DARC
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
Prospekt společnosti SpaceX k primární veřejné nabídce akcií (IPO) prezentuje Starlink Mobile jako více než jen zálohu pro vzdálené oblasti. Služby nové generace pro přímé přenosy do chytrých telefonů jsou navrženy tak, aby byly na úrovni pozemních mobilních sítí i v městských oblastech.
Společnost Rocket Lab 21. května oznámila, že získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 90 milionů dolarů na návrh, výrobu a provoz dvou geostacionárních družic, které armáda použije k monitorování a sledování objektů na oběžné dráze.
Společnost Starfighters Space, která vyvíjí modifikaci nadzvukového letounu F-104 pro vypouštění družic ze vzduchu, transformuje své texaské zařízení v letovou základnu pro testování v mikrogravitaci. Děje se tak v reakci na žádost NASA o informace o komerčních parabolických schopnostech.
Americké vesmírné síly plánují ve fiskálním roce 2027 naborovat 2 800 aktivních vojáků a 2 000 civilních zaměstnanců, protože se očekává, že do konce desetiletí se jejich velikost téměř zdvojnásobí. Tuto informaci uvedl tento týden zákonodárcům nejvyšší důstojník ozbrojených sil.
Společnost Varda Space Industries dokončila 18. května svou šestou misi W-6.
Společnost SpaceX podala dokumenty pro první veřejnou nabídku akcií 20. května, které odhalily finance společnosti a její obrovské ambice.
U.S. Space Force se připravuje na vypuštění více družic na geostacionární oběžnou dráhu v roce 2027, a to pro dvě samostatné demonstrace služeb ve vesmíru: jednu pro testování doplňování paliva družic a druhou pro testování servisní mise k družicím.
Společnost LatConnect 60 oznamuje zrychlené kolo investic, které má pomoci vybudování konstelace družic v krátkovlnném infračerveném spektru SWIR s nejvyšším rozlišením v souladu s AUKUS.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Včera proběhlo zasedání NAC (NASA Advisory Council) Human Exploration and Operations (HEO) Committee, kde Bill Gerstenmaier z NASA prezentoval aktuálně platný časový harmonogram očekávaného plnění milníků, které jsou nutné pro nasazení soukromých pilotovaných lodí od SpaceX a Boeingu do služby.
Takzvané analogové studie jsou velmi oblíbenou metodou, jak v pozemských podmínkách jednoduše ověřit technologie nutné pro kosmické lety. Již tradiční akcí je projekt NEEMO, při kterém tráví několik specialistů zhruba dva týdny v podmořské laboratoři u břehů Floridy. Mezi odborníky letos najdeme i Matthiase Maurera z ESA, ale i americké astronauty – Megan McArthur (STS-125) a Reida Wisemana (Sojuz TMA-13M). Mise NEEMO každý rok probíhají jak v útrobách podmořské stanice, která svou odlehlostí simuluje kosmickou loď, tak i mimo ni. V minulých letech se třeba při výstupech mimo laboratoř simulovala práce s asteroidem.
V nedávném článku jsme si představili vědecké experimenty, které na ISS dopravila zásobovací loď Dragon. Na konci článku jsme zmínili, že nejdůležitější části nákladu, tedy adaptéru IDA budeme věnovat samostatný článek. A protože se sliby mají plnit, přinášíme Vám avizované představení tohoto klíčového prvku pro další vývoj stanice. Díky tomuto nenápadnému prstenci se k ISS budou připojovat soukromé pilotované lodě Crew Dragon od SpaceX a Starliner od společnosti Boeing. Dnes se seznámíme s konstrukcí tohoto adaptéru a nastíníme si i jeho komplikovanou cestu na stanici.
Už na začátku loňského roku jsme Vás informovali o tom, že firma SpaceX chce vstoupit na trh výrobců telekomunikačních družic. Jejich letka by mohla obsahovat až 4000 malých satelitů, které by kolem Země kroužily po nižších drahách, než je dráha geostacionární. Díky jejich velkému počtu by bylo možné dosáhnout větších objemů přenášených dat, což by kompenzovalo jejich menší výkon oproti větším satelitům. Tyto malé družice se mají vyrábět sériově, což sníží náklady na jejich výrobu. Ještě než se s touto produkcí začne, je potřeba celý systém otestovat. K tomu poslouží dvojice zkušebních družic MicroSat-1a a MicroSat-1b. Jak na našem fóru poznamenal uživatel Mirek Pospíšil, firma SpaceX získala v pátek 22. července od Federal Communications Commission povolení pro komunikaci na radiových vlnách jak mezi testovacími satelity, tak i mezi družicí a pozemním střediskem.
