Dušan Majer

  • Pomůže nám ISS v cestě na Mars?

    Pomůže nám ISS v cestě na Mars?

    Pamatujete si, jak jsme na našem blogu zhruba před měsícem psali o sérii videí, která každý měsíce rekapitulují vědecké výzkumy, které se dělají na Mezinárodní vesmírné stanici? Před pár hodinami vyšel pětadvacetiminutový srpnový díl, který má jako hlavní téma cestu na Mars. Ve videu se diváci dozví, jak může výzkum na ISS pomoci s přípravou tohoto mimořádně smělého plánu. Nejde jen o roční pobyt Kellyho a Kornijenka. V pořadu se navíc dočkáme i povedených záběrů z pozemních testů jednotlivých dílů rakety SLS.

  • Z New Horizons je právem hvězda

    Z New Horizons je právem hvězda

    Nestává se to moc často, aby se nějaká kosmická mise dostala do povědomí široké veřejnosti. Podaří se to jen těm nejpřelomovějším misím. Jedním z důkazů, že veřejnost o projektu ví, je, že se motivy mise začínají objevovat ve vtipech. Je to jedna z nejstarších pouček všech bavičů – aby se lidé vtipu smáli, musí vědět, o čem vtip je. Existence vtipných obrázků s motivem New Horizons sice může někoho urážet a považovat je za zesměšnění celého úspěchu. Ve skutečnosti je to ale opačně. Kromě toho, že plní výše zmíněnou funkci senzoru, který ukazuje, jak moc lidé misi znají, může pomáhat i s její popularizací. K obrázkům se totiž dostanou i ti, kdo běžně nečtou vědecké časopisy. Jelikož je stripů, memů a obecně vtipných obrázků s motivem New Horizons a Pluta hodně, rozhodli jsme se udělat odlehčený článek s dvaceti vybranými obrázky.

  • Třetí kosmická cesta Paolo Nespoliho

    Třetí kosmická cesta Paolo Nespoliho

    Pokud se nic nepokazí, usedne italský astronaut v květnu 2017 do sedadla lodi Sojuz, která jej dopraví na pětiměsíční pobyt na Mezinárodní vesmírné stanici. Tady bude členem 52. a 53. expedice. Půjde o třetí dlouhodobou misi, která spadá do barterové dohody mezi NASA a italskou kosmickou agenturou ASI, která dostala na ISS Také Lucu Parmitana a Samanthu Cristoforetti. Nespoli byl v kosmu již dvakrát. Poprvé se sice jednalo jen o krátkodobou cestu, když v roce 2007 letěl na misi STS-120, která dovezla na stanici modul Node-2.

  • V úterý odstartuje nový seriál

    V úterý odstartuje nový seriál

    Zajímá Vás historie? Máte rádi techniku? Chtěli byste se dozvědět detaily o stroji, který se stal legendou? Pak Vás jistě potěší zpráva o tom, že už v úterý najdete na našem portálu první díl nového seriálu. Jeho název je stručný, jednoduchý a přitom všeříkající – Sojuz. Autor Radim Fedič Vás v několika dílech seznámí s historií lodi, která měla původně dopravit sovětské kosmonauty k Měsíci. Jednotlivé kapitoly se budou věnovat postupným vylepšením, které Sojuz potkaly a nezapomeneme ani na plány do budoucna.

  • Do ČR přijede bývalý astronaut

    Do ČR přijede bývalý astronaut

    Zakroužkujte si ve svých kalendářích pondělí 24. srpna. Právě v tento den bude mít v České republice dvě přednášky bývalý americký astronaut Scott Edward Parazynski. Čtyřiapadesátiletý lékař má za sebou pět misí raketoplánů. navštívil ISS i Mir a ve vesmíru strávil 57 dní, 15 hodin a 34 minut. Do historie se mimo jiné zapsal sedmi výstupy do volného kosmu o celkové délce 47 hodin a 5 minut. Asi nejznámějším úkolem, který plnil, byla oprava poškozeného solárního panelu na ISS, který se během rozevírání natrhl. Scott Parazynski bude mít v pondělí 24. srpna dvě přednášky pro veřejnost. Ty proběhnou v budově Akademie věd České republiky na Národní třídě v Praze. Předpokládaný začátek první přednášky je v 17:00, druhé pak v 19:00. Všichni fanoušci kosmonautiky tak mají jedinečnou možnost setkat se osobně s bývalým astronautem.

  • Philae našlo základní stavební bloky života

    Philae našlo základní stavební bloky života

    Evropský modul Philae sice vloni v listopadu neskončil v plánované oblasti, ale během několika desítek hodin, kdy jej zásobovaly baterie, dokázal udělat valnou většinu vědeckých úkolů. Odborníci data důkladně analyzovali a před pár hodinami se svými objevy seznámili veřejnost. Bezesporu nejzajímavějším objevem je potvrzení přítomnosti komplexních organických látek, což je mimořádně důležité z hlediska teoretického hledání původu života na Zemi. Ale Philae udělalo i další objevy. Aktuální várka studií byla představena ve speciálním čísle časopisu Science, který dostal i stylovou obálku. Data, která odborníci analyzovali zatím pochází jen z přeletové fáze – tedy z období mezi oddělením od mateřské sondy Rosetta a dosednutím do přistávací oblasti Agilkia, kde měl modul skončit.

