sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Z kosmodromu Si-čchang odstartovala raketa CZ-3B ve verzi s vylepšeným prvním stupněm a pomocnými urychlovacími motory. Na oběžnou dráhu dopravila vojenskou družici TJS 13. Družice bude sloužit k telekomunikaci a také ke sběru zpravodajských informací.
Společnost Varda Space Industries získala od Výzkumné laboratoře amerického letectva kontrakt na 48 milionů dolarů na testování vojenského nákladu na palubě návratové kapsle Varda W-Series.
BepiColombo, evropsko-japonská sonda, proletěla při svém pátém průletu 37 630 km od povrchu Merkuru. Poprvé bylo využito infračerveného spektrometru a radiometru MERTIS.
Čína vypustila z kosmodromu Wen-čchang raketu CZ-12. Jednalo se o její premiérový start. Na nízkou oběžnou dráhu byly dopraveny testovací komunikační družice.
Indie představila podrobnější plán stavby své kosmické stanice BAS (Bháratíja Antarikša Stéšan). S vynesením prvního modulu se počítá v roce 2028 a stanice by měla být dokončena v roce 2034.
Společnost Lockheed Martin oznámila, že dokončila kritické testy prototypu lunárního vertikálního solárního pole, které demonstruje potenciál technologie pro provoz v prostředí jižního pólu Měsíce. Panely vznikají v rámci programu Lunar Vertical Solar Array Technology.
Andrius Kubilius, nový komisař Evropské unie odpovědný za vesmír, uvedl, že se zaměří na zlepšení evropské konkurenceschopnosti a bezpečnosti ve vesmíru, včetně schválení dlouho odkládaného vesmírného zákona.
Agentura ESA a společnost OpenCosmos formálně podepsali smlouvu na vývoj mise NanoMagSat během ESA Earth Observation Commercialization Forum. Smlouva v hodnotě 34,6 milionů eur pokrývá vývoj, vypuštění a uvedení družic do provozu.
Americké vesmírné síly navýšily společnosti Raytheon smlouvu o 196,7 milionu dolarů pro modernizaci Globálního polohovacího systému nové generace. Operational Control System je kritický upgrade infrastruktury GPS, který je roky pozadu oproti plánu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Na středeční půlnoc si pro nás SpaceX připravila další start z Vandenbergovy základny v Kalifornii, odkud by se měl na heliosynchronní oběžnou dráhu vydat Falcon 9 s družicí EarthCARE. Jde o projekt ve spolupráci Evropské kosmické agentury a Japonské kosmické agentury. Družice má primárně za úkol charakterizovat mraky a aerosoly v atmosféře. Díky nízké hmotnosti, která činí pouze 2 200 kilogramů, bude první stupeň Falconu 9 mít dost pohonných látek pro návrat zpět na pevninskou přistávací plochu LZ-4.
V roce 2021 uzavřela společnost SpaceX dohodu s úřadem NRO o výrobě a vypuštění družic Starshield. Ty jsou založeny na stejné konstrukce jako Starlinky, které zajišťují přístup k internetu, ovšem mohou nést i jiné vybavení, jako je například optika a mohou tak sloužit jako špionážní družice. Na letošek je v plánu až šest startů s družicemi Starshield, přičemž prvním z nich je právě dnešní NROL-146. Také víme, že družice by měly být vypouštěny na více oběžných drah.
Změny se sice dějí pomalu, ale jistě. V lednu 2015 byla spuštěna subdoména starty, na které jste do dnešního dne mohli nalézt přehled všech plánovaných orbitálních startů včetně doplňujících informací, jako je náklad nebo místo startu. Ovšem stejně jako každá jiná část našeho webu, je i tato subdoména závislá na lidské obsluze. Zde se opět sluší dodat, že každý člen redakce věnuje svůj volný čas našemu webu zcela zdarma. Z toho důvodu nemůžeme každý nepřetržitě sledovat informace o plánovaných startech a okamžitě aktualizovat všechny místa na webu. O správu subdomény starty se od jejího založení staral Miroslav Pavličko, za což mu patří obrovské poděkování a obdiv. Ovšem ne každý má neustále čas i po tolika letech a tak se v posledních měsících stávalo, že seznam nebyl aktualizovaný i několik týdnů. Navíc kvůli velmi specifickému systému správy, který je nevyhovující a našim dalším specifickým požadavkům jsme se rozhodli vytvořit zbrusu nový systém, který je od teď v provozu.
Březen byl pro tým pracující na základně Starbase neskutečně nabitý a jinak tomu nebude ani v dubnu a květnu. I když tentokrát další díl seriálu přichází dříve, než je zvykem, troufnu si již teď tvrdit, že se bude jednat o ten nejdelší, který jsem napsal. Na probrání toho máme totiž opravdu spoustu. Od třetího integrovaného letového testu, přes přípravu prototypů Starship S29 a Super Heavy B11 až po úplně novou Muskovu prezentaci o novinkách v programu Super Heavy Starship. Začněme ale bezesporu tou největší událostí března, tedy startem Super Heavy B10 se Starship S28.
