Neutron
Společnost Rocket Lab odložila první start své opakovaně použitelné rakety Neutron na rok 2026 s tím, že chce maximalizovat šance na úspěch letu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Rocket Lab odložila první start své opakovaně použitelné rakety Neutron na rok 2026 s tím, že chce maximalizovat šance na úspěch letu.
Společnost mPower Technology se sídlem v Novém Mexiku zahájila v New Yorku automatizovanou velkoobjemovou výrobu solárních modulů vesmírné třídy. Společnost oznámila, že se snaží uspokojit poptávku ze strany družicových konstelací.
Jedna z největších antén sítě NASA Deep Space Network, označení DSS-14, byla v září poškozena a může být delší dobu mimo provoz.
Nejvyšší demokratický představitel vědeckého výboru Sněmovny reprezentantů požaduje, aby NASA zastavila snahy o uzavření zařízení v Goddardově vesmírném letovém středisku s argumentem, že tyto kroky ohrožují schopnost střediska podporovat mise agentury.
Španělská společnost Sateliot 10. listopadu oznámila plány na vývoj modernizovaných družic z nově rozšířených prostor v Barceloně s cílem posunout se od propojení senzorů a strojů k poskytování širokopásmového hlasového, video a datového spojení přímo do chytrých telefonů.
Italská společnost Avio, která se zabývá leteckými pohonnými jednotkami, oznámila dohody s americkými obrannými dodavateli Raytheon a Lockheed Martin, které jim poskytují přednostní přístup k raketovým motorům na tuhá paliva
Společnost Portal Space Systems oznámila, že vyvine družicový tahač s vysokým stupněm manévrovatelnosti, přičemž první let je plánován na konec roku 2026.
Společnost GHGSat 7. listopadu oznámila plány na vyslání dvou dalších družic do své konstelace pro monitorování skleníkových plynů.
Společnost AST SpaceMobile zaregistrovala u mezinárodních regulačních orgánů plány na suverénní vesmírnou síť, která by poskytovala širokopásmové připojení přímo zařízením v celé Evropě.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Po sérii přímých přenosů, které se konaly v relativně rozumných časech, tu máme pro změnu jedno vysílání, které obyvatele střední Evropy svým termínem moc nepotěší. Raketa Falcon 9 by totiž měla v noci na zítřek odstartovat s navigační družicí GPSIII SV10 ve 2:04 SEČ. Pokud pro vás není tento čas překážkou, moc rádi Vás přivítáme u našeho živě a česky komentovaného přímého přenosu, který najdete na našem YouTube kanálu. V tomto článku je pro Vás připraven jak samotný přehrávač, tak i dodatečné informace o startu.
Inženýři z jihokalifornské Jet Propulsion Laboratory a firmy AeroVironment dokončili podrobný rozbor posledního letu vrtulníku Ingenuity, ke kterému došlo 18. ledna 2024. Tento rozbor bude publikován za několik týdnů v podobě technické zprávy NASA. Ingenuity, poslaná na Mars jakožto technologický demonstrátor, který má zvládnout maximálně 5 startů během 30 dní, se stal prvním vrtulovým strojem, který létal na jiném kosmickém tělese. Vrtulník fungoval skoro tři roky, provedl 72 letů a uletěl více než 30× delší vzdálenost, než se plánovala. Letem strávil dohromady více než dvě hodiny.
Centrální stupeň americké lunární rakety SLS (Space Launch System) byl v úterý 10. prosince 2024 ve vertikální poloze přesunut do sekce High Bay 2 v budově Vehicle Assembly Building na Kennedyho vesmírném středisku NASA na Floridě. Tento stupeň dorazil 23. července na Kennnedyho středisko, kde zůstal ve vodorovné poloze uvnitř hlavní chodby haly VAB. Díky přesunu do High Bay 2 mají nyní technici NASA a Boeingu 360stupňový přístup k centrálnímu stupni jak zevnitř, tak zvenčí. Tímto přesunem se také uvolnilo více místa v samotné uličce, aby mohli technici pokračovat v přepravě a integraci dvou pomocných motorů na tuhé pohonné látky na mobilní plošinu 1 v High Bay 3 pro misi Artemis II. Společnost Boeing a její subdodavatel Futuramic zrekonstruovali High Bay 2, aby zvýšili efektivitu při zpracování základních stupňů pro Artemis II a další.
