Momentus
Společnost Momentus 30. října oznámila partnerství se společností DPhi Space, jejímž cílem bude začátkem příštího roku provozovat hostovanou platformu pro užitečné zatížení švýcarského startupu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Momentus 30. října oznámila partnerství se společností DPhi Space, jejímž cílem bude začátkem příštího roku provozovat hostovanou platformu pro užitečné zatížení švýcarského startupu.
Bulharská společnost EnduroSat oznámila 30. října další investici rizikového kapitálu ve výši 104 milionů dolarů na rozšíření své výrobní kapacity malých družic.
Čínská komerční firma StarDetect získala předběžné finanční prostředky, aby se etablovala jako poskytovatel řešení pro sledování vesmíru a družicové výpočetní techniky.
Společnost SpaceX oznámila, že vyvíjí zjednodušenou architekturu pro přistání na Měsíci a zároveň obhajuje pokrok, kterého dosáhla na lunárním modulu Starship pro program Artemis.
Saúdskoarabská telekomunikační společnost stc Group podepsala desetiletou smlouvu, která zahrnuje závazek předem splatit 175 milionů dolarů za využívání plánované vesmírné mobilní širokopásmové sítě společnosti AST SpaceMobile.
Společnost Slingshot Aerospace jedná s dalšími zeměmi o vytvoření nebo rozšíření kapacit pro sledování vesmíru poté, co prodala optické senzory Spojenému království, což je první obchod této kalifornské společnosti s hardwarem, který stojí za jejím monitorovacím softwarem.
Federální komunikační komise (Federal Communications Commission) 28. října hlasovala pro návrh na vytvoření modulární licenční linky, která by přepracovala proces podávání žádostí k družicím s cílem urychlit jejich posuzování a snížit byrokracii.
Společnost Iridium Communications plánuje v příštím roce uvést na trh malý čip, který bude chránit zařízení závislá na navigačních družicích před rušením a spoofingem. Tím posílí jednu z hlavních silných stránek operátora v pásmu L.
Společnost MTN, specialista na sítě se sídlem na Floridě, spustila službu, která umožňuje družicím Starlink provozovat součást soukromě zabezpečeného komunikačního systému. To firmám dává možnost propojit vzdálená místa bez použití veřejného internetu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Po mnoha odkladech opět nadešel den, kdy se firma ULA pokusí o start rakety Atlas V s kosmickou lodí Starliner od Boeingu na první pilotovanou testovací misi k Mezinárodní vesmírné stanici. Podle informací od Michala Václavíka způsobil problém elektromagnetický ventil rozvodu kapalného kyslíku na stupni Centaur v čase T- 2 hodiny, když posádka byla usazena ve svých sedačkách. Kvůli jeho výměně musela být rakety převezena zpět do montážní haly VIF, kde navíc technici narazili na drobný únik hélia u orientačních motorků umístěných na servisním modulu kosmické lodi.

Na čtvrteční dopoledne je naplánován start rakety Sojuz 2.1a se zásobovací kosmickou lodí Progress MS-27, která se vydá na cestu k Mezinárodní vesmírné stanici. Celkem by měl Progress na ISS dopravit 2 504 kilogramů nákladu, z toho 420 kilogramů pitné vody, 40 kilogramů dusíku, 754 kilogramů pohonných látek pro pohonný systém stanice a 1 290 kilogramů dalšího vybavení na údržbu stanice, vědecké experimenty a věcí pro posádku, jako jsou hygienické potřeby nebo potraviny. Kosmická loď se bude připojovat na dokovací port modulu Poisk 1. června přibližně ve 13:47 našeho času.

Na středeční půlnoc si pro nás SpaceX připravila další start z Vandenbergovy základny v Kalifornii, odkud by se měl na heliosynchronní oběžnou dráhu vydat Falcon 9 s družicí EarthCARE. Jde o projekt ve spolupráci Evropské kosmické agentury a Japonské kosmické agentury. Družice má primárně za úkol charakterizovat mraky a aerosoly v atmosféře. Díky nízké hmotnosti, která činí pouze 2 200 kilogramů, bude první stupeň Falconu 9 mít dost pohonných látek pro návrat zpět na pevninskou přistávací plochu LZ-4.

V roce 2021 uzavřela společnost SpaceX dohodu s úřadem NRO o výrobě a vypuštění družic Starshield. Ty jsou založeny na stejné konstrukce jako Starlinky, které zajišťují přístup k internetu, ovšem mohou nést i jiné vybavení, jako je například optika a mohou tak sloužit jako špionážní družice. Na letošek je v plánu až šest startů s družicemi Starshield, přičemž prvním z nich je právě dnešní NROL-146. Také víme, že družice by měly být vypouštěny na více oběžných drah.

