sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Na tiskové konferenci během pařížského aerosalonu 17. června Roberto Cingolani, generální ředitel společnosti Leonardo, uvedl, že jednání mezi společnostmi Airbus Defence and Space, Thales Alenia Space a Leonardem o sloučení jejich kosmických divizí se blíží k rozhodnutí zda ano/ne.
Společnost BlackSky oznámila plány na vývoj nového typu družice pro pozorování Země, která bude určena k zachycení velkých oblastí planety. Nová družice se zaměří na aplikace vyžadující široké geografické pokrytí, včetně mapování v měřítku jednotlivých zemí, monitorování námořní dopravy a vytváření virtuálních replik fyzických lokalit.
Společnost Astroscale 16. června oznámila uzavření britské vládní zakázky v hodnotě přibližně 7 milionů dolarů na nasazení dvojice cubesatů v roce 2027, které budou monitorovat vesmírné počasí a zároveň sledovat další objekty na nízké oběžné dráze Země (LEO).
Federální komunikační komise (FCC) mění způsob regulace vesmírných systémů. Jay Schwarz, šéf kosmického oddělení, nastínil řadu probíhajících reforem zaměřených na modernizaci licencování družic a otevření nových spektrálních pásem.
Raketa Dlouhý pochod 2D vynesla seismoelektromagnetickou družici, jejímž cílem je detekovat elektromagnetické projevy přírodních katastrof, jako jsou zemětřesení. Družice CSES-2 je založena na sondě CSES-1, která byla vypuštěna v roce 2018 a vyvinuta ve spolupráci s Itálií.
Francouzská společnost Look Up, která se zabývá situačním povědomím o vesmíru, získala téměř 50 milionů eur na pokračování ve vývoji radarové sítě pro sledování vesmírných objektů.
Čínská společnost CAS Space dokončila statický zážeh prvního stupně rakety Kinetica-2, která je plánována na první orbitální start v druhé polovině roku.
Společnost AST SpaceMobile dosáhla dohody, která umožňuje zkrachovalému družicovému operátorovi Ligado Networks zaplatit více než 500 milionů dolarů, které dluží společnosti Viasat, výměnou za dlouhodobý přístup ke spektru v pásmu L.
Generální ředitel ESA Josef Aschbacher na tiskové konferenci po zasedání Rady ESA uvedl, že rada schválila usnesení, které umožní program European Resilience from Space (ERS). Program pro pozorování Země, který bude mít civilní i vojenské využití.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
První posádka, která se zúčastnila zhruba rok trvající mise simulující pilotovanou výpravu k Marsu se 11. ledna přehoupla přes hranici 200 dní trvání. Čtyřčlenná posádka vstoupila 25. června 2023 do obytného modulu CHAPEA (Crew Health and Performance Exploration Analog), který se nachází na Johnsonově středisku v Houstonu a opustit by jej měla 6. července 2024. V uplynulých 200 dnech se posádka věnovala třeba pěstování a sklizni prvních rostlin vypěstovaných v habitatu o ploše 158 metrů čtverečních. Mezi plodinami bychom našli třeba rajčata, papriky, nebo listovou zeleninu.
Chystaný návrat lidí na Měsíc nabízí jedinečnou příležitost učinit praktické kroky k významným vědeckým možnostem. Jedním ze zřejmých kandidátů je interferometrické snímkování s extrémně vysokým rozlišením na viditelných a ultrafialových vlnových délkách. To by pomohlo odhalit povrchy hvězd, prozkoumat vnitřnosti akrečních disků, které obklopují vznikající hvězdy i černé díry a zahájit cestu k odhalování povrchových útvarů a meteorologických jevů na nejbližších exoplanetách. Plně vyvinutý systém bude velký a drahý, ale jeho začátek takový být nemusí. Technologie je možné vyvinout a otestovat na dvou až třech menších teleskopech s menšími rozměry. Po vyvinutí technologie se mohou rozměry zvětšit, může dojít k použití větších teleskopů i navýšení jejich počtu. Každý z těchto upgradů by přitom měl jen minimální negativní vliv na zbytek systému. Kenneth Carpenter z Goddardova střediska proto do programu NIAC předložil žádost o podporu na prozkoumání možností stavby optického zobrazovacího interferometru s vysokým rozlišením a dlouhou základní linií na povrchu Měsíce, který by byl v souladu s programem Artemis. Studie z roku 1996 rozebírala kompromisy mezi umístěním interferometrů kilometrových rozměrů na povrchu Měsíce a jejich konstrukcí jako volně létajících zařízení v kosmickém
Jak jsme Vás informovali již včera, premiérový start nové americké rakety Vulcan byl úspěšný, ale náklad několik hodin po oddělení od rakety potkaly problémy. Lander Peregrine od firmy Astrobotic nebyl schopen udržet svou orientaci vůči Slunci a energie uložená v akumulátorech povážlivě klesala. Pozemní tým proto připravil improvizovaný manévr, který zajistil správnou orientaci vůči Slunci, takže lander měl zajištěnou dodávku elektrické energie. Problémy však přetrvávaly. Jak se ukázalo, lander ztrácí pohonné látky a přistání na Měsíci je vyloučeno. Firma Astrobotic se však rozhodla ze své první mise získat alespoň maximální množství vědeckých i technologických poznatků.
