sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Rocket Lab

Společnost Rocket Lab odstartovala, poprvé ve své histori, během 24 hodin se dvěmi raketami Electron. První Electron odstartoval z Wallops ve Virginii. Druhý start následoval z Nového Zélandu.

EnduroSat

Bulharská společnost specializující se na mikro družice, EnduroSat, objednala 100 kusů pohonných systémů od rakouské společnosti Enpulsion. Společnost tak reaguje na rostoucí poptávku po větších družicích.

Dragonfly

Agentura NASA zvolila raketu Falcon Heavy společnosti SpaceX pro vynesení mise Dragonfly v rámci programu New Frontiers Program. Hodnota kontraktu je 256 mil. dolarů. Mise míří k Titanu, měsíci planety Saturn. Start je plánován na červenec roku 2028.

Blue Ghost 1

Společnost Firefly 25. listopadu oznámila , že plánuje zahájit svou lunární misi s landerem Blue Ghost 1 během šestidenního okna v polovině ledna 2025. Lunární lander vynese raketa Falcon 9 společnosti SpaceX.

Siwei Gaojing

Z čínského kosmodromu Ťiou-čchüan odstartovala raketa CZ-2C. Na retrográdní oběžnou drahu vynesla družice Siwei Gaojing 2 03 a 04, které budou poskytovat radarové pozorování Země s velmi vysokým prostorovým rozlišením.

FAA

Federální úřad pro letectví vydal 20. listopadu aktualizovanou verzi návrhu environmentálního hodnocení pro zvýšení počtu ročních startů a přistání Starship/Super Heavy z Boca Chica. Vydáním aktualizovaného návrhu začíná období pro veřejné připomínky, které potrvá do 17. ledna.

Rover pro Artemis

NASA plánuje použít nákladní verze lunárních landerů pro program Artemis, které vyvíjejí společnosti Blue Origin a SpaceX, k dopravě přetlakového roveru Měsíc. Přetlakovaný dopravní prostředek vyvíjí japonská vesmírná agentura JAXA na základě dohody oznámené v dubnu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Dušan Majer
DRACO (Demonstration Rocket for Agile Cislunar Operations)

Američané oživují vize jaderného pohonu

Kosmická agentura NASA společně s Agenturou ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty (DARPA = Defense Advanced Research Projects Agency) oznámily 24. ledna spolupráci, která má vést k demonstraci jaderného motoru v kosmickém prostoru. Jeho realizace by měla významně usnadnit pilotovanou výpravu k Marsu pod taktovkou NASA. Obě státní organizace se mají věnovat projektu, který dostal označení DRACO (Demonstration Rocket for Agile Cislunar Operations). Tato nevratná dohoda, která má být přínosem pro obě agentury, popisuje role, odpovědnosti a postupy, jejichž cílem je urychlit vývoj a koncentrovat úsilí na potřebné aspekty.

Příprava motoru servisního modulu Orionu pro Artemis II

V budově Neil Armstrong Operations and Checkout Building na Kennedyho středisku mají technici plné ruce práce s evropským servisním modulem, který bude vyslán s pilotovanou kosmickou lodí Orion na misi Artemis II. V rámci pokračujících prací byl servisní modul 13. ledna přesunut na zvedací stanoviště. Právě tady mají technici dobrý přístup ke spodní části servisního modulu, což bylo nezbytné k dalšímu kroku – instalaci trysky hlavního motoru, který dříve létal na raketoplánu jako součást systému OMS. K této instalaci došlo 16. ledna. Servisní modul obstarává pro loď Orion schopnost manévrování v kosmickém prostoru, ale zajišťuje i dodávky elektrické energie, či komodit nezbytných pro systém podpory života astronautů.

ŽIVĚ A ČESKY: Šestý lednový start SpaceX

Už čtyřikrát jsme v roce 2023 viděli startovat Falcon 9 a jednou dokonce i majestátní Falcon Heavy. První měsíc se už sice chýlí ke konci, ale zdá se, že bychom se v jeho zbývajících dnech mohli dočkat ještě tří startů s družicemi Starlink – to by znamenalo, že by v lednu SpaceX provedla osm startů svých raket. Ale zatím hezky postupně. Šestým lednovým startem firmy SpaceX má být mise Starlink 5-2, v rámci které poletí na oběžnou dráhu další porce komunikačních družic. Raketa odstartuje 26. ledna v 10:22 z floridské rampy SLC-40 a podeváté použitý stupeň se pokusí přistát na mořské plošině ASOG. Pokud tedy budete mít čas a chuť, rádi vás přivítáme u našeho zítřejšího dopoledního přenosu.

ŽIVĚ: Nastane dnes zkouška WDR celé sestavy SH/SS?

V rámci vývoje systému Super Heavy Starship už proběhla celá řada tlakových testů, statických zážehů a mnoha dalších zkoušek. S tím, jak se blíží první orbitální let této sestavy, však přichází čas na stále komplexnější úkoly. Jeden z nejdůležitějších testů, které SpaceX musí udělat, se ukrývá pod zkratkou WDR – Wet Dress Rehearsal. Jde o kompletní simulaci předstartovních činností, která má ověřit všechny kroky, které se uskuteční před startem. Prověřuje se výměna dat mezi rampou, nosičem a pozemním střediskem, ověřují se jednotlivé kroky včetně tankování nádrží. Ještě nikdy nebyly nádrže sestavy Super Heavy Starship kompletně naplněny. Dnes bychom se toho v rámci zkoušky WDR měli dočkat.

