sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

TrustPoint

TrustPoint, startup se sídlem ve Virginii, který vyvíjí síť navigačních družic na nízké oběžné dráze Země, oznámil, že úspěšně přenesl časové a sledovací signály z pozemní stanice k družici na oběžné dráze.

Parsons

Společnost Parsons 15. ledna oznámila, že za 375 milionů dolarů získala společnost Altamira Technologies. Cílem tohoto kroku je rozšířit její schopnosti v oblasti analýzy vesmírných dat a zpravodajských misí.

Arianespace

Společnost Arianespace zahájí v únoru vynášení družic pro svého největšího komerčního zákazníka, Amazon Leo. Zároveň chce společnost zvýšit počet letů a přilákat další klienty.

CAS Space

Čínská komerční firma CAS Space zahájila svůj první suborbitální let a zkušební misi Lihong-1, přičemž došlo i k úspěšnému testu sestupu kapsle na padáku.

ClearSpace

Evropská kosmická agentura a lucemburská společnost ClearSpace 12. ledna oznámily novou spolupráci na misi PRELUDE, která bude zahrnovat servis a aktivní odstraňování trosek na oběžné dráze.

NOAA

Slyšení konané 13. ledna zdůraznilo důležitost pokračující spolupráce mezi Národním úřadem pro oceán a atmosféru (NOAA) a ozbrojenými složkami USA.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Karel Zvoník
AI pohled na evropskou raketovou krizi

Evropský způsob vynášení družic potřebuje reformu!

Evropa má velké problémy udržet ekonomiku vynášení nákladů na oběžnou dráhu, na současném trhu, konkurenceschopnou. Což může být větší problém než se může zdát. Ve hře je totiž nezávislý přístup evropských států do vesmíru. Což nedávno potvrdil i Josef Aschbacher. Bude třeba udělat změny, reformu chcete-li. Na ní se však budou muset dohodnout všechny státy pod záštitou ESA. Určité představy, jak by mohla taková reforma vypadat a kam se ubírá myšlení vedení pomalu vyplouvá na povrch. Všichni tuší, že bude třeba se více zaměřit na tržní přístup. Což neznamená nic jiného než zapojení soukromého sektoru i nastavení nových pravidel v tomto směru.

Indie zahájila testy motoru pro novou rodinu nosných raket

Kosmická agentura ISRO provedla první integrovaný test prototypu semikryogenního motoru o výkonu 2000 kN v nově zprovozněném zařízení na testování nových kapalinových motorů. Středisko se nazývá ISRO Propulsion Complex (IPRC) poblíž hory Mahendragiri. Agentura otestovala konfiguraci označenou jako Power Head Test Article (PHTA). Ta zahrnuje všechny systémy motoru kromě spalovací komory. Test je první ze série testů plánovaných k ověření návrhu systému přívodu pohonné látky, včetně nízkotlakého a vysokotlakého turbočerpadla, generátoru plynu a řídicích komponent. Středisko pro systémy kapalinových motorů (LPSC) ISRO provedlo návrh a vývoj semikryogenního raketového motoru s tahem 2000 kN za účasti indického průmyslu.

Z Indie do kosmu (3. díl)

Od doby startu modulu CARE se událo mnohé. Avšak pilotovaný program postupoval kupředu jen velmi pomalu. Nebyl totiž až do roku 2018 prioritou. Čas byl využit k zahájení výstavby infrastruktury a vybírání posádky a dále se pilovaly detaily samotné mise, které byly následující: Až tříčlenná posádka bude vyslána na cca 7 denní misi ve vlastní kosmické lodi, která se bude skládat ze dvou hlavních částí. Servisního modulu se solárními panely, bateriemi a vším potřebným k přežití posádky. A přetlakové, návratové kabiny pro posádku. Ta je ještě v době startu na svém vrcholu opatřena záchrannou věžičkou CAS (Capsule Abort System).

Z Indie do kosmu (2. díl)

Po zrušeném letu raketoplánu na misi STS-61-I s indickou účastí v roce 1986 Indická kosmická agentura neměla další zájem o rozvíjení pilotovaného programu. Na mezinárodní scéně dominovala ISS a plány na její vybudování. Indie, jak známo, se tohoto programu neúčastnila a to z pochopitelných důvodů. Pokud odhlédneme od politických záležitostí, tak z technického hlediska prostě Indové neměli co nabídnout. Chyběla silná nosná raketa a také peníze. V tomto ohledu bylo rozhodně co dohánět. Dostupné prostředky byly využity na rozvoj nosných raket a budování infrastruktury, včetně vlastního navigačního systému a komunikačních technologií. Postupně však uzrával čas pokukovat po vyšších metách. Nabízely se planetární mise a logicky také vlastní pilotovaný program. Chyběla ale zatím politická vůle. ISRO ovšem i z mála vytěžilo maximum možného a v zákulisí vyvíjelo technologie potřebné pro pilotovaný program. Dveře mu otevřela mise SRE-1.

OBRAZEM: Přípravy na první start rakety Vulcan (2. díl)

Právě v tento den, tedy 24. února, kdy píšu tyto řádky, jsme se dozvěděli první oficiální termín startu rakety Vulcan od společnosti ULA. K pokusu dojde 4. května. Všechny přípravy pokračují a raketa na kosmodromu dostává svůj tvar. V minulé části jsme skončili u převozu nákladu na kosmodrom a přípravy prvního stupně s motory BE-4. Práce však pokročily a raketa již má i stupeň druhý a to druhý díl vychází přesně měsíc po tom prvním. Rýsují se také některé podrobnosti a detaily o nákladu rakety. Nosič Vulcan je zajímavý například tím, že do střední kategorie (medium) nosičů přináší raketu s kapacitou těžkých raket značených jako Heavy. Na své rozměry má tedy Vulcan poměrně velkou nosnost a nahradí tak nejen Atlas V, ale i daleko silnější Delta IV Heavy. Přinášíme druhý obrazový materiál z příprav na jeden z nejočekávanějších startů letošního roku.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.