Lukáš Houška

  • Kosmotýdeník 247 (5. 6. – 11. 6.)

    Kosmotýdeník 247 (5. 6. – 11. 6.)

    Týden se s týdnem sešel a je tu opět Kosmotýdeník. Dnes budeme trochu více zkoumat Mars. V hlavním článku se podíváme, co přinesla analýza minerálů z úpatí hory Mnt. Sharp. Díky této analýze můžeme nahlédnout do dávné historie vývoje vodního prostředí v tomto kráteru a ukážeme si, že je to pěkně zajímavá historie. Podíváme se také na místo přistání vozítka Opportunity, možný termín startu Falconu Heavy a nevynecháme ani tradiční přehled článků, snímek týdne a video týdne. Přejeme vám pěkné čtení a hezkou neděli.

  • Kosmotýdeník 245 (22.5. – 28.5.)

    Kosmotýdeník 245 (22.5. – 28.5.)

    Máme za sebou neskutečně natřískaný kosmický týden, během kterého se stalo několik významných událostí a který zaznamenal posuny startů plánovaných misí. A to posuny ne dozadu, ale dopředu. Alespoň v případě sondy Psyché jde o pořádný kus. Ale o tom v přehledu článků. V tomto Kosmotýdeníku se dočtete o zcela unikátní fotografii ze sondy LRO, která zachytila, jak do ní nabouralo vesmírné těleso. Podíváme se také na ruský vojenský start a nevynecháme tradiční rubriky snímku a videa týdne. Přeji vám příjemnou neděli a hezké čtení.

  • Kosmotýdeník 243 (8.5. – 14.5.)

    Kosmotýdeník 243 (8.5. – 14.5.)

    Kosmotýdeník je tu nejen proto, aby shrnul dění v kosmonautice za uplynulý týden, ale také proto, aby se věnoval záležitostem, na které během týdne nevyšel článek. V hlavním tématu se tak podíváme na to, proč byla zkrácena kosmická vycházka na ISS a co se během této vycházky podařilo stihnout. Zamíříme však také na Starý kontinent, kde začala probíhat velmi zajímavá iniciativa, do které se časem i vy, pokud máte kosmické zahrádkářské sklony, můžete zapojit také. A dojde i na další události. Přejeme vám příjemné čtení a hezkou neděli.

  • Indie darovala satelit Jižní Asii. Pákistán je mimo

    Indie darovala satelit Jižní Asii. Pákistán je mimo

    V pátek 5. května se z indického kosmodromu Sriharikota vznesla indická raketa GSLV Mk II a vynesla telekomunikační satelit GSAT-9, který nese také označení South Asia Sattelite. O startu se nevědělo dopředu a tradiční indické živé přenosy tentokrát také neproběhly. Přesto nejde o tajný satelit, ale o satelit veřejný, který pojem tohoto slova dokonale naplňuje. Jde však také o satelit politický, který nese nálepku indického politického slibu a někde v pozadí i dlouholetý mocenský boj dvou rivalů v regionu o nadvládu.

  • Kosmotýdeník 242 (1.5. – 7.5.)

    Kosmotýdeník 242 (1.5. – 7.5.)

    Dalších 168 hodin od vydání minulého Kosmotýdeníku je za námi a přichází tak čas na nové vydání. Tento týden jsme v kosmonautice mohli například obdivovat vizuálně velmi povedený návrat prvního stupně Falconu 9, ale děly se i jiné věci. Na Marsu například vědci od vozítka Curiosity zkoumali duny a mechanismy jejich vzniku, podíváme se na to v hlavním tématu. Dále zamíříme na Kourou, kde proběhl po dlouhé době start. Navštívíme i ISS, kde se připravuje pěstování čínského zelí, nebo se podíváme na přesun sond MMS. Přejeme vám dobré čtení a hezkou neděli.

  • Kosmotýdeník 241 (24.4. – 30.4.)