CheMin – malý zázrak na roveru Curiosity

Minerály jsou jako časová pouzdra poskytující informace o tom, jak vypadalo prostředí v době jejich vzniku. Odlišné minerály jsou spojeny s odlišnými typy prostředí. Teplota, tlak a přítomnost (či absence) chemických látek (včetně vody) určují, jaké minerály vzniknou a jak budou pozměněny. Kupříkladu sádrovec je minerál obsahující vápník, síru, kyslík a vodu. Anhydrit také obsahuje vápník, síru a kyslík, ale chybí v něm voda. Přístroj CheMin (Chemistry and Mineralogy) na palubě marsovského vozítka Curiosity je schopen tyto dva minerály od sebe rozlišit. Některé minerály detekovatelné pomocí CheMin (jílovité minerály, fosforečnany, uhličitany, nebo sírany) mohou pomoci zachovat tzv. biosignatury, tedy stopy života. Za určitých podmínek mohou jílovité minerály, které vznikly při vypaření slané vody, zapouzdřit a ochránit tyto stopy. Vědci proto přístroj CheMin používají k pátrání po těchto a dalších minerálech, které chrání důkazy dřívějších podmínek na Marsu, které mohly umožňovat mikrobiální život, ačkoliv rover Curiosity nedokáže určit, zda jsou přítomné nějaké stopy života.

Jak se otevíralo pouzdro sondy Hayabusa-2

Japonská sonda Hayabusa-2 dopravila koncem roku 2020 na Zemi vzorky, které odebrala z planetky Ryugu. K otevření pouzdra došlo až v čisté laboratoři, kde mohla začít vědecká analýza dovezeného materiálu – toho nakonec bylo v pouzdře 5,4 gramu, pokud započítáme i hmotnost plynu, který se ze vzorku uvolnil. Dva roky uplynuly a vědci již z naměřených údajů vytváří první studie. Teprve až nyní však agentura JAXA zveřejnila na YouTube sérii časosběrných videí, která (často z různých úhlů) zachycují proces manipulace s pouzdrem a jeho otevření. Sice s výrazným zpožděním, ale i tak máme možnost nahlédnout pracovníkům pod ruce. Je také vidět, že otevření pouzdra není jednoduché a souvisí s ním celá řada dílčích kroků.

Průběh havárie první rakety RS1

Premiérový start malé rakety RS1 od firmy ABL se odkládal několik měsíců. Bylo vidět, že firma nechce nic podcenit a snaží se vyladit všechny nedostatky, které se během předstartovních příprav objevily – viz náš článek z konce listopadu. Po mnoha odkladech se nakonec malá raketa RS1 dočkala svého prvního startu, když 11. ledna v 0:27 SEČ odstartovala z kosmodromu na aljašském ostrově Kodiak. Let však krátce po startu skončil havárií a zakrátko se objevily informace, že nosič dopadl na rampu, kterou významně poškodil. Start nebyl vysílán živě a firma zveřejnila pouze krátký záznam startu, na kterém nehoda vidět nebyla. Nebylo tedy možné získat podrobnější informace. Zhruba týden po startu zveřejnila firma ABL na svém Twitteru podrobný popis předstartovních příprav, startu, krátkého letu, následné anomálie i důsledků, které s sebou přinesla. V tomto článku Vám tuto zprávu přinášíme přeloženou do češtiny bez jakýchkoliv dalších zásahů z naší strany. Snímky poškozeného pozemního vybavení sice stále nejsou k dispozici, ale tento přehled přináší dobrou představu o tom, k čemu vlastně došlo.

Po 30 letech skončila mise Geotail

Americko-japonská mise Geotail skončila po 30 letech strávených na oběžné dráze. Dlouhověkou družici z provozu definitivně vyřadila závada zbývajícího datového úložiště. Mise Geotail byla na oběžnou dráhu Země dopravena 24. července 1992 raketou Delta II 6925, která startovala z rampy LC-17A na floridském Mysu Canaveral. Sonda poté začala plnit své úkoly a postupně nasbírala obří balík dat o struktuře a dynamice magnetosféry – neviditelné magnetické bubliny, která chrání naši planetu. Celá věc je úctyhodná i z toho důvodu, že mise Geotail byla původně plánována jako čtyřletá! Jelikož si však vedla velmi dobře a stále dokázala posílat vědecky cenná data, dočkala se několika prodloužení služby. Právě její měření se podílela na tisícovkách vědeckých publikací.

O krok blíže k jedinečné kometární misi

Evropská kosmická agentura ESA a firma OHB podepsaly kontrakt, který zajišťuje pokrok jak ve fázi návrhu, tak i následné stavby ambiciózní evropské mise Comet Interceptor, jejíž start je zatím plánován na rok 2029. Půjde o misi značně nezvyklou – už jen tím, že její cíl zatím ještě nebyl vůbec objeven! Celá myšlenka vychází ze základního předpokladu – pokud bychom objevili objekt, který se řítí do vnitřních oblastí Sluneční soustavy a chtěli k němu poslat sondu, měli bychom na její stavbu jen velmi omezený čas. Namísto toho se Comet Interceptor připraví dopředu a na svou příležitost si počká ve vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země v libračním bodě L2 soustavy Slunce – Země (bude se tedy nacházet od Země směrem dále od Slunce). Tady bude vyčkávat na okamžik, kdy astronomové objeví vhodnou kometu (nebo dokonce mezihvězdný objekt), která se poprvé dostane do vnitřních oblastí Sluneční soustavy.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.