iSpace
Japonská společnost iSpace, která se zabývá průzkumem Měsíce, kupuje nákladní kapacitu pro svůj budoucí přistávací modul, který by nesla kosmická loď Starship v lunární verzi.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Japonská společnost iSpace, která se zabývá průzkumem Měsíce, kupuje nákladní kapacitu pro svůj budoucí přistávací modul, který by nesla kosmická loď Starship v lunární verzi.
Nová singapurská kosmická agentura podepsala dohodu o spolupráci se svým japonským protějškem v rámci svého úsilí o vybudování kosmického průmyslu v zemi.
Ve věku 87 roků zemřela včera, ve středu 8. července 2026 legendární americká pilotka Wally Funk. Byla poslední z žijících účastnic programu Mercury 13. V roce 2021 nahlédla v kabině New Shepard společnosti Blue Origin na několik minut do vesmíru (mise NS-16, dosažená výška 107 km)
Čest její památce.
Společnost Orbit Fab, která se zabývá doplňováním paliva pro družice, doufá, že s novým generálním ředitelem a novým kolem financování přejde od vývoje technologií k provozu.
Společnost D-Orbit podepsala smlouvu se společností ArkEdge Space. Dohoda o vícenásobném využití servisní družice ION je jednou z dosud největších komerčních dohod společnosti D-Orbit.
Indický startup Skyroot Aerospace se připravuje na svůj první pokus o start na orbitální dráhu, který se uskuteční již 12. července. Společnost plánuje rychlé rozšíření na měsíční frekvenci startů.
Program NASA pro komerční sběr družicových dat (CSDA) oznámil 23. června udělení smluv osmi novým poskytovatelům komerčních satelitních dat, z nichž tři jsou evropští: Kuva Space (Finsko), OroraTech (Německo) a Satlantis (Španělsko).
Společnost Iridium Communications dokončila převzetí společnosti Aireon. Společnost zabývající se sledováním letadel se tak plně stává součástí Iridum, a to před plánovaným prodejem družicového operátora společnosti Rocket Lab za 8 miliard dolarů.
Společnost Blue Origin pokračuje ve vývoji svých lunárních modulů Blue Moon, přičemž vyrábí sedm těchto modulů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Rusko se již několik let snaží rozvinout svůj segment Mezinárodní kosmické stanice. Po letech pomalého vývoje, který by se dal často označit jako přešlapování na místě, se však nyní začínají věci dávat do trochu rychlejšího pohybu, který slibuje, že bychom se již brzy mohli dočkat dalších modulů na ISS. V dnešním článku, který vychází z rozboru na webu nasaspaceflight, se podíváme nejen na nejznámější připravovaný ruský modul, tedy Nauku, ale i na uzlový modul Pričal nebo na modul NEM-1, který má kromě provádění vědy zajišťovat i dodávky elektrické energie. Pokud bude dodržen aktuální harmonogram, mohl by se vnitřní objem ruského segmentu stanice za dva roky zvětšit oproti současnosti v součtu o 60 %.
Mobilní odpalovací plošina na rampě 39B prošla zkouškou systému IOP/SS (Ignition Overpressure Protection / Sound Suppression), který chrání před hlukem. 5. července 16:13
Evropská raketa s družicí FalconEye-1 zítra nepoletí. Silný vítr odkládá start na 8. července 3:53 SELČ. 5. července 15:35
Druhý český cubesat v historii se správně oddělil z vypouštěcího zařízení a pozemní stanice zachytila jeho signál. Gratulujeme! 5. července 14:45
Minulý týden jsme Vás informovali o dvouletém výročí startu prvního českého cubesatu a zakrátko se na oběžnou dráhu vydal na Falconu heavy cubesat, jehož část vznikala v Brně. A nyní tu máme start, při kterém poletí hned dva cubesaty, které jsou intenzivně spojeny s Českou republikou. Lucky-7 se stane teprve druhým čistě českým cubesatem, ale zapomínat nesmíme ani na ruský Socrat-R, na kterém jsou hned čtyři české experimenty. To je dost důvodů na to, abychom Vás pozvali na zítřejší ráno ke sledování komentovaného přenosu. Start nosné rakety Sojuz 2-1b z kosmodromu Vostočnyj je momentálně plánován na 7:41 našeho času.
