Lukáš Houška

  • Budete mít brýle přesné jako čočka vědeckého přístroje pro průzkum Marsu?

    Budete mít brýle přesné jako čočka vědeckého přístroje pro průzkum Marsu?

    Na otázku položenou v nadpisu bychom mohli celkem bez váhání odpovědět ano. Musíte mít však brýle zkontrolované metodou, o které pojednává tento článek. Mnoho z našich čtenářů jistě používá brýle, kontaktní čočky, nebo oční implantáty. Nyní se možná zpřesní jejich výroba díky výzkumu, který primárně probíhal na Mezinárodní kosmické stanici a neměl vůbec za účel vylepšovat tyto propriety pro lepší vidění. Můžeme si tak připsat další nečekané vylepšení, které nám zlepšuje život díky kosmickému výzkumu.

  • Kosmotýdeník 223 (19.12. – 25.12.)

    Kosmotýdeník 223 (19.12. – 25.12.)

    Ani ve sváteční čas nebudete ochuzeni o souhrn těch nejzajímavějších událostí, které přinesl právě uplynulý týden. Kosmotýdeník tentokrát v hlavním tématu nabídne bližší pohled na vynesený čínský satelit TanSat, který si má ohlídat hromadění skleníkových plynů v atmosféře Země. Podíváme se však také na to, jak slaví Vánoce na ISS, nebo se podíváme na fotografie ze startu Ariane 5. Přeji vám pěkný první svátek vánoční a příjemné čtení.

  • Cesta kosmonautiky zpět na výsluní

    Cesta kosmonautiky zpět na výsluní

    Stalo se již tradicí, že i na štědrý den vychází na Kosmonautixu článek. Takový článek je specifický. Vzhledem k pohodové atmosféře, klidu a míru, který má o Vánocích panovat, se článek snaží za něčím ohlédnout, nebo navodit správnou vánoční a kosmickou náladu naráz. V roce 2014 jste tak dostali návod, jak slavit Vánoce ve vesmíru. V roce následujícím jsme se ohlédli za nejsilnějšími nejen vánočními okamžiky strávenými ve vesmíru. Letos budeme opět bilancovat. K vánočnímu času patří i ohlížení se za uplynulými dny, měsíci a roky a hodnocení toho, co se za tu dobu změnilo. Dnes se ohlédneme za událostmi, které se udály v minulých pěti až šesti letech. Je to jednak doba shodná s existencí portálu Kosmonautix a také období, kdy se výrazně změnila kosmonautika a to velmi výrazným způsobem.

  • Kosmotýdeník 222 (12.12. – 18.12.)

    Kosmotýdeník 222 (12.12. – 18.12.)

    Máme za sebou dalších 168 hodin od vydání předešlého Kosmotýdeníku a nadešel tedy čas na nové shrnutí toho, co formovalo kosmonautiku v uplynulých sedmi dnech. Dnes se podrobněji zaměříme na přítomnost vody na trpasličí planetě Ceres. O její lokalizaci a množství se v San Franciscu rozhovořily hned dva vědecké týmy. Nevynecháme však ani dění ve společnosti SpaceX, nebo plány mise TGO u Marsu. Součástí jsou už tradiční rubriky snímku a videa týdne. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

  • Kosmotýdeník 221 (5.12. – 11.12.)

    Kosmotýdeník 221 (5.12. – 11.12.)

    Čtyři starty v jednom týdnu. To se nestává až tak často. Pravidelné shrnutí těch nejzajímavějších kosmonautických událostí z právě uplynulého týdne tak bude mít opravdu o čem mluvit. Starty se pěkně rozložily mezi Japonsko, USA, Čínu a Evropu. O většině z nich jsme vás již informovali, na ten včerejší, čínský, se podíváme blíže. Nevynecháme však ani dění u Jupiteru, kde sonda Juno dnes prodělává svůj třetí vědecký průlet. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

  • Kosmotýdeník 219 (21.11. – 27.11.)