Zástupci agentury NASA a Kosmického střediska Muhammada bin Rašída (MBRSC) v neděli 7. ledna veřejně oznámili rozhodnutí Spojených arabských emirátů poskytnout přechodovou komoru pro chystanou stanici Gateway, která bude kroužit okolo Měsíce. Tato kosmická stanice umožní realizovat mise zaměřené na dlouhodobý průzkum Měsíce pod křídly programu Artemis.
Americká sonda Parker Solar Probe úspěšně zvládla svůj 18. průlet nejbližším bodem dráhy kolem Slunce. Při průletu, který vyvrcholil 29. prosince v 1:56 SEČ sonda vyrovnala svůj rekord ve vzdálenosti od povrchu Slunce – 7,26 milionů kilometrů. V době maximálního přiblížení se sonda vůči Slunci pohybovala rychlostí 635 266 km/h, čímž vyrovnala svůj rekord ze 17. průletu perihelem. 29. prosince při průletu perihelem také nastal poloviční bod fáze 18. blízkého přiblížení sondy ke Slunci, která začala 24. prosince a skončila 2. ledna. Přiblížení sonda zahájila v dobrém stavu a 5. ledna se zprávou o stavu svých systémů ohlásila expertům z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory v marylandském městě Laurel, kde sondu navrhli a postavili.
Návratová kabina kosmické lodi Orion z mise Artemis I se už nacestovala dost. Po putování přes Spojené státy během výrobní a testovací fáze přišla cesta z Floridy k Měsíci a přes Tichý oceán a celé Spojené státy zpět. Cestování však ještě nekončí. Návratová kabina, která při misi Artemis I urazila více než 2,25 milionů, kilometrů se již připravuje na svůj přesun do další destinace – tentokrát do státu Ohio na Zkušební středisko Neila Armstronga v Sandusky.
Lander po úspěšné zkoušce systémů potkala anomálie, kvůli které nebyl schopen dosáhnout stabilní orientace vůči Slunci. Pozemní tým situaci řeší. 8. ledna 15:55
Společnost Astrobotic potvrdila, že její lunární lander po vynesení raketou Vulcan funguje normálně a komunikuje s pozemním střediskem. 8. ledna 11:55
Jeden z vrcholů kosmonautiky roku 2024 přichází jen pár dní poté, co tento rok začal. Společnost United Launch Alliance původně chtěla první start své nové rakety Vulcan provést už v prosinci minulého roku, ale drobná zpoždění nakonec způsobila skluz na začátek letošního roku. Nosič vybavený dvojicí kyslíkometanových motorů BE-4, dvojicí pomocných motorů na tuhé pohonné látky a dvoumotorovým horním stupněm bude při svém prvním letu vynášet mimořádně zajímavý náklad – lunární lander Peregrine od společnosti Astrobotic. A aby byla mise ještě zajímavější, vydá se horní stupeň na oběžnou dráhu okolo Slunce. Pokud tedy budete mít v pondělí dopoledne čas a chuť, bude pro Vás připraven živě a česky komentovaný přenos.
V rámci projektu NIAC se americká kosmická agentura NASA snaží podporovat projekty, které jsou často smělé tak, že se s jejich praktickým uplatněním nedá počítat ani ve střednědobém horizontu. Přesto (nebo možná právě proto) jsou tyto projekty mimořádně lákavé. Pokud bychom totiž v současné skutečné kosmonautice hledali něco, co má nejblíže ke sci-fi, pak by to byl s velkou pravděpodobností program NIAC. U většiny z podpořených návrhů není moc pravděpodobné, že bychom se dočkali jejich praktického uplatnění, ale i tak je zajímavé sledovat, o čem inženýři sní. A každý velký projekt jednou začal jako sen, který pak čekala dlouhá cesta. V rámci nepravidelného seriálu „NIAC – Sny o budoucnosti“ Vás budeme na našem webu seznamovat s projekty, které se dočkaly podpory v rámci tohoto programu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