Další týden je za námi a pokud si užíváte léta, mohlo se stát, že jste nestihli zachytit všechny události, které se v kosmonautice staly. Ale to vůbec nevadí. I pro tyto účely je tu náš seriál Kosmotýdeník, který Vám přehledně zrekapituluje všechno, co byste měli vědět. Hlavní prostor bude věnován pátému úspěšnému přistání prvního stupně rakety Falcon 9, ale podíváme se i na snažení společnosti Copenhagen Suborbitals, která o víkendu zkoušela svou raketu Nexø I. Čeká nás toho ale ještě více – v krátkých zprávách se podíváme na pokroky při přípravě na novou éru americké kosmonautiky a nahlédneme i pod pokličku plánů firmy SpaceX.
Pokud sledujete kosmonautiku, zřejmě Vám neutekly informace o dánské společnosti Copenhagen Suborbitals. Ta se proslavila především tím, že se snaží ke kosmonautice přistupovat jednodušším stylem s maximálním zapojením běžně dostupných technologií. Dnes nás čeká start jejich rakety Nexø I, která má odstartovat z plovoucí odpalovací rampy. Nosič o délce 5,6 metru spaluje kapalného pohonné látky a firma počítá s tím, že dosáhne výšky 5 – 6 kilometrů. O záchranu hardwaru se postarají padáky. V tomto článku máte možnost celý start sledovat živě.
Většina lidí chce strávit letní měsíce hezky v teple a přeje si pokud možno nebe bez mráčku, které zajistí vysoké teploty. Satelity si ale vybírat nemohou. Kupříkladu evropská družice Sentinel 2B bude právě během léta vystavena mrazivým podmínkám, které ověří, jak bude fungovat při své hlavní vědecké fázi. V rámci evropského programu Copernicus jsme se dočkali několika úspěchů – na oběžné dráze již krouží dva zástupci rodiny Sentinel 1, jeden zástupce Sentinel 2 a jeden zástupce Sentinel 3. Pokud nepočítáme satelit Sentinel 5P, který je jen mezistupněm mezi odkazem družice Envisat a Sentinel 5, pak příští družicí, která se podívá do vesmíru bude právě Sentinel 2B – druhý zástupce rodiny Setinel 2.
Vozítko Curiosity, které brázdí již téměř 4 roky povrch Marsu, se dočkalo softwarového vylepšení, které mu umožňuje provádět autonomní průzkum cílů pomocí laserového spektrometru ChemCam. Pozemní operátoři sice stále většinu cílů stále vybírají sami, ale vozítko samotné si za týden zvolí několik objektů, u kterých dálkově prozkoumá jejich složení. Nový autonomní režim nemá za úkol nahradit člověka, jeho úkolem je přinést nové možnosti, které vhodně doplní už tak dost široké možnosti tohoto roveru.
Zatímco naší předkové považovali planetu Venuši za sestru naší Země, jak se rozvíjelo naše poznání, začaly se představy měnit. Pekelná teploty a tlaky na Venuši nás přesvědčily, že pokud bychom chtěli hledat planetu, která je nám nejpodobnější, musíme se podívat na druhou stranu, tedy směrem od Slunce. Díky mnoha kosmickým sondám už víme, že Mars měl dříve hustou atmosféru, tekoucí vodu s řekami a jezery, tedy podmínky, které připomínají Zemi a umožňovaly by vznik života. Dobrému průzkumu i této planety pomohlo i to, že se startovní okno k Marsu otevírá jednou za 26 měsíců. Pojďme si dnes společně představit sondy, které se do průzkumu zapsaly nejvýrazněji.
Družice WorldView 2 byla na oběžnou dráhu vypuštěna v říjnu 2008 a jejím úkolem bylo pod hlavičkou společnosti DigitalGlobe poskytovat detailní satelitní snímky různých míst na Zemi. Téměř tři tuny těžká družice se podle zprávy, kterou v úterý 19. července zveřejnilo středisko Joint Space Operations Center zodpovědné za monitorování kosmického odpadu, srazila s blíže neidentifikovaným objektem. Kolize vytvořila osm pozorovatelných úlomků nespecifikované velikosti. Zajímavé ale je, že satelit tuto událost přežil a i nadále funguje. Aby firma, která družici provozuje, prokázala, že mluví pravdu, zveřejnila snímek Oaklandu, který vznikl v úterý ve 23:34 SELČ, tedy několik hodin poté, co se podařilo objevit výše zmíněné úlomky. Firma ale zahájila vyšetřování, které by mělo odhalit, k čemu přesně mělo dojít.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.