sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.
Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.
Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.
Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.
Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.
Společnost Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, jmenovala bývalého prezidenta a generálního ředitele společnosti The Aerospace Corp. svým poradcem, a to v době, kdy společnost čeká na další fázi klíčového programu NASA.
Americké vesmírné síly zavedly do operačního provozu nový mobilní systém rušení družic, který je schopen dočasně narušit komunikaci protivníka.
NASA vybrala tři společnosti, které dodají čtyři robotické přistávací moduly v hodnotě téměř 600 milionů dolarů pro mise na Měsíci. Pro mise plánované na konec roku 2028 vybrali společnosti Astrobotic Technology, Firefly Aerospace a Intuitive Machines.
Čína zakládá průmyslovou alianci VLEO, satelity demonstrují trvalý provoz na nízké oběžné dráze
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Agentura NASA, společně s Národním úřadem pro oceán a atmosféru (NOAA), vybrala Johns Hopkin’s University Applied Physics Laboratory v Laurelu ve státě Maryland, aby zkonstruovala supratermální iontové senzory pro projekt Lagrange 1 Series, který je součástí programu NOAA Space Weather Next. Tato smlouva s pevně stanovenými náklady má hodnotu přibližně 20,5 milionu dolarů a zahrnuje vývoj dvou přístrojů Suprathermal Ion Sensor. Předpokládaná doba plnění této smlouvy je do 31. ledna 2034. Práce budou probíhat v zařízení příjemce v Marylandu, v Goddardově středisku v Greenbeltu (Maryland) a v Kennedyho středisku na Floridě.
Ještě než listopad předá vládu prosinci, čeká nás jeden živě a česky komentovaný přenos. Na Vandenbergově základně v Kalifornii je již připravena raketa Falcon 9, která by měla v poslední listopadový den ráno našeho času dopravit na oběžnou dráhu Země utajený náklad pro Národní úřad vojenského kosmického zpravodajství. V tomto případě, stejně jako v několika předešlých, však identita družic není tak tajná, jak obvykle u tohoto typu misí bývá. Falcon 9 tentokrát vynáší další sérii zpravodajských družic Starshield, které konstrukčně vycházejí z civilních družic Starlink. Náš živě a česky komentovaný přenos nebude chybět.
Pohled do kalendáře hovoří jednoznačně – máme tu poslední pátek v měsíci, a to na našem webu znamená jedinou věc: přichází čas na Pokec s kosmonautixem. Dnes to navíc bude malé jubileum, protože nás čeká už 70. díl tohoto živě vysílaného pořadu, ve kterém o probíraných tématech rozhodujete vy, naši diváci. Stačí totiž napsat dotaz do chatu a my se vám pokusíme co nejlépe odpovědět. I dnes začne vysílání v osm hodin večer a bude trvat zhruba dvě hodiny. Pokud tedy máte čas a chuť, budeme moc rádi, když se k nám přidáte.
S tím, jak se blíží start evropské družice Sentinel-1C, je ideální čas ukázat si mnoho různých způsobů, kterými družice z řady Sentinel-1 už několik let pomáhají díky svému radaru sledovat naši planetu. Tyto družice dokážou provádět radarová měření za každého počasí, ve dne i v noci, nad pevninami i oceány po celém světě. Celá mise i data z ní podporují kriticky důležité obory, jako je správa životního prostředí, reakce na přírodní katastrofy či výzkum změn klimatu. Družice Sentinel-1 se podílejí na celé řadě služeb a aplikací programu Copernicus – od sledování polárních ledovců přes mapování námořních cest až po měření rychlosti pohybu ledovců. Tyto družice také hrají důležitou roli při dohledu nad mořskými ekosystémy – například při úniku ropy do oceánu, ale i při sledování pohybu lodí z hlediska jejich bezpečnosti či z pohledu nelegálního rybolovu.
Česká republika a její kosmický průmysl si mohou připsat další zajímavý „úlovek“. Firma OHB Czechspace sídlící v Brně totiž začíná montovat neletový exemplář prachového štítu pro evropskou sondu Comet Interceptor. Jejím úkolem bude proletět kolem komety a proto potřebuje ochranu před prachem, který jí zkříží cestu. Prachový štít se bude skládat v Brně na přelomu listopadu a prosince, přičemž práce zabere přibližně dva týdny. Štít bude ještě připojen na desku z hliníkové slitiny s rozměry zhruba 140 × 140 centimetrů, která usnadní jeho přepravu na testovací středisko.