Za méně než týden od startu stihla evropská družice Sentinel-1C z programu Copernicus dodat své první radarové snímky zemského povrchu, které nabízejí náznak jejích schopností monitorování naší Země. Tyto první snímky zachycují oblasti zájmu – třeba Špicberky, Nizozemsko nebo Brusel. Družice Sentinel-1C, vypuštěná 5. prosince z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně raketou Vega-C, je vybavena špičkovým přístrojem s radarem se syntetickou aperturou (SAR) v pásmu C. Tato pokročilá technologie umožňuje družici dodávat snímky zemského povrchu ve vysokém rozlišení za dne i v noci a za každého počasí. Její data pak pomáhají mnoha kriticky důležitým aplikacím – řízení životního prostředí, reakci na přírodní katastrofy či výzkumu změn klimatu. Když družice pořídila soubor prvních radarových snímků Evropy, došlo k jejich bezchybnému zpracování v pozemním segmentu programu Copernicus. Přiložené obrázky ukazují mimořádnou úroveň kvality dat, což je důkazem mimořádného úsilí, které do projektu vložil tým v posledních letech. První snímek vznikl pouhých 56 hodin a 23 minut po startu a zachycuje část souostroví Špicberky, norského území v Severním ledovém oceánu. Snímek demonstruje schopnost Sentinelu-1C monitorovat pokrytí vodní
Kosmická loď Orion pro misi Artemis II se 5. prosince po dokončení druhé fáze zkoušek ve vakuové komoře mohla vrátit do buňky FAST (Final Assembly and System Testing) na Neil A. Armstrong Operations and Checkout Building na Kennedyho středisku na Floridě. Po návratu do buňky FAST byly do návratového modulu instalovány čtyři hlavní baterie, které budou napájet mnoho systémů lodi. Tyto baterie se už dříve na Kennedyho středisko vrátily od dodavatele, firmy EaglePicher Technologies. V roce 2025 se pak zástupci Evropské kosmické agentury postarají o instalaci fotovoltaických panelů na kosmickou loď. Mise Artemis II bude prvním letem s posádkou v rámci programu Artemis. V jejím rámci se vydají Reid Wiseman, Victor Glover a Christina Koch z USA i Jeremy Hansen z Kanady na přibližně desetidenní cestu kolem Měsíce a zase zpět. Přeloženo z: https://www.nasa.gov/ Zdroje obrázků: https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2024/12/orion-spacecraft-completes-vaccum-testing.jpg
1. prosince 2024 se mise BepiColombo již popáté prosmýkla kolem Merkuru. Při tomto průletu se tato mise stala první v historii, která pozorovala Merkur ve střední části elektromagnetického spektra. Nové snímky odhalují variace teplot i chemického složení na krátery posetém povrchu planety. Merkur je jednoznačně nejméně prozkoumanou kamennou planetou naší soustavy. BepiColombo je teprve třetí misí, která jej navštíví a v roce 2026 se stane teprve druhou misí, která vstoupí na dráhu kolem Merkuru. Před ní tu byla pouze americká Mariner 10, která kolem Merkuru třikrát prolétla mezi roky 1974 a 1975 a též americká sonda Messenger, která kolem první planety naší soustavy obíhala mezi roky 2011 a 2015.
Po přeplutí Atlantiku dorazila nákladní loď Canopée do přístavu Pariacabo ve Francouzské Guyaně, kam dopravila první a druhý stupeň pro druhý start evropské rakety Ariane 6. Tento hardware byl následně přepraven do montážní budovy BAL u startovního komplexu číslo 4. Zde pracovníci firmy ArianeGroup zajistí pečlivé sestavení přivezených dílů, z nichž vznikne středové jádro rakety. To poté zamíří z montážní haly na startovní rampu, kde k němu budou připojeny dva pomocné stupně, a zároveň dojde k integraci aerodynamického krytu s nákladem. Start Ariane 62 s francouzskou zpravodajskou družicí CSO-3 je zatím naplánován na únor příštího roku.
Do konce letošního roku by NASA mohla mít nový plán dopravy vzorků z Marsu. Agentura už v říjnu oznámila, že svolala externí skupinu odborníků, aby posoudila desítku studií zvenčí i zevnitř agentury o způsobech, jak snížit náklady na program MSR (Mars Sample Return) a urychlit návrat vzorků. V prosinci tým pro posouzení strategie MSR předloží svá doporučení vedení agentury k rozhodnutí. Tento tým bude mít na výběr z mnoha možností. Polovina studií zkoumala celkovou architekturu MSR, od shromažďování vzorků nasbíraných vozítkem Perseverance až po jejich návrat na Zemi.
Americké vozítko Perseverance brázdí povrch rudé planety a studuje podmínky ve svém okolí. Když analýza pomocí palubních přístrojů odhalí nějaký mimořádně zajímavý kámen, mohou se pozemní týmy rozhodnout k odběru jeho vzorku pomocí jádrového vrtáku. Vzorek je uložen do speciální tuby a před uzavřením víka je ještě vyfocen. Kalifornská JPL nyní vytvořila video, které postupně ukazuje všechny vzorky, které rover odebral za cca tři a půl roku své služby. Některé z těchto vzorků by se měly časem dostat na Zemi, kde budou analyzovány na těch nejlepších přístrojích, jaké má současná věda k dispozici.
Možná už za měsíc, tedy okolo poloviny ledna 2025, bychom se mohli dočkat sedmého integrovaného letového testu rakety SuperHeavy s kosmickou lodí Starship. Do té doby ale musí proběhnout ještě řada testů. K orbitální startovní rampě proto dorazila raketa SuperHeavy B14, která byla včera usazena na samotný startovní stůl. Dnes by mohly začít její zkoušky a v pondělí 9. prosince bychom se snad mohli dočkat statického zážehu. Jisté je, že příprava na misi IFT-7 pokračuje a my se tak máme opět na co těšit.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.