Již po několikáté odložený start rakety Falcon 9 s družicemi WorldView Legion z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii se opět neuskutečnil a tak možnost na další česky komentovaný přenos přichází až teď. O start se má opět pokusit Falcon 9, ovšem tentokrát s družicemi evropského navigačního systému Galileo, které byly dříve vynášeny pomocí raket Sojuz a Ariane 5. Ovšem kvůli výraznému zpoždění vývoje rakety Ariane 6, invazi Ruska na Ukrajinu, která měla za následek přerušení spolupráce Ruska a Evropy a potřebě vynášet další družice této konstelace, musela Evropa přistoupit k uzavření smlouvy se společností SpaceX. Jelikož družice navigačního systému je potřeba vynášet na vyšší oběžnou dráhu, v tomto případě na střední oběžnou dráhu s výškou 23 616 kilometrů a sklonem 56°, byl pro tento start vybrán první stupeň B1060, který jako teprve druhý poletí podvacáté, ovšem půjde také o jeho poslední let.
Po nezvykle dlouhé pauze v česky komentovaných přenosech se již zítra můžete těšit na další start Falconu 9, tentokrát s prvními dvěma snímkovacími družicemi WorldView Legion. O jejich provoz se bude starat dceřiná společnost MAXAR – firma DigitalGlobe – ovšem stavbu zajistila jiná dceřiná společnost Space System Loral. Konstelaci by po dokončení mělo tvořit šest družic a stane se náhradou za již dosluhující družice GeoEye 1 a WorldView 1 a 2. První stupeň se při této misi pokusí o přistání na pevninské přistávací ploše.
Dnešní článek začneme otázkou. Kdo z Vás někdy slyšel název CTU Space Research? Pokud jste ho ještě neslyšeli, nevadí. Sám jsem ho ještě před pár měsíci neznal, ale uvidíte, že je rozhodně o co se zajímat. Moc českých studentských týmů, které by vyvíjely vlastní raketu a dostaly se na prestižní evropskou mezinárodní soutěž EuRoC opravdu není. A protože je podle mě důležité, aby se vědělo, jaké unikátní projekty v Česku vznikají a jací neuvěřitelně šikovní lidé za nimi stojí, rozhodl jsem se realizovat tento článek, který Vám představí tým CTU Space Research, jejich projekty, soutěž EuRoC a jejich plány do budoucna. Takže se pohodlně usaďte a můžeme začít.
Ruská raketa Angara A5 neodstartovala ani na druhý pokus, tentokrát podle informací od Michala Václavíka kvůli softwarové chybě při zážehu motorů RD-191. Došlo tak k odkladu startu o dalších dvacet čtyři hodin a nyní je plánován na 11. dubna opět v 11:00 našeho času. Pokud ale půjde vše podle plánu, měl by tři hodiny po Angaře startovat Falcon 9 na misi USSF-62. Primárním nákladem by měla být na oběžnou dráhu vynesena meteorologická družice WSF-M SV-1. Její úkol bude měřit tloušťku ledu, hloubku sněhu, vlhkost půdy nebo rychlost a směr větru na povrchu oceánů. Sekundární náklad bude tvořit družice Athena a dva 6U CubeSaty TRYAD.
Můžeme říci, že starty rakety Angara A5 jsou velmi vzácné. Od 23. prosince 2014, kdy byl její inaugurační let, odstartovala pouze třikrát, přičemž její poslední start proběhl 27. prosince 2021. I tentokrát půjde o testovací let. Pod aerodynamickým krytem se tak nebude nacházet žádný náklad, ale pouze kus betonu. Co se rakety samotné týče, její hlavní předností má být modularita. Konkrétně Angara A5 je složená z pěti stejných stupňů spojených dohromady. Ovšem bude možná i konfigurace Angara A3, která bude složená ze tří spojených stupňů a také Angara A1, která jak již jistě z názvu vyplývá, bude vybavena pouze jedním prvním stupněm. Zpět ale k nejsilnější verzi, jejíž testovací let nás čeká. Jde o raketu, která se svou výškou 55,23 metru, průměrem 8,86 metru a hmotností po natankování přibližně 760 tun řadí mezi těžké rakety. Nosnost na nízkou oběžnou dráhu by měla být přibližně 25 tun a na dráhu přechodovou ke geostacionární přibližně 8 tun. Půjde také o první start této rakety z kosmodromu Vostočnyj.
8. dubna 2024 by mělo dojít ke startu rakety Falcon 9 s jedenácti družicemi pro různé zákazníky v rámci nového programu, který dostal název Bandwagon. Princip fungování je v podstatě stejný, jako v programu Transporter. Při jedné misi je vyneseno vícero družic pro různé zákazníky, ovšem s rozdílem, že nepůjde o start na dráhu se sklonem zhruba 90°, ale 45°. A to z důvodu, že by se mělo údajně jednat o druhou nejžádanější oběžnou dráhu mezi zákazníky. Co se týče nákladu, tak k nejzajímavějším družicím na této misi patří například QPS-SAR-7, což je radarová družice, která bude schopna identifikovat auta, nebo Centauri 6. Ta by měla být později součástí konstelace zajišťující připojení k internetu věcí. Další zajímavou družicí je například 425 Project SAR Sat-1 vybavená radarem se syntetickou aperturou a bude poskytovat Jižní Korei informace ohledně bezpečnostních hrozeb ze strany Severní Korei. První stupeň B1073, který poletí po čtrnácté se pokusí o přistání na pevninské přistávací ploše LZ-1.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