HLS bude přepravovat další astronauty, kteří přistanou na Měsíci, včetně první ženy a prvního nebělocha, počínaje Artemis III. V zájmu bezpečnosti a úspěchu mise musí lander i další vybavení vyvíjené pro program Artemis fungovat spolehlivě i v těch nejdrsnějších prostředích. Inženýři na Marshallově středisku v alabamském městě Huntsville momentálně testují, jak dobře dokáže prototyp izolace lunární Starship od SpaceX chránit vnitřní prostředí lodi, včetně nádrží s pohonnými látkami a kabiny pro posádku. Právě Starship má dopravit astronauty na povrch Měsíce při misích Artemis III a IV.
Agentura NASA vybrala firmu SpaceX jako poskytovatele služeb souvisejících se startem mise Dragonfly – rotory vybaveného landeru, který vzniká v rámci programu New Frontiers, aby prozkoumal Saturnův měsíc Titan. Tato mise bude odebírat vzorky ze svého okolí, aby určila jejich chemické složení v různých geologických podmínkách, čímž posune naše dlouhodobé pátrání po základních stavebních blocích života. Kontrakt s pevnou cenou má hodnotu 256,6 milionu dolarů, v čemž jsou obsaženy služby spojené se startem i další náklady související s misí. Dragonfly má podle aktuálního harmonogramu naplánovaný start mezi 5. a 25. červencem roku 2028. O vynesení se postará raketa Falcon Heavy, která odstartuje z Kennedyho kosmického střediska na Floridě.
Zkuste si představit, že navrhujete technologii, která má fungovat na Měsíci minimálně jednu dekádu a během této doby zajišťovat dodávky elektrické energie. NASA vybrala tři firmy, které vyvíjejí právě takové systémy. Jejich cílem je poskytnout agentuře zdroje energie pro mise z programu Artemis, které zamíří k jižnímu pólu Měsíce. V roce 2022 byly s těmito firmami uzavřeny dohody, které zahrnovaly i využití laboratoře SESL (Space Environment Simulation Laboratory) na Johnsonově středisku v Houstonu k testům jejich samostatně fungujících fotovoltaických panelů. Konkrétně jde o využití Komory A v budově 32. Prototypy, které zde byly dosud testovány, podstoupily zevrubné zkoušky, aby se ověřilo, zda technologie odolají drsnému lunárnímu prostředí a zda se na povrchu Měsíce správně rozloží. V létě 2024 si v Komoře A vyzkoušely své koncepty fotovoltaických panelů společnosti Honeybee Robotics, Blue Origin a Astrobotic Technology. Každá firma navrhla jedinečné řešení designu panelů, které musí odolat extrémním výkyvům teplot. Data nasbíraná v laboratoři SESL budou využita k doladění požadavků i k návrhu budoucích vylepšení s cílem vysadit do okolí jižního pólu Měsíce alespoň jeden takový systém. Kontrakty pro tyto činnosti jsou
Let nákladní kosmické lodi Progress MS-29 měl být pouze rutinní zásobovací misí k Mezinárodní kosmické stanici, která na orbitální komplex dopraví necelé tři tuny nákladu. Když však ruští kosmonauti v sobotu 23. listopadu otevřeli průlez mezi lodí a stanicí, čekalo na ně překvapení v podobě podivného zápachu. „Po otevření průlezu do lodi Progress si ruští kosmonauti všimli neočekávaného zápachu a pozorovali malé kapičky. Posádka na základě toho uzavřela průlez mezi modulem Poisk (na který se Progress připojil – pozn. překl.) a zbytkem stanice,“ uvedla agentura NASA ve svém prohlášení z 24. listopadu.
Experti z NASA přispěli svými znalostmi k vytvoření izolačních nátěrů, které blokují teplo a sluneční svit. Bez správné izolace se mohou budovy vystavené intenzivnímu slunečnímu svitu proměnit v horké pece. V 80. letech se na tuto problematiku zaměřil Joseph Pritchett, který chtěl vyvinout nátěr pro izolaci budov. Pritchett věděl o zkušenostech NASA s tepelnými testy (zejména s keramikou), které mají v agentuře široké uplatnění. Teplotní odolnost vybraných látek z nich činí ideální materiál pro tepelné štíty návratových pouzder, a jejich odolnost je perfektní pro díly používané v leteckém průmyslu. Pritchett si pohrával s myšlenkou přidání izolačních keramických materiálů a odolných polymerů do nátěrů.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