    Kosmotýdeník 241 (24.4. – 30.4.)

    Nejčastěji skloňovaným jménem kosmického prostředku nebyl po čase žádný produkt firmy SpaceX, ale pro změnu sonda Cassini, která po více jak dvaceti letech dokázala nadchnout i velká média. I my jí budeme věnovat část Kosmotýdeníku, ale podíváme se také na události, které stály v pozadí. Například máme nepříjemnou zprávu pro ty, co se těšili na start rakety SLS v příštím roce. Zdá se, že se bude čekat ještě další rok. Proč a jak došlo ke zpoždění, o tom už uvnitř článku. Podíváme se také na dnešní start Falconu 9, který by měl proběhnout již v jednu hodinu po poledni a nevynecháme ani další menší události. Přejeme vám pěknou neděli a hezké čtení.

  • Kosmotýdeník 238 (5.4. – 9.4.)

    Kosmotýdeník 238 (5.4. – 9.4.)

    Je tu nedělní poledne a tudíž nastává ideální čas pro týdenní souhrn nejzajímavějších událostí, které nám přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát podíváme na rošádu v nosičích pro dva italské satelity, které podmínily start lovce exoplanet evropského satelitu CHEOPS a také náklad první mise Red Dragonu v roce 2020. V dalších tématech prověříme, jak probíhalo balení nákladní lodi Cygnus, také jak se zabalila posádka odlétající z ISS a podíváme se i na další zprávy. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

  • Kosmotýdeník 237 (27.3. – 2.4.)

    Kosmotýdeník 237 (27.3. – 2.4.)

    Týden, který pomalu končí, se jistě zapíše do dějin. V mnohých z vás ještě doznívá euforie z povedeného startu a přistání Falconu 9, jehož první stupeň startoval a přistával již podruhé. Kosmotýdeník však shrne i ty události, které zůstaly ve stínu SpaceX. Podíváme se mimo jiné ke konkurenci, ke společnosti Blue Origin, která zahajuje velké přestavby na Floridě a chystá se na starty těžkotonážní rakety New Glenn. Vypravíme se také za sondou Cassini a shrneme si pěkné fotky ze startu Falconu 9. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

  • Kosmotýdeník 236 (20.3. – 26.3.)

    Kosmotýdeník 236 (20.3. – 26.3.)

    Vítáme vás u čtení dalšího pravidelného vydání Kosmotýdeníku, který vás i tentokrát provede kosmonautickými novinkami z uplynulých sedmi dní. Tentokrát vyrazíme daleko od Země a vydáme se k trpasličí planetě Ceres, kde v dnešním hlavním tématu prozkoumáme, kde by se na povrchu stále ještě mohla nacházet zmrzlá voda. Budeme tedy zkoumat takzvané chladné pasti. V dalších tématech se podíváme například na to, kdy nás čeká očekávaný start Falconu 9, proč byl odložen start rakety Atlas 5 se zásobovací lodí Cygnus a nevynecháme ani tradiční video a obrázek týdne. Přeji vám pěknou neděli a příjemné čtení.

  • Kosmotýdeník 235 (13.3. – 19.3.)

    Kosmotýdeník 235 (13.3. – 19.3.)

    Start Falconu 9, japonské rakety H-IIA, nebo americké rakety Delta IV. To byly velké události, které formovaly dění v kosmonautice v uplynulém týdnu. My se v pravidelném Kosmotýdeníku zaměříme i na další události, které by rozhodně neměly zapadnout. Například na jeden originální způsob vynášení nákladů pomocí raketového balónu. Podíváme se i na jeden končící satelit, který ač byl pouze technologickým demonstrátorem, sloužil dlouhá léta jako cenný zdroj vědeckých dat. Nevynecháme ani další dění ve vesmíru a pravidelné rubriky snímku a videa týdne. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

LVM3 (Gaganyaan-1)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

  • Boeing

    Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