Změny se sice dějí pomalu, ale jistě. V lednu 2015 byla spuštěna subdoména starty, na které jste do dnešního dne mohli nalézt přehled všech plánovaných orbitálních startů včetně doplňujících informací, jako je náklad nebo místo startu. Ovšem stejně jako každá jiná část našeho webu, je i tato subdoména závislá na lidské obsluze. Zde se opět sluší dodat, že každý člen redakce věnuje svůj volný čas našemu webu zcela zdarma. Z toho důvodu nemůžeme každý nepřetržitě sledovat informace o plánovaných startech a okamžitě aktualizovat všechny místa na webu. O správu subdomény starty se od jejího založení staral Miroslav Pavličko, za což mu patří obrovské poděkování a obdiv. Ovšem ne každý má neustále čas i po tolika letech a tak se v posledních měsících stávalo, že seznam nebyl aktualizovaný i několik týdnů. Navíc kvůli velmi specifickému systému správy, který je nevyhovující a našim dalším specifickým požadavkům jsme se rozhodli vytvořit zbrusu nový systém, který je od teď v provozu.

Březen byl pro tým pracující na základně Starbase neskutečně nabitý a jinak tomu nebude ani v dubnu a květnu. I když tentokrát další díl seriálu přichází dříve, než je zvykem, troufnu si již teď tvrdit, že se bude jednat o ten nejdelší, který jsem napsal. Na probrání toho máme totiž opravdu spoustu. Od třetího integrovaného letového testu, přes přípravu prototypů Starship S29 a Super Heavy B11 až po úplně novou Muskovu prezentaci o novinkách v programu Super Heavy Starship. Začněme ale bezesporu tou největší událostí března, tedy startem Super Heavy B10 se Starship S28.

Již po několikáté odložený start rakety Falcon 9 s družicemi WorldView Legion z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii se opět neuskutečnil a tak možnost na další česky komentovaný přenos přichází až teď. O start se má opět pokusit Falcon 9, ovšem tentokrát s družicemi evropského navigačního systému Galileo, které byly dříve vynášeny pomocí raket Sojuz a Ariane 5. Ovšem kvůli výraznému zpoždění vývoje rakety Ariane 6, invazi Ruska na Ukrajinu, která měla za následek přerušení spolupráce Ruska a Evropy a potřebě vynášet další družice této konstelace, musela Evropa přistoupit k uzavření smlouvy se společností SpaceX. Jelikož družice navigačního systému je potřeba vynášet na vyšší oběžnou dráhu, v tomto případě na střední oběžnou dráhu s výškou 23 616 kilometrů a sklonem 56°, byl pro tento start vybrán první stupeň B1060, který jako teprve druhý poletí podvacáté, ovšem půjde také o jeho poslední let.

Po nezvykle dlouhé pauze v česky komentovaných přenosech se již zítra můžete těšit na další start Falconu 9, tentokrát s prvními dvěma snímkovacími družicemi WorldView Legion. O jejich provoz se bude starat dceřiná společnost MAXAR – firma DigitalGlobe – ovšem stavbu zajistila jiná dceřiná společnost Space System Loral. Konstelaci by po dokončení mělo tvořit šest družic a stane se náhradou za již dosluhující družice GeoEye 1 a WorldView 1 a 2. První stupeň se při této misi pokusí o přistání na pevninské přistávací ploše.

Dnešní článek začneme otázkou. Kdo z Vás někdy slyšel název CTU Space Research? Pokud jste ho ještě neslyšeli, nevadí. Sám jsem ho ještě před pár měsíci neznal, ale uvidíte, že je rozhodně o co se zajímat. Moc českých studentských týmů, které by vyvíjely vlastní raketu a dostaly se na prestižní evropskou mezinárodní soutěž EuRoC opravdu není. A protože je podle mě důležité, aby se vědělo, jaké unikátní projekty v Česku vznikají a jací neuvěřitelně šikovní lidé za nimi stojí, rozhodl jsem se realizovat tento článek, který Vám představí tým CTU Space Research, jejich projekty, soutěž EuRoC a jejich plány do budoucna. Takže se pohodlně usaďte a můžeme začít.

Ruská raketa Angara A5 neodstartovala ani na druhý pokus, tentokrát podle informací od Michala Václavíka kvůli softwarové chybě při zážehu motorů RD-191. Došlo tak k odkladu startu o dalších dvacet čtyři hodin a nyní je plánován na 11. dubna opět v 11:00 našeho času. Pokud ale půjde vše podle plánu, měl by tři hodiny po Angaře startovat Falcon 9 na misi USSF-62. Primárním nákladem by měla být na oběžnou dráhu vynesena meteorologická družice WSF-M SV-1. Její úkol bude měřit tloušťku ledu, hloubku sněhu, vlhkost půdy nebo rychlost a směr větru na povrchu oceánů. Sekundární náklad bude tvořit družice Athena a dva 6U CubeSaty TRYAD.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.