HEO
Australská společnost HEO, která využívá družice k pořizování snímků jiných objektů ve vesmíru, získala 25 milionů dolarů na rozšíření svých schopností do geostacionární oběžné dráhy.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Australská společnost HEO, která využívá družice k pořizování snímků jiných objektů ve vesmíru, získala 25 milionů dolarů na rozšíření svých schopností do geostacionární oběžné dráhy.
Americké Vesmírné síly hledají družice, které by bylo možné udržovat v pohotovosti, rychle je vypustit na oběžnou dráhu a vyslat k přiblížení a inspekci jiných kosmických zařízení na orbitě.
Albánie je nejnovější zemí, která podepsala Artemis Accords.
Americké Vesmírné síly plánují síť družic, která by nepřetržitě monitorovala dění v okolí geosynchronní oběžné dráhy a vzájemně mezi sebou komunikovala, aby mohla rychle předávat údaje z průzkumu vojenským operátorům.
Třetí a poslední širokopásmová družice ViaSat-3 s kapacitou v řádu terabitů byla uvedena do provozu nad oblastí Ameriky, oznámil 17. září její americký provozovatel. Stalo se tak několik dní poté, co společnost SpaceX vynesla na oběžnou dráhu poslední tři družice pro síť O3b mPower lucemburské společnosti SES.
Americké Vesmírné síly rozšiřují využívání komerčních družic k odhalování a určování polohy rušení GPS a dalšího elektronického rušení. Z toho, co původně začalo jako experiment, se tak stává stálá globální operace.
NASA pokračuje v plánech na nákup dalších tří misí kosmické lodi Crew Dragon společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici, přestože dlouhodobá budoucnost této kosmické lodi zůstává nejistá.
Softwarová společnost Sedaro zaměřená na vesmírné technologie získá od vlády financování až ve výši 45 milionů dolarů na rozšíření platformy, která pomáhá americkým vesmírným silám analyzovat, jak spolu fungují různé družice, senzory a další schopnosti.
Společnost Rocket Lab 18. září vynesla na oběžnou dráhu radarovou zobrazovací družici pro japonskou společnost Synspective. Šlo již o pátý let rakety Electron během pouhého měsíce a půl.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Čínská raketa Dlouhý pochod 11 se včera v 0:42 našeho času dočkala svého již druhého startu. Z kosmodromu Ťiou-čchüan vynesla hned několik satelitů, z nichž nejzajímavější exemplář má za úkol ověřit možnosti navigace pomocí pulsarů. Raketa, která má všechny stupně na tuhá paliva dopravila náklad na heliosynchronní dráhu. Tady se od horního stupně oddělila jak družice XPNAV-1 zaměřená na pulsarovou navigaci, tak i cubesat Xiaoxiang-1, který má ověřit systémy stabilizace pro malé teleskopy. Společně s těmito družicemi letěly i další cubesaty určené ke sledování Země.
Až doposud vynášely navigační družice evropského systému Galileo ruské rakety Sojuz, které pokaždé dopravily na oběžnou dráhu dva satelity. Už před několika lety ale bylo rozhodnuto, že v rámci urychlení budování tohoto systému budou Sojuzy nahrazeny nejsilnější evropskou raketou Ariane 5, která si najednou poradí rovnou se čtyřmi družicemi. Speciálně pro satelity Galileo tak vznikl speciální adaptér, který se postará o jejich spolehlivé vypuštění bez rizika vzájemné kolize. Dlouhé čekání plné zkoušek je u konce – už příští týden bychom se měli dočkat tohoto atraktivního startu, který posune celý navigační systém Galileo vstříc běžným uživatelům. V dnešním článku Vám přinášíme fotogalerii z manipulace s nákladem na kosmodromu v Kourou.
Nově připravovaná americká raketa SLS dosáhne za osm a půl minuty rychlosti 27 000 km/h. Na raketu bude hlavně v první fázi startu, kdy letí hustšími vrstvami atmosféry, působit kromě jiných sil i teplo. Inženýři proto chtějí tento jev důkladně prozkoumat ještě před prvním letem tohoto nosiče. Odpověď na tuto otázku mohou získat i ve speciálním větrném tunelu. Specialisté z NASA spojili síly se společností CUBRC Inc., která sídlí v Buffalu, aby mohli lépe pochopit a analyzovat, jak se bude SLS při cestě na oběžnou dráhu ohřívat.
Kolem firmy SpaceX se začínají věci dávat konečně do pohybu. Včera totiž Matt Desch, šéf společnosti Iridium poslal na sociální síť Twitter fotku, kterou jsme použili jako náhledový snímek tohoto článku. Vidíme na ní horní stupeň rakety Falcon 9 zabalený do černé fólie, jak míří k montážní hale firmy SpaceX na Vandenbergově základně. Už jen to by samo o sobě bylo pozitivní, protože by se jednalo o důležitý krok v rámci připrav na start – první stupeň pro tuto misi by měl dorazit již brzy – zatím se nachází na základně McGregor. Matt Desch ale v dalším tweetu (viz níže) neoficiálně naznačil, že právě start s družicemi Iridium by mohl být pro Falcony návratem do služby po záříjové nehodě. To by bylo docela překvapující, protože až doposud se čekalo, že první start po nehodě přijde v rámci vynesení telekomunikační družice Echostar-23 z Floridy. Ať už to bude jakkoliv, události posledních hodin naznačují, že bychom se startu Falconu mohli dočkat ještě letos – a možná nebude jediný.
