti letech totiž byla nedávno dokončena stavba očekávaného kosmodromu Wenchang (Wenchang Satellite Launch Center), který se stal již čtvrtým kosmodromem nejlidnatější země světa. V dnešním článku se tedy na tento kosmodrom podíváme trochu podrobněji, přidáme něco z historie a také v krátkosti shrneme informace o dalších čínských kosmodromech.
Je to již déle než měsíc kdy na našem portálu vyšel poslední díl fotografického seriálu Krásy modré planety. V posledních třech dílech jste mohli vidět výtvory německého astronauta Alexandra Gersta, který mezi ostatními astronauty poměrně vyniká svým fotografickým umem. I v dnešním díle našeho seriálu se podíváme na Alexovy fotografie, jelikož těch hezkých kousků se opět nashromáždila celá řada. Nepůjde navíc jen o fotografie naší planety, ale také o zajímavé pohledy na samotnou Mezinárodní kosmickou stanici. Alex totiž k focení využívá i jiná místa než oblíbenou Cupolu a některé jeho fotografie stanice tak poskytují vskutku netradiční pohled.
Včera jste se na našem portálu mohli dočíst o překvapivých změnách v programu čínských kosmických stanic Tiangong. V článku jsme se také krátce zmínili, že v současnosti probíhá výběr nových čínských kosmonautů. Dnes se na toto téma podíváme trochu blíže. Podmínky pro výběr třetí generace čínských kosmonautů byly stanoveny a výběr bude probíhat v následujících dvou letech. Čínský pilotovaný kosmický program tak adekvátně reaguje na novinky, které jej v budoucnu čekají. Hlavním cílem čínského programu počátku dvacátých let totiž bude stavba kosmické stanice skládající se z několika modulů. A právě tomuto cíli se podřizuje i současný výběr kosmonautů.
Nedávno jsme Vás informovali o aktualizovaných plánech týkajících se nové čínské orbitální stanice Tiangong-2 a nové nákladní lodi Tianzhou. Dnes přicházíme s překvapující zprávou. Čína bude mít na oběžné dráze dvě orbitální stanice! „Stanice Tiangong-1 je v dobrém stavu, její systémy pracují normálně a má i dostatek paliva pro další operace,“ uvedl Wang Zhaoyao, ředitel čínského pilotovaného programu. Toto oznámení padlo na tiskové konferenci v Pekingu uspořádané u příležitosti třetího výročí vypuštění stanice Tiangong-1. Kromě toho v současnosti probíhá již třetí výběr do čínského sboru kosmonautů.
Před týdnem odstartovala k Mezinárodní kosmické stanici další nákladní loď Dragon společnosti SpaceX. O dva dny později ji německý astronaut Alexander Gerst zachytil pomocí robotického ramena Canadarm 2 a úspěšně loď připojil ke spodnímu dokovacímu uzlu modulu Harmony. Celkově se jedná o čtvrtou operační zásobovací misi Dragonu k ISS, před kterou navíc byly absolvovány dvě mise testovací. O přípravách rakety Falcon 9 a zejména o obsahu nákladu, který Dragon ke stanici vynesl, jsme vás informovali v tomto článku. Dnes se poohlédneme nejen za samotným startem, ale také za příletem Dragonu k ISS a procesem připojování. A to vše prostřednictvím fotografií doplněných podrobným popisem.
Americká sonda Dawn zkoumající dvě největší tělesa pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem bude na svém příletu k trpasličí planetce Ceres opožděna. Dawn odstartovala ze Země v roce 2007 a zamířila si to k planetce Vesta. Tu podrobně zkoumala z její oběžné dráhy od července 2011 do září 2012, kdy se vydala na druhé putování, jehož cílem je trpasličí planetka Ceres s průměrem 975 km. Tam měla sonda dorazit v březnu příštího roku. NASA ale oznámila, že se Dawn přibližně o jeden měsíc opozdí. Proč?
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.