Evropská mise, která má zblízka studovat Slunce, se pomalu, ale jistě blíží ke svému startu, který je momentálně plánován na únor roku 2020. Jak jsme psali již dříve, sonda prošla vibračními zkouškami, které ověřily, zda si poradí s chvěním při startu nosné rakety. Následně na ni čekaly zkoušky ve vakuové komoře, testy odolnosti proti extrémním teplotám a magnetickému poli. Zkrátka a dobře se zkoušely podmínky, které sonda zažije v ostrém provozu, kdy bude kolem Slunce prolétávat blíže než planeta Merkur. Inženýři musí ověřit celou řadu systémů – od výklopných mechanismů přístrojových ramen, přes antény až po fotovoltaické panely.
Kompletní padákový systém, který bude mít za úkol dopravit v roce 2021 na povrch Marsu přistávací plošinu s vozítkem, prošel celkovou zkouškou ve vysoké výšce, ale tato zkouška nedopadla úplně přesně podle plánu. Na hlavních padácích se totiž objevilo nečekané poškození. Všechny prvky mise ExoMars 2020 se chystají na start, který by mohl přijít už za rok. Přistávací plošina Kozáček dorazila minulý týden do Turína a vozítko Rosalind Franklin se připravuje v britském městě Stevenage. Výškový test kompletního padákového systému proběhl 28. června na testovacím komplexu Esrange u švédské Kiruny.
Důraz na bezpečnost je v dnešní kosmonautice všeprostupující. A pokud jde o kosmonautiku pilotovanou, tak to platí dvojnásob. NASA už nechce opakovat tragédie raketoplánů Challenger a Columbia, proto po soukromých firmách, které budou vozit astronauty vyžaduje důsledné plnění bezpečnostních pravidel. Na sebe je ale také přísná – připravovaná loď Orion bude vybavena záchrannou věžičkou, která dokáže loď odnést od nebezpečné rakety. A právě zítra uvidíme takovou zkoušku v akci – 55 sekund po startu speciálně upravené rakety dojde k aktivaci záchranné věžičky, která odnese kabinu pryč. Celá zkouška, která má začít zítra ve 13:00 nebude zakončena aktivováním padáků – jde pouze o test záchranné věžičky. Padáky se testovaly samostatně již mnohokrát.
Na Mezinárodní kosmické stanici probíhají desítky experimentů z nejrůznějších vědeckých oborů, které postupně posouvají znalosti světa vpřed. Náš nepravidelný seriál Výzkum na ISS se snaží ukazovat některé z nich, aby si čtenáři udělali představu o tom, že kosmonauti opravdu ve vesmíru nejsou na dovolené, ale pracují. Dnes se podíváme na některé zajímavé činnosti, které prováděla tříčlenná posádka v pátek 28. června. Jako obvykle je potřeba upozornit, že to není kompletní výčet všech vědeckých experimentů, které ten den posádka obsluhovala.
20. července 1969 amerického času se psal historický okamžik – Neil Armstrong a Buzz Aldrin jako první lidé přistáli na Měsíci. Veškerou činnost těchto dvou mužů i jejich kolegy Michaela Collinse, který čekal na oběžné dráze, sledovaly a kontrolovaly týmy expertů v Johnsonově středisku v Houstonu. Nyní toto místo dostalo nový úkol – má sloužit jako místo pro vzdělávání a hlavně pro inspiraci. Apollo Mission Control Center, jak zní přesný název střediska, prošlo důkladnou proměnou, aby vypadalo přesně tak, jako v letech své největší slávy.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.