Můžeme to brát jako barometr, který ukazuje nálady změny v chápání kosmonautiky a v jejím technickém využívání. až doposud byly cubesaty a další malé satelity využívány jako technologické demonstrátory, na kterých se testují nové systém, které se mohou uplatnit na větších družicích. Nyní se ale karta začíná pomalu otáčet. Malé družice totiž pomalu začínají pronikat do oblasti vědy. Nečeká se od nich, že nahradí mnohatunové satelity, které fungují několik let, ale tihle drobečkové je mohou velmi slušně doplňovat. Asi nejlépe je vzestup významu malých družic vidět na přístupu NASA, která na další měsíce chystá hned několik velmi zajímavých vědeckých satelitů, které bychom mohli zařadit mezi cubesaty a malé družice obecně.
V kalendáři českých a slovenských fanoušků kosmonautiky se už několik let skví dva hlavní termíny – pardubické setkání Kosmos News Party, které probíhá na začátku dubna a druhá významná akce přichází na konci listopadu a koná se ve Valašském Meziříčí. Jedná se o seminář pojmenovaný Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie. Jelikož konec listopadu pomalu klepe na dveře a blíží se letošní ročník, rozhodli jsme se vydat tento článek, jehož úkolem je pozvat Vás na tuto zajímavou akci plnou atraktivních přednášek.
Začátečníci v kosmonautice to mají těžké. Když chtějí do oboru proniknout trochu hlouběji, musí se probrat spoustou složitých definic a termínů, které dokáží snadno zamotat hlavu. Když už nešťastník pochopí jak se to má s těmi apsidami, jak se liší retrográdní dráha od prográdní, vyskočí na něj specifický impuls, u kterého najednou není jasné jak jej uchopit. Další zavaření mozkových závitů se spolehlivě dostaví, když čtenář pozná, že se tento údaj nejčastěji uvádí v sekundách, což je jednotka, kterou by u motoru čekal jen málokdo. Rozhodli jsme se proto vydat nový díl našeho nepravidelného seriálu Pro začátečníky, který se snaží vysvětlovat srozumitelným a názorným jazykem všechna složitá zákoutí kosmonautiky. Dnes si v něm posvítíme právě na záhadně se tvářící specifický impuls. Nenechte se zmást rovnicemi v úvodním obrázku – článek bude mnohem lépe pochopitelný.
Americká sonda Cassini zaměřila mezi 29. a 30. říjnem svou pozornost na Titan, největší měsíc, který obíhá kolem Saturnu. Když pak odborníci na Zemi analyzovali pořízené snímky, napadlo je položit je za sebe a vzniklé video přehrát. Když se ještě upravila velikost měsíce, která se pochopitelně kvůli vzájemné vzdálenosti měnila, bylo na videu jasně vidět, jak se nad povrchem Titanu pohybují jemné bělavé mraky. Oblačnost se objevila v severních oblastech měsíce, kde zrovna panovalo léto. Podle odborníků jde o mraky tvořené metanem. Sonda Cassini tak opět ukázala, že dokáže úžasné věci a že se už nyní opakovaně zapsala do zlatého fondu výzkumu vesmíru.
Hned na začátek chci upozornit, že tento článek výrazně vybočuje ze všech kategorií, které na našem webu vychází, ale když jsem viděl originální článek na webu NASA, nemohl jsem odolat a rozhodl se jej přeložit do češtiny, aby mohl vyjít na našem webu. Obsahem tohoto článku je šestnáct animovaných gifů, která vystihují důležité milníky v historii Mezinárodní vesmírné stanice. Gif je typ obrazového souboru, který umožňuje složení několika snímků do jednoho a tím vytvoří krátké video, k jehož přehrání nepotřebujete žádný speciální program a které se přehrává v neustálé smyčce. Gify jsou populární především na sociálních sítích a od NASA bylo docela odvážné převést je na svůj oficiální web a do stejného rizika jdeme i my. Ale zároveň věříme, že se Vám budou tyto pohyblivé obrázky líbit.
Poprvé má letět v roce 2020 a měla by vystřídat aktuálně využívanou Ariane 5, která je pro většinu zákazníků až moc silná a bohužel i drahá. Ariane 6 by měla nabídnout sice slabší nosnost, ale oproti „pětce“ bude její cena sotva poloviční. Podle společnosti Arianespace by mohly výrobní linky každý rok vytvořit 11 až 12 kusů tohoto nového nosiče. Tato raketa má mít na prvním stupni motor Vulcain na kapalný kyslík a vodík, který pohání současné Ariane 5. Na horním stupni pak bude pracovat vylepšený motor Vinci, jehož předchůdce byl plánován pro vylepšenou verzi Ariane 5. O pomoc při startu se postarají dva nebo čtyři urychlovací bloky na tuhá paliva. Kdo ale bude vyrábět jednotlivé komponenty tohoto nosiče? Půjde o vskutku mezinárodní projekt, což dokládá infografika, kterou na naše fórum umístil uživatel s nickem Pospíšil a kterou Vám nyní s českým překladem rádi předáváme dál.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.