Solestial
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.
Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.
Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.
Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Kdo by snad čekal, že poté, co se z pobytu na ISS vrátil německý astronaut Alexander Gerst, tak že ustane příliv krásných fotografií, ten by se šeredně mýlil. Gerstovo místo totiž velmi pohotově nahradila italská astronautka Samantha Cristoforetti, která fotí nejen ráda, ale také dobře. Fanoušci kosmonautiky proto čekají na sociálních sítích, až sympatická Italka zveřejní nové snímky naší krásné planety. V našem dnešním díle se podíváme na dvacet povedených fotek, které vznikly právě díky této fotografce. Podíváme se třeba do Namibie, ale i do Jižní Ameriky a nevynecháme ani Alpy.
Všichni, kdo jste se těšili na start soukromé rakety Falcon 9 se zásobovací lodí Dragon, nebudou mít z dnešní krátké zprávy radost. O tom, že se nestihne termín startu plánovaný na 19. prosince se už několik dní ví. Proslýchalo se, že firma by mohla stihnout start 26. prosince. Ovšem nyní i tato možnost padla. Na start si budeme muset počkat minimálně do 6. ledna. V tomto článku si ukážeme všechny důvody, které k tomuto odkladu vedly. V úterý 16. prosince se Falcon chytal na tradiční předstartovní proceduru – tzv. hot-fire test. Tato zkouška spočívá ve zkušebním natankování nosiče (Wet dress rehersal) a krátkým zážehem motorů. Tento pokus byl ale stornován v čase T+0. SpaceX tedy chce důkladně prozkoumat důvody tohoto storna. Pokud vše půjde podle plánu, měl by dnes přijít na řadu druhý pokus o hot-fire test.
Americké vozítko Curiosity, které už dva a půl roku brázdí povrch Rudé planety se v minulých hodinách opět dostalo na první místa novinových titulků. Není se co divit. Její nejnovější objev se totiž týká tématu, které dráždí představivost lidí na celém světě. V odebraném vzorku se totiž podařilo objevit stopy organických látek a v atmosféře byl navíc detekován metan. Náš dnešní článek se pokusí celý objev shrnout a také si povíme, co nové informace znamenají při hledání odpovědi na otázku, zda na Marsu někdy mohl být život.
Ruská kosmická loď Sojuz je momentálně jediným dopravním prostředkem, který umí dopravit lidskou posádku na palubu Mezinárodní vesmírné stanice. Ačkoliv k ISS startují každý rok 4 lodě, stále jsou některé pasáže letu zahaleny větším či menším tajemstvím. Evropská kosmická agentura se proto rozhodla zpracovat tři velmi povedená videa, která srozumitelnou formou a přitom důkladně vysvětlí start, přílet ke stanici a přistání. Jelikož jsme se před pár dny věnovali startu, přichází dnes na řadu fáze přibližování k ISS. Celým videem nás provedou i evropští kosmonauti – Luca Parmitano, Frank De Winne, Paolo Nespoli a ukáže se i Alexander Gerst.
Tajné satelity mají v sobě něco magického. Podněcují naši zvědavost a touhu dozvědět se informace, které nejsou veřejně dostupné. Proto pokaždé, když odstartuje některý z tajných satelitů, které patří pod federální Národní průzkumný úřad (National Reconnaissance Office), strhne se na internetu velký zájem veřejnosti. Část neinformovaných čtenářů s protiamerickými náladami prská, protože nechápe, že tajné družice vysílají na oběžnou dráhu všechny kosmické velmoci, druhá část se naopak pídí po nepřímých informacích a snaží se na jejich základě sestavit mozaiku, která jim ve výsledku může poodkrýt oponu tajemství. A právě takový bude náš dnešní článek. Zkusíme zjistit, jaký je účel armádního satelitu NROL-35.
Jihoamerická džungle se již za pár desítek hodin opět otřese vibracemi od startu rakety Sojuz 2-1B. Nosič, který má ve čtvrtek 18. prosince vynést na oběžnou dráhu čtyři družice telekomunikačního systému O3B (víc info v našem starším článku). Start je naplánovaný na 19:37 našeho času. Včerejší vývoz na rampu zachytili jak fotografové z Roskosmosu, tak i z evropských agentur ESA/CNES/Arianespace. Snímky následně prezentoval portál spaceflightnow.com a nyní Vám je představíme i my.
Minulý týden se seběhly hned tři velké události, které svou výjimečností silně vybočovaly z normálu. Aktuální týden naopak nabídl na první pohled méně atraktivní momenty, ale zato jich bylo více. Ostatně posuďte sami – právě přichází 117. díl našeho nejdéle vydávaného seriálu – Kosmotýdeníku. Také dnes si připomeneme nejdůležitější momenty uplynulých sedmi dní, které by rozhodně neměly zapadnout a které si zaslouží připomenutí.
Dnes ve 4:19 našeho času se podařil start rakety Atlas V v konfiguraci 541. Minulé dva pokusy se musely stornovat kvůli počasí, ale do třetice se tajný armádní satelit NROL-35 vydal na cestu. Zdá se, že se družice vydala na polární dráhu typu Molnija. Až bude o tajném satelitu k dispozici alespoň trochu více informací, podíváme se mu na zoubek podrobněji a stejně jako v minulých případech zkusíme odhadnout jeho úkoly. V dnešním krátkém článku se můžete prozatím podívat alespoň na záznam startu.
Kosmická loď Sojuz je v posledních desetiletích spolehlivým dříčem, který plní své úkoly. Momentálně jediná loď schopná dopravovat lidskou posádku na ISS má za sebou bohatou historii, ale lidé toho o ní pořád vědí hodně málo. Některé věci se navíc těžko hledají, pokud se do Sojuzu přímo nedostanete. Evropská kosmická agentura proto v minulých měsících vytvořila tři videa, ve kterých vysvětluje start, připojení ke stanici a přistání. V našem krátkém miniseriálu si všechna tři videa postupně ukážeme. Začít nemůžeme ničím jiným, než startem. Pozornost tedy bude zaměřena spíše na raketu Sojuz,než na stejnojmennou loď.
V dubnu letošního roku se na oběžnou dráhu vydal špičkový evropský satelit Sentinel 1A. Ten díky své radarové anténě dokáže snímkovat povrch Země bez ohledu na aktuální počasí, oblačnost, nebo denní dobu. Mezi jeho úkoly patří monitorování lodních tras, sledování pohybu ledovců po moři, včetně měření větru a vln. Uplatnění najde i při přírodních katastrofách, kdy pomůže zmapovat změny terénu po povodních, nebo sesuvech půdy. Tento satelit posílá naměřená data na přijímací stanice, když přelétá nad Norskem, Itálií, nebo Španělskem. Ale disponuje i moderní technologií laserového přenosu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
