HEO
Australská společnost HEO, která využívá družice k pořizování snímků jiných objektů ve vesmíru, získala 25 milionů dolarů na rozšíření svých schopností do geostacionární oběžné dráhy.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Australská společnost HEO, která využívá družice k pořizování snímků jiných objektů ve vesmíru, získala 25 milionů dolarů na rozšíření svých schopností do geostacionární oběžné dráhy.
Americké Vesmírné síly hledají družice, které by bylo možné udržovat v pohotovosti, rychle je vypustit na oběžnou dráhu a vyslat k přiblížení a inspekci jiných kosmických zařízení na orbitě.
Albánie je nejnovější zemí, která podepsala Artemis Accords.
Americké Vesmírné síly plánují síť družic, která by nepřetržitě monitorovala dění v okolí geosynchronní oběžné dráhy a vzájemně mezi sebou komunikovala, aby mohla rychle předávat údaje z průzkumu vojenským operátorům.
Třetí a poslední širokopásmová družice ViaSat-3 s kapacitou v řádu terabitů byla uvedena do provozu nad oblastí Ameriky, oznámil 17. září její americký provozovatel. Stalo se tak několik dní poté, co společnost SpaceX vynesla na oběžnou dráhu poslední tři družice pro síť O3b mPower lucemburské společnosti SES.
Americké Vesmírné síly rozšiřují využívání komerčních družic k odhalování a určování polohy rušení GPS a dalšího elektronického rušení. Z toho, co původně začalo jako experiment, se tak stává stálá globální operace.
NASA pokračuje v plánech na nákup dalších tří misí kosmické lodi Crew Dragon společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici, přestože dlouhodobá budoucnost této kosmické lodi zůstává nejistá.
Softwarová společnost Sedaro zaměřená na vesmírné technologie získá od vlády financování až ve výši 45 milionů dolarů na rozšíření platformy, která pomáhá americkým vesmírným silám analyzovat, jak spolu fungují různé družice, senzory a další schopnosti.
Společnost Rocket Lab 18. září vynesla na oběžnou dráhu radarovou zobrazovací družici pro japonskou společnost Synspective. Šlo již o pátý let rakety Electron během pouhého měsíce a půl.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Pokud půjde všechno podle plánu, vydá se 18. listopadu ve 21:20 našeho času na cestu do vesmíru kosmická loď Sojuz MS-3. Její posádku budou tvořit Rus Oleg Novickij, Američanka Peggy Whitson a Francouz Thomas Pesquet. Právě třetí jmenovaný přitahuje větší pozornost, protože je součástí oddílu evropských astronautů. ESA nyní vydala video, ve kterém představuje Thomasovu misi pojmenovanou Proxima. Video je sice v angličtině, ale dá se mu velmi dobře rozumět. Informace v něm obsažené jsou ale spíše obecné, nicméně článek s tímto videem je tu z jiného důvodu. Ve videu najdeme velké množství velmi povedených záběrů – ať už jde o zkoušky v simulátoru Sojuzu, nebo o záběry přímo z ISS, kde minulí evropští astronauti prováděli nejrůznější experimenty.
Když se firma Orbital ATK rozhodla dát sbohem motorům AJ-26 (předělané staré motory NK-33 ještě ze Sovětského svazu) a předělat svou raketu Antares na nové motory RD-181, věděla, že to nebude rychlý proces. Aby splnila své závazky vůči NASA, objednala si od firmy United Launch Alliance dvě rakety Atlas V, které vloni v prosinci a letos v březnu. Atlasy úspěšně dopravily obě lodě Cygnus na dráhu vstříc ISS a když se v říjnu do služby vrátila raketa Antares vybavená novými motory, zdálo se, že už se vše vrátí do starých kolejí a lodě Cygnus budou létat jen na raketách Antares. Ale chyba lávky!
Potápěči a další pracovníci amerického námořnictva se 27. října zúčastnili u pobřeží Kalifornie zkoušky, která byla zaměřená na manipulaci s lodí Orion po přistání na mořskou hladinu. Na přiložené fotce (kterou web nasa.gov vybral jako snímek dne) vidíme zástupce námořnictva, jak na svém člunu Zodiak míří k testovací kabině lodi Orion. Do zkoušky se zapojila i armádní loď USS San Diego, několik menších lodí a velké množství různých příslušenství s jediným cílem – nacvičit si manipulaci s Orionem po jeho návratu z vesmíru.