    Kosmotýdeník 219 (21.11. – 27.11.)

    Připravujete nedělní oběd? To je krom jeho konzumování také čas, na vydání aktuálního dílu Kosmotýdeníku. Co přinesla kosmonautika a vesmír za uplynulých 168 hodin? Třeba to, že se objevila zajímavá studie o podpovrchovém oceánu trpasličí planety Pluto, který jako nejvěrohodnější vysvětlení řeší některé záhady známého srdíčka na Plutu. Podíváme se ale také na úterní start čínského komunikačního satelitu, který má zajímavé poslání. Nevynecháme dění v Rusku, ani snímek, či video týdne. Přeji vám pěkné nedělní poledne, dobrou chuť a příjemné čtení.

  • Kosmotýdeník 218 (14.11. – 20.11.)

    Kosmotýdeník 218 (14.11. – 20.11.)

    Uběhlo přesně 168 hodin od posledního vydání Kosmotýdeníku a můžeme konstatovat toto: Celkem tři starty raket, jedno přistání čínských taikonautů, jeden start kosmonautů k mezinárodní kosmické stanici, čtyři nové satelity navigačního systému Galileo a nový a nejmodernější meteorologický satelit na oběžné dráze. Do toho prohlášení Elona Muska o vynesení 4 425 nových satelitech. To je na jeden týden opravdu slušný kosmický provoz. Pojďme se však v Kosmotýdeníku podívat i na ty události, které se v tak napěchovaném týdnu staly a neměly by zapadnout. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

  • Po zvolení Trumpa zůstává NASA „otevřena všem možnostem“

    Po zvolení Trumpa zůstává NASA „otevřena všem možnostem“

    Změna prezidenta znamená pro agenturu NASA vždy velké změny. Mnozí z nás si pamatují, že když v roce 2008 nastoupil Barack Obama, následovalo velmi bolestné zrušení programu Constellation, který vyhlásil prezident Bush. Ze zrušeného programu však časem povstala obnovená a téměř identická loď Orion a raketa SLS. Cíl se přesunul z Měsíce na Mars a vyhlásila se větší podpora soukromníkům. Nicméně všichni cítíme, že měnit tak velkolepé projekty v době jejich tvoření není zrovna konstruktivní a nakonec ani levné. NASA se proto tentokrát snaží na nového prezidenta lépe připravit a zůstává „otevřená všem možnostem“.

  • Kosmotýdeník 217 (7.11. – 13.11.)

    Kosmotýdeník 217 (7.11. – 13.11.)

    Tento týden doznívaly éterem americké prezidentské volby a většina zpráv ze světa mizela pod jejich těžkými botami. Nechme je stranou a pojďme se podívat, co se dělo v kosmickém výzkumu Země. Podíváme se například trochu blíže na náklad čínské rakety CZ-2D, která vynesla tajemnou meteorologickou družici. Zamíříme také k Marsu, kde bylo poprvé pořízeno globální video noční marsovské atmosféry při takzvaném Nightglow efektu. To i další podobnosti naleznete v dalším vydání Kosmotýdeníku. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

  • Kosmotýdeník 216 (31.10. – 6.11.)

    Kosmotýdeník 216 (31.10. – 6.11.)

    Již po dvousté šestnácté odečítáme dalších 168 hodin, abychom mohli otevřít nejnovější vydání Kosmotýdeníku. Je fantastické, že každý týden je o čem psát a každý týden nám kosmonautika přináší stále nové pokroky. Pojďme se však podívat, co nalezneme v aktuálním vydání. Podíváme se například na to, jak se testovalo zrcadlo dalekohledu Jamese Webba. Test to byl tak unikátní, že si zaslouží rozebrat. Zamíříme však také za jedním rekordem, který se odehrál 70 000 kilometrů nad Zemí a měly s ním co dočinění satelity GPS. Dále se dozvíme něco o nových ruských plánech, nebo samozřejmě nevynecháme snímek a video týdne. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

  • Boeing

    Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