  • Podivné pruhy na ledovém měsíci

    Podivné pruhy na ledovém měsíci

    Tak schválně, kdo začal po přečtení nadpisu uvažovat o tom, že na dalších řádcích začneme rozvíjet objevy týkající se jupiterova měsíce Europa?Jde sice o nejznámější, ale zdaleka ne jediný ledový měsíc. Namátkou stačí jmenovat třeba saturnovy satelity Enceladus, nebo Tethys. A právě poslední jmenovaný bude v našem dnešním hledáčku. Americká sonda Cassini totiž na jeho povrchu vyfotila neobvykle vypadající útvary.

  • Blíží se éra likvidace kosmického odpadu

    Blíží se éra likvidace kosmického odpadu

    O tom, že jsou vysloužilé a neovladatelné družice velkou hrozbou není potřeba dlouze rozvádět. Stačí aby se na oběžné dráze jeden „zombie satelit“ srazil s jinou neovladatelnou družicí, nebo s ještě aktivním strojem a rázem vznikne ohromné množství nebezpečných úlomků. Stačí si vzpomenout, jak dopadla kolize satelitu Iridium 33 a vysloužilé sovětské družice Kosmos 2251 z roku 2009. Už za tři roky bychom se měli dočkat prvního pokusu o likvidaci kosmického odpadu. Evropský projekt Clean Space One otestuje své možnosti na cubesatu SwissCube-1, jehož jedna strana měří pouhých deset centimetrů. Naváděcí systém tedy nečeká nic snadného.

  • K čemu je nám Sentinel 2?

    K čemu je nám Sentinel 2?

    Tuto otázku si možná u různých družic klade více lidí. Nejen Evropská kosmická agentura, se proto snaží vysvětlovat veřejnosti význam a přínos jejích satelitů. nejinak je tomu i v případě snímkovací družice Sentinel 2, kterou na nízkou oběžnou dráhu vynesla 23. června raketa Vega – viz náš článek. V tříminutovém videu najdete stručné vysvětlení významu tohoto satelitu. Video je vyvedeno v povedeném kresleném stylu a k jeho pochopení není potřeba ani příliš rozumět cizím jazykům.

  • Na Plutu tečou ledovce

    Na Plutu tečou ledovce

    Nadpis nemá evokovat představu tajících ledovců, ale míří na fakt, který si mnoho středoevropanů, kteří nikdy nepřišli do styku s obrovskými masami ledu, vůbec neuvědomuje. Ledovce totiž neustále tečou – jsou v mimořádně pomalém pohybu směrem do údolí, kam s sebou strhávají kamení a tvoří morény. Snímky ze sondy New Horizons ukázaly, že podobný efekt probíhá i na Plutu. Včerejší tisková konference se ale nevěnovala pouze zdejším ledovcům. V dnešním článku se budeme věnovat také atmosféře trpasličí planety.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-317)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Virgin Galactic

    Dva vědci z Floridské univerzity se zúčastní suborbitálního letu společnosti Virgin Galactic, během něhož provedou experimenty v mikrogravitaci. Navážou tak na snahy začlenit podobné lety do běžné výzkumné praxe.

  • Google

    Google v roce 2029 vypustí na raketě New Glenn společnosti Blue Origin skupinu prototypových družic určených pro datová centra ve vesmíru.

  • ATMOS Space Cargo

    Německý startup ATMOS Space Cargo, který se zabývá logistikou ve vesmíru, podepsal s výrobcem raket MBDA Deutschland dohodu o spolupráci. Společně prověří možnosti vývoje systému, který by umožnil provádět přesné údery z vesmíru na pozemní cíle.

  • Úřadu pro kosmický obchod

    Ředitel amerického Úřadu pro kosmický obchod uvedl, že mezi jeho hlavní priority pro nadcházející rok patří odstraňování regulačních překážek a zajištění toho, aby na mezinárodní scéně zaznívaly „americké hlasy“.

  • Sophia Space

    Společnost Sophia Space poprvé nasadila ve vesmíru svůj operační systém Sophia Orbital Operating System. Udělala tak krok k vytvoření základní softwarové vrstvy pro svou budoucí výpočetní infrastrukturu na oběžné dráze.

  • Evropa

    Představitelé dvou největších národních kosmických agentur v Evropě, Francie a Německa, zdůraznili potřebu užší spolupráce evropských zemí v oblasti kosmonautiky, lišili se však v názorech na způsob, jakým by této spolupráce mělo být dosaženo.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