Už když pozemní operátoři viděli první fotky, bylo jim jasné, že si tenhle„kámen“ o velikosti golfového míčku zaslouží speciální pozornost. Rover Curiosity objekt prozkoumal pomocí své bezkontaktní spektroskopické kamery ChemCam a výsledky jen potvrdily, to, co se čekalo už od začátku – jde o meteorit ze železa a niklu, který kdysi dávno spadl z marsovského nebe. Takovéto kovové meteority nacházíme na Zemi relativně běžně, dokonce i na Marsu jsme je už objevili zásluhou Curiosity i roverů MER, ale teprve až tento, pojmenovaný Egg Rock, je prvním marsovským kovovým meteoritem, který jsme mohli prozkoumat laserovým spektrometrem.
Na výšku měří sice „jen“ 57 metrů, ale její nosnost je úctyhodná. Na nízkou oběžnou dráhu vynese až 25 tun nákladu a na dráhu přechodovou ke geostacionární celých 14 tun – Dlouhý pochod 5, raketa, která nemá konkurenci mezi tím, co doposud vytvořili zástupci Říše středu. Tento nosič se svým výkonem řadí po bok těch nejsilnějších raket, které dnes létají. Nejblíže je americké Deltě IV Heavy, ale do podobné skupiny patří i ruský Proton, nebo evropská Ariane 5. K premiérovému startu by mělo dojít dnes ve 12:00 na novém čínském kosmodromu Wenčang a my se Vám pokusíme přinést přímý přenos z celé události.
Evropské družice Sentinel-1 a Sentinel-2 poskytují pozemním odborníkům skvělá data, kterými je možné nakrmit výkonné počítače a čekat na jejich zpracování. Výsledkem je podrobné monitorování evropských oblastí, kde se objevují zemětřesení. Satelity z programu Copernicus hledají na zemském terénu posuvy v řádu milimetrů. Používají k tomu radar – technologii, která vznikla v minulém století pro sledování letadel, která letí rychlostí několik set kilometrů za hodinu. Dnešní radary jsou mnohem pokročilejší a dokáží na vzdálenost několika set kilometrů zaznamenat i běžným okem neviditelné posuny, které se dějí rychlostí srovnatelnou s tím, jak rychle nám rostou nehty.
Název samozřejmě nemá evokovat žádné krádeže, ale věnuje se mnohem přirozenějšímu fenoménu, kterého si pozemní týmy všimly už dříve. Mnoha lidem vrtalo hlavou, proč se GPS systémy na družicích, které obíhají po nízké oběžné dráze, občas zblázní a přijde jejich blackout. Nejčastěji k těmto jevům dochází při přeletu rovníku nad Atlantikem, tedy mezi Jižní Amerikou a Afrikou. Analýza dat z družic Swarm ukazuje, že tento problém s velkou pravděpodobností souvisí s bouřemi v ionosféře.
Zítřejší ráno bude v oblasti kosmonautiky patřit Japoncům. Z kosmodromu Tanegašima by měla v 7:20 našeho času startovat raketa H-IIA, která má za úkol vynést na oběžnou dráhu meteorologickou družici Himawari-9. Tanegašima patří mezi nejkrásnější kosmodromy, protože startovní rampa stojí přímo na pobřeží mezi skalami, o které se často tříští vlny. Zkrátka a dobře bývají přenosy z tohoto kosmodromu vždy divácky velmi atraktivní – start Vám proto rádi zprostředkujeme formou dnešního článku.
Start sondy OSIRIS-REx patří mezi nejdůležitější momenty letošního roku. Je proto jasné, že se téhle sondě budeme věnovat podrobněji, než ostatním projektům. To ostatně dokládá i dnešní článek. Do seriálu Pohled pod kůži se totiž dostanou jen ty nejvýznamnější projekty, u kterých stojí za to sepisovat opravdu dlouhé články zaměřené na jejich technické řešení. Jak jste si již zvykli, bude i povídání o této sondě rozděleno do více článků. V prvním se podíváme na konstrukci samotné sondy, v příštím se detailně zaměříme na vědecké přístroje, třetí díl bude speciálně věnován odběrovému mechanismu vzorků a v závěrečném čtvrtém díle si popíšeme návratové pouzdro na vzorky.
Webové stránky americké kosmické agentury NASA asi není potřeba detailněji představovat, protože je asi všichni čtenáři našeho portálu znají. Méně se už ale ví o ohromném množství subdomén, které se na web nasa.gov navěšují a to samé platí i o nejrůznější zákoutí tohoto značně rozvětveného webu. Před pár dny se objevila nová sekce, která mne svým zaměřením opravdu velmi zaujala a rád bych se o ni podělil i s Vámi. Na jednom místě totiž najdete nejzajímavější momenty, které americká státní agentura chystá mezi roky 2016 až 2021.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.