sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Poskytovatel meteorologických informací Tomorrow.io získal 35 milionů dolarů v posledním kole financování, čímž se celková částka zvýšila na 210 milionů dolarů. Finance budou použity na urychlení vývoje konstelace nové generace pro sběr atmosférických dat.
Společnost Astrolab 18. května oznámila, že dosáhla čtyř dohod se středisky NASA o přepravě užitečného zatížení na svém roveru FLEX Lunar Innovation Platform (FLIP), který by měl být vypuštěn na přistávacím modulu Griffin-1 společnosti Astrobotic koncem tohoto roku.
Čínská společnost Zenk Space získala 180 milionů juanů před plánovaným červnovým debutem své rakety Zhihang-1, která používá jako palivo kerolox.
Společnost Virgin Galactic 14. května oznámila, že je technicky i finančně na dobré cestě k zahájení komerčních letů své suborbitální kosmické lodi nové generace do konce roku.
NASA zveřejnila finální žádost o návrhy na telekomunikační systém pro Mars a potvrdila požadavky, které omezují společnosti, jež se o něj mohou ucházet.
Americké vesmírné síly udělily společnosti Northrop Grumman kontrakt v hodnotě 398 milionů dolarů na stavbu prototypu komunikační družice určeného k demonstraci technologií proti rušení vojenských operací.
Společná vědecká mise SMILE agentury ESA a Číny jejíž účelem je studium zemské magnetosféry má být po deseti letech příprav odstartována 19. května.
Plánovaný společný podnik společností AT&T, T-Mobile a Verizon v oblasti přímého připojení k zařízením (D2D) rozdělil operátory, kteří stojí za družicemi potřebnými k připojení běžných chytrých telefonů z vesmíru.
Společnost Cowboy Space podala Federální komunikační komisi plány na orbitální datové centrum s 20 000 družicemi Stampede, krátce poté, co získala 275 milionů dolarů na vývoj raket, jejichž horní stupně by sloužily jako výpočetní platformy.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Na titulním obrázku tohoto článku vidíte pečlivě vyrobený hardware, který sice nepoletí do kosmického prostoru, ale poslouží jako společný testovací cíl pro přední evropská zařízení k testování družicových antén. Oficiální název zní Sub-Millimetre Wave Validation Standard Antenna, zkráceně VAST (pozor, neplést se stejnojmennou americkou soukromou firmou). Použití tohoto hardwaru zajistí, že všechny tyto zkušební komory budou správně a konzistentně měřit nejnáročnější rádiové frekvence, které se budou používat při budoucích vesmírných misích. „VAST je dobře charakterizovaná, mechanicky a tepelně stabilní vícefrekvenční reflektorová anténa pokrývající šest frekvenčních kanálů – 89 GHz, 118 GHz, 183 GHz, 325 GHz, 664 GHz a 1,2 THz,“ vysvětluje inženýr ESA, Paul Moseley a dodává: „Nadcházející generace telekomunikačních družic, ale i družic snímkujících Zemi, či vědeckých misí, bude využívat stále vyšší a vyšší rádiové frekvence zahrnující submilimetrové vlny, aby dosáhly rychlejších datových přenosů a přesnějšího vědeckého výzkumu. Jenže s tím, jak jdeme do vyšších frekvenčních pásem, je neustále složitější a dražší je správně měřit. VAST byl proto vyroben jako užitečný způsob ověřování výkonnosti různých zkušebních zařízení pro antény
Nyní, když jsou všechny její systémy integrovány, je první meteodružice z řady MetOp Second Generation-A, MetOp-SG-A1, kompletně sestavena a připravena ke startu v příštím roce. Mezitím její dvojče, družice MetOp-SG-B1, prochází zevrubnými testy, které mají prověřit, že dokáže odolat kosmickému vakuu a extrémním výkyvům teplot. Jak už jejich název naznačuje, mise MetOp-SG významně vylepšuje schopnosti družic z první generace MetOp. Tato nová generace se liší i v tom, že je plánována jako tři na sebe navazující páry družic typu A a B, přičemž každý typ nese odlišné, ale vzájemně se doplňující soubory vědeckých přístrojů.
NASA po jednáních s firmami Boeing a SpaceX oznámila své plány na mise, které příští rok zamíří k Mezinárodní kosmické stanici v rámci programu CCP (Commercial Crew Program). Ačkoliv tyto mise budou potřebovat ještě hodně času na přípravu, agentura očekává, že příští rok bude na oběžné dráze probíhat mnoho činností. Je proto potřeba naplánovat jednotlivým týmům pro dané mise časová okna, na která se budou moci zaměřit v závislosti na technické připravenosti a provozu na stanici.
Jak už bývá v tomto seriálu zvykem, dnes se opět podíváme na zoubek technologii, která je zatím v plenkách a nedá se u ní v blízké době čekat praktické uplatnění. Přesto však v sobě ukrývá potenciál a proto NASA podporuje její prvotní rozvoj. Ten už prošel první fází podpory a nyní je ve druhém kole. Jeho tvůrci chtějí pokračovat v započaté práci na vývoji a demonstraci proveditelnosti revolučního zdroje energie pro mise k vnějším planetám s využitím nového způsobu tepelné přeměny energie, termoradiativního článku (TRC – thermoradiative cell).
Evropská sonda Hera, která se zaměřuje na problematiku planetární obrany, pořídila své první snímky s pomocí tří palubních přístrojů, s jejichž pomocí bude studovat planetku Didymos a její měsíček Dimorphos. Po úspěšném startu, ke kterému došlo 7. října 2024 byly postupně aktivovány jednotlivé přístroje, což je součástí probíhající fáze uvádění palubních systémů do provozu. Desátého a jedenáctého října byla stěna s vědeckými přístroji otočena k naší planetě a tři instrumenty pořídily své první snímky Země a Měsíce ze vzdálenosti více než milionu kilometrů. Konkrétně se jedná o snímky z kamery Asteroid Framing Camera, AFC (na náhledovém snímku je označena písmenem A), tepelného snímače TIRI (na obrázku má písmeno B) a hyperspektrálního snímače HyperScout H (na obrázku mu patří písmeno D).
Když se hovoří o místech ve Sluneční soustavě, která by mohla mít podmínky vhodné pro život, velmi často bývá zmiňován Jupiterův měsíc Europa. Podle dosavadních poznatků jeho povrch tvoří několik kilometrů silná vrstva ledu, pod kterou se zřejmě nachází desítky kilometrů hluboký oceán kapalné vody. Prozkoumat Europu a především to, zda opravdu skýtá podmínky pro život, bude úkolem americké sondy Europa Clipper. Její start na raketě Falcon Heavy nás čeká možná už zítra – 14. října v 18:06 našeho času.
Federální letecký úřad (FAA) oznámil, že přezkoumal a schválil výsledky vyšetřování SpaceX zaměřené na chybu při deorbiančím zážehu druhého stupně Falconu 9 při misi Crew 9. Rakety Falcon se tak mohou vrátit do služby.
Zatímco kosmické sondy studují cizí světy, vědci na Zemi se snaží před vysláním přístrojů na mimozemské cesty co nejlépe připravit. Jedním ze způsobů této přípravy na průzkumné mise je využití technik strojového učení k vývoji algoritmů s daty z komerčních přístrojů nebo z letových exemplářů přístrojů na kosmických misích. Abychom byli konkrétní – NASA používá na marsovských misích hmotnostní spektrometry, které analyzují vzorky a identifikují v nich organické molekuly. Vytvoření algoritmů strojového učení před misemi může pomoci urychlit a také zefektivnit proces analýzy dat nasbíraných během časově omezených vesmírných operací.
Evropská družice Serntinel-1C, tedy třetí zástupce družicové řady Sentinel-1 z programu Copernicus, dorazila na kosmodrom ve Francouzské Guyaně, odkud má ještě před koncem letošního roku odstartovat na raketě Vega-C. Úkolem této družice bude pokračovat v důležité práci, kterou rozjeli její předchůdci. Sentinel-1C bude dodávat radarové snímky zemského povrchu, které najdou uplatnění v širokém spektru služeb programu Copernicus a vědeckých aplikacích. Základ Sentinelu-1C vznikl ve francouzském Cannes a poté zamířil do italského Turína. Tady se na něj dále pracovalo a nakonec mohl být na zdejším letišti naložen do transportního letounu Antonov, který s ním bezpečně přistál ve Francouzské Guyaně. Tady projde sérií předstartovních příprav, které zajistí, že je připraven na start.
Kosmická loď Orion má vozit astronauty do hlubšího vesmíru a tak je musí ochránit před drsnými podmínkami, které tam panují. Na bezpilotní misi Artemis I výzkumníci z NASA i dalších organizací umístili na palubu lodi Orion několik přístrojů k měření, jakou dávku radiace by dostali potenciální astronauti na palubě. O měření v Orionu se staralo 5600 pasivních senzorů a 34 aktivních detektorů. Ty během 25,5 dne trvající mise k Měsíci a zpět poskytovaly důležitá data o radiační zátěži v různých fázích letu včetně průletu skrz van Allenovy radiační pásy